32. kapitola
Jo, tahle říjnová noc byla možná
tím nejúžasnějším, co jsem zažil. A nevím proč jsem si najednou vybavil ten
svůj už teď ne-paradoxní blábol o „Říjnovejch revolucích v listopadu“. My dva
jsme prostě a přirozeně celou noc realizovali ono základní sociální počínání
žen a mužů. Potažmo pak i všech lidskejch subjektů, který vytvářej nějaký
společenství. A teď když už nějakej čásek pročítám texty lidí kolem KSB, tak
mám zvláštní pocit a docela i lufta, aby se z těchto bezesporu moudrejch knih tahle
intimní výše popisovaná část lidský reality nevytratila. Samotný uskutečňování
programu, byť úžasnýho, ale bez nádherný slovanský obraznosti, jež má rovněž
moc vytvářet a tříbit societu mi trochu tuhle doufejme čistou vodu kalí. Mám
prostě vítr z toho, že se tam třeba nebudou, či spíš přestanou potkávat
smysluplně živly, vůně, barvy, tóny, pocity, emoce s duší a vírem fantazie. A
rovněž tak se syrovou realitou světa a selskýho rozumu. A kdyby to tak mělo
bejt, tak co by pak vytvářelo onen výslednej informační celek s co
nejpřehlednější sítí alespoň těch nejdůležitějších a myslícího člověka
nakopávajících souvislostí. Teď ale nevím, jestli se na tohle mám zeptat ještě
Amadey, nebo spíš už jí, Renet?
Matěji, ty fakt trpíš
samomluvou.
Bodejď bych netrpěl, Renet. Dyť jsem
furt sám. A člověk, kterej takhle žije se asi nemá montovat do sociálních
záležitostí, kterejm z tohoto titulu ani příliš rozumět nemůže, nemyslíš? No,
když už jsi mě poslouchala, co o tom soudíš, nebo co bys k tomu dodala.
Hm, nic. Ale vlastně jo,
dodala bych k tomu spoustu blbůstek.
Hm, blbůstek? Tak povídej.
Já sama jsem přeci societa.
Protože ve svejch inkarnacích představuju armádu žen, mužů i dětí a doufám, že i zvířátek. Moje duše a dávná, přítomná
i budoucí těla se budou vždy podílet na dějinách všeho živýho i neživýho
inventáře vesmíru. Budu jeho spolu-tvůrcem, ale někdy nejspíš i ničitelem.
Renet brzdi, nezacházíš přiliš
daleko?
Ne, jen říkám, co si o sobě,
jako o neustále a nepřetržitě zde přítomným vesmírným jsoucnu myslím.
Renet fakt brzdi. Je to moc nakažlivý. A co když si tohle začne myslet i Popleta? A mluv potichu, nebo se do toho
nakonec zaplete a začne nám radit i Amadea.
No, k tomu vás oba chci vyprovokovat, Matěji!
A co tím míníš?
Abychom se pokusili vytvořili
něco, co by nám usnadnilo přiměřenost a rozumější chování v prostoru našich
životů, než jak to doposud činíme.
No, Renet, ale to se nám přeci
snaží říkat ty moudrý a tlustý knihy, ne?
Právě, Matěji! Ale nechybí
tomu něco?
No, to co tomu chybí z mý strany jsem právě popisoval. Ale je možný, že mi už v tomhle věku chybí ona schopnost
vyskočit z nevytříděnýho labyrintu, či zátěže zbytečnejch pojmů a schémat.
Hele, Matěji, já jsem mladá a
zase si říkám, že pojmů a schémat se mi jaksi nedostává. Považuju je totiž za
schůdky, možná žebříček, kterej mi poslouží něco objevit. A ať už se šplhám
kamkoli, tak tam ty šprusle pode-mnou musí reálně bejt. A to ať ty dobrý a
vyzkoušený mající nějakej smysl, ale i
ty vachrlatý jsoucí jen do počtu. To, že jsem se výše označila societou, tak
nevylučuje, že v jednotlivejch sekvencích života jsem egoistka, šmejd a mrcha.
