Mat a It /2

Sci – fi  povídka

Část 2.

Ano It, ale také víš, že v přírodě a tedy i v celém Vesmíru  existuje jistý zákon, který ještě nevnímají a ten říká, že všechny znalosti vlastně nejde zničit, protože ony mají své vlastní vědomí a to Vědomí má pud sebezáchovy, žije svým životem a tak se vědomosti vynořují a předávají z generace na generaci. To mně povídej Mate, mají ten zákon před očima a netrkne je to. Ta militantní banda přivandrovalců jim tam utvořila nějaké bohy, aby vytvořili pro sebe silný energetický zdroj, který  svou falešnou vírou  krmí ti otroci a ještě s radostí a úctou, vytvořili Egregor  pro dravce, vlastním vědomím a vůbec je nenapadlo, že si tvoří falešný bič na sebe, místo toho, aby se napojili na tvůrce Vesmíru, byli by o hodně dál a my jsme tady nemuseli vůbec debatovat. No ty jsi se rozehřál, není ti zima?  Jo je, ale z té srandy co tady řešíme.  Vždyť víš, že tam byla skupina, která toto poznání objevila a porozuměla mu ze starých pravd, které jsme tam zanechali, myslím, že se jmenovali Templáři a ti to začali využívat. Proto ti agresoři začali budovat to náboženství do síly a taky se jim podařilo je zničit. Víš, že jsme tam zanechali poznání energetických bodů pro ochranu a zdárný vývoj těch bytostí, jenže ti mazaní agresoři je začali rušit, aby je temnota, nízké frekvence obklopili úplně. Použili k tomu náboženství a na každém energetickém ochranném bodu postavili zděný stánek a tak zamezili fungování a propojení celé ochranné sítě. 

  Každou neděli tam nahnali otroky a působením uvnitř těch staveb těm bytostem byla dodávána ztracená životní energie, spolu s odrazem od parabolických stropů a oni byli ve stavu euforie a pak zase celý týden svým obracením se v myšlenkách na toho vymyšleného boha dodávali tomu Egregoru sílu. To je ta jejich mazanost, odtržení od Zdroje. Měli to pěkně vymyšlené, jenže celou tu síť nezrušili, hlavně na východě té planety jich pěkná řada zůstala a na kontinentě, kterému říkají Amerika. Tyto energetické body se nyní v jejich současnosti začínají aktivovat a vibrace na Gai se zvětšují, jen ještě musíme počkat, než se vzájemně propojí, jak jsi říkal It od galaktického středu, spolu se Sluneční bránou,  teď je přímý směr. No jo Mate, ale ta Gaia to začne vnímat a začne se měnit a to myslím, že pro místní není  dobré. Víme It, z toho máme největší obavy, proto jsme museli náboje ve Slunečním portálu trochu poupravit, jinak by to atmosféra na Gai nevydržela a velká část by byla spálena.

  A to vás neviděli, že se tam motáte? Ale viděli, jenže jejich systém je tak utvořen, že každá taková pozorování jsou smetena, zesměšněna a falešně interpretována, pokud možno jen na primitivní logice, tím tomu lépe uvěří a agresoři jsou zase pěkně v klidu. Ty pyramidy, až se úplně propojí dostatečným nábojem, přebytečnou energii vystřelí do prostoru mimo Gaiu, je to jak ventil na tlakové nádobě. Mate, tedy ještě že jich tam pár zůstalo, ale bude to stačit? To je otázka na kterou jsme právě reagovali úpravou Slunečního portálu, jinak by tam bylo peklo a agresoři by dosáhli svého, po nás potopa, když ne my, tak oni taky ne. 

 Až bude dostatek energie na planetě, propojí a obnoví se i ty malé zapomenuté energetické body a budou součástí celého systému. No Mate, je to vše trochu nyní riskantní, ale kdyby nic, stejně by je agresoři zničili, snížili uměle jejich stavy a krmili by se jen na jistém počtu, který by se dal dobře kontrolovat a Gaiu by stejně vyplundrovali a pak by šli zase někam jinam i s těmi otroky, je to pro ně dobrý zdroj jak pracovní síly, tak energie PSI. Fuj Mate, tak to je tedy plán Hop a nebo Trop! Víš It, spoléháme i na naše a dnes je již tam kapacita Nového vědomí tak velká, že je akceschopná a mohla by případné nesnáze zvrátit. Mate, ale víš že i někteří naši po inkarnaci zapomněli na svůj úkol a nechali se pohltit tím matrixem a moc jim zavoněla. Neboj It, ten náboj je už kritický, tedy akceschopný i bez nich. Vesmír se stále mění a je vědomý, vlastně každá hmota má vědomí, tak jak prostor nemůže existovat bez času. Jejich cesta k dokonalosti vlastně teprve začíná a nebo končí. Ty bytosti, které poznávají pravdu, jsou pro ty jěštěry jak kost v krku a i jejich přítomnost jim dělá zle. Národy proměnili v poloidioty, v lidi bez minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Je tam už příliš zla a budou za ně se zodpovídat. A co plánujete udělat, zlikvidovat lidi s beznadějně materiálním vědomím? Ty, kteří mají jen životní cíl, materiální statky a potěšení? Ty, kteří pro získání toho i onoho jsou schopní  i té nejhnusnější  zrady? Ne It, není potřeba nikoho likvidovat. Ty škodlivé podlidi bude nutno vysídlovat a nalákat na územní bohatství za  projevu jeho nedostatku, k jejich duchovním, vlastně příbuzným. Už se to stejně děje, hlavně na jih za surovinovým bohatstvím  a do jejich středisek na západě, kde se opájejí falešnými výdobytky. Ať svou krví pomícháním zušlechťují navzájem povahu zvířat. Možná se jejich potomci pak stanou jednou  lidmi. 
                                                                                                                                                         

E-CAT co se děje dál

V těchto dnech, měsíci červen 2012  oznámil pan Rossi dodávku tohoto zařízení prvnímu zákazníku v Evropě o výkonu 1MW a to v červenci 2012. Pan Rossi to oznámil osobně v Žurnálu jaderné fyziky.

Odpověď od Rossiho na otázku prvního dodání E-CAT 1MW :

Vážený Franco:

Budeme dodávat v červenci a po dodání budeme poskytovat informace o průběhu. Informace budou poskytovány po dobu několika měsíců nepřetržitého provozu zařízení.

