Manipulace frčí všude
Média a současní "hydráci" po celé Evropě s
velkým humbukem komentovali červnová vedra a upozorňovala na
každý nový rekord, ať už u nás nebo v zahraničí. Začátek
léta začal jednoduše horkým počasím, což by až tak nemělo
nikoho šokovat.
Na druhou stranu se v těchto dnech
upozorňuje i na opačné rekordy: jeden v Antarktidě a další
dokonce v Evropě.
Tento týden je totiž docela chladný
na mnoha místech a někde dokonce teploty překonávaly dlouhodobé
rekordy. Ale ne ty plusové, což je důvod, proč je korporátní
média ignorují.
Země ukazuje, že její termostat
zaznamenává mnohem větší výkyvy, než si většina lidí
uvědomuje, zatímco vlády a klimatičtí lobbisté nadále zahlcují
svět jednostrannými příběhy o teple a oteplování.
Dne 18. července zaznamenala
italsko-francouzská výzkumná stanice Concordia, vysoko na
antarktické plošině ve výšce přes tři tisíce metrů, teplotu
-84,1 stupně Celsia.
Je to nejnižší teplota naměřená
kdekoli na Zemi od roku 2012. Teplota naměřená na stanici byla
pouhého půl stupně od její nejnižší teploty v historii.
Na jižní polokouli je nyní
samozřejmě zima, takže s takovými rekordy se může počítat.
Podmínky na Concordii jsou ideálně
přizpůsobené těmto extrémům: vzduch je řídký, suchý na kost
a prakticky nic nezadržuje ani stopu tepla. Navíc jižní polokoule
je uprostřed polární noci, s týdny neustálé tmy.
Slunce se neukazuje, teplo je
nemilosrdně odváděno do atmosféry.
Abychom pochopili, jak extrémní je
-84,1 stupně: absolutní světový rekord byl zaznamenán v roce
1983 na ruské stanici Vostok, rovněž v Antarktidě, s teplotou
-89,2 stupně Celsia.
Concordia tentokrát tento rekord
těsně minula, ale není vyloučeno, že ještě nižší měření
budou následovat později v tomto roce. Nejvyšší bod antarktické
zimy obvykle nastává koncem srpna, těsně před návratem slunce.
Tyto extrémní mrazivé rekordy se v
mainstreamových médiích téměř neobjevují. Vlny veder se
objevují na titulních stránkách několik dní, zatímco rekordní
mrazivé teploty v Antarktidě jsou zmíněny jen krátce.
Náhoda? Nebo to nezapadá do
požadovaného klimatického příběhu?
Země není stroj, který by se jen
„oteploval.“ Je to složitý, dynamický systém plný
protichůdných sil. Tato nuance systematicky chybí v komunikaci
vlád a mezinárodních klimatických orgánů.
Nízké teploty nejsou nyní omezeny
jen na druhou stranu světa. V
noci z pondělí na úterý byla kolem půl sedmé ráno v
nizozemském Twente ve výšce deseti centimetrů naměřena rekordně
nízká teplota -0,1 stupně Celsia.
To je mráz uprostřed nizozemského
léta.
Podle Weeronline se
nic podobného v období mezi 20. červencem a 21. srpnem v
Nizozemsku nikdy předtím nestalo, tedy alespoň ne za dobu, kdy je
teplota měřena. Je to tedy historicky jedinečné pozorování.
Žádná panika, žádná velká
tisková konference, žádná nouzová debata ve Sněmovně
reprezentantů. Protože mráz prostě nezapadá do klimatického
narativu, který tvůrci politik rádi šíří.
Klíčová otázka zní: proč taková
data nejsou strukturálně zahrnuta do veřejné debaty? Extrémní
horko je okamžitě spojeno se změnou klimatu a používá se k
ospravedlnění drakonických politických opatření.
Ale když jsou překonány chladné
rekordy, najednou nastane „normální sezónní výkyv“ nebo jsou
zprávy jednoduše ignorovány.
To není náhoda. Vlády a klimatický
průmysl — včetně miliardového sektoru udržitelnosti — mají
zájem, aby veřejnost viděla jen jednu stranu mince. Koneckonců,
občané, kteří znají celý obraz, kladou mnohem těžší otázky.
Příroda si nedovolí být
zaškatulkována. Ať už jde o stanici na antarktickém ledu, která
měří téměř nejchladnější teplotu vůbec, nebo o jedinečnou
zprávu o mrazu během nizozemské letní noci: realita je složitější
než jakýkoli politický příběh.
Studené záznamy na jedné straně,
záznamy o horku na straně druhé: a mezitím občané nadále platí
za politiky, které jsou založené na záměrně jednostranném
pohledu na tuto realitu.
ZDROJ: Weather / Concordia /
Ninefornews / Weeronline / X (Met4Cast) / Necenzurovaná Pravda