Ale pořád jsem to já, chápeš? Teď zrovna jen pouho-pouhá ženská!
A proč to Renet říkáš s
vykřičníkem? Copak si ty občas societka myslíš, že v jevu ženská je něco blbě?
Samozřejmě. A to záleží na
konkrétní...
Renet? Ty jako myslíš, že máš
třeba malý prsa a křivý nohy? No, dost taky
šilháš po mladejch a oholenejch, hm? Musím tenhle okruh pojmů promyslet.
A přesně tak, jak o tom mluvěj ty tlustý KOB knihy. Abys třeba nezačala toužit
po nějakejch pro mne tedy fuj-tajbl a moc drahejch implantátech.
Ty pobudo již věkovitej. A ke
všemu lakomej.
Hm? Lakomej, jo? Dyť jsem nedávno
investoval do pro tebe tak vytouženýho bojleru. Copak si to už nepamatuješ?
Jo, pamatuju si jen to, že
byl z druhý ruky!
No a co? Aspoň byl už vyzkoušenej.
Jo? A kolikrát už tady byl
elektrikář, aby se ta vyzkoušenina zas pokusila ohřála vodu.
Na takovýhle otázky, Renet,
zásadně neodpovídám.
Tak jo, ty Čech-lande. Už jsi
se alespoň rozešel s tím tvým otravnýmWindsor-landem?
No, vidíš, societko. A dík za tu bojler-facku.
Miláčku, není zač.
Je zač, protože právě teď
jsem se já, Matěj, definitivně rozloučil s mým amatérským pojmem Windsor-land.
A proto mohu do okruhu svejch vědomostí zařadit naprosto novej pojem, Rus-land.
No, to ti to trvalo. Rusko a Putin budou mít děsnou radost...
33. kapitola
To je fakt moc zajímavý, jak Renet vnímala po žensku tu moji neustále
opakovanou a pitomě formulovanou sociální
pod-pásovku vůči Britům? Ona okamžitě zaregistrovala a pochopila tuhle mojí
nespravedlnou hloupost. Protože já, blbej Matěj, se slovně navážel do Anglánů,
aniž bych při tom o nich něco podstatnějšího věděl. To je skutečnej a pádnej
argument ze strany týhle úžasný ženský, při kterým jsem si i já uvědomil, jak
hloupě a nafoukaně tahle chlupatá, fousatá bytost, Matěj, vytváří prostor
sociálního bezpečí a pohody pro ní a všechny živý bytosti v dohledu. Tady i
sebe, osla Matěje.
No, konečně jsi to pochopil,
člověče.
To seš zas ty, Amadeo?
Ano.
Slyšelas přeci jak uvažuje Renet?
Slyšela. A je to tak fajn, asistente, ne?
Tak čao, ex Taliánko, upálená
kdysi v Neretu za mý chlupatý, fousatý,
nemotorný, katovský, sociál-asistence. Ale časy se mění a praktická i
sociální technologie života i mordů se ovšem od tý doby závratně posunula, že?.
A to někdy až k naprostý anonymitě. Tak třeba, na mnoha místech světa jsou
zrovna teď u počítačů mladí, perfektně vyškolení odborníci, kteří naváděj
anonymní a zabijácký drony na přesně zaměřený, nic netušící cíle. Možná si při
tom povídaj o včerejší tancovačce a popíjej kafe. Ovšem tam někde daleko na
druhým konci světa umíraj lidi. Umíraj děti! A s nimi po částech umírá lidský
svědomí a taky Matička Země. A ti mladí lidé pak mrknou na hodinky a když je
čas, tak rozesmátý zaklapnou počítač a řeknou, padla! A nikterak unavení vyjdou
do ulic se bavit, dobře se najíst, smát se, tančit a milovat. A to, co před
chvílí „možná“ s důvěrou v Systém dělali jako svou práci, bylo vlastně jenom
nedostatečejma informacema ošetřený uskutečňování jejich sociální bezpečnosti.