Mnoho  klientů loví informace, kdo bude dodavatelem  „systému LERN od Andrea Rossiho. Někteří se domnívají, že firma Siemens, s níž pracoval  na zařízení pro vyšší teploty za účelem výroby i elektřiny. Siemens bude však dodávat v rámci spolupráce jen turbíny.

Jiní si zase myslí, že to bude švédská  „Hydrofusion“, která zakoupila již licenci na prodej E-CATu pro severní Evropu. Ve skutečnosti to může být kdokoliv a kdekoliv v Evropě, to se rozhodne až v měsíci říjnu, kdy budou pozvány všechny zainteresované strany.

Mezitím při otázkách v Žurnálu jaderné fyziky ( JONP) pan Rossi odpověděl i vtipně na jednu otázku mnoha kritiků, který napsal:

Po pečlivém studiu jsme došli k závěru, že musíme věřit v projekt LERN. Náboženství je taky založeno na víře v něco. Ve skutečnosti můžeme zkratku LERN  číst jako nízkovýkonové jaderné náboženství.

Pan Rossi odpovídá velmi trefně těmto skeptikům:

Ano, tam je inspirace, ale i pocení.

Zdroj: http://www.journal-of-nuclear-physics.com/?p=645&cpage=2

Novější článek:  http://energieupramene.blogspot.cz/2012/07/e-cat-marketingovy-plan.html

http://energieupramene.blogspot.com/2012/10/rossi-e-cat-dalsi-zpravy.html

Mat a It

Doufám, že se Matěj nebude zlobit, ale tady je malá ukázka konkurence na zkoušku….ale tady nejde o žádnou konkurenci, ale o poznání, stejně jak u Matěje, i když jsou to "povídky".

Sci-fi povídka

Část 1.

Tak jsem tady. Ale dostat se sem je pořádný labyrint, všechno průhledné ze skloviny, vzdušné a je zde cítit i ten venkovní nádherný vzduch, plný ozonu, vlhkosti, dvě slunce pěkně ozařují prostor úplně bez stínů, no nádhera.

Děkuji It, že jsi přišel, máme toho probrat hodně a nadešel čas, vše trochu důkladněji prodiskutovat. Ale Mate, to je přeci samozřejmé a nějaký cvrkot mně vždycky přitahoval a kde máte tu reinkarnační teleportační mašinu? Stojíš před ní. To myslíš Mate ten naleštěný plac? Ano, tam si skočíš a prožiješ to, co jsi ani nechtěl, od prcka až po stařešinu. Ale proboha Mate, ono se někde stárne? It, v těch vnitřních nižších světech většinou ano, ale vždyť to znáš, že tam struktura hmoty kmitá na tak nízkých frekvencích, že celý vývoj je tak pomalý a zastřený, že je to tam jak v ledničce. Tak tam Mate pusťme generátor, aby to vše rozvibroval a nebo tam nasměrujme odrazné panely ze středu nějaké galaxie a budou rozvibrovaní jak mladí na nějaké párty. It, vždyť víš, že hmota by to vydržela, ale co s těmi bytostmi co tam žijí, víš že je to evoluční proces, naše rasa tím musela rovněž projít až sem. Některé bytosti by to psychicky nezvládly, žili příliš dlouho v nízkých vibracích  a jejich společenské struktury by se rychle zřítily a nastal by chaos a tyto bytosti většinou nemají daleko k tomu, aby zachránily sebe, obětují raději klidně i druhé. Ale Mate, fuj, to mluvíš o nějakých zvířatech, nebo o inteligentních bytostech? No inteligentních jen většinou ve svých sobeckých zájmech a to by ses divil jak dovedou kalkulovat. Á jé, už vím asi o kterém vnitřním čtverci Vesmíru mluvíš, to bude asi v tom omezeným třírozměrným prostoru s jedním Sluncem a planetou Gaia , kam tehdy utekla  po porážce ta banda kolonizátorů. Jo It, přesně toto místo mám na mysli. Tak víš co Mate, s tím mně dej pokoj, když jsem viděl záznamy z jejich historie, bylo mně ještě hodně dlouho zle. Vždyť to je rasa dravců a ti jsou odsouzeni stejně k vzájemnému požrání, vždyť to tam na té Gai mydlí a plundrují až jde hrůza, nemluvě o strašném společenském řádu a navíc vše založené na nějakých imaginárních papírkách, říkají tomu myslím peníze, a přitom vůbec ty papírky neodpovídají skutečnosti. 

 Ne Mate, s tím mně dej pokoj a už tuším co máš na mysli. Nechci se tím zabývat a ani něco tím řešit, vždyť tam nedávno ještě upalovali kacíře za jiné myšlenky a teď když jsem prohlížel záznamy, tak je to stejné, jen trochu mazanější. Vím It, ale vývoj všech stvoření světů se tak vyvíjí, vždyť to víš. No právě proto Mate, protože už jsem si to několikrát užil na vlastní kůži a kdyby tady existovaly osypky, tak je mám ještě dnes na svém těle. Vím že je tam mnoho šupem inkarnovaných  našich a že sem tam něco provedem, ale mezi tu bandu agresorů, které jsme vyhnali a nedali si říct, kteří mají pod palcem celou místní populaci  jako otroky, dej mně pokoj. Jo It, to ti věřím, ta práce je dobrovolná a musí být vnitřní chtění, ne příkazy a nařízení, to by jsme šupli hned do jejich systému, proto spolu debatujem a probíráme celý problém. Víš sám, že jsou to naše geny a byl jim dán do nich stejný vývoj jak máme my, ale nečekaly jsme, že se tam agresoři budou držet zuby nehty. On nastal jejich čas a ty bytosti se začínají vyvíjet, začínají kloubit konečně jak hmotu, tak i zatím jim neviditelný duchovní svět a přichází na to, že vše je se vším propojené a již začínají tušit, že jsou i vyšší světy jako my zde a že je to vzájemná harmonie všech světů dohromady, začínají to tušit a to je známka časů změn. Víš že i podle Kosmického grafu, jejich vývoj je na stupni zlomu a je to pak hop, nebo trop, bylo by škoda začít pak znovu něco budovat, je to naše zodpovědnost, protože jsme tehdy nedokázali udržet agresora v šachu a oni nás podvedli a odchýlili se od smluv.

Mate, ale oni ani ještě nechápou  dualitu jejich prostoru a pletou duchovno s materialismem jen to fičí. Oni ani neví, že dualitní svět přitahuje v časoprostoru vždy opačné a že teprve v duchovní sfére se přitahuje souhlasné. Nepochopili že v duálním světě funguje spíše magnetismus, kdy se stejné póly odpuzují a nesouhlasné přitahují a melou jak ovce, jsem šťastný, jsem šťastný a přitom padají ještě více do problémů a štěstí je fuč, jen v jejich imaginaci a tam je jim to prd  platné, protože žijí v dualitě časoprostoru, ne ve snu. ………………………

Ať jste tady do sta let

Možná někdo tuto recepturu zná, ale není na škodu tento návod zde dát pro ostatní. Nevnucuji, nabízím a hlavně neuškodí, i osvěží.

Nejdříve vymačkejte citrón a pak jej přidejte do vody a k tomu med. Je to výborné pro zdraví a jako prevence rakoviny. Rada pro ty, kteří mají cysty a nádory.

Velké využití citronu  proti rakovině a infekcím

 Citron je blahodárným bojovníkem  proti rakovině

Citron je lepší než chemoterapie !!!

Ø     Toto je poslední novinka v medicíně, efektivní v boji proti rakovině.

Čtěte pozorně tuto zprávu z medicíny, která byla právě publikována.
Je to zázračný a blahodárný produkt přírody k likvidaci karcinogenních buněk.

Ø     Je 10 000krát účinnější než samotná chemoterapie.

Ø     Proč nejsme o tomto fenoménu už dávno informováni?

Ø     Protože existují laboratoře, které vyrábějí syntetické léky a které těmto firmám dodávají tučné zisky.

Ø     Můžete nyní pomoci nejen sobě ale i svým blízkým a přátelům touto informací, a totiž - citron je výborný prostředek pro prevenci nemocí.

Ø     Jeho chuť je příjemná a neprodukuje hrozivé vedlejší účinky  jako chemoterapie. Jestli máte možnost, pěstujte citrusovité plody na své zahradě.

Ø     Kolik lidí umírá jenom proto, že toto tajemství je uchováno jenom proto, aby korporace vydělávali na lidském neštěstí....?

Ø     Existuje mnoho variet citronů a limetek, můžete si vybrat.

Ø     Můžete jíst dužinu, vymačkat si šťávu, sorbety, přidat do pečiva.

Ø     Citron má mnoho atributů, nejzajímavější je však účinek působící na cysty a nádory.

Ø     Tato plodina zabraňuje vzniku rakoviny.

Ø     Někteří tvrdí, že má velké užití proti všem typům rakoviny.

Ø     Pokládá se také za antimikrobiální, antibakteriální, anti myotický protiparazitární prostředek, reguluje vysoký krevní tlak, má andidepresivní účinky, ovlivňuje příznivě neklidné nervy.

Ø     Pramen těchto informací je fascinující: pochází z největších medicínských laboratoří na celém světě, kde bylo učiněno mnoho dokazujících pokusů už od roku 1970. Tyto pokusy, dnes již podložené, dokazují:

Ø     likvidaci kancerogenních buněk u dvanácti typů rakoviny - hlavně rakoviny tlustého střeva, prsu, prostaty, plic a slinivky břišní.

Ø     složky citronu vykazují 100 lepší účinnost než jaký má lék Adriamycin, což je chemoterapeutický prostředek používaný běžně ve světě ke snižování růstu  rakovinných buněk.

Ø     .A ještě něco překvapivého: rakovinné buňky mizí, ale zdravé zůstávají.

                                                                   J

Ø      Institut de Sciences de la Santé, L.L.C. 819 N. Causez Street, Baltimore, MD 1201 ENVOYER LE A TOUT LE MONDE... ! ! ! ! !

Ø      

P.S. : pokud budete užívat citrusové plody nebo šťávy, poté si vypláchněte ústa čistou vodou. Kyselina citronová  má ráda zubní sklovinu a byla by škoda ji narušovat.

Jsme chytrý národ

Jsme chytrý národ ( počítám i Slováky!), jen nám stále okolí tvrdí opak. Dali jsme světu mnoho vynálezů, myšlenek a hlavně ve školství jsme byli vždy jedničky. Ano byli, to už se dnes nedá říci, kdy díky systému založeném na financích a vychytralosti vše padá. Jedna taková demonstrující myšlenka, jak příroda vlastně pracuje, byla vymyšlena  u nás, profesorem matematiky Ernstem Machem již kolem roku 1867. Tato pomůcková demonstrace je známa  v České republice  ve školství pod názvem  Machův vlnostroj. Narodil se v Chrlicích u Brna a za 28. let zde u nás vytvořil mnoho spisů z fyziky, filozofie, historie a hlavně teorii induktivní vědy – jak vše v přírodě pracuje, synchronizace i přes zdánlivý chaos. Později přijal nabídku z Vídně.

 Machův princip zavedl i Albert Einstein do své teorie  relativity, i při své výuce Einstein užíval tento Machův vlnostroj. Mimo jiné Machova práce se využívá v aerodynamice nadzvukových rychlostí. Jako Tesla byl velkým kritikem Newtonových představ o prostoru a čase, zejména kritizoval pojem absolutního prostoru. Být praotcem „teorie relativity“ od  Einsteina kategoricky odmítl a měl rovněž k jeho práci zásadní výhrady, takže něco opravdu není v pořádku. Přestože žádný experiment nikdy nepřinesl důkaz, že by Machův princip odpovídal přírodě lépe než obecná teorie relativity, která zatím přesně a vcelku jednoduše dovede předpovědět celou řadu jevů, Machův princip je však stále živá myšlenka a dodnes jsou dělány pokusy o její vzkříšení a díky za to. Obvykle však bývá formulován tak, aby nebyl v přímém rozporu s obecnou teorií relativity, jak jinak, aspoň zatím. Nic není náhoda a vše má svůj řád, tak jak to vidíte na Machovu vlnostroji !!!

Templáři II / 9 - 13

9.     kapitola

Už sis uvědomila, že je rok 2012?

Jo.

A co plánuješ letos?

Jako vždycky.

Tedy žádnej strach z apokalypsy?

Ne. To je strašidlo jen pro ty, co neznaj význam toho slova.

A jakej má význam?

Zjevení. Nic víc, nic míň. Ty hrůzy vymysleli církevní taťkové, aby vyděsili lid. Ale je pravda, že planeta zvyšuje svý vibrace. Schumanova frekvence, což je takovej zemskej bubeník, jehož rytmu se tady všechno podřizuje, se posunula ze 7,5 Hz už téměř na 12 Hz. Lidově to znamená, že hodný budou hodnější, zlý budou víc běsnit, blbci budou blbější, zloději víc krást a tak. Tahle transformace probíhá už stovky let. V posledních několika desítkách let se však výrazně zrychluje. Vidět to je dobře na zvyšujícím se počtu válek a přírodních katastrof. Taky na výraznejch politicko-ekonomickejch změnách. Úplně nejvíc však v posunu technologií, který výrazně předběhly mentální vývoj standartních a výrazně duchovně strádajících lidí. Na druhý straně zas vidíš řízenou obrovskou explozi chudoby v částech světa, který s přírodou a duchovnem žily tisíce let. Proč? Proto! Holt, hodný se pokusej bejt svatejma a gauneři úplně zvlčej. Ale tímto se omlouvám všem dosud žijícím a opravdovejm vlkům. Uf, nebylo to dlouhý?

Nebylo, Amadeo. Co teda plánuješ?

Přibližně do poloviny srpna jsem doma. Musím nasbírat místní bylinky. Zaléčit pár příbuznejch a známejch. Obstarat statek, projít jeho úřední agendu.

Pomazlit, pocvičit, zaléčit kobylky a ostatní zvířátka. Navštívit pár kamarádů a příbuznejch. Pak vyrazím směr Civitella ulehčit tetě, která v tuhle dobu za mě ordinuje. V polovině září bych ráda udělala svou téměř každoroční languedockou misii. No a dál to přeci znáš. Chvilku jsi u toho byl loni a taky na začátku roku.

Doufám, že už mi konečně řekneš, kde je to tvý doma doma.

Já teď už přesně nevím, Matěji, ale tradičně to říkám o našem restituovaným statku v kopcích u Pustý Rybný.

To je moc zajímavý. Nedávno jsem se přistihl, že mi slovo „doma“ taky začíná dělat problém. Mám takovej pocit, že tenhle tradiční výraz přestává souviset s nějakým určitým místem. Jako by začala mizet ta zažitá představa času a prostoru. A to slovo nabejvá jakýhosi duchovního rozměru. Nevím… Než jsem začal znovu stavět v Podmoklanech, přišlo mi hledat stavební parcelu někde jinde. Začalo mi tady chybět nebe. Jednou jsem hledal v Pustý Rybný svýho dávnýho kamaráda, bubeníka a malíře Oldu. A tady jsem potkal tu svoji předstvu nebe jako vyšitou, včetně tehdy polorozbořenejch chalup. Jenomže všichni, co je vlastnili, měli dost rozumu na to, aby je neprodávali. Tak jsem utřel mlsnou a začal stavět zas na svým pozemku v Podmoklanech.

No vidíš, Matěji, a proč jsi za mnou nepřišel? Třeba bych ti kousek pozemku v kopcích dala.

Nekecej?

Jo, už tehdy jsem tě možná začala hledat.

To je sranda. A já třeba vůbec nesháněl pozemek, ale ženskou. A bylo to těsně vedle…

Zvláštní?

A dala bys mi ho i teď?

No, Skrblík, co dohlíží na statek by mohlo bejt terno!

Myslíš to vážně?

Jo!

Ale musí tam bejt výhled a samota! A nejlíp taky nějaký zbořeniště starý chalupy, aby nebyly problémy se stavebním povolením.

Jo, Matěji, to všechno na tom mým panstvíčku je ...

10.  kapitola

Taky by mě zajímalo, co se to vytvořilo za vztah mezi tebou a mojí ženou.

Pořád ji vnímáš jako svůj majetek, Skrblíku! Ale nedokážu ti na tuhle otázku seriozně odpovědět, protože se v tom nevyznám. Matěji, já prostě nevím.

Jak to, že nevíš? Vědmo!

Ty ten výraz taky začínáš umět používat v pravej čas! Jsou to asi nějaký karmický dluhy nebo přeplatky. Něco mě k tvý ženě přitahuje, ale nejsem schopna určit co. Moje pocity mají vůni mateřství.

A tys v tomhle životě měla děti?

Ne, zatím neměla.

Tak jak to můžeš posoudit?

Nevím, jsem z toho zmatená, ale s Věrou je mi nesmírně dobře.

To vidím.

Tak proč se v tom, Matěji, pitvat? Pravej stav věcí se vždycky objeví. A člověk je o moc bohatší, když najde někoho dalšího pro svou lásku. Věra je moc citlivej člověk. Má dar výrazný inteligence, ale paradoxně projevenej levou, mužskou stranou mozku. Navíc nesmírně trpí pocitem odmítnutí. Ten může bejt zaviněnej podvědomým odporem vůči svý současný ženskosti, kterou asi vnímá jako trest.

Trest?

Jo, trest!

Máš možná pravdu. Před tím, než jsme se brali, mi můj strejček, zároveň zpovědník a nevlastní brácha mý mámy – potažmo za bolševiků tajnej světící biskup litomyšlský – velmi důrazně kladl na moje poblázněný srdce, tehdy pro mě naprosto nepřijatelnou věc. Řekl mi, radím ti, neber si Věru za ženu! Budeš velmi nešťastnej. Víš, ona odmítá to, co je. A ty si chceš vzít, co ona není! A já mu na to blahosklonně odpověděl: I kdybys měl pravdu, strejčku, tak si ji stejně vemu, protože ji miluju. On pokejval hlavou a povídá, hochu, ty ještě vůbec nevíš, co to je láska! Ta přichází, a ne vždycky, teprve až odezní poblouznění.

Vidíš, Matěji, strejček byl moudrej člověk a já si ho jako malá holka taky pamatuju. On bydlel ve Hlinsku, že jo? A jezdil ve svým malinkým fiátku i do Pustý Rybný a okolních vesnic.

Jo, strejček ... to byl rozenej misionář. Salesián, kterej strávil dlouhý léta v Jižní Americe. Pak v bolševický base, kterou udělali symbolicky pro takovýhle existence z želivskýho kláštera. Mluvil skoro všema evropskejma jazykama. Byl malinkej, vždycky nejmíň ve dvou tlustejch kabátech, pod nima sutanu a to i v létě. Na potkání zpovídal každýho a hlavně nás děti.

