sobota 31. května 2014

Formace UFO směřující k Zemi



Před nedávnou dobou 10.března 2014 zachytila vesmírná stanice ISS neznámé objekty, mířící k Zemi. Jejich náhlé objevení blízko stanice připomínalo nějaký otevřený transportní portál, jehož strukturu snímací kamery na stanici ISS nezaznamenaly, tedy portál byl vytvořen v nějakém jiném spektru, než na který jsou citlivé naše optické kamery. Množství těchto objektů je zarážející a navíc směřují k Zemi.


Pokud toto „něco“ dovede manipulovat časoprostorovými portály, dovede tedy i lehce objekty zneviditelnit i v malé vzdálenosti od Země, kde jeho obyvatelé nemají o těchto objektech ani tušení, kdežto naopak, tyto objekty nás mohou pozorovat a operovat bez našeho nejmenšího vědomí reálnosti. 
Asocicuje to mnoho myšlenek, při pohledu na tento nevyvratitelný záznam NASA, jako vyskytující se nyní i zvláštní objekty kolem Slunce, kde jsou z těchto objektů vyzařovány laserové paprsky  na jiné objekty, jak v PC hrách a současné velké množství výskytu těchto objektů v atmosféře Země, většinou bez zachycení naší „vyspělou“ vzdušnou obranou. 
Jistě, obecná věda mlčí, taky nemá co povědět o něčem, co nezná a nedovede vysvětlit v nám běžných a známých fyzikálních intencích. Je však i s podivem, že NASA tento snímek nestáhla a nechala jej uveřejnit, že by o něčem věděla a pomalu lidstvo připravovala na jisté skutečnosti? Vždyť se nic přece neděje a že rok 2012 byl blaf(nebyl, jen byl špatně a záměrně tak interpretován http://energieupramene.blogspot.cz/2011/06/rok-2012.html) je pro mnohé jistou veličinou, ale jen do té doby, než někomu z těch zabedněnců ten objekt nepšoukne u "sedinky" a nebo změní pomalu a tiše, jak zloděj, kradoucí se po tmě, celý systém, který je zničující jak pro Zemi, tak samozřejmě i pro celý Vesmír, vždyť vše je propojeno, všechny možné světy v celém Univerzu. A destrukci, třeba i naší Země(Midgrad, Terra,Gaia) ti co znají opravdové zákony Vesmíru jistě nepřipouští, tak se snažme i my, rozšiřovat svá poznání, vědomosti a hlavně přemýšlet, ale ne nám vnucených kolejích, pomůžeme tím nejen sobě.

Kde je skutečný původ a OSUD lidstva?  No, čínské svíčkové lucerny to jistě nejsou. Pokud je to invaze, jak nás Hollywood rád straší, stanice ISS by byla již na prach. Hlavně by se to nemělo líbit politikům, bankéřům a všem těm, co si libují v černých barvách, vyhulených - oprava- vyholených hlavách,  ověnčeni zlatem, protože sami mají málo životní energie, kdy dnes se připravuje nový finanční směr skupinou BRICS  http://energieupramene.blogspot.cz/2014/05/vyvoleni-spadli-do-cerne-diry.html
 Na jejich starých parazitujících zákonech je stavěn tento Parazitní Systém. Někdo rád řekne zaklínadlo Fake, svědčící o jeho "velké" inteligenci a touze pochopení okolního světa a je také hotovo, jak jednoduché. Kosmické smetí, balony a podobné bláboly jako i články o zrušení Harpu(postaví dokonalejší a jinde, Teslovi technologie byly vždy funkční), výmyslu o Chemtral http://www.nwoo.org/view.php?nazevclanku=nemecky-letecky-technik-vypovida-jak-instaloval-zarizeni-na-chemtrails-do-letadel&cisloclanku=2014050187 , nemá na nic vliv a nic takového přece neexistuje, to je jen pro oblouznění lidu obecného. Nic se neděje přece, vše v porjadku, to už známe i z Černobylu. Nebo se nic neděje? Jak pro koho.

pátek 23. května 2014

Dvouhlavý zlatý orel


Rusko spouští akci „Dvouhlavý zlatý orel“ a západ pochopil, že začal jeho běh o život.

O co jde? O nic menšího, než o zavedení zlatého standardu pro ruský rubl. Rusům totiž už se Západem došla trpělivost.  Zejména  Američané se nemohou rozloučit s pocitem nadřazenosti a světovlády a tak opět v minulých dnech vyzkoušeli několik ze svých oblíbených sankčních triků. Aby ukázali kdo je tu pánem, nechala karetní centra Master Card a Visa zablokovat operace  majitelům platebních karet, vydaných bankou Rosia. Poslední kapkou, po které přetekla ruská trpělivost, bylo zablokování jedné ruské státní platby Centrem zůčtování mezinárodních plateb SWIFTEM ve prospěch jakési pojišťovací společnosti.. Jak Rusko, tak Čína již delší dobu pracují na vlastních karetních a clearingových platebních centrech. Varování bylo loňské uvalení sankcí na Irán, včetně odstavení Iránu od SWIFTU, čímž došlo ke komplikacím při inkasu plateb za íránské dodávky ropy. A to až tak daleko, že Irán musel přejít na platby za ropu prostřednictvím zlata.





 Události posledních dní delší dobu projektovanou akci Rusů podstatně urychlily. Prezident Putin nařídil spustit operaci „Dvouhlavý zlatý orel“. Konkrétně začít razit pěti rublové zlaté mince s obsahem 0, 1244 trojské unce o průměru 18 mm s ražbou dvouhlavého orla se štítem a korunou, která se stane světovou alternativou jak k americkému dolaru, tak k euru při obchodování se zásobami energie. Dalším krokem k odstoupení Ruska od obchodování v USD a EURO bylo nařízení bance Sberbank, aby zastavila vydávání spotřebitelských půjček v cizí měně. Rusko si masivní ražbu zlatých mincí  může dovolit, má druhé nejvyšší zásoby zlata v trezorech, 12 500 tun a těžitelského zlata jenom v nově otevřeném ložisku v Maganské oblasti 2 000 tun.
 


Jaké bude mít toto opatření důsledky?