Tihle se šli bavit. Tamti na druhý straně planety pláčou a se zaťatejma pěstma
zakopávaj svý mrtvý. Ti tam neví, co bude zejtra. A tihle druzí vysmátí půjdou
ráno do růžova vyspinkaní v čisťounkejch oblečcích do svý obvyklý a velmi dobře
placený práce u počítače. TEDY NIKOLI DO VÁLKY! Prostě jen do práce.
Takhle lze v tý nejstručnější
kostce vylíčit současnej svět a byosti, který se nazývaj lidma. Svět, kterej
mohl bejt úplně jinej a šťastnej. Štastnej tady, tam i všude. Jenomže ti, co
byť skoro nevědomky provedli tu hrůzu na druhým konci světa naprosto nechápou,
že se jim i s úroky a jako bumerang jednou v reálný podobě vrátí něco takovýho,
co jako součást zdánlivý-hry způsobili „tam někde“! To je Zákon. Zákon odplaty!
Jak by asi Renet okomentovala počínání těch mladejch počítačovejch expertů
virtuálně vodících drony?
Je to svinstvo, Matěji! Ty myslíš,
že jsou tak pitomí, aby nechápali, cože to dělají?
No, já nevím, Amadeo, jestli to vůbec
tuší? Třeba jim tu činnost, tedy jejich práci nadřízení vyložili jako test, či
pouhý školní cvičení. Vždyť tyhle bytosti si tuto virtuální hru na počítači
hráli, či vlastně trénovali už jako děti. Téma zabíjet zlý teroristy bylo pro
ně přijatelný a svatý, neboť ho vyhlásil sám pan president USA. A o této personě se tam doposud příliš
ne-pochybovalo. Tak jim ani nemůže příjít tato činnost zvláštní a natož zrůdná.
Je to přeci jenom rutina, ne? Oni netuší, že tenhle stát během svý dvěstě-letý
existence nikdy nezažil agresivní, okupační válku na svým území. Tedy mimo asi
čtrnácti-denního výsadku Britů na konci 18. st.. Tak se jim ani nemůžeme divit,
že uplatňujou svý vytoužený a v tvrdým kapitalismu přímo ze země vydupaný
sociální bezpečí a slušně honorovaný zaměstnání. Vždyť ani my jsme nebyli ve
škole seznámeni s tím, že v SSSR po Stalinovi nevládli žádní bolševici, nýbrž
dítka Bronsteina alias Trockýho. A ti měli jiný úkoly než spokojenost
sovětskýho lidu. Neboť jejich zadáním a úkolem bylo vytvoření a pak zachování
marxistickejch elit a jejich připravení SSSR dělit. Proč myslíš, že výše
uvedenýho netvora Lejbu Davidoviče Stalin vyhnal? A taky proč mohl Lazar
Kaganovič zorganisovat v zimě 1932-33 zřejmě jeden z nejefektivnější
vyhlazovacích programů planety. Tehdy za půl roku umřelo hlady „možná“, nikdo
to neví přesně, několik milionů Ukrajinců? Rovněž tak nám elitářským marxismem
posedlí trockisti nesdělili, že 75% nejvyšších potentátů po Velkým Říjnu nebyli
Rusové, ale Chazaři, kteří si dle doporučení svejch nejvyšších změnili svá
židovská jména na ta přijatelnější pro služebnej dav. Jak z jejich strany byl a
dodnes je titulován lid. A vůbec je to dlouhá, krvavá a vnitřní, historie
střetu jednoho z mála skutečnejch bolševiků, Stalina s trockisty. Za což
zaplatil životem. Ale pak od Chruščova a hlavně po příchodu Gorbačovova se
parcelace a mnohanásobný snížení kurzu rublu vůči dolaru v SSSR rozjelo na plný
pecky jenom proto, aby byla zachráněna ekonomika a balanc světovýho fízla! Tedy
USA. Což se dojemně dařilo za Gorbačova a dovršil to neustále nalitej Jelcin.
