neděle 29. ledna 2012

Co Vám sdělovačky zatajily!


Datum: 28.1.2012 18:39:03
Staroměstské nám. u orloje - a co naše sdělovací prostředky? Ani zmínka !!! 
Hlavně že nás krmí, která celebrita s kým, jaké má kalhotky a další nepodstatná BLA,BLA.To hlavní a pravdivé je napsáno na "parte".  Svět je zvrácený, pravda je lež a lež je pravda.Komu se tento svět líbí?










28.1.2012 se probudili slováci, nechci duplikovat, tak video a článek: http://orgo-net.blogspot.com/2012/01/co-se-vcera-stalo-na-slovensku-co-to.html
Největší tragédií je, že bezpečnostní složky jsou tátové od rodin s dětmi a neuvědomují si, že jsou jen loutkami, které  až je nebudou potřebovat, tak je odhodí a budou jejich děti, manželky a nakonec i oni pod stejnou kuratelou jak všichni. Oni se ve své nenasytnosti nezastaví. Viz vysloužilci z Afghanistánu, Perského zálivu, kdy tito veteráni také nasazovali svůj život a  dnes žijí v nuzných podmínkách a jsou z nich většinou bezdomovci. Nedochází jim to, nebo na to nemají, aby si toto vše uvědomili!? Politické strany je třeba ze zákona zakázat, jinak nebude nikdy pořádek, pak budou zodpovědné každé osoby jednotlivě, tím budou nuceni mít  velkou zodpovědnost. Politické strany jsou ve vyspělé civilizaci přežitek, jsou záměrným nástrojem pro rozdělování lidí a jen škodí celé společnosti. Tímto tato civilizace není vyspělá, i když si to o sobě říká.

6 komentářů:

  1. Hej, len ako demonštráciami zrušiť politické strany a systém volieb keď po tribúnach už vyskakujú noví lídri "za pravdu a demokraciu"??? Koľko ľudí rozmýšľa ako Vy, že cesta nevedie ani cez "nežné násilie"? Pozriete na transparenty, komu treba kmeňových vodcov? Všetci tam chcú nových demokratických lídrov spravodlivo spravujúcích veci verejné. Prekvapuje ma, že do hry sa dali zatiahnúť aj tí, ktorých sa bytostne dotkla nežná revolúcia, a ktorí si ešte vždy myslia, že výmenou lídrov sa všetko zmení. Za chvíľu sa bude opakovať scenár. Revolucionári budú v tranze keď na tribúnu vystúpi nový líder, ktorý ich povedie do slobodných volieb s novým prívlastkom, budú mať jas v očiach, zažijú šťastie z prvého radu. Gorila na nás vyskakuje z každého kúta.
    Národu sa podsúvajú nové vzory. Keby sa tu podarilo npr. nové Írsko bude to výhra? Jasné že bude, len pre koho.
    g.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lidstvo musí skočit na další vývojový stupínek a ten se neodehraje bez změny společenského zřízení. Dnešní zřízení je založeno jen na politických stranách (i vojenském kořistnickém systému - ale to zatím nechme stranou) a záměrně tuto společnost rozděluje - rozdrobuje její tah na branku. Vždyť se podívejte na různé diskuze, kde se lidé navzájem osočují podle barev, červený, modrý, oranžový atd. To tato stará společnost potřebuje a lidé jim to baští, zatím co oni si mnou ruce.
      1)První a zásadní obrat je důsledně ignorovat volby - řeči, že musíte jít k volbám je jen manipulace.
      2)Lidé musí dát vědět svůj názor na veřejnosti a to ať jakýmkoliv způsobem - internetem, debatami a i v tisku, který by to umožnil. Že lidé již nechtějí sponzorovat žádné politické strany ze svých daní a že chtějí vládu jednotlivých odborníků, kteří se budou zodpovídat za svou práci a rozhodnutí i s možnostmi postihů.
      Myslím, že toto není tak těžké, je to zde zjednodušeně řečeno, ale pro začátek by to byl velký skok.
      Ať se vystřídá jakákoliv politická strana, nikdy to nebude lepší, všechny strany se dají dobře zkorumpovat, kdežto jednotlivci jsou již více průhlední (bydliště, rodina, styky, názory a td.) ale co je podstatné, dá se na konkrétní osoby uplatňovat zodpovědnost, kdeýto u politických stran se vše dá do ztracena, protože se kryjí navzájem jisté parteje.
      Aspoň tak zkráceně - třeba to lidem jednou dojde.....

      Vymazat
    2. Plne súhlasím s Vami. Strany treba zrušiť, lebo sú v nich pozašívaní. Strany im kryjú ich zodpovednosť. U nás už pomaly začína "lov na dušičky". Už si nás všímajú, lebo už je zas budúcnosť v našich rukách. Po voľbách bude budúcnosť zas v ich rukách. Veľmi sa mi chce vložiť tento výrok dňa pre voľby - trefné a smutné zároveň:

      "Voliť stranu skorumpovaných hajzlov len preto,

      že si zakrúžkujem pár statočných, je ako jesť

      h...o, lebo v ňom ostali hrozienka".