Dalekosáhlé! Rusko po vytvoření dostatečné zásoby směnitelných rublů zřejmě bude požadovat, aby ůhrady za dodávky surovin a plynu prováděli odběratelé ve zlatých rublech, nikoliv v zelených žabích kůžích, jak dolarům říkali indiáni, nebo v o něco méně znehodnocených eurech.. Tím dojde postupně k přechodu mezinárodních plateb z dolarových na rublové a následně k projevení se pravé hodnoty dolaru, jako totálně znehodnocené měny, mající cenu pouze natištěného papíru. Současně Rusko s Čínou vnutí bankám celosvětově, spolu se zavedením zlatého rublu, participaci na vlastním SWIFTU a platebním karetním systému. Kdo participaci odmítne, nedostane ruský plyn a ropu, nebo ostrouhá na bankovních ziscích.

Rusko samozřejmě bude postupovat v krocích a v dohodě s Čínou, neboť náhlé odstoupení od USD by mělo za následek znehodnocení devizových rezerv obou velkých věřitelů Západu. Zbavování se stovek miliard žabích kůží Ruskem a Čínou proto bude probíhat postupně a koordinovaně. Nicméně není důvod, aby trvalo déle, než příštích pět let.

Neodvratný pád USD jako rezervní měny se nutně následně projeví ve skokové inflaci na dolarových trzích a následných zacyklených opatření FEDu zvyšujícího úrokové sazby, což bude mít zase za následek jak zhoršení splátek a úroků státního amerického dluhu, ale i dluhu amerických korporací a soukromých osob denominovaných v USD, nebo měnách na USD vázaných, tak se projeví v celkovém úpadku kondice americké ekonomiky. Podobný dopad bude mít operace „Dvouhlavý zlatý orel“ také na ekonomiku v koloniální závislosti na USA, českou měnu nevyjímaje. Zákonitým důsledkem pádu kurzu dolaru bude naopak vysoké zreálnění ceny zlata, které může ze současných 1250 USD za trojskou unci vzrůst i více jak desetinásobně.

Celá krize kolem Ukrajiny se tak stále víc ukazuje ve svém pravém světle, jako zoufalý pokus po uši zadluženého Západu o svou ekonomickou záchranu. Rusko si jen ještě musí ohlídat častou reakci dlužníků vůči věřitelům, totiž snahu zakroutit věřitelům krkem a tak se zbavit dluhu. Tyto snahy budou o to častější, o co vzrostou sociální nepokoje v zemích zasažených náhlou inflací.

Česko má ještě tak 5 let, aby se na tuto revoluci v mezinárodním finančním systému připravilo. Nad žvásty a jásotech o účinnosti sankcí vůči Rusku nezbývá než nevěřícně kroutit hlavou.



Originál článku na podobné téma:


a v cz překladu:



pátek 16. května 2014

"Vegoš" kontra "masák"


Vývoj.
Zdar chlapi a děvčice, sešli jsme se po delší době zde všichni ti, co se známe a někteří jste šli svou cestou poznání, našli jste si jiné přátele, kteří vám vyhovovali. Šli prostě svou cestou.
Tehdy jsme probrali spolu hodně témat, vztahující se na všechny směry, od duchovních, přes technická až třeba po styl vegetariánství. Toto téma vždy vyvolávalo různá napětí mezi námi a nevědomky nás odhalovalo tak, jak opravdu uvnitř sebe všichni jsme. Souvisí to hlavně vlastně s celkovým poznáním našeho života, aniž si to uvědomujeme.
veru prejst na vegetarianstvo vyzaduje aj vnutornu silu. Obdivujem ludi, co to dokazali v tomto systeme. absolvoval som tyzdenny post o surovej zelenine a ovoci a piti iba cistej vody. Prve tri dni boli velmi narocne, ale potom to vystriedal vynikajuci pocit. odporucam je to hlavne psychicky trening.
Daniel
 Iv
Ano Danieli, je to o vnitřní síle každého z nás a je moc fajn váš názor, protože popisuje opravdu vaše vnitřní pocity a není to hned útok na vegoše, je to o vašem chtění a hlavně poznání.
ter fry1. srpna 2013 16:31 Pokud člověk přestane konzumovat mrtvoly,získává klid v Duši a neuvěřitelnou Sílu.
Iv
Ter, je to konzumace mrtvol a s každou tou mrtvolou do sebe člověk dostává energetický otisk i toho zvířete před zabitím, který se chtě nechtě projeví i v energii toho, kdo jej konzumuje. Kdo tomu nevěří a blábolí něco o duchovnu, tomu duchovní stránka chybí, jen duchovno prohání svým mozkem a dovede o něm třeba i dalekosáhle hovořit pomocí různých článků, ale v podstatě jeho duchovno je stále na nízké úrovni. Kdyby „masáci“ měli duchovní povýšení, nemuseli by řešit žádné vegetariánství a bylo by samozřejmostí.
Tak aby to tu nebylo jen ono nudné "poplacávání po ramenou" - mám potřebu se přidat do diskuze, protože tu podle mého názoru došlo k určitým, věřím, že nechtěným, významovým posunům.
Nenašla jsem, že by autor článku „Je duchovní snažit se…“ tvrdil, „ že si bůček převibruje na frekvenci brokolice“. Já jsem jeho slova pochopila tak, že měl na mysli něco naprosto odlišného, a to je placebo efekt, o kterém si myslím není třeba pochybovat.
Dále se tu uvádí, že „ druh potravy (energie) přijímaný s chutí a dobrovolně = výše vibrací těla a tedy možnost dalšího přirozeného vývoje Duše výše“, což by znamenalo, že není důležité, co děláme, jak se chováme, jak myslíme, ale pouze a jenom to, co jsme si dali k obědu. Když bych to vzala do důsledku, pak de facto není špatné zavraždit zvíře, ale sníst ho ano. Aby bylo jasno, nebrojím tu proti vegetariánům, jejich názory jsou mi blízké a řadu let jsem ani já maso nejedla. Ale při té příležitosti jsem pochopitelně měla možnost se s některými vegetariány blíže seznámit. Obzvlášť jeden mi utkvěl v paměti: blahosklonně povýšený, vždy připravený veřejně sestřelit každého, kdo myslí (a jí) jinak než on. Nedá se říci, že by člověku bylo v blízkosti takových vibrací nějak zvlášť dobře.
A do třetice ještě jeden citát „… při každé příležitosti, která se jim naskytne, propagují své pravdy jako nevyvratitelné a jediné.“ Jenže - autor, kterému je toto počínání v textu nenápadně - a doufám, že neúmyslně - podsunuto, samotné zamyšlení uvedl skromným zdůrazněním, že píše jen a jenom o sobě a o svých poznatcích a jak k nim dospěl, ale které v žádném případě nikomu nevnucuje. Iv - při vší úctě k vám - nezlobte se, ale ať hledám, jak hledám, něco podobného necítím. Ale vzpomněla jsem si na onoho výše zmíněného vegetariána…
Milá Vlabi a znám zase takové trefné pořekadlo "Házet perly sviním",je to opravdu jen symbolické,aby zde nevznikl zase nějaký pomýlený dojem a navíc prasátek si velice vážím,neboť jejich inteligence je rovna inteligenci tříletého dítě.Došlo zde zase tady názorně k tomu,že platí "svůj k svému" a rovněž "podle sebe soudím tebe" není co dodat.Je to o těch patrech a o ničem jiném,každý obývá to své a matky jako jsi ty, upřimně obdivuji.Zdar a Sílu v našem dílu.

Iv
Vlabi a není to v tom, že ta negativita, kterou cítíte, je v tom, že ten „vegoš“ má pravdu a je to vaše podvědomá obranná reakce, u které cítíte, že je to vlastně pravda a že ten člověk se vlastně nechová arogantně, ale vy se cítíte vedle něj nepříjemně, v jeho přítomnosti, které je dáno i jeho vyzařovaným energetickým polem?
ter fry (nebo kdo?),
škoda, chtěla jsem nastolit VĚCNOU DISKUZI, protože se zde mluví o věcech, které leckomu - například tříletému dítěti - ještě nejsou úplně jasné.
Takže nic...
Ale možná přece jen: chybělo tu ještě jedno rčení "Každému, co jeho jest."
Poviem to jednoduchsie..v rastlinkach primame energiu a frekvenciu Zeme a Slnka nimi spracovanu a ulozenu v plodoch,rastlinke a semienkach.A ony si ju uchovavaju cistu a vyssiu ako my ci zvierata lebo pritom nic nenicia. No popravde sa ani mne este stale nepodarilo sa tej obcasnej chuti na maso zbavit..obcasny prhresok povazujem za lepsi ako robit si stresi..ale nejde aspon mne tak ani o tu frekvenciu(da sa ziskat i inak)ako o zbitocnost ublizovat a o sucit.
A to je ta chyba,vždyť oko do Duše okno!A než někoho sežereš,tak se ho zeptej, jestli chce zabít a koukej mu při tom do očí,nemyslím tím,že si budeš povídat se svíčkovou atd.,jasný.Jinak žádný 5D kino nebude.A když máš velkou chuť na maso,tak se kousni do vlastního prstu a uvidíš,že pro bolest na chutě zapomeneš,
Terezka ja viem...ved to bol zart.. Myslim ze viem presne aka si.. Pre mna je oknom do duse vela i to ako sa ludia k sebe chovaju ked su takto inkognito na nete.
Jo Mailý a ještě si dej pozor na zmetky,co za tebou choděj a říkají ti,že jsou kamarádi a tahaj z tebe informace a pak ještě maj tu drzost ti říci,že to věděli dřív a líp,protože přestali jíst maso o rok dřív.A to je jasná známka toho,že se jejich duchovní vývoj zcela zastavil,buďto vlivem psychofarmak nebo obr duchovního ega a jsou rázem na lopatě,hihi.
A Vlabi, myslím,že o tom byla na netu i studie,když se malému dítěti v postýlce ležícímu nabídne jablko nebo řízek, sáhne po jablku a to mu nejsou ani tři roky,nazdar
to Vlabi
Víte, jsem slyšel taky jeden příběh: Ve městě byly jatka a zaměstnaní řezníci dostávali naturálie, formou masa. Následně se zjistilo, že všechny děti řezníků byly ve škole o mnoho(slušné pojmenování) agresivnější, čím pak to asi bylo?
mě je jen zvláštní, že tady na Zemi se pořád divíme predátorům, kteří jedí dětské maso...vždyť taky je hodně lidi, kteří jedí maso jiných dětí...mláďatka jiných tvorů...oni se chovají k nám stejně..proč né??vytvořili jsme si planetu lovců..my lovíme..oni loví nás..nic zvláštního...když podle mě přestaneme tvořit realitu predátorů, tak taky nebudou mít místo...Mon
Iv
Tak toto je to, kam by lidstvo mělo směřovat, zrušit planetu lovců, realitu predátorů, ale někdy mně to připadá, jako kdybych nabídl tehdy Čingischánovi dokonalý meč a nebo PC, jimiž ovládne např. nějaké zbraně, šáhne automaticky po tom meči, protože je jeho součástí – vývoje.
Pro mě je to výzva, čekám na impuls jak zase začít, vyzkoušel jsem si vitariánství loni na jaře, o minulých vánocích jsem do "normálu" zase spadnul. Maso moc nemusím, ale ty sladkosti to je pro mě velká droga :(
Vím Terry že to teď ode mne nebude zcela fér, ale nelze dělat výjimky.
Zkus to samé říci takovému Eskymákovi (mohl bych ale vyjmenovat dlouhou řadu národů, kmenů, společenství nebo míst na Zemi). Souvisí to s otázkou od Vlabi. Plody se dá celoročně živit jen na omezené části planety. To samé se dá říci o rostlinné stravě, ale také o živočišné stravě.
Někdo by mohl namítnout, že jsme už dost vyspělá civilizace na to, abychom místa, kde v danou chvíli je nedostatek zásobili z míst, kde je dostatek. Bohužel nejsme. A nelze si myslet, že vlastním výběrem potravin změníme charakter druhých lidí. Tím mám na mysli, že když nebudu konzumovat maso, nebude mít farmář práci a tudíž nebude chovat zvířata na maso a zákonitě se k nim tedy nebude chovat špatně. Ano tento řetězec je sice reálný, ale je třeba k němu přistupovat z opačného konce - od farmáře (obrazně). Od vlastní osoby. Nemyslet si, že zodpovídáme za chování druhých. Zodpovídáme pouze za sebe a ruku na srdce - kdo z nás může s klidným svědomím říci, že se za každé situace chová tak, že je schopný s odstupem času říci: "Ano, lépe jsem se nemohl zachovat."?
