pátek 19. října 2012

Přirozená meditace.





 Lidé jsou různí, každý je individualita a svůj přístup k životu, hledání odpovědí na různé otázky  si většinou hledá sám. Hledá v literatuře, na Netu, poslouchá, sleduje okolí.
Je tolik doporučených způsobů  meditačních technik, že z toho jde hlava kolem. Mnohé tyto techniky odradí a myslí si, že na to nemají. Opak je pravdou.
Narodili  jste se tam, kam patříte ve svém vývoji a Vaše poznávání se bude rovněž vyvíjet úplně jiným směrem, než obyvatelům východních zemí, odkud tyto techniky přišly, např. i zásluhou pí. Blavatské atd. Výběr je však opravdu na každém z Vás.
Přirozená meditace je způsob relaxace – meditace,  kterou používají lidé, aniž si to uvědomují. Meditace není o tom, dodržovat jistá psaná pravidla, ty Vám nemusí vyhovovat.


Vždy hledejte to, co Vás osloví, co s vámi souzní. Jakmile je meditace dělána vynuceným úsilím, je to vždy o tom, že Vám nevyhovuje.
Víte, lidská mysl má vždy přirozenou schopnost meditovat, tak stačí, když se s ní domluvíte, tedy přijmete jistý způsob za přirozený, prostě Váš.
Jistě, když se Vám nějaká popisovaná metoda líbí, pak souzní s Vaší přirozeností a jděte do ní, ale časem si stejně pak vypracujete tu svou.
Ve správné meditaci musí být člověk vždy uvolněný a přirozený. Jiné hledání je pak úplně zbytečné. Nejlepší meditace již provádíte běžně a ani si tuto technologii neuvědomujete. Jsou to okamžiky v přírodě, umělecký zážitek i třeba pohled doma na vázu polního kvítí, pohled na jasnou noční oblohu. Vaše Duše se okamžitě spojuje s krásou Vesmíru – přírody, kdy ví, že je tímto projevem spojena se svým tvůrcem. Pozorujte detaily, hlavně zkuste vyhledávat stíny, které tvoří různé abstrakce, tak jak když se ze zájmem díváte na nádhernou oblohu, která tvoří různé postavy a Vaše vědomí je asosicuje,  jste ve spojení.


Čínský drak

Meditace znamená být vědomý, nesmí tam být žádná námaha, nepotřebujete žádnou techniku, jen tu svou vlastní, Vaši přirozenou, kdy souzníte s okolní nádherou, která se Vás dotkla vnitřně a utkví Vám vždy v mysli i s vůněmi, zvuky, větrem, co bude převažovat je na Vás. Osobně mám rád velkou vodní klidnou  hladinu a nebo pohled do koruny stromů, kam většinou nevstoupila lidská noha a příroda si utvářela své tvary.


Ta pravá meditace je být vědomý, být teď, být v přítomnosti, bez nějaké námahy, k tomu nepotřebujete žádné techniky. Víte, kdo potřebuje nějakou techniku pro meditaci, tak tyto techniky vždy slouží  jen k násilnému přerušení kořenů minulosti, k přetnutí svých snů o budoucnosti, otevření  okna pro tyto silné vjemy, protože přirozeně meditovat neumějí.



 Ti co umějí přirozeně meditovat, již tyto techniky nepotřebují a zažívají ty krásné chvíle přítomných okamžiků sami přirozeně, jen se jim poddat. Vaše mysl pak žasne nad krásou a nad propojením všeho v přírodě i světa a nakonec zjistíte, po několikátém si uvědomění tohoto přirozeného způsobu, že i Vy jste její součástí, to je pravá meditace, která Vám vždy dodá další sílu.



                                                              

39 komentářů:

  1. Skvely clanok!Ake je to zaujimave ked to clovek vlastne vie(nikdy som si neuvedomil ze to vlatne meditujem..ale posvojom),ale skutocne uvedomi si dosah toho az ked si precita clanok ako tento.Vdaka. ..Mailo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to Mailo
      Ano Mailo, je to hlavně tím, že okolí se Vám snaží nastavit před oči křivé zrcadlo, a přitom je to tak přirozené, jste velmi bohaté bytosti, jen si to uvědomit odstrčením toho pokřiveného zrcadla!

      Vymazat
  2. Ano pane Iv, tak to vnímam.
    Dávno ma chytili slová : Choďte cez krásu, obdiv. A prišlo to a je.
    V okamihu kedy si mozog uvedomí-začne myslieť, sa mi meditačný stav stráca. Kedysi boli len chvíľky, potom dlhšie chvíľky, stane sa aj že mám pocit nadnášania a svetla hodiny. Je krásne zažívať to s človekom, a môže byť aj náhodný pútnik. :-) Tiež som to registrovala v knihách, akoby vystúpia vety, odstavce, ktoré súznejú. Ako by som si nasadila silnejšie okuliare alebo hodila písmo do sýtejšej tlače.
    Ďakujem za pekný článok a fotky - korunách stromov sídli SVETLO, BED

    OdpovědětVymazat
  3. Iv, moc děkuju za článek,ted uz nebudu říkat,že čučím na hvězdy,ale medituji :).Někdy stačí málo,ale to málo může být nejdůležitější...Děkuju T.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to Terezka
      Právě "čučení" na hvězdy je nejkrásnější, tam se i propadnete a jak je potom nádherné spinkání - do růžova, jak dětská prdélka!

      Vymazat
  4. To je ono. Jak u nějakého návodu vidím/slyším slova "soustřeďte se na ...." vím, že je to v pytli - že to není nic pro mě.
    Ale proč vlastně píšu. Možná to není váš případ, možná ano. Kdykoliv přemýšlím (nikoliv vizuální představy) nad čímkoliv, v hlavě mi zní můj hlas, který mi tyto myšlenky předříkává v rodném jazyku. Zkoušel jsem párkrát svojí mysl uklidnit tak, abych neslyšel žádná slova. Bohužel, je to téměř nemožné. Jsem rád, když to vydržím pár vteřin. Čím více se snažím, tím více se mysl brání a hází tam více a více konkrétních slov.
    Jak je to možné? Vždyť malé děti, které mají minimální či žádnou slovní zásobu, taky určitě přemýšlejí - je to vidět na jejich hraní a nemyslím, že je to ve 100% jen vizuálního charakteru. Co nás (doufám, že v tom nejsem sám) vlastně nutí přemýšlet ve slovech? V tom snad ani nemůže mít pazoury výchova. Je to přirozený proces? Je to snad důvod proč děti, které se nenaučí do určitého věku mluvit, nejsou schopné se adaptovat-začlenit do společnosti (tzv. vlčí děti)? Něco o tom mi utkvělo v hlavě i z knih N. Levašova, ale nevím, zda to s mým hlasem uvnitř v hlavě souvisí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to Michal
      Myslím, že by jste to právě neměl odhánět, prostě ho nechte "vykecat", někdo zase shlédnout opakující se "film" a časem se to zharmonizuje. Někdo má více obrazové a někdo zase fonetické, tak ho nekritizujte a nechte mu volný průběh.

      Vymazat
    2. Já to nechci odhánět. Rád bych měl sám sebe pod kontrolou. A když si řeknu, že chci v hlavě ticho, chtěl bych aby tam bylo.
      Taky to nechci nechat jen na času. Rád bych do toho vložil i svojí iniciativu. Přeci se neotužím jen díky času, ale musím proto něco udělat - škádlit tělo po kouskách zimou.

      Celkově mě šlo o to, zda mi někdo osvětlí kdo mi to tam vlastně povídá. Ego? Možná, ale pak je v tu chvíli více osamocené než při běžném denním bytí. Každopádně by mi vycházelo, že paměť není součást Ega (má k němu možná přístup, ale není majitelem), protože moje paměť je založená hlavně na vizuálních podnětech. Když mi např. děti čtou slovní úlohu z matematiky, vůbec nechápu, oč tam jde, musím si to přečíst - vidět. Pak se mi to teprve uloží do paměti a mohu s tím pracovat.
      Celkově nejsem přesvědčen o tom, že paměť (informace) se ukládá někam do mozku. Podle mne je vše ukládáno do nějakého informačního pole (Akaše?) daného člověka. Toto pole si představuji jako jeden list knihy, která by se mohla jmenovat Kolektivní informační pole - záznamy celé skupiny bytostí. A tato kniha je přesně umístěna v knihovně s názvem dejme tomu Univerzální informační pole. V podstatě fraktální řazení informací velmi podobné klasickému stromovému řazení adresářů v počítači.
      Takže schopnost pamatovat si (ukládáno je vše, ale zapamatovat si je jinačí oříšek) je vlastně schopnost umět listovat/hledat ve své knize informací. Aby Ego (vlastně moje maličkost) mohlo mít přístup k co největšímu množství zápisů ve "své" knize, je třeba cvičit spolupráci s dalšími složkami našeho komplexního JÁ včetně těla samotného. Možná se někomu zdá, že plácám o voze a článek je přitom o koze, ale já myslím, že to úzce souvisí. Proto si myslím, že naučit se pracovat (vložit do toho právě svojí píli) i s tím hlasem v hlavě, by konkrétně mne mohlo posunout dále. Neříkám, že čas není důležitý, ale moje snaha bude mít větší váhu. Vždyť jinak bychom tu vůbec nemuseli být, stačilo by jen někde v astrálu sedět a čekat až zde ve hmotě přijde ten správný čas a přijít k hotovému.
      Musím končit. Možná k lepšímu pochopení bych k tomu měl sepsat něco delšího.

      Vymazat
  5. Dobrý večer, :)), TAK, TO SE vÁM POVEDLO . Zrovna jsem si dnes říkala, jsem nějaká darebná, potřebuji do lesa, chtěla jsem ještě odpoledne, ale bohužel manžel jel přezout auto a vrátil se pozdě, tak to nevyšlo.To, ale nevadilo, já jsem byla sama doma, tak hurá na dvůr na sluníčko a zavřít oči, to je pro mě odpočinek. Všechno, co je v článku mě oslovuje perfektně. Já jsem před časem zkoušela nějaké techniky, ale nějak mi to nesedělo. Nejlíp si fakt vyčistím hlavu, když jdu na zahradu, nebo do lesa. To mám potom i lepší myšlenky, nápady, prostě si tam cucnu trochu toho nebeského medíku:) IVA

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to Iva
      Prostě to vycítím, myslím že i Terezku to osloví, ano přesně, zahrádka, les, sluníčko a co víc ještě ke štěstí, snad jen "ubrblanýho chlapa".

      Vymazat
  6. Díky Iv za krásný lidský článek! Taky nějak víc vnímáte poslední dobou (týdny, měsíce) ty naprosto úchvatný - i barevně - východy a západy slunka? Trvá to vždycky pár minut, ale ... prostě paráda.
    DV

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, máte dobrý postřeh, myslím s tím podzimem, ale hlavně, chtěl jsem se Vás zeptat, nevnímáte večer jisté záblesky( koutkem oka)?

      Vymazat
    2. Tak já přímo záblesky ne, ale pokud zavřu oči a jsem natočen směrem ke slunci, každou chvíli mám pocit (spíše si jsem jistý), že mezi mnou a sluncem jakoby něco prolétne. Prostě stejně jako když si před zavřenýma očima mávnete rukou. Ucítíte tlak, který vám řekne, že došlo ke změně intenzity světla. Určitě to není spojeno s různým tlakem krve při nepatrných změnách ve stahu svalů očních víček - to není ani zdaleka tak intenzivní. Když otevřu oči a kontroluji, zda mi před sluncem neprolétl nějaký pták nebo letadlo, nikde nic.
      Myslím, že tělo při zavřených očích vnímá světlo i jinak a "vidí" věci (tady např. změnu záření), které oči díky filtru (programu v hlavě) nevidí.

      Vymazat
    3. Jo, to je přesně ono! Myslela jsem si, že mám nějakou oční vadu, anebo že jako naschvál vždycky koukám jinam, než kde se onen záblesk odehrál.
      Co to je?
      Vlabi

      Vymazat
    4. ... aj cez deň, asi odkedy pyramídy "vypúšťali " svoju energiu. B

      Vymazat
    5. Děkuji moc, je to pro mne důležité!