Jo, von byl holt, Amadeo, Salesián. Tedy z řádu, kterej založil Don Bosco. Proto ty děti. Chudinko malá! Taky jste před ním prchali, když se objevil, jako mí kamarádi?

Jo, byl to vždycky výstřel do hejna vrabců. Ale teď, Matěji, zkusíme probrat téma Věra. Moje tušení, že vy dva jste se vůbec neměli potkat, bylo asi i podle strejčka správný?

Nojo, ale vono k tomu došlo, Amadeo! Snad mi nechceš naznačit, že jsem měl utýct. Nemít nepředpokládanou veselku a nepředpokládány děti?

Nic, Matěji, není předpokládáno, všechno je v pohybu, možnostech a variantách.

Co jim teda můžou nabídnout vesmírný zákony? Budou snad trpět za moji pitomost?

Ne! Ty a Věra jednou najdete možnost zachovat se líp. Musíte ale tuhle zkušenost pochopit a přijmout. Možná v tom všem hrála významnou roli i karma tvejch synů?

Co to zas meleš za blbosti? Vždyť v tomhle případě to zní opět jako kdybys mluvila o trestu? A pokud dobře chápu, to, do čeho mě zasvěcuješ, tak v tom pojem trestu neexistuje. Zkouška, hledání možností, východisek to jo, ale trest?

Matěji, pokus se zbavit tý svý posedlosti trestem, čouhá z ní příliš šedesát let tvýho katolictví. Děti za to samozřejmě in concreto nemůžou. Ale známe jejich velmi dlouhou minulost in continuo? Tys přeci měl informace, a dokonce přímo posvěcený. Jenom jsi je trochu podcenil!

Jaký informace?

Přeci strejčkovo varování!

Ale varování není informace!

Když myslíš… Před chvílí jsi povídal, že tenhle svět je zkouškou, hledáním možností a východisek. No, tak to přesně je! Vy dva jste hledali možnost a východisko v lásce. Měls pocit, že Věře možná dokážeš pomoct její citový a mentální zranění překonat. A to bylo moc dobře. Ale musíš si uvědomit, že naše záměry se nám málokdy povedou realizovat úplně. Netrap se tím, protože my všichni se to budem učit znovu a znovu! Tehdy jsi možná byl trochu nešikovnej. Ale dokázal by sis, třeba - jenom jako - představit, že tohle má, nebo možná měl, udělat někdo úplně jinej?

11.  kapitola

Matěji, mám pocit, že jsem tady v Podmoklanech udělala, co bylo třeba. Věra chodí. Ty tvrdě píšeš a připravuješ natáčení nový desky. Ale co my dva? Vlastně, co my tři?

… Já budu...?

Jo!

Tantra selhala?

Ne, já to tak chtěla.

Jo a já tušil. Fajn. Jsem rád. Blahopřeju. Miluju tě. To je sranda. Budu její dědeček, nebo už pradědeček?

Jak to víš, že to je ona?

Jsem snad blbej?

No, to netvrdím.

Tak se neptej. Vědmo!

Matěji, chceš to vydejchat?

Proč bych měl?

Co já vím…

Amadeo, ty už asi nejseš vůbec žádná vědma?

Nevím, myslím, že teď jsem hlavně a jen ženská.

Tak jo. To je dobře, jako chlap bys to určitě nezvládla.

Jsem ráda, že ti nezmrzly fórky.

Tak proč tu stojíme, jdem to říct Věře. Ne?

Věře???

Kočky by to asi nepochopily.

Co myslíš, Matěji, že udělá?

No, bude se chechtat jako blázen. Věra měla vždycky smysl pro srandu. A tohle je fakt gigantickej fór! A moji drazí vnoučci! Třeste se, přibudou vám dvě zbrusu nový tety. Jedna v letech a druhá mrňavá. Já se z toho pominu! Život je fakt nádhernej.

Doufám, že neumřu příliš brzo. A to vám pak možná přibude i strejček...

12.  kapitola

Dopadlo to přesně, jak jsem předpokládal. Huronskej smích a vtípky. Pak dala Věra Amadee pusu, poděkovala za léčbu, vyměnily si telefonní čísla. Amadea kopla do vrtule a bavorák byl v čudu.

No, vidíte, fakt mám o čem přemejšlet. Je to tak čtyři, pět měsíců a nic na ní není vidět? Takhle to, templáři, dopadne, když si nejdřív v duchu, pak teoreticky a nakonec prakticky pohráváš s ideou matriarchátu a tantry. No a je to tady, můj soukromej, trochu vykastrovanej matriarchát. Ale je vůbec možný, něco vykastrovat jen trochu?

V dávnejch dobách žila žena s mnoha muži a muž s mnohejma ženama.

To byl ještě Ráj!

Nebyla rodina, majetek, jen starost a touha, jak bejt ještě zejtra.

Žádný pokrytectví, matka známa, strejčků moc.

Žena byla dospělá, chytrá a nelze doložit proč. Snad už od maminky, ženy pána boha.

Byla milenkou, matkou a to dokola.

Jediná antikoncepce… udržet komunu na živu! Tedy nepřemnožit se!

Muž byl válečník, lovec, vynálezce, milenec a lze doložit proč. Nutnost!

Rovněž však nezralý dítě, fantasta, básník a to je příliš mnoho proč a tedy nelze doložit...

A najednou plíživě přichází ta kardinální pitomost  p a t r i a r c h á t !!! Takový neštěstí a kdo to chtěl? Kdo chtěl rodinu, majetek a všechny ty hrůzy, který přijdou...

Náboženství, politika, války, REKLAMA.

Kněží, králové, soudci, kati, REKLAMA.

Rodiče, otec, matka, poručník, TELEVIZE.

Všichni lžou, kradou, podváděj a říkaj tomu CIVILIZACE!

Je škoda, že tohle vidí, ale jen velmi krátce, proklínaný a proti nám skoro svatý puberťáci...

Muž výraz OTEC nikdy nepochopí. Taková fatální pitomost. Cožpak nestačilo to šťastný, prastarý oslovení  s t r e j č k u ? On bude pořát strejdou, i kdyby fakt byl otcem. Ženy proto stále říkaj dětem: Otec nařídil, otec se zlobí, otec vás seřeže! Moc dobře totiž vědí, že on si toho ani ve snu nevšimne. Protože jeho duše smutně a naštvaně bloudí v ráji  m a t r i a r c h á t u !