Ono vůbec jsou (podle mne) všechny debaty na všech možných veřejných (i virtuálních) místech pojmuty zcela chybně. Hlavní otázka totiž nemá znít, zda konzumovat tohle či tamto. Čím by se měl každý člověk zabývat je podle mne otázka JAK. A to nejenom z pohledu samotného aktu jídla, ale i jeho přípravy, pěstování či chování, skladování a distribuce nevyjímaje.
Možná mě mnozí ukamenujete, ale osobně si myslím, že člověk tu není kvůli zvířatům, rostlinám a planetě, ale naopak. Vše, co tu kolem nás je, je tu kvůli nám, je tu pro nás. Abychom se tu nevyvíjeli v šedi jednotvárnosti a beztvarosti (ani by to nešlo). Nelze tím však člověka automaticky povyšovat nad vše ostatní. Je tam velice jemná, ale pevně daná hranice, kterou bych asi nedokázal dost dobře popsat. Někdo mne snad pochopí.
Jakýkoliv směr v možnostech získávání potravy, který všechny ostatní směry automaticky staví "za hranice správnosti", je už z této podstaty chybný a manipulativní, protože jak jsem už řekl, podle mne to není o tom "CO", ale "JAK". Vhodně zapojit mysl.
Většina z nás tady (a má to svoje příčiny) je z vesnice. Lehko se pak říká, že bych mohl klidně žít z toho, co si vypěstuji. Jenže většina lidí tuto možnost nemá a nelze je kvůli tomu hodit přes palubu. Je třeba vycházet ze stavu společnosti, který je teď. A tady to pak najednou začíná váznout. Konkrétní rady využitelné pro všechny najednou chybí.
Takže co s tím?
Myslíš Terry, že stačí hodit mozek pod skříň? Myslím, že právě ten mozek, je potřeba zapojit nejvíce. Mozek je důležitou spojnicí mezi hmotou a Energiemi.
Iv
Michale, přesná charakteristika demagogie, plno písmenek poskládaných do slohové práce vyznačující se hlavně poznáním autora. Duchovno a materialismus mají jít společně a na stejné úrovni. Říkáš, že člověk tu není kvůli zvířatům, rostlinám a planetě, ale naopak. Velmi mylný názor. Člověk je právě součástí celého stvoření zde a hraje si na nějakého pána, který může diktovat svému okolí vše. Velký omyl, příroda sama bez člověka může být, ale člověk bez přírody ne. Tak nevím, kdo hodil mozek pod skříň?
Jasně,
já ... tedy ne vlastně já, ale biologové řadili kdysi, když se ještě tolik účelově nelhalo ... člověka do kategorie bytostí, jež konzumujou rostlinou potravu. A zařadili jí tam přesně podle délky střev. A taky si všimni, že naše čelisti jdou i do stran a spodní dopředu i do zadu. Šelma umí pouze kousnout, urvat sousto a polknout. A může si to oproti nám dovolit, protože má velmi krátká střeva a rychlej metabolismus, takče se jí nemůže přihodit přakyselení organismu a z toho plynoucí civilizační choroby. Samozřejmě, že lidé na severu, kdy je všude sníh, tak těžko někde najdou meruňku, či mrkev. A tak nemaj na vybranou nic než lov, krádež, spánek či dejchání prány. Proto se na světě vyvinuly lidský kategorie mírumilovný od bretharien, vegan a vegetariánů až po podřezávače-lovce-nomády-válečníky a z nich povstávající vládce. A ti vytvořili proti zbytku světa konspirující Systém. Tedy velmi zjednodušeně řečeno.
Iv
Ano Matěji, je to zkráceně ale v podstatě správně, ono to v tom hraje dnes i mnoho jiných vlivů systému, který je právě tak nastaven, aby pojídáním těch hrubých energií se tyto pevně zakotvili v lidech a také je tak nastaveno i celé hospodářství, zdravotnictví(oni by se pak ani neuživili), reklamy, prostě vše systémově poplatné dnešní době. Každý, kdo dokáže a je schopen se dívat na celou problematiku nezaujatě, musí přijít zákonitě k poznání, že nejíst maso je jediná cesta lidstva vpřed a vlastně normální. Je potřeba stále dokola tuto otázku-poznání otevírat a upozorňovat na tento aspekt hrůzy, v podobě zabíjení pro tento Systém, vždyť právě na tomto je především založen a někde se začít musí. Ostatní vše, je jen falzifikát, zaobalený v pěkných slovech a hrátkami s nimi.