      Vymazat
    6. Dobrý večer, ještě jednou Iva, naprosto vážně hlásím, že například včera, když jsem se dívala se zavřenýma očima do slunce jsem vnímala bod sluníčka a zprava doleva letěly tmavé fleky, 3, nebo 4 a mizely ve slunci, pak se objevil shluk dalších fleků a prostě to zalétlo do slunce. Když jsem otevřela oči, tak nic. Mraky nic, jen slunce. Nebylo to poprvé, ale včera jsem si to nějak uvědomovala. Zkusila jsem to znovu a nic. Ty fleky byly jako kostka, ale, jako batoh, prostě kulatý rohy a neforemný. . . . hezký večer

      Vymazat
    7. A věříte, že jo... možná bych na to i zapomněl, ale trošku fotím a tak na svět čučím jakoby přes hledáček a uvědomuju si, že pár záblesku jak od fotoblesku jsem v poslední době postřehl. I při jízdě autem ráno, jak kdyby mě vzal radar. Jak říkám kdybyste to nezmínil.... zajímavé.
      DV

      Vymazat
    8. Dnes jsem si vzpomněl.
      Já ty záblesky viděl nedávno dvakrát, ale bylo to v noci tak čtyři hodiny po západu slunce a ještě k tomu v uzavřené místnosti. Nikoliv směrem od oken, ale naopak směrem od zdi (odraz mohu vyloučit - za okny je už jen les a pole) a bylo to v nejkrajnějším periferním bodu oka. Záblesk nic v místnosti neosvítil, prostě byl jen v oku. Takže nevím, zda to může být to samé, co popisujete vy ostatní.

      Vymazat
    9. Ano, v místnosti na zdi nic neuvidíš, reaguje na to jen sítnice v oku, jako celkové prosvětlení obrazu.

      Vymazat
  7. Ak môžem doložiť - prv som si myslela, že si zvykám na nové okuliare. Lenže som to registrovala i bez nich. Navyše známy čo chodí krajinou a "obzerá" ju :-) i v noci, vravel, že si myslel o tých zábleskoch, že niekde blízko je svetelný zdroj : čoja viem väzenie, objekt, továreň apod. Tak sme sa zhodli, že sa blýska na lepšie časy :-DDD Be

    OdpovědětVymazat
  8. No, Vy jste prostě čaroděj, já to říkám pořád, touláte se nám v hlavách, možná i u nás doma. Mimochodem, už 2 noci zhasnu v koupelně a ráno je rozsvíceno:)díky za vše . . . iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To Iva
      Ivčo, je to strašně jednoduché, uvědomte si, že jsme propojeni všichni v jedno vědomí, vytvářející jistý hologram obrazu světa, jen to připustit a zkoušet se napojovat, Váš svět je Váš hologram, můj svět je můj hologram , ale je to vlastně jeden hologram. Ten Váš nebo můj hologram je jen malá část velkého základního hologramu Unverza, v kterém jsou obsaženy všechny věci. Možná to řeknu pro Vás srandisticky, ale zkuste se nad tím zamyslet. Vy jste ve mně a já jsem ve Vás a v každé bytosti je vlastně celý existující Vesmír, jsme jako částečky velkého hologramu, ale každá ta částečka ( lidé, stromy,věci…) obsahuje při projekci vědomí celé Univerzum, takže do hlav a kuchyní nechodím, proč taky, ty jsou i mou součástí, zde se nedá nic skrýt, vše se objevuje v plné nahotě a nepotřebuji vůbec astrálně cestovat. Dobrý!? Třeba jak budu mít můzu, tak bych napsal článek nějak lidsky, aby se to dalo strávit, uvidíme.