      S úsmevom na tvári a krásnou víziou budúcnosti bez NICH Vás zdraví
      Jozef

      Vymazat
  2. Začíná mi to docházet "na vlastní kůži". Mám dvě děti školou povinné, chodící na první stupeň ZŠ. Ač se snažím je vychovávat k tomu, aby se navzájem podporovali, pomáhali si a byli jeden druhému oporou ve všem, tak škola, respektive systém, činí pravý opak. Děti vede tzv. programem "škola hrou" k soutěživosti, či-li k nadřazování sebe nad druhé. A tady je ten kámen úrazu. Pod pozlátkem, že je škola hrou a že děti baví být soutěživé dochází k naprogramování jedince k tomu, aby se stal strojem jdoucím předem určeným směrem s ostrými lokty a klapkami na očích, zabraňujících pohledu do stran.
    Děti nejsou, alespoň si to myslím, ve své podstatě soutěživé, ale hravé. Soutěživost v nich buduje už mateřská školka, kde pod různými odměnami získá nejvíce ten, kdo je nejlepší. Už tam naše společnost prohrává. Když by se v mateřských školkách učilo děti spolupracovat a správnými hrami založenými na práci v kolektivu, kde vítězem mohou být pouze všichni najednou nikoliv jednotlivec, tak by nemohlo docházet k tomu, čehož jsme svědky dnes a denně. Děti se mezi sebou neustále hádají, jedno se snaží jakýmkoliv způsobem dokazovat, že je chytřejší, větší, barevnější, starší, špinavější, "hustější", tlustější, hubenější, doplivne dál atd. atd. Zkrátka si neodpustí jedinou příležitost dokázat, že právě ono je lepší v čemkoliv. Nemusí na sebe vyloženě křičet, ale minimálně slovně se snaží druhé trumfnout.
    My rodiče, ale v podstatě všichni dospělí jen tomu přihlížíme a přijde nám to přirozené a normální. Chceme přeci, aby naše dítko bylo co nejlepší. Je to sice projev evoluce, kdy v přírodě přežívají jen ti nejsilnější, ale nás od zvířat odděluje, nebo spíše mělo by oddělovat, něco co zvířata nemají. A to něco má moc z nás učinit civilizaci.

    (nelze vložit celý komentář, tak je to rozděleno)

    OdpovědětVymazat
  3. Co myslíte, co je běžnější? Že jedno dítě ve škole v šatnách, když má jít třída třeba na vytěšený film do kina (pohádka pro děti, kde je více mrtvol a násilí na druhých, než ve všech dílech Ramba dohromady) si nedokáže zavázat kaničky u bot dostatečně rychle, tak že další děti přiskočí a pomohou mu, nebo že na něj začnou poštěkávat, že zdržuje a ať dělá, že oni už chtějí jít? Oni svými štiplavými poznámkami nevědomky ukazují, že jsou lepší, že v soutěži .
    Je to ona profanovaná soutěživost. Tímto jsme jako společnost zákonitě rozdělování a s opravdu maličkou špetkou námahy, velice dobře manipulováni. Nejde tudíž o společnost, ale o ohromné množství jedinců.
    Pokud si připustíme, že tito jedinci by měli vytvářet společné vědomí (budu používat PSÍ-pole) a pak být i pod jeho vlivem, tak se mi potvrzuje i to, co psal Iv a já to zprvu přehlédl. Toto kolektivní vědomí nemůže tvořit Ego (je ho na Zemi nadbytek), ale vědomí. Jenže vědomí je vždy spojeno neroztrhnutelným lanem s Egem. A pokud Ego nedovolí vědomí podílet se na PSÍ-poli, přispívat do něj svým dílkem programu, tak je toto pole příliš malé na to, aby mohlo spojit jednotlivce do společnosti a dále do civilizace. Takže jedinec nakonec zase musí kopat sám za sebe a jelikož se takovým daří více než těm bez loktů (se svědomím), snaží se toho naučit i své děti.
    Je to začarovaný kruh, kterého je mistrně využíváno proti nám a my tomu ještě pomáháme, sami s úsměvem na rtech řežeme větev, na které sedíme i s rodinou.
    S takovouto výchovou je jasné, že vedení společnosti (jež by měla býti elita) bude opět založené na soutěživosti, tudíž rozdělení na politické strany, kde nezáleží na tom, jak kvalitní a potřebný je předkládaný zákon, ale na tom, kdo ho předložil. A proto to v politice vypadá naprosto stejně, jako v oné mateřské školce či škole. Nikdo nepomůže tomu druhému zavázat kaničky. Má možnost v tu chvíli ukázat, že je lepší a v souteži má navrch. Neuvědomí si, že s pomocí by byli všichni v kině mnohem dříve. A už vůbec neví o dobrém pocitu, který by měli jak oni, tak ten, komu pomohli.
    Já, ač si toto uvědomuji a snažím se své děti učit spolupráci a soutěživost naopak ve výchově potlačuji, tak škola díky času, který v ní tráví, má náskok, který se mi nedaří stáhnout.

    Původně jsem chtěl psát o něčem jiném, vylezlo ze mně toto a jelikož tentokrát se sebou souhlasím, tak to tak i nechám. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Michale, jsem rád, moc rád, že jste vypíchl tu hlavní věc celého problému. Ano, je to rvavá individuální soutěživost, vkládána dětem od útlého věku, jenže civilizace se hodnotí jako celek a tak by se i společnost měla vychovávat.

      Vymazat

Kdo je Anonymní, tedy nepřihlášen, vždy se podepsat, je to základ slušného chování. Většinou nepustím do éteru.