Obyčejní lidé v USA ví taky jenom to, co jim sdělili ve škole a v mediích.
Tohle tam maká stejně jako u nás v rámci informační asymetrie. Kdy běžný
směrující informace jsou pro dav. No a teprve pak následujou ty za informační bariérou.
Ale i ony jsou odstupňovany, dle hierarchie pro vyšší, vyšší a nejvyšší elity.
Takže?
Takže hierarchicko
patriarchální svinstvo nejvyššího řádu, že, Matěji?
Ano, Renatko. Kde ses tu vzala tak najednou? Povídal jsem si s Amadeou.
Ale ten rozhovor, Matěji nebyl
dialogem, ale monologem, že?
Jo, my s Amadeou si neskáčem do
řeči. Každej pijánko jedeme ten svůj monolg, víš?
Nevím, ale copak jsou šmahem všechny elity šmejd?
Nevím, Renet. A kdyby byli, tak co s tím hodláš dělat?
Jdou z počítače vymazat, Matěji?
Zkus to?
A, Matěji, myslíš, že ti současní
Rusové to s tou jejich sociální bezpečnosti pod dominací svědomí, fakt myslí
vážně?
Jak to mám vědět, Renet? Myslím,
že po svejch životních zkušennostech mnozí jo. Ale když zvážím, že drtivá
většina současnejch obyvatel Ruska byla stejně jako všude jinde na světě
vychována v duchu svinstva informační asymetrie, tak tu může opět jít o ono
nový rozděl a panuj. Ale možná je pravdou a reálnou skutečností, jak tvůrci
koncepce tvrdí, že je to všechno pouze o svobodě a schopnostech jedince vymanit
se z hrubosti a nepřesnosti mozaikovýho, či poněkud vyššího kaleidoskopickýho
způsobu vnímání. Čímž je míněno pouhý skládání a nanejvejš zpřesňování obrazu
jsoucna na daným místě bez jakýhokoli pochopení souvislostí, příčin a důsledků.
Tedy nahradit ho vnímáním v podstatně širším smyslu konceptu. Mám pocit, že ono
přidělování ne-kvalitních, kvalitních a vysoce kvalitních informací je občas
nutný. Ale nesmí se to stát naprosto nesmlouvavým pravidlem, jako to funguje v
současným světě. Pokud by bylo vědění opravdu rovnoměrně a ve stejný kvalitě
dostupný všem a byl konečně instalován ideální informační stav, tak by to
opravdu už byl pouze a jen jedinec, kdo by svým přístupem k osvojování a
rozvoji vědomostí rozhodoval o tom, jak vysoko by chtěl ve svým poznání dojít.
Ale takovej informační servis, a navíc přístupnej mýmu selskýmu rozumu zatím
neexistuje! Proto říkám, nevím. A jsem mírně skeptickej.
Hm? A proto o něj, Matěji,
požádejme.
A koho, Renet?
Universum.
A jak, Renet?
No takhle...
Matičko Otče Synu Dcero
a moji předkové do hloubi
věků i vzdáleností.
Děkujeme za všechno co nám
dáváte
a buďte milostiví a milosrdní
k nám všem i k celému světu.
Veďte nás a chraňte před vším
co nám brání vykonat to
co jsme si předsevzali
při vstupu do tohoto života.
Amen.
Ale, Renet? V tý tvý žádosti
nebylo lautr nic o nějakech informacích a
konceptech, který by nás měli spasit?
Hele, Matěji, ne-panikař.
Pokud Universum existuje a funguje, tak tohle všechno budeš mít zejtra v
poště...
34. kapitola
Jenomže čím je Renet to ONO, co
máme vykonat, že? A proč to při vstupu do novýho života musíme zapomenout?
Nevím, Matěji. Mám pocit, že
to nějak souvisí s tm, abychom mohli v novým, lidským životě, v prostředí toho
nejpřirozenějšího hledačství najít reálnej a co možná nejvíc bezpečnej flek
uvnitř sebe. A i ten ve vnějším světě.