      Vymazat
    2. Iv,
      že Vy tím hologramem myslíte tu knihu, o které jsem psal o kousek jinde? :-)
      Jen jsem koukám zapomněl doplnit, že ta kniha je zároveň i zápisníkem, ale to myslím každému došlo. Naše vlastní hologramy jsou stránkami té knihy a kniha samotná je celkový součtový hologram nás všech.
      Informace v knize nejsou jen zápisky a info o tom, co již bylo, ale technicky řečeno i data pro nastavení a běh hologramu a hologramů vzájemně propojených (záměrně to píšu technickým způsobem, protože chápat něco, co není vlastní podstatou ani vzdáleně podobné něčemu, co jsem s momentálně nastavenými mozky schopní, prostě nelze a já to někdy jen mlhavě zachycuji v podobě pocitů).
      Do knihy nahlížíme a zapisujeme na podvědomé úrovni, ale díky propojenosti-spolupráci entit v nás samých máme potenciál téhož na vědomé úrovni a tom je tento článek. Možná máme (já jsem o tom přesvědčen a z toho asi pramení rozkol mezi Vaší a mou představou o svobodné vůli) potenciál ještě daleko větší, ale o tom bych taky snad až v případě pisatelské sliny v nějakém delším komentáři.
      Moje pojetí oné knihy plně zachycuje i Vaše tvrzení Iviny kuchyně ve Vašem "dosahu". Je to jen o tom umět v knize hledat, proto není třeba nějakého astrálního cestování. Proto naprosto vše je "všeobsažné".
      Doufám, že Vy víte, co tou knihou a knihovnou (fraktálně i celou čtvrtí knihoven?) myslím.

      Vymazat
    3. Ano Michale, vše má svůj čas, kdybych tyto informace začal psát hned při otevření stránek, tak utečete a řeknete blázen, no a koukněte jak se nyní rychle mění vědomí lidí, nemám na mysli jen tyto stránky.

      Vymazat
    4. Ještě koukám, že jsem napsal blud.
      Do té pomyslné knihy (pojmenování kniha je jen moje pracovní a nebrat doslovně - nejedná se tu přece o nic hmotného) zapisujeme bez ohledu na vědomí, podvědomí, nadvědomí, nevědomí či bezvědomí. Zapisujeme tam prostě vším, co uděláme, vším na co pomyslíme, zkrátka se tam zaznamenává vše. Jedná se o automatický videopsyhomentální recordér.
      Teď nad tím přemýšlím, budou zřejmě dva typy zápisů. Jeden automatický, tak jak jsem uvedl a druhý je zakován hluboko v naší podstatě. Tímto druhým způsobem lze (opět podle mne) měnit základní nastavení hologramů (např. fyzikální zákonitosti), ale co víc, podle mne je tu potenciál (většinou pevně uzamčený) tvořit nejen nové stránky, nejen celé nové knihy, ale dokonce (možná to je ode mne rouhačství) celé nové knihovny - a odtud pramení moje víra ve svobodnou vůli. Pod pojem knihovna si může dosadit každý cokoliv bez omezení, třeba i plnou tašku vesmírů, protože jde o HOLOGRAMY! Samozřejmě si pod pojmem hologram nepředstavovat hologram technický i když jako odrazový můstek v bláznivém řícení se vpřed myšlenkami to může dobře posloužit. Hologramem je v podstatě neexistující skutečnost. Neexistující a skutečnost zároveň. Paradox co? :-)

      Vymazat
  9. Super, tomu rozumím, už se těším na článek:)tak to by mě teda zajímalo, kdo mi svítí v koupelně:)PŘEKRÁSNÝ VEČER PŘEJE IVANICE:)byla jsem ted venku, je tam dušičkový vlhko a mlha, je to zvláštní, ale když jsem se dívala na stromy ve světle pouliční lampy, tak bylo nádherně. Nevím, co se děje, ale mě se ted nějak víc líbí na světě i když je hnusně:)

    OdpovědětVymazat
  10. Hezký den Iv,mohla bych se Vás zeptat co jsou to ty záblesky,co to znamená?Já nevím jestli je vidím,jen v noci se mi stává,že se mihne světýlko,to si říkám,že jsem propásla padající hvězdu a jednou když bylo k večeru,tak jsem koukala na mrak,jak začal duhovat tak nějak růžovofialovomodře až nakonec začal na mne dělat "prasátko",že jsem musela kouknout,jestli tam kus dál vedle je opravdové Sluníčko.Říkala jsem si,že v tom mraku musí být teda plno hliníku,když to takhle odráží to sluníčko přímo na mne.Pak jsem četla na orgonetu o těch barevných mracích.T.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Terezko, moc to na mně valíte, ale určitě přijde zase ta chvíle.