Vegetariánka ve 45 letech, na vlastní oči viděno, no neber to šéfe....

čtvrtek 15. května 2014

Svět jsou vibrace




Toto je volné pokračování k článkům:  


 Náš prostor v kterém žijeme je protkán a vytvořen 7 úrovněmi vibrací, které si ani v běžném životě většina neuvědomuje. Podívejme se na tyto vibrace, které protínají náš život a převážná většina lidí si tyto aspekty ani neuvědomuje.

První aspekt vibrace je:

1.ČAS

Díváme-li se například za jasné noci na oblohu plnou hvězd, víme, že se pohybují v našem zorném poli, díky otáčení naší planety. Tento pohyb však vnímáme jako myslící tvorové v podobě času. Měsíc oběhne kolem Země a my to vnímáme kalendářně jako měsíc. Vnímání jednotlivých časových úseků je však individuální a někteří z nás dovedou vnitřně odhadnout vždy správně momentální čas. Pak máme i možnost zjistit časové impulsy a zjišťujeme jejich rytmus.

2.TEP(Rytmus)

Rytmus se nejvíce používá v hudbě, jež je velmi často naším společníkem. Srdce je náš důležitý orgán pro rytmické cítění. Posloucháme-li různou hudbu, většinou se naše srdce přizpůsobí danému rytmu hudby. Například indiáni rytmus považovali za velice důležitý aspekt a má silný vliv na všechny vibrační úrovně těla.

3.TÓN

Další velmi důležitá vibrace, jež ovlivňuje náše životy je tón. Sluchem většinou vnímáme rozsah tónů v rozmezí 17 Hz – 12 kHz. Energie tónů je velmi silná a rezonují ve všech částech těla. Proto tóny mohou působit i na naše zdraví a mohou je harmonizovat. Málo lidí si uvědomuje, že pokud některé tóny (vibrace) tělo postrádá, tento deficit se projevuje jako nemoc. Tímto způsobem můžeme většinou vyléčit mnoho energetických bloků, vzniklých většinou na jiných úrovních jako negativním myšlení atd.

4.El.mag. vlny

Naše planeta Země, stejně jako každý živý organismus má kolem sebe přirozené el.mag. pole, dané jistým zákonem Univerza. Všichni rádi využíváme různá elektronická vybavení, protože nám někdy usnadňují život, ale na druhou stranu si málo uvědomujeme, že tyto přístroje, nebo jejich činnost je nepřirozená – umělá a narušují naše přirozené pole člověka a okolní přírodu a je s nimi třeba vždy zacházet s mírou.

5. SVĚTLO

Zvýšíme-li vibraci el.mag. pole o 35 oktáv, získáme světlo (380 bilionu Hz – 760 bilionu Hz), které vnímáme našimi očima. Světlo podléhá stejným zákonům jako tóny. V bílém světle jsou obsaženy všechny barvy a ještě vyšší vibrace má neviditelnou formu, jako ultrafialové,rentgenové, alfa a beta záření. Rozdělení bílého světla na jednotlivé barvy známe z terapií barvami.

6. ČCHI

Po fenoménu světla nastupuje vibrace, zvaný čchi, nebo prána. Tato forma vibrace zahrnuje i naše myšlenky a další vibrace, přicházející z Univerza. Vždy co si myslíme, se automaticky rozšíří do našeho okolí jako forma energie a velmi vnímaví lidé dovedou lehce rozpoznat i její kvalitu.

7. Božská energie

Postoupíme-li o krok dále, máme zde nejvyšší formu energie, známou pod různými jmény , jako Bůh, Univerzum, ale také i mikrokosmu(tak jak uvnitř, tak navenek). Všechny tyto vibrační spektra jsou v jednom společné, nestojí nikdy sami o sobě, ale jsou vždy v rezonanci se svým okolím a současně i s vibrací vlastní. Proto, pokud něco chcete násilím měnit, porušujete rovnováhu v daném čase a svět se svými vyrovnávacími energiemi rezonance působí proti vytvoření nějaké jiné reality, která je v přítomném čase vzdálena od možnost realit, kde je rozdílnější frekvence od stávající- reálné nyní.




neděle 11. května 2014

Templář 4- část 4-6 kapitola


4.  kapitola

A s těmi předchozími dvěma kapitolkami souvisí i dost zašmodrchaná, dávná a svým způsobem i nedávno velmi manipulovaná „naše historie“, do který byly vždy cíleně umisťovány nesmysly tohoto zvláštního druhu.
Jedním z nich je příběh franskýho kupce Sáma. Ten se měl stát prvním knížetem, neschopnejch drnožroutů, jinak tedy západních Slovanů, na území později nazvaným Velkou Moravou. Jenomže toto území bylo zřejmě součástí Kyjevský Rusi a v širších souvislostech též patřilo k obrovský, dodnes velmi utajovaný Velký Rassenii, posléze přejmenovaný podle slovanskejch bohů Tarcha a Tary na Velkou Tartárii. Tenhle její druhej název byl však během 16. až 17. století zkomolen a posléze vydáván za Čingischánem a Kublajem založenej super stát Mongolů, potažmo Tatarů. Tedy pěkná pitomost, protože Tataři tehdy vyplňovali pouze nepatrný a prázdný mocenský enklávy. A představte si, že tenhle obmysl se stále učí naše děti ve škole. Rovněž je to poslušně papouškováno i na vyšších stupních a dokonce se v těchto mantinelech pohybuje, či spíše stále dokola motá úzkostlivě pátrající a ví bůh komu poplatná historická věda. Nehledě na to, že tenhle nesmysl je odjakživa a rovněž i dnes účelově zneužíván mocenskou propagandou.

Když už jsem zmínil Velkou Moravu, tedy území se slovanským obyvatelstvem a kulturou, navíc v rámci onoho obrovskýho celku obývanýho Rassou, je jasný i mně, osobě s velmi mlhavým rozoumkem, že toto vytvořit a spravovat nebylo v moci oslů. A s podobnou mozkovou kapacitou se asi i zeptám, proč tedy nějakej franskej a zrovna kupec, byl nucen za podivně mlhavejch okolností přijmout titul vládce části zápodo-slovanskýho území? No jasně, aby zachránil ony nedostatečný bytosti, tedy drnožrouty a osly. A před čím to vlastně?
Vysvětlení je jednoduchý: před Franky. Bingo! Zvláštní to druh logiky svěřit obranu svý slovanský populace do rukou tehdejšího nepřítele, tedy Franka. Ale co byste chtěli od drnožroutů, že? A já už se teď naprosto ničemu nedivím a parafrázuju onu hodící se část pořekadla Michaela Ellnera: 
Všechno je naruby a vzhůru nohama, Slovani si zvolili vládcem Franka, aby je bránil. A před kým, že? No přeci, vážení před Franky.
Jenže teď si představte, že v Sámově době žádná franská říše ještě nebyla. A je docela možný, že nikdy ani neexistovala! Vytvořili ji totiž na zakázku papeže a západních mocnářů během 16. až 17. století v rámci „Globální chronologie“ pánové Skaligera a Petávia proto, aby se zatemnila a rozmázla existence obrovskýho státního útvaru Slovanů. Jehož jméno pro jistotu a osvětu raději ještě jednou uvedu! Byla to totiž VELKÁ RASSENIE.

Ale ono i samotný slovo SAMO má nejspíše slovanskej původ, což „samo“ o sobě zní velmi zvláštně, ne? Je tu však i mnoho jinejch podivností, jako třeba slovo Frank? Odvozeno ze staroruskýho výrazu frenkie – svobodný, který na západ donesli severní Rusové, Merovingové. Tedy ti, co na západ šířili kulturu a vzdělanost. Název Frank je tedy čistě slovanskýho původu. Zrovna tak, jako název „rádoby“ franský dynastie Merovingové, me-ra-v-ingli (my děti RA nesoucí světlo). Což byli rovněž Slovani, stejně jako téměř všechny populace, zhruba od 35. rovnoběžky vejš. A toto platí na území od Atlantiku až k Pacifiku. Ony totiž skoro všechny pocházely z bílý RASSY.
Tato vesmírná populace začala včas před mudrci avizovanou katastrofou sestupovat z potápějícího se severního pólu Da'Áreje (v povědomí Řeků Hyperborey) k jihovýchodu. Kde se zřejmě její zbytky po katastrofách a glaciálách setkaly s novými výsadky svejch bratří v Bělovodí. Šířeji se jedná o oblast od Uralu k Bajkalu, jejíž centrum bylo někde u dnešního Omsku na soutoku posvátnejch slovanskejch řek Irije a Omi, kde byl založen Asgard Irijský, jenž se stal hlavním městem Velký Rassenie.
Druhá slovanská větev sestupovala z Hyperborey na jihozápad prostorem dnešních severskejch států a Britskejch ostrovů do teprve z moře se vynořujícího evropskýho kontinentu. Byla to dlouhá cesta a to nejenom vzdálenostmi, časem, ale i geologickejma změnama, který udělaly ze slovanskejch kmenů pojídajících rostlinou stravu všežravý a masožravý Kelty, kteří se po dalších staletích cesty v český kotlině znovu setkali se svými míň zvlčelými východními bratry. A už si samozřejmě nerozuměli. Tedy vivat Pragaja déva Prágaja.
Pak už se tyto původem slovanský populace šířily všemi směry, nesouce tam zbytky svojí už téměř zapomenutý kultury a jazyka. Postupně však během tisíciletí, jak se dál mísili s jinými rasami zapomněli už skoro úplně na svůj VESMÍRNEJ ZDROJ. Měnil se jazyk, názvy, zvyky, mýty a podle geografickejch podmínek i způsob hmotný kultury. (Tuto část velkejch a převratnejch změn, který se udály, pak později použil judaismus v Bibli jako trest boží, tedy „babylonský zmatení jazyků“).
Po velkejch katastrofách, který způsobily změny, posuny, propady a vynořování novejch pevnin, se na severu z původních rozsévačů a vegetariánů stávali všežravci. Díky nomádskýmu pastevectví a hlavně pak lovu se ve zdejších podmínkách tato populace musela přeprogramovat na téměř masožravou a posléze vskutku zcela barbarskou. Tak začalo zároveň docházet díky vyšší nemocnosti i ke zkracování jejich věku.
Jejich zvyky a mýty pak zhrubly natolik, že se začala praktikovat i krvavá obětina, což dřív RASSA nikdy nečinila. Samozřejmě že stále hrubším se stávalo i jejich sociální a hlavně duchovní cítění. Původní téměř matristní a smíšený formy se začaly měnit v ohleduplnej patriarchát, kterej na nehostiným a drsným severu musel nakonec zákonitě přejít ke stále hrubšímu patriarchátu, hulvátů, gaunerů a vrahů.
Tedy - kdo nakradl nejvíc dobytka, území a povraždil co možná největší množinu lidu, se pak měnil ve vůdce tlupy, náčelníka, knížete, a dokonce nastal čas, kdy ze sebe učinil předmět uctívání, tedy kult. Tohle už byla nejzazší hranice úplnýho zapomnění na výchozí galaktickou, duchovní, vědeckou a kulturní úroveň Rassy. Od tohoto okamžiku se kult-ura začala měnit díky podmínkám a způsobu života v civilizaci, jíž začali vládnout „významní muži“!
A v tomhle měli prsty nejenom stále mocnější jedinci bez skurpulí, ale i cykly studenejch období. Někdy po začátku poslední glaciály, když tyto nomádský tlupy táhly kvůli potravě a území na jih, ničíce přitom jižní vyspělejší kultury svejch kdysi-bratrů, tak jim oni na oplátku začali říkat „podřezávači“! Což zahrnuje vraha, lupiče, násilníka a netolerantního zabedněnce, kterýmu se dneska v učebnicích dějepisu říká po vzoru historiků, historie a politiků „významnej člověk“!

Tedy, vážení, onen slavnej franskej kupec, pokud vůbec existoval, tak byť byl v Globální chronologii o-frankován, stejně nosil pouze a jen slovanský GAŤĚ!
Co myslíš, Amadeo, je to pravda?
Nejspíš.
Lakoniku...
5.  kapitola

Amadeo, když už jsem v textu svým přiznáním, či spíše naší velmi osobní denunciací osvobozen od předstírání fyzickejch kontaktů, čímž se mi velmi ulevilo…
Co to meleš, člověče, dyť sis tak ulevoval pouze a jen od svý víc než náctiletý sex-frustrace, tedy celibátu. A to nejenom takhle, co?
Nojo, jen si rejpni, ženská, a zrovna teď velmi ne-žensky! Holt ty, co jsem chtěl já, nechtěly mě a naopak. A takhle to bude asi i do budoucna, dyť to trochu a nejspíš i jasně vysvětluje jednoduše „jako facka“ i moje templ-historie. No, facka, jasně a co to vlastně jinýho bylo?
A taky to jak facka bolelo, co?
No a pak že vy, ženský, jste pokročilejší a chápavější entity, když si dovolujete urážet a přivádět do rozpaků pána v letech!
Matěji, musím se zastat těch svejch kolegyň, protože jsem si to teď zrovna a trochu ve vzteku dovolila pouze já! A copak je možný zrovna tebe, divokýho exibicionistu, přinutit k tomu, co naprosto neodpovídá tvýmu založení, tedy k rozpakům?
To tě šlechtí entito, že se zastávaš těch svejch, ale postěžovat si na tvoji nešetrnost snad můžu, ne?
Já ale nejsem lampárna, Matěji!
Dobře, nejseš lampárna, ale já bych teď chtěl fakt vědět, jak jsi to tehdy myslela, když jsme psali text kapitoly o Molisanským kraji s tou žádostí, že chceš mít se mnou dítě. A o to jsi mě vědomě požádala z tý svý frekvence, ne?
Jo, asi máš pravdu.
Jakej byl smysl tvý žádosti? Já jsem to tehdy v knížce použil z důvodu rozhovoru, či forbíny, jež líčila a završovala vztah dvou lidí. Ale teď, když se náš vymyšlenej tělesnej vztah, kterej vyplynul z posílení sdělnosti textu změnil na pouze a jen duchovní, tak pořád já i čtenář nevíme, jakej byl důvod tý tvý žádosti?
Ááách jóó! O čemže jsme to tenkrát vlastně mluvili?
Amadeo, neblbni, tys mě přeci požádala o početí dítěte! Sranda, co?
S tebou je to, člověče, furt stejný. Já totiž skoro nikdy netuším, o čem hodláš mluvit. Dlouhá předmluva a pak se mě zeptáš, cože jsi chtěl vlastně říct.
Hele, Amadeo, nekličkuj. Jak jsi to vlastně myslela?
Matěji, já si nedovolím zasahovat do tvý svobody.
Ale dyť jsi do ní zasáhla a já tě jen žádám o laskovost, tedy o vysvětlení.
Jenže to v lidskejch termínech vysvětlit nelze, Matěji! Ta žádost smysl měla, a dokonce už byla i realizována.
No teda, Amadeo, snad jsem nebyl nějakej tento, pokusnej králík pro tu tvou frekvenci?
Hele, Matěji, já jsem tehdy věděla, že moje mise v tvým případě už brzo musí skončit.
Mise jo?
Nazvi si to jak chceš. Mise může skončit, ale naše přátelství ne, Matěji. Kdo si myslíš, že je Renet?
Ty myslíš Renet, co se mnou teď o prázdninách párkrát četla?
Jasně!
Vnímavá, krásná a velmi nadaná mladá žena.
A tys, Matěji, toužil po čem?
Jóó ták, poslalas mi hračku?
Jo, a taky jako člověkomil jsem jí hned po prázdninách expedovala rovnou do Anglie, co?
Hele, Amadeo, ale ono to přesně tak vypadá. A já nechápu a netuším proč.
No vidíš, chyt ses, chtěl bys o ní přijít, žádnej problém. Vzpomínáš si na Monte Negro a pasačku koz, co vodila svý stádečko kolem tý tvý, divoký pláže, tak před třiceti lety? Pak se svlíkla, lehla na Afroditin kámen, jak jsi mu tehdy na její počest začal říkal a její stádečko pak už samo a bez velitelky šplhalo vysoko nahoru do zemětřasem odhalený jeskyně k polední siestě.
Jo, vzpomínám. Ale jak se to doneslo k tobě? Bylo to přesně tak. Krásná, štíhlá, černý hladký vlasy, smaragdový oči… Co mi to chceš, Amadeo, namluvit?
Nic, jen přemejšlej. Doufám, Matěji, že si nemyslíš, že tyhle, jak vy říkáte osudový setkání jsou „snad“ jenom náhody? A zkus si vzpomenou na její jméno?
Hm, myslím, že Neret. Jo, Neret! Páni… Nereto? To má souvislost i s tebou, Amadeo?
Jo, Scherlocku. Ale je tu ještě jedna shoda jmen, a navíc i dějů.
O jaký shodě to, Amadeo, mluvíš?
Pohraj si trochu s písmenky jejího jména!
Neret, Neret, Neret, hm? Je to nejspíš přesmyčka, jež mi asi oznamuje něco o Renet, ne?
Jasně! A víš jak se jmenoval kat, kterýmu jsi při mý popravě asistoval?
Jak zrovna tohle bych mohl vědět, Amadeo?
Dyť jsi byl jeho pomocník, Matěji! A říkalo se mu kat z Nereta!
Já se z toho pominu, kat z Nereta?
Jo, kat Neret z Nereta a teď přesmyčka Renet. Víš, Matěji, osudy tvejch průvodců v mnoha životech nemusí mít vždy nálepku milenky, ženy, dítěte, či nepřítele, ale třeba i tvýho vraha! Prostě jste se spolu znova potkali. A jen tvoje vyšší Já ví, proč zrovna Renet má podobu, jakou měla ona bytost, s níž ses kdysi a velmi nenuceně potkával na tý divoký pláži za sv. Štefanem. Ona ti už byla nabídnuta tehdy, ale cosi se prostě zvrtlo a dopadlo to všechno jinak. Ale teď ti možná Renet konečně vyplní to tvoje TŘETÍ PŘÁNÍ...
6. kapitola

Co mi to ta Amadea v těch posledních kapitolách vlastně naznačovala? Vše bylo tak roztříštěný, nesourodý a vrchovatě i pro mě rovnou na palici!
V první kapitole závěrečný části druhýho dílu začala mluvila o bábovičkách, a to když se já rozhodl přiznat čtenářům barvu, proč? Ona vždycky oproti mně tak srozumitelná.
Proč jsem pak já vřadil do jedný kapitoly výraz Třetí přání? Název to knihy mýho oblíbence Roberta Fulghuma. A ona kontrovala tím, že mi někoho pošle.
Koho?
Měl jsem pocit, že asi myslí na něco, co by symbolicky doplňovalo templářskej dvousic. Tedy jeden kůň, dva jezdci, jedna miska. A já tam hned a zmateně prsknul ty systémní šmejdoviny od trejlování, vakcinace, čipů, GMO až po juvenal-justici. Pak přišel ten divnej sen, kde demonstrující dav mlátí nebránící se policajty pod azbukou popsanou a trochu ohořelou reklamní tabulí. Dál byl ten děsně předraženej potravinářskej ceník a „Promluvy Zelenýho hada“. Pak chronologicky přišel na řadu kupec Sámo a dva šáhlý věrozvěsti, který poslal Foitius poučit se u Chazarů, co za kůru maj naordinovat západním Slovanům na Moravě.  Nakonec Mistr Hus.
Co to mělo znamenat, Amadeo?
Ticho jako v chrámu.
Amadeo!... Hm, asi telefonuje.
Pak následovala slovanská migrace po tehdy ještě v pohybu a bouřlivě se dmoucím euro-asijským kontinetu. Pak přesmyčky jmen Neret - Renet. Což byla realita nádherný pláže s obrovskejma balvanama u černohorskýho městečka sv. Štefan, kam tehdy vodila kolem poledne svý stádečko pasačka koz, která se jmenovala Neret. Kozičky pak samy vylezly po čerstvě utržený skále do zemětřasem částečně obnažený jeskyně, kde přečkávaly to největší polední vedro. Nikdy mě nenapadlo, že tohle zvířátko je tak zdatnej a suverénní horolezec. Pasačka tu svoji siestu trávila na pláži v oválu velkýho, plochýho kamene, kterej v tom uskupení obrovitejch balvanů vypadal dost rituálně. A tak jsem ho proto tehdy na počest Neret nazval kamenem sv. Afrodíty. Byla velmi krásná a opravdu neuvěřitelně a vlastně i mentálně podobná Renet, se kterou jsem o minulejch prázdninách po klubech a čajovnách četl. A proč vlastně mluvím o Renet?
Protože jsi jí, „člověče“, zcela nedávno opravdu za zvláštních a synchronních okolností skutečně potkal. To mi najednou velmi tvrdě v hlavě zazněla Amadea. Asi dotelefonovala, hm?
Jo, potkal. Ale ona v tom mým snu nevystupovala nikterak pohodlně z mušle do písku a zelenýho lemu z mořskejch rostlin jako Afrodíta Sandra Botticelliho. Ale vrávorajíc v divokým příboji a skákajíc z kamene na kámen, vylezla rovnou z moře mezi drsný šutry, velký jak domy. Co to mělo znamenat? Nebylo snad důvodem onoho řazení výše uvedenejch témat to, abych si konečně uvědomil a definitivně přijmul, že jsem Slovan, kterej s tím slovem začíná konečně  s o u z n í t ?
Hádej, Matěji, můžeš třikrát!
Amadeo, opět mi ladným obloučkem připomíníš důležitost oněch „Tří přání“, co?
Jistě, člověče, ale teď ti k použití zbejvá už jenom ... jedno. Tím tvým prvním přáním byl tvůj tehdejší život. Duhým jsem byla já, Amadea. A tím třetím a posledním je...

Amadeo, já už nebudu hádat. Ale rači ti dovyprávím ten dávnej příběh. A když pak stála na tom plochým a hladkým, příbojem vymodelovaným kameni, přcházel muž, kterej se zastavil velmi blízko ní. A já měl najednou pocit, že tu ženu vlastně vnímám z jeho perspektivy. A téměř na dotek ruky! Když se pak otočila, velmi dlouho jsem nedokázal vnímat nic jinýho, než sytou barvu jejích smaragdovejch očí. Zvláštní? A jak to, že ta žena není mokrá? A co ony ohromný šutry, nebyly to spíš symboly domů nějakýho města?
Jo, Matěji, byly to domy velkýho města a výstraha.
A pro koho, Amadeo? Pro ní, nebo pro mě? Snad to propánakrále nebyl Southampton?
Jo, Matěji, byl to Southampton! A výstraha pro vás oba!?!
A co s tím, Amadeo, mám dělat?
Nic, vzpomeň si pouze na Anthonyho de Mella a jeho termín bdělosti.
Jasně, blbost! Teda bdělost!

Pak najednou ta okolní kulisa moře, příboje a skal zmizela. Zůstal jen plochej, naprosto suchej kámen. Sálavý vedro a něco jako lehounkej opar. Na čele tý ženy se konečně objevilo pár kapiček potu, který proklouzly obočím a na chviličku se zatřpytily v jejích řasách. Zavřela oči a já sledoval krůpěje potu stékající mezi jejími ňadry k pupku. Cítil jsem nádhernou, neodolatelnou vůni ženy. Poklekl jsem a lehce přitiskl čelo na její kůži, snad abych zastavil to nezadržitelný směřování krůpějí jejího potu. Prudce o krůček ustoupila. Možná jsem se trochu lekl a při tom si sedl na paty. Ihned se však znovu přiblížila. Opřel jsem čelo o Venušin pahorek a chtěl konečně říct, děkuju. Ale slova se nekonala! Byla jen podoba s vůní ženy a moje trochu zmatená, ale po chvíli už jen velmi určitá touha. Pak jsem teprve začal vnímat ne její hlas a slova, ale jakoby cyklickou ozvěnu její zprávy.
Nejsem už dávno pasačkou koz Neret v Monte Negro, v Monte Negro, Negro, Negro. Já, já jsem Renet...
Konec čtvrtý části

Epilog
No teda, Amadeo, ještě ke všemu tohle?
Jo, člověče, přesně tak!
A co já s tím?
Chtěls skutečnej příběh, máš skutečnej příběh. A to je přeci to, cos zřejmě mínil „uvedením věcí na přijatelnou a pochopitelnou míru“, ne? A možná tě to, Matěji, nasměruje k templářovi třetí generace a třetímu dílu knihy, kterej konečně bude ne o fantomu Amadea, ale o sdílení svýho pobytu na Zemi se skutečnou, živou, hledající a krásnou ženskou. A to ať bude jeho podoba jakákoli. A protože vím, že seš už skoro dospělej, tak snad ten zbytek dorazíš sám, ne? Čao!
Amadeo? To nééé, naše rozmluvy probíhaj už pár let a byly mi téměř vším. Nemůžeš takhle mírnyx-týrnyx pro mě přestat existovat a zmizet jako nějakej nevychovanej čurda! Prosím, ještě pár měsíců, tedy tejdnů, aspoň dnů...!
Ticho jako v chrámu.
Prosíííím!
Ticho jako v chrámu...
A přihodilo se v Podmoklanech dne 1. 1. 2014 v 0:08
Opravy a úpravy skončeny dne 7. 5. 2014 v 16:29