Pak si dobře zapamatovat referenční body cesty k nim. A rovněž i trasu svýho
putování za vzděláním a nacházením souvislostí v tomhle zkušebním úseku pobytu
naší duše v současným těle. Tyto body by nás podle mne měly dovíst k onomu
ostrůvku procitnutí a pochopení důvodů proč naše duše vstoupila do tohoto
vtělení. Ale teď budu oproti tobě k tý práci Rusů poněkud vstřícnější. Tohle,
co oni uváděj a řeší ve svý sociální a bezpečnostní doktríně jsem totiž začala
nacházet a vímat u mejch novejch přátel v Anglii. Kde mě velmi oslovila hlavně
naprostá ne-účast didaktiky. Což mě samozřejmě bralo i u těch Rusů. Oni totiž
říkaj, zde jsou informace, který ti pomůžou hledat ty doplňující ze kterejch
pak budeš mít možnost uplíst tkanivo souvislostí. Tedy pochopit fungování
konceptu. A to je vlastně v kostce ona metoda. Prostý, že? Žádný poučování,
žádnej návod jak co, kdy a proč dělat. Při tom mi okamžitě došlo, jak cílenou
zrůdnost páchaj všechny současný výchovný a vzdělávací programy. Tedy ty, co
jsem měla možnost já v současným životě poznat. Zvláště pak když jsem
srovnávala stav u nás s tím, co jsem za ty dva školní roky zažila v Anglii. A
všimni si, že naprosto v tomhle srovnání budu oddělovat anglický školství od
toho, co jsem se naučila od svejch tamních přátel. Teprve tam jsem pochopila,
jak jdou ohledně vzdělání ti moji nový angličtí souputníci naprosto mimo jejich
vzdělávací programy. A, že ta země je fakt skutečným blbstvím Windsor-landu,
stejně jako my jsme ohledně oficiálního vzdělávání zahrnuti do kreténismu
našehou současnýho Čech-landu. Chápeš?
Renet, v minulý kapitole jsi
mi ty moje landy s malým „l“ ometla o hubu.
To nic, to tehdy bylo z
kamarádství, ale tohle už je z lásky, Matěji. A mezi tím je velkej rozdíl,
chápeš? A taky už podstatně větší pochopení pro to, jak jsi to tehdy myslel. A
teď pokračuju. Když jsem tam s nadšením odjížděla a prvně slyšela tyhle tvoje
formulace, tak mě ten Windsor-přílepek urazil.
A proč jsi mi to neřekla, Renet?
Vysvětlil bych ti to.
Nóóó právě? To je vono.
Vedení k pravdě je dobrá cesta k sociální bezpečnosti. Vysvětlování je
špatností a dokonce je to zvrhlost a sračky nejsmradlavější kategorie! Já to
nejprve chápala v tom smyslu, že si z tý země za mořem a potažmo i ze mne,
která tam hodlám odjet studovat, děláš srandu. A z toho důvodu, že jí i mne
považuješ za hloupou.
No, skoro tak to bylo. Já jsem Anglii za éry trockistů považoval rovněž jako ty ještě nedávno, než jsi tam
odjela, za skoro ideální místo tvůrčí svobody. Ale když se tady na konci
minulýho století začaly měnit poměry, tak jsem stále víc a víc zjišťoval, že se
zde opět říká něco jinýho, než se dělá. A jak šel čas a zvláště pak po roce
2000, kdy se tohle počalo dít ve stále propracovanější podobě, tak jsem začal
pomalounku chápat a pak už nabeton vědět, že jsme pouze a jen spadli z
trockistický louže ne do bláta, ale rovnou do tý nejsurovější
fašisticko-sociál-kapitalistický mašinerie, jež se neštítí naprosto ničeho.
Navíc ještě toto vše bylo dosycený a fešně zabalený do fixl praporů, nevhodných
a násilných multi-kulturních zrůdností. S nimiž se zároveň ovírala Overtonova
okna pro sexuální úchylky, euthanasii, juvenilní jistici ala Norsko a dokonce
pro pojídání lidskýho masa. A samozřejmě i pro mnohá jiná svinstva. No, a ty
sem do Čech přifrčely z mnou kdysi obdivovanýho Západu. Na tom vídíš, Renet, že
mně v to Čechách trvalo víc než deset let, abych onen stav pochopil. A tak jsem
tě tím výrazem Winsor-land jenom špičkoval, prudil a čekal, co ty na to. Věděl
jsem, že tam jedeš s přesně tou samou představou a nadějí, jakou jsem měl kdysi o svobodě Anglie a
západu i já. A vidíš, ty sis návštěvou skutečnýho Windsor-landu oproti mně
zkrátila pochopení souvislostí a pravdy o téměř celý desetiletí. To je přeci,
pro samozvanýho pedagoga Popletu Matěje úžasnej úspěch, ne? A dle mýho tohle
představuje ono jádro tý sociální teorie Rusů v obyčejný, životní praxi. A
samozřejmě na tý pro mě nejpochopitelněší úrovni, tedy konceptu selskýho rozumu.
A představ si, že ta léta, která sis tímhle fíglem vyšetřila můžeš užít k
něčemu, co tenhle náš svět posune od globalistickejch a
socialisticko-fašistickejch zrůdností k něčemu podstatně rozumnějšímu, ne? A to je podle mýho to, co
nám tahle teorie Rusů, která samozřejmě nespadla z nebe, ale z dávný tradice
Slovansko Árijskejch Véd. Toto pak dávkovano třeba Pjakinem a dnes už postupně
praktikovano v plantárním formátu Putinem sděluje a nabízí něco za čímž stojí
lidský SVĚDOMÍ!!! A ne nějakej už se hroutící světovej policajt.
Kecáš, Matěji! Něco podstatně
lepšího existuje! A víš co to je?
Nevím, drahoušku. Ale očekávám
nějakej z tvejch drsnejch fórů.
Já tě, Matěji, zmlátím!
Hele, Renet, tímhle mi často
za svýho života někdy ve srandě, občas i skutečně vyhrožovala Amadea. Ale
vyšetřit deset let svýho života je terno. A teď je jen na tobě, co s těma
rokama uděláš?
No, budu ta léta, tento! Ha ha ha ha...
Renet, budu to moct dělat jako
papoušek po tobě?
Matěji, my to nebudem spolu dělat
najednou?
No, kdo ví?
Tantra je dobrá medicína, Matěji.
Tantra je člunek, stav i výsledná tkanina. Tudíž je nutný vnímat sebe jako
nerost i půdu. Cítit se opravdu rostlinou, bakterií, hmyzem, rybou, ptákem,
zvířetem, člověkem, vesmírem i božstvem? Protože jen pak budeš spojen s komplet
celou planetou a vesmírem.
Chápeš to? Ty chlupatá societko. Oni ti Rusové asi v
tom současným skoro válečnickým a chlapáckým fofru, opět trochu pozapoměli na
nás, a na ty naše ženský priority a touhy, že?
No teda, Renet z Čech-landu do
Windsor-landu. Pak zas zpátky Adámkovou cestou NIKAM! A to rovnou nejmíň do
Československa. To je teda nadělení. A
já jen doufám, že z ní pro nás nevzejde něco takovýho, jako se stalo s
dopuštěním panstva po první světový válce, když jsme my, Československo dostali
od sv. Západu Danajskej dar ve formě Zakarpatský Ukrajiny...
Závěrečná část
35. kapitola
Amadeo? Hm, nic.
Teď mi zkus říct, copak je
vůbec třeba, asistensky postrkovat tenhle rozvlněnej živel. Vždyť ona je oheň,
voda, vítr i prach země, jež nabral v divokým víru tubus tornáda. Kde uvnitř je
ticho jako v chrámu. A vně zuřej běsy! Copak si myslíš, že tohle lze směrovat?
Vždyť venku není slyšet naprosto nic pro děsivej hluk. A uvnitř tupl nic, neboť
se zvuky rozplynuly do měkký a hustý tkaniny hlubokýho ticha Tanter. Slyšelas
přeci její výklad, Amadeo, ne? Tohle se přeci směruje samo. Myslíš, že já k
tomuhle žhavýmu a vybuchujícímu tyglíku, jímž Renet je, jsem něčím schopnej
přispět?
Ticho jako v chrámu!
Nebo dokonce k tomu patřit?
Ticho jako v chrámu!
No, to je dobrý, já nicka se ženu do průseru a mám při tom kočírovat někam a lautr netuším kam ... něco, o čem
skoro nic nevím? Jo, akorát to, že se to jmenuje, Renet! S kterýmž to jevem
jsem však za těch pár roků strávil pouhejch několik desítek hodin. A vím o něm
jen to, že je mi s tím tornádem dobře. Že mě inspiruje, a že mě „možná“ má
„trochu“ rádo. I když naprosto, Amadeo, nechápu proč?
Ticho jako v chrámu!
Nejspíš jako svýho dědu, protože
ten její velmi brzo umřel, co myslíš?
Ticho jako v chrámu!
A se mnou věkovitým jí to čeká
nejspíš taky, že?
Ticho jako v chrámu!
Amadeo?
Ticho jako v chrámu!
Možná, že v tomhle právě ztichlým
kostelíku už mnozí jsou a dokonce snad i tuší, či ví proč...
Epilog.
Alojzío?
Kardinále?
Nojo, bodejď bych se dovolal
blahoslaveného jezuity ze Sutivanu.
Alojzío, letos jsem ani u
toho tvého nádherného moře nebyl. A nebyl taky žádný pokec na nádvoří tamního
chrámu. Neochutnal jsem vaše úžasná vína, smokvoňky, olivový olej. A ani váš
chléb. Víš, letos jsem byl kousek za rohem na skromném Drveniku Veli. Kde sice
už díky nedstatku vody nemají vinice, ale je tam něco mnohem podstatnějšího. A
představ si, že se to děje bez civilizačního humbuku a blbnutí. Žádná
turistická infrastruktura. Dva obchůdky v přístavu. Prašný cesty. Ticho a mír.
Toť vše...
Možná sis od někud „tam?“
všimnul toho, co se děje v Asii, Africe. A taky už zas kousek od vás i od nás
na Ukrajině. Ale možná … kdo ví? Snad se za pár měsíců se objeví duha
rozkročená z Podmoklan až do středomoří, která možná alespoň cípkem zahrne i tu
zatím nešťastnou Ukrajinu, Afriku, Asii a všechny současný planetární hrůzy. A
nechť jsou, kardinále, možnosti modrého Midgardu otevřeny dokořán všem slušným
lidem. A vše ať se konečně začne dít dle svědomí a vůle OBYVATEL, nikoli elit
této nádherné planety. To je přeci to, co jsme odjakživa, a bez zrůdných elit
chtěli my, Slované. A na co naprosto taky zapoměla tvoje katolická církev. A
sakum-prásk všechna velká náboženství. Všechny politický, sociální a kde jaký
systémy. A hlavně na to zapoměl celej slavnej Západ. Ovšem nezapoměla na to
naše Matka Slovanů.
Alojzío?
Ticho jako v chrámu!
Amadeo?
Ticho jako v chrámu!
Renet?
Ticho jako v chrámu!
Amen...
Lidi?
Ticho jako v chrámu!
Přihodilo se dne 21.8.2016 v 16:27
Tímto děkuji autorovi Matějovi za spolupráci a poskytnutí čtenářům svých povídek pro širokou veřejnost. Přeji do budoucna autorovi ještě hodně nápadů a hlavně mnoho a mnoho legrace ve své pouti zde na Teře.
Iv