      Vymazat
    2. Iv,já to vím,že jsem někdy otravná,ale když nevím co se to děje,ale strááášně moc mne to zajímá,protože určitě vím,že se něco děje.No já vím,dočkej času jako husa klasu.Tak mi to odpustte.T.

      Vymazat
    3. Ze by pulzovanie slnka?Priprava na zmenu frkvencie respektive prepolovanie? Mailo

      Vymazat
    4. ++++++++++++++++++!!!!!!

      Vymazat
    5. Asi tu půjde o en. pulzy nezaznamenatelné dnešními přístroji, že?
      Jelikož jde o pulzaci (obousměrný tok intenzity), může být příčinou i ono "mihnutí stínu", o kterém jsem psal já a Terezka?

      Vymazat
    6. Michale a mně připadá kolikrát,říkám si zase prosvištěla myš,jako že to nestíhám,ale ten stín...v koutku oka.Pak vážně mívám obavy o své duševní zdraví.T.

      Vymazat
    7. ... ano Te, akoby prosvištěla myš !! :-DD
      Chcela som ešte o tomto :
      hlavne po ulahnutí som zavalena, niekedy až moc, bielym svetlom. A to ma nie uspí, ale často práve preberie, tak pochopiteľne som trochu naštvaná, že neusnem rýchlo. Ale je to krásne. Nespája sa to s osobou, ale samozrejme ak v srdci niekoho máte tak to rozšírite smerom i k nemu.
      Je to svetlo nástup, preklopenie sa do iného vibračného "spánkového" rytmui, alebo aj čosi iné ?
      Dík všetkým kto pridá svoju múdrosť... :-) Bed

      Vymazat
    8. Bed,ještě večer sedím koukám na stromy a kolikrát jsem si říkala,že se jim zvětšila snad aura a někdy to je sakra hodně světla a pak zase ubere...No ale dnes mi mami řekla,že jestli budu takovýhle věci někde říkat,že mne zavřou do blázince,no a já mám tu drzost to dokonce veřejně psát :).T.

      Vymazat
    9. ... o chvíľu aj tam nebude miesto Terezko :-DD. Bývam sama takže môžem vykecávať aj tak ma nik nepočuje. Keď to hovorím deckám myslia si, nojo naša mater.. tá už iná nebude.
      Stále teraz myslím na Slnko, je tam tunel,ktorým máme prejsť ? Keď sa zvrtne do protismeru asi nám zabehne. Ja tu na pahorkatine snáď prežijem, ale čo tí čo bývajú u mora, naši sú Španielsku. Pritom nemám vôľu im kázať, doklušte domov a tiež cítim že mám ostať sedieť na zadku kde som. tj. blízko maďarov.
      Fakt, viete niekto čo sa stane okolo 21.12. ??? viete čo budete a kde robiť ?
      Pane Iv, dajte trochu nádeje :-) pls, Be

      Vymazat
    10. Pro Bed: hlavne po ulahnutí som zavalena, niekedy až moc, bielym svetlom - doatáváte se do nebeské sféry, cítíte a vnímáte její vibrace. Člověk si tam nádherně odpočine i se rychle posílí, říkám tomu občerstvení. Cítíte vibrace v každé části svého těla, jako mravenčení, jiskření atp.Lépe a ostřeji vidíte, i jiskry kolem Vás,jak máte nabitou auru, když přihmouříte oči. To můžete i během dne, při běžné činnosti, když si toto vybavíte. Nesoustřeďujte se do hlavy, to vyvolává velké napětí, raději upněte pozornost do nohou, energie se Vám pak rychle zvedne až nad hlavu a je to plynulé.Žádná část těla tak nezůstane bez energie. Tuším, že to cítíte,jak to čtete. Jitka

      Vymazat
    11. Skúsim pomenovať - LÁSKA je to, radosť.
      Niekedy s vlnením, odspodu ku hlave, akoby zľava do prava, ako vlny mora.
      Ďakujem Jitko. Be

      Vymazat

Kdo je Anonymní, tedy nepřihlášen, vždy se podepsat, je to základ slušného chování. Většinou nepustím do éteru.