Ostatně proč ne? Řeknou si možná jednou některý, osvícený  ž e n y !

Vždyť jsme stejně celou tu hloupou a dlouhou dobu vládly my. A ten chudinka nám čím dál víc chřadne. My přeci potřebujem lovce, válečníka, fantastu, básníka a  m i l e n c e.  Děti taky maj rádi nový věci … třeba strejdu.  S t r e j č k a  !

PS: Tak pánové, možná je tu fakt šance na něco se těšit. No a, dámy, je to opravdu jenom a jenom na vás. My si, čestný pionýrský, ani nevšimnem.

A ještě něco!          Nedávno jsem zaslechl, že někde na havajskejch ostrovech jeden Muž předal ŽENĚ 60tikilovej akašickej krystal, na kterým je zaznamenaná celá historie naší nádherný planety. A představte si, že za NÍ poskakoval jako štastnej pejsek, kterej se konečně po 13 tisících let vrátil ke svý skutečný PANÍ !!!

13.  kapitola

Vidíte, takhle jsem před pár rokama začal blbnout s krátkejma prózičkama. Nejdřív si člověk dělá srandičky a najednou už v tomhle způsobu uvažování hnízdí. Začne z ničeho nic potkávat podobný vyhoštěnce a pomalu skládá dost odlišnou mozaiku svýho novýho světa.

Přichází to pomalinku. Informace, divení, zamítnutí! A furt takhle dokola. Když už je informací víc, divení zůstává, ale zamítnutí ubejvaj. Potom střípky už ověřenějších informací se stávaj vědomostma, divení pořád trvá a zamítnutí se vytrácej. Protože najednou ten obrázek začíná bejt o hodně pestřejší a zajímavější, než ten oficiálně nacvičenej v rodinách, školách a v různejch ismech, který pak vyrábějí vládnoucí systémy...

Systém je systém a nic proti němu.

Systém má sloužit a víme přeci komu.

Mně, tobě, nám zvířatů, rostlinám.

Ale my výše jmenovaní sloužíme jemu ...

Reptáme reptáme skrze zuby do polštářů.

Ale nevíme komu to adresovat.

Ve virtuálním světě se lehko ztratí stopa.

Ve virtuálním světě se lehko ztratí stopa i stopař...

Je pravda, že se pak pomalu začnou vytrácej staří přátelé a kamarádi. O moc hůř se taky komunikuje s vlastní rodinou. Vůbec se jim nedivím. Ale jak vidíte, může to bejt nesmírná zábava. Zvláště když vás to potká na prahu důchodu, jako mě.

Kdy celej ten koloběh divení, zamítání, skládání vám neumožní v klidu a pohodlí zblbnout v práci, u piva, nebo fotbalu a televize. Ale je fakt, že důvodů k demenci je moc a každej si vybere ten svůj a přesně na míru! Je dobrý nebrat to příliš vážně. Užít si srandu pátrání, dobrodružství, svý vlastní hlouposti i vědění. Srandu života i smrti. Srandu tělesnou a při trošce štěstí i mystickou. Protože ony očišťujou. V duchu se smějící člověk nikdy neublíží, byť se možná i chystal. Ale čím dýl se bude smát, tím víc důvodů najde k tomu nechat to plavat...

No, jsem na sebe zvědavej, jak tohle já vztekloun budu plnit. Dvě ženy a jeden starej popleta, kterej se rozhodl nechat oheň hořet, vítr dout, vodu plynout a Zemi? Pokud jí to ještě bude bavit nás snášet, tak s chutí a šťastně obývat!

konec druhé části… Matěj

P.S. Ty nádherné profesionální snímky dodal Michal - děkuju, že jsem je zde mohl použít / Iv
Pokud hledáte další informace, stáhněte si soubor v pdf. zde: http://leva-net.webnode.cz/products/chronologicko-esotericka-analyza-rozvoje-soucasne-civilizace-kniha-2-kapitola-1/ poučné rovněž.

Pohádka, jak jinak

Svět je náramné divadlo, plné všech lidských aspektů, od zla až po dobro, přírodních fenoménů a to vše se pohybuje a odehrává v nekonečném vesmíru na malé planetě zvané Gaia, nebo Země. Je to nádherné místo pro vyzkoušení našeho ducha v souboji s egem, pro nasbírání zkušeností a v zákulisí potvrzení evoluce vývoje. Lidstvo se drží hypotézy zrodu člověka evolucí z opičáka,   poznalo něco málo z přírodních zákonů, na jejichž základech vytvořilo poučky ve všech vědních oborech. Dosáhlo určitého vrcholu ve svém vývoji jak po stránce věd, tak zabíjení a plundrování planety Země. Vymyslelo několik společenských  řádů a ani jeden nebyl schopen  zdravě expandovat a vyvíjet se, bez parazitického aspektu jak na planetě Zemi, tak i na společenské struktuře. Jedním slovem, zatím  nebylo schopno vytvořit struktury symbiózy  ve všech aspektech svého žití. Jeho vědecká expanze byla sice porozuhodná, ale jen a jen závislá na bohatství a nerostech planety, na které žije. Zatím nedokázala vytvářet na svém poznání žádné nové neznámé  a jen vlastně parazituje na planetě Zemi. Nebudu to zde rozvádět do detailů,  bylo by to na moc stránek, ale je jasné, že tento systém založený na hierarchii  peněz nemá budoucnost, nemluvě o společenském řádu. Nemohu však odsuzovat šmahem všechnu společnost, jsou v ní i lidé, kteří cítí, že něco není v pořádku  a tito většinou bývají i terčem parazitující společnosti, která vnitřně cítí možné nebezpečí ztracení falešné moci. Je to otázka vývoje lidstva, jeho genového základu s možným naprogramováním jeho budoucnosti.

