pátek 20. května 2022

Odchod z tohoto světa

 

Odchod z tohoto světa

Co se stane, když zemřete? Úplnou odpověď na tuto otázku mohou dát pouze ti, kteří skutečně zemřeli. Ale zatím s nimi nemáme žádné spojení, takže se musíme spolehnout na svědectví těch, kteří zemřeli, a „vrátili se“ zpět.

Mnoho lékařů se setkalo s fenoménem, ​​kdy člověk, který se nacházel ve stavu klinické smrti, vypráví o podivných vizích, zvucích nebo dokonce vůních (dle prostoru, v kterém se ocitne, nevíce zapáchá Astrál), které viděl, slyšel nebo cítil v těch chvílích, kdy už byl považován za mrtvolu.

Odