Objevil se zde zajímavý komentář a proto na něj reaguji.
Síla není ani slogan, ani mantra, jak je uváděno např.
v komentáři od Matěje. Je to skutečná, reálná, budující a udržující
energie proudící od Zdroje (Boha) a kdo ji popírá, popírá skutečného Tvůrce,
Boha, Univerzum, jež nás stvořil a Síla byla dána člověku jako pomocný zdroj
pro plné využití jeho daru. Ti kdo se obrací na náboženského Boha, se uchylují
právě na abstrakci, falešnou náhradu, tj. Egregor, uměle vytvořen, nemá tedy
nic společného se Zdrojem,Bohem, Univerzem a lidstvo je sváděno na falešnou cestu,
která umožňuje právě těm, jež chtějí ovládat lidstvo, aby je udrželo
v nevědomosti a tedy ve stavu Otroků navrženého jimi systému. Bez obalu
řečeno, vytvořili falešného boha a nutí tak lidstvo stát proti pravému Zdroji,
Bohu, Univerzu. Zastánci náboženství a dalších Systémových praktik pak tuto
důležitou pravdu pokud se objeví, se snaží všemi možnými prostředky zničit,
protože by osvobodila lidstvo z otroctví. Tyto pravdy byly tajeny a dnes
jsou stále likvidovány jako tady třeba s názvem, že je to Slogan, Mantra a
nebo dokonce přímý výpad s přirovnáním „Proletáři všech zemí spojte se“
Toto vše je neskutečná arogance skupiny, jež
se staví nad Boha(Zdroj, Univerzum) a tedy jej vědomě popírá a staví se
proti němu a sebe povyšuje nad Zákony Zdroje.
Sílo znič všechno temné zde na Zemi.
Sílo znič všechny nástroje Satana zde na Zemi.
Kdo poznal a nebo vycítil co je Síla, je pro něj toto přímé zapojení Síly do působení na realitu. Vy jste Bohové, Tvůrci, ne Otroci.
22. kapitola
A víte, co mě moc potěšilo?
Že některými našimi elitami a rovněž i mnohými z lidu velmi proklínanej
politik, tedy Václav Klaus, našel jako jedinej z našich potentátů odvahu se
ozvat a odsoudit počínání Západu vůči lidu Ukrajiny. Slyšíte, vůči lidu
Ukrajiny! Přičemž se téměř vůbec nezmínil o jeho prozápadních politickejch a
většinou s oligarchy - tedy pokud jim sami nejsou - se kamarádícících
představitelích. Tomu se asi říká demokratickej posun, že?
On tenhle chlápek totiž
vždycky dělal a říkal hodně nepopulární věci. A jsem tomu rád. Byl to jeden z
mála polistopadovejch politiků, kterej dle mne míň kecal a sliboval a víc
makal. Netvrdím, že se nikdy nesekl, a leccos nás to i republiku asi stálo. Ale kdo něco nezbastlil, že?
On vlastně Českou republiku
víc než dvacet let šikovně držel na dlouhej distanc od EU manévrováním s
různejma výjimkama a důrazným postojem k EURU a EU-fiskálu. Pak si dělal - pro
mnohý kolegy politiky, a to i západní - nepřístojnou srandu ze zpolitizovanýho
ekonomicko-vyďěračskýho čachru s klimatem a nemravným kupčením s emisema na
úkor těch nejchudších států. Myslím, že těch plus by se možná našlo i víc, ale
kdo si na to dneska vzpomene, že?
A teď se ozval znovu, když
opět jako jedinej, byť už jen bejvalej, unijní potentát ukázal přímo na USA a
posraný z nich EU, jako na iniciátory a organizátory současnýho průšvihu
nejenom na Ukrajině, ale prostě po celý planetě. A opět šel svojí cestou
nepopulárních prohlášení a znovu tím vytočil naše podesraný kejvající elitky
schovající se za tloustnoucím Sobotkou. A nejspíš tím pobouřil i mnohé zatím
dřímající v davu.
Václave Klausi, skládám vám
tímto poklonu za vaše svědomí i odvahu politika postavit se u „nás“
česko-moravsko-slovenskejch Slovanů za zde dosud ještě stále velmi nepopulární
Rusko.
A pak se k němu z čistajasna
po jednom dlouhým pokecu s Lavrovem přidal i jeho kdysi největší politickej
rival. Tedy současnej prezident Zeman. Představte si, kdyby si tihle dva pánové
plus Mečiar v devadesátejch letech místo pubertálního hádání spolu sedli někde
u vína a pokusili si vyjasnit, co vlastně chtějí, tak jsme dodnes možná měli
svý hranice, armádu, svůj slušně zajetej průmysl, zemědělství, vodu, lesy,
svoje zákony i učební osnovy. A taky pouze a jenom svý průsery. Byli bychom nejspíš
stále samostanou, slušnou, možná ze strany EU všelijak napadanou a
proskribovanou ČSR.
A teď jsme co? Východní zapadákov, jímž Brusel
pohrdá. Naše životní úroveň nedosahuje ani třetiny toho, čím se prezentuje
západní a severní část starého kontinentu. Naše vláda je pokorným služebníčkem
státních elit EU, jež dostaly od velkýho šerifa úkol dopustit a provést zde
islamizaci. A dělají to přesně podle starýho mustru, kterej zničil mnohou říši.
Namátkou Řecko a Řím.
Začíná to nenápadným
průnikem inteligentní malé diasporální množiny zvenčí. Ta se v dotyčné mocnosti
usadí, etabluje a začne připravovat půdu pro nástup masy, jež provede zábor. Nepřipomíná vám to tak
trochu naší současnost? Ne, ne, ne, zaštěká rezolutně Sobotka! To je fakt
škoda, že jste si nevšiml, pane „premiére“. Ti výše uvedení dva pánové s
poněkud většími životními zkušenostmi to, zdá se, vidí poněkud jinak. A k nim se přidávají další.
Ještě štěstí, že jsme my ve
střední Evropě zcela nedávno zažili dvě totality. Proto se tu projevuje daleko
víc nedůvěry k současnýmu dění. Multikulturálnímu Západu a Severu, kterej se
vždy považoval za víc, než ve skutečnosti je, toto možná nedojde nikdy. Buďme
tedy co nejdříve i my těmi vědomými a neústupnými, byť chybujícími lidmi.
Stejně jako jimi kdysi i dnes byli a jsou pánové Zeman, Klaus, Orbán i Fico. A
už se řadí mnozí jiní...
23. kapitola
Sedím na zápraží a koukám z
kopce dolů přes údolí na protější stráně. A mumlám si, Renet, je už půlka února
a teplo jak na jaře. A ty se vrátíš až za čtyři měsíce. Já vím, že v tom
Windsor-landu žije tvoje sestra a ve Francii druhá, ale aspoň jedna z vás by
propánakrále měla v Čechách zůstat, ne? Copak všechny krásný holky zdrhnou do
právě potápějících se západních necek? A mírnyx-týrnyx pro takovou profláklou
pitomost, jakou je tamní životní úroveň, kterou sprostě ukradli slabším a možná
slušnějším národům!
Dyť, Renet, přeci víš, jak
to bylo s Amadeou, která se mi, byť teď už jenom duch, stejně nadobro vypařila.
Není. Je v čudu a maká nejspíš na jiným problému, než je Matěj. A já nejspíš
blbnu, protože ona není po ruce. Jo, blbnu! Přesto,
že bych se místo toho měl rači připravit na to, že nejspíš u těch pomíchanejch
Normanů s Anglosasy, tedy pardon Slovanů se Slovany, nyní se však dále pilně
mísících s kdekým v tom svinčíku s vizitkou multikulturalismu... zůstaneš.
Ale zkus si, Renet, představit, že tam dopadneš ještě
podstatně hůř než ušlápnutá „chudinka Hipi“ se svou kupou peněz a rezidencí na
Mallorce. Jo, a možná stejně jako ona i u nějakýho velmi opálenýho Pen-cluba!
Nojo, Matěji, ale co s tím
teda uděláme?
To seš konečně ty, Amadeo?
Ticho jako v chrámu...
Hm? Fakt asi blbnu. A musím
s tím opravdu něco udělat... Ale co? Nic! A klíďo píďo budu blbnout dál.
A když mi nikdo nebude na mý
otázky odpovídat, tak se o to pokusím sám. Tak tedy:
Je Žena podstatou vesmíru?
Jasně.
Je jeho tělem i duší?
Jasně.
Je oporou všech světů?
Jasně.
Existuje jiný blaho, než ono
Jí způsobený?
Ne!
Pouze Ona nás může otevřít?
Jasně.
Bude existovat jiný štěstí
než to, jež Ona rozdává?
Ne!
Jasně, Matěji, ale co s tím
zrovna teď uděláme my dva?
Nic, a ty, co si ze mě
nejspíš zrovna utahješ, si trhni nohou!
Matěji!?! No teda, člověče,
trpíš samomluvou tak hlasitou, že jsi ani neslyšel přijíždět moje auto?
Auto? Jaký auto? A kdo si tu
u mý chalupy a na mým pozemku ze mě dělá srandu? A nejspíš bude chtít pod
střechou zaparkovat auto i sebe, že?
Jasně, Matěji.
A kdo seš?
Renet.
Renet? A kde by se tu zrovna
teď ona, už nejenom v duchu, ale nejspíš sakumprásk emigrantka vzala?
No, přijela jsem a už pěknou
chvilku poslouchám tvůj úžasnej chvalozpěv na ženy i to, co jsi říkal před tím.
A co, že jsem říkal?
No, že všechny ty krásný
slovanský holky zůstanou trčet topíce se v prachách nějaký tramtárie. Budou k
tomu mít rezidenci na Mallorce a ještě ke všemu s nějakým „tento Pen-clubem“.
Takhle závistivou blbost
jsem přeci nikdy nemohl říct! Vždyť víš, jak je to s těma blbejma, a přesto
vyslovenejma myšlenkama.
Jo, Matěji, vím. Ale když se
pokusíš vstát a nastavit svůj uvítací orgán, tak se začnou dít ty věci, o
kterejch jsi před chvílí jen blouznil. Ale, člověče, když vypustíme ty tvoje
výše položený otázky, tak zbyde pro někoho „šesti-verší svatejch a pro jinýho
šesti-verší ďábelskejch pravd“:
Žena je podstatou vesmíru.
Je jeho tělem i duší.
Je oporou všech světů.
Protože neexistuje jiný
blaho, než ono způsobený ženou.
Pouze ona nás může otevřít!
A nikdy nebude existovat
jiný štěstí než to, jež Ona rozdává...
Tohle nám přeci sděluje
nejstarší z ještě matristních a rodovejch učení, který vnímá naši planetu a
vesmír jako tkaninu, jež vše překrývá, zahrnuje a na všechno působí. To, co
existuje zde, je všude, co zde není, není nikde. Tak to formulujou Védy
starejch Árijců i jejich dnes už velmi stará dceruška Tantra, kterou od
příslušníků slovanskýho rodu Maurev, a hlavně těch dvou nejslavnějších, tedy
Čandragupty a jeho vnuka Ašoka převzala, a dlouho svobodně rozvíjela jimi
sjednocená Indie. Pak ovšem svoboda umiňovala až opravdoví tantrici skončili v
ilegalitě moře roztahujícího se patriarchálního hinduismu. Nakonec ovšem ani to
nestačilo, protože z moře byla stoka. A pak už jen žumpa k nedejchání...
Autor: Matěj