Zatím lidstvo nechce připustit, že není ve Vesmíru samo a ve své velikosti se tak i chová, nebo aspoň ti, co vedou společnost na základě své moci, získané především váhou peněženky a hlavně militantním jednáním k okolí. Pro okolní svět jsou to nebezpečné aspekty vývoje dravce, který je schopen pro svůj prospěch vysát a zničit vše, kam by přišel. Nemám na mysli jen Zemi,  je to  velmi nebezpečný precedent. Lidstvo dostalo mnoho možností změnit svůj směr vývoje, ale díky systému, jenž je založen jen na moci a ne na spolupráci a harmonickém  žití, respektováním všeho živého, nevyužilo těchto mu daných možností. Zničilo a postavilo  mnoho kultur do pozice otroků a rádoby méněcených  stvoření, zatajovalo historická fakta a zkreslovala je k prospěchu svému.  To se netýká jen minulosti, i v současnosti probíhá hon na „čarodejnice“ jak v době inkvizice, jen se již neupaluje, ale jsou vytvořeny mnohem sofistikovanější metody zesměšnění a odstranění „třídního“ nepřítele, nic se nezměnilo, jen ty metody jsou fikanější. Jiné, nové a netradiční myšlenky jsou opět umlčovány ze strachu změny  a většinou strachu o vydobyté postavení ve tkzv. společenském žebříčku.

Kdy lidstvo přijde na to, že není samo a že se o něm ví, to by však muselo změnit svou společenskou strukturu stávajícího systému.

Co by se stalo, kdyby…….. autoři mezinárodního projektu SETI  zjistili, že nějaká tři tělesa míří k Zemi. Ano, mohou to být jistě i hvězdokupy, protože naše moderní oči na to zatím nestačí. NASA o těchto objektech odmítá mluvit a HAARPy ve spolupráci s NASA si tiše sem tam zabroukají. Tři plavidla by měla nyní být v souhvězdí BS2-47 + .06, uvidíme….

Zde jsou krásné obrazce,  jen se mně velmi líbí a nejsou to ta vyšlapaná s vytvořením přirození, jež ukazuje bez obalu primitivnost a vlastně vyspělost dnešní kultury … Jsou to myslím tři plavidla..

Dál se mně velmi líbil  obrazec níže, jež vytváří nám známé pyramidy, jež podle starých poznání mluví o připravenosti lidstva rozbít svou karmu. Když se zruší kolo karmy, pak srdce je připraveno se rozhodnout kterým směrem jít.

Mám rád pohledy do Vesmíru, jsou tam mnohdy zajímavé věci, kloubící se s naším žitím, takový pěkný pohled do „okna Vesmíru dokořán„ je zde pro Vás níže.

16.října 2012

Tepláři II./ 6-8

6.     kapitola

Zvláštní... moje žena s Amadeou vytvořily něco jako tým. Nechápu dobře důvod! Takovej útvar musí mít záměr. Ale to si může myslet chlápek. Věra nikdy žádnou kamarádku neměla. Ale taky neměla dceru… Amadeu trochu chápu, ona je doktor a je tu při ruce pacient. Ale každej doktor by se po tejdnu nepřetržitý asistence u jedinýho pacienta zbláznil. A Věra, jak ji znám, by ho okamžitě, nejpozději do čtvrt hodiny, vyhodila. Dokonce přestala koukat na ty svý přiblblý seriály! A nemá dole tak šíleně nahulíno. Zaslechl jsem několikrát jejich rozhovory a byly to typický amadeoviny. Kdybych s tímhle začal já, tak mě žena pokouše. Mám pocit, že tý čarodějce dovolila něco, jako nechat se doprovodit do jinýho světa. A to světa, po jakým vždycky toužila.

Je obrovským paradoxem, že po tomhle světě jsem prahnul i já. Pár desetiletí kolem sebe chodíme slepí, hluší a s empatií pemzy. Pak přivedu tuhle ženskou, která nám zadarmo sdělí, že se rovnoběžky protínaj, jak to před 150 lety vypočítal Bernard Reiman. Možná, kdyby nám tohle sdělili naši učitelé, nemuseli jsme prožít několik desetiletí duchovní i tělesný nouze. A znovu a znovu člověk naráží na utajovaný fakta. Bez Reimana by vlastně ani nebyl ten „tehdy“ zázračnej Einsteinův vzoreček, kterej už teď taky až tak zase neplatí. Naše rovnoběžky se podle návodu dávnýho, nezapomenutelnýho Euklida přestaly protínat už nejmíň před dvaceti lety. Fuj, to jsme, ale blbci! Už to možná chápu, co tím chce Amadea dokázat. Abysme se to oba snažili dobře, kvalifikovaně pochopit a vědomě se rozhodnout co dál. I kdyby jí to mělo bolet, tak dokáže zadarmo pomáhat radou a magií. Teď už stačí požádat jen o její zázračný bylinky...

7.     kapitola

Jdeš se projít?

Jo, Matěji. Je tady docela hezky a chci se s podmoklanským světem seznámit, hlavně v souvislosti s těma pískovejma bábovičkama poznání a první dohodou Toltéků.

Chceš doprovodit?

Ne, do krajiny se ráda zasvěcuju sama.

Vezmi si v přístřešku moji hůl.

Proč?

V kopcích je to dobrá pomůcka a před nedávnem mě napadla smečka lovících psů.

Jo? Se zvířaty to ale umím.

Když myslíš…

Tak jo, Matěji, vezmu si ji.

Kdy se vrátíš?

Až se nadejchnu genia loci.

Kdyby něco, tak zavolej.

Dobře. Čao...

Je to fakt zvláštní ženská. A přivedla do mýho života spoustu jinejch informací, zkušeností, zážitků, krajin i lidí. Myslím, že mě vyškubla z pohodlný dálnice vedoucí rovnou do senility. A hlavně je přímo neuvěřitelný, že z toho možná vytáhla i moji ženu. Chápete to, lidi? Při tom mým brouzdání muzikou a autorskejma čteníma není možný nepotkat zajímavý lidi. Ale kdykoli jsem chtěl otevřít pro mě závažný a inspirující Amadeina témata, okamžitě bylo cejtit, jak se jim zježily všechny chlupy.  Pak mě poslali rovnou do prdele! A bylo to přímo úměrný jejich vzdělání. Paradoxně, čím bylo vyšší, tím dřív mě tam směrovali. To si při tom představte lidi na první pohled nepostrádající noblesu! Po čase jsem zjistil proč. Protože! Čím vyšší vzdělání, tím víc korekcí by museli udělat. Tahle představa znásobená problémy, do nichž by se jejich existece propadla, je příšerně vyděsila. Oni přeci už všechny zápočty i zkoušky složili! A vědí moc dobře, že rovněž odvahy nemaj příliš na rozdávání. A riskovat kariéru třeba v padesáti letech, když každej jejich nadřízenej stojí vždy o stupínek víc ve vleku establischmentu? A taky je obvykle ještě starší? Dál už to myslím nemá smysl rozebírat! Jen dodám hodně dávnou moudrost: Čím vejš, tím hloub do kapsy.

No, a tak jsem se přestal divit úplně všemu. Představte si váženýho profesora, kterej desítky let učí ze skript, co napsal před stejným časem na téma padesát, sto, dvě stě let starejch informací… Blbý, co? A to pořád jde o určitě inteligentního, hodnýho a pravděpodobně slušnýho člověka, kterýmu ani ve snu nepřišlo, že možná existujou informace podstatně čerstvější, jenom jsou na jeho úrovni, a tedy i na úrovni jeho studentů naprosto nedostupný! No a teď se zamyslete nad tím, co můžou provádět a běžně dělaj politici, o kterejch se fakt většinou nedá říct, že jsou osvícený… A podobnejch případů je možný doložit desítky.

Proto jsem zpočátku vůbec nechápal pozitivní reakci Věry na fenomén Amadea. Je vůbec k pochopení, že odněkud z Tramtárie se přihrne přímo do rodiny o pětadvacet let mladší, moc hezká a na naše poměry asi i bohatá ženská, která možná ke všemu v tý Tramtárii měla techtle-mechtle s jejím stárnoucím manželem? A jí se chlupy nezježej, dokonce přijme to stvoření skoro jako dceru! Nezní to přímo pohádkově?

Jenomže pohádky mají začátek. A začalo to tím, že se žena už víc než měsíc nemohla hejbat díky výše uvedený zlomenině. Amadea jí zmírnila a posléze úplně zastavila bolesti. Vyřadila zbytečný prášky a do tejdna postavila na nohy! To už je argument! Takový lidi se nedaj jen tak poslat do háje. Během léčby je posloucháš, nejdřív na půl ucha, potom na celý. A když už je vnímáš všemi smysly, přidá se chtě-nechtě i pan mozek. Začneš si dávat dokupy to, co říkaj, s tím, co dělaj, a vono to štymuje. A s argumentací tohoto kalibru už válčej jenom blbci. Je pravda, že jich je hodně! A těch, co dávaj, zas proklatě „jen trochu“! A přesně tohle samý se mnou na Brači a v Civitelle del Tronto udělali blahoslavenej bronzovej Alojsíjo, čokoládová osvícená MUDr. Amadea Modem a její teta léčitelka par excellence...

8.     kapitola

Tak jak voněl genius loci?

Zvláštně. Sobiňovsko-studenecko-ždírecky. Slavíkovsko-sloupensko-podmoklansky. Ale nejlíp dopadlo Hudečsko-Zálesí.

Zcestovala jsi už kousek světa. Jde to k něčemu přirovnat?

Nejde, Matěji. Železný hory nejsou Appenniny. Vestec není Gran Sasso. Rybníčky nejsou moře. A Doubravka s Hudečským potokem nejsou divoký řeky Abrruzzie. Ale nic z těch italskejch protikladů nelze srovnat s nádherou rozkvetlejch  květnovejch luk lemovanejch šípkovejma, trnkovejma, hlohovejma a bůh ví jakejma keřema. Bylo by tady fakt božsky… kdybyste nebyli takový barbaři. Podmoklany určitě dřív vypadaly moc dobře. Kolem usedlostí tehdy krásně dejchal prostor. Ale v poslední době tady nějakej nedostižnej barbar umožnil postavit nahlavu umístěný domy na obou návsích a úplně zničit to, k čemu jsem šla vonět. Ale je pravda, že mu to ještě větší ignoranti a zbabělci museli před tím dovolit! Že? Dávnej dojem zmizel a přízračnou dominantou zůstal hliníkovej bolševickej kravín, ve kterým vyrábí nepředstavitelnej rámus nějakej předpotopní stroj. Takovýhle estetický barbarství by třeba Italové na malejch vesnicích stěží dopustili. Ještě že sis postavil roubenku na kopci a v lese. Máš tu krásnej výhled. Vesnice odtud je zadumaně ponořená v moři stromů a vytváří dojem klidu a pohody.

Nojo, Amadeo, ale domky se začaly šplhat až sem a je vidět, že na jejich umístění v krajině a estetickou úroveň nikdo příliš nehledí. Těm lidem, co je stavěj, aby měli kde bydlet, se nedivím, protože jejich finance jim vůbec nedovolí o tomhle přemejšlet. A protože Systém z principu nenapadne estetiku jako předmět vyučovat, nebo jen na hala-bala úrovní školní sex výchovy. Protože, co kdyby se její principy masivně usadily lidem v duši, jako to bylo dřív, a oni je začali přirozeně aplikovat i na ostatní oblasti lidskýho života. Tak první z nich by špatně dopad pan Systém. Jehož existence by se musela podřítit  funkci  SLUŽBY,  nikoliv moci, manipulaci a nařizování. Copak si veverky a vrabci, nebo dokonce žížaly vyvěšujou na obecní tabuli vyhlášky, co a jak dělat? A představ si, Amadeo, zvířátka to vědí a ta velmi rozvinutá a nadáními obdařená bytost  č l o v ě k,  ne? Jo!

 A je tu taky spoustu naprosto zbytečnejch úřadů, který se jmenujou třeba „Chráněné, krajinné oblasti“! A vidíš tahle instituce posvětila zánik dvou stoletejch podmoklanskejch návsí. Tedy přirozenejch míst dennodenního sousedskýho způsobu života. Už neexistujou! Místo nich byly vyrobeny umělotiny v podobě unifikovanejch dětskejch hřišt. Zón oddychu ! Slyšíte tu hrůzu? Copak má nějakej venkovan čas běžet někam kilometr, aby si odfouk? Rovněž tak vznikly zbytečný prostory pro občasný, lidský aktivity, který dřív funkčně a přirozeně probíhaly na  n á v s i !

Takže hezký?

Nevím, Matěji, co ti na tohle můžu říct. Ale na Česko je to furt dobrý! A viděla jsem větší hrůzy.

No, to jsi mě utěšila, už jsem začínal uvažovat o emigraci ...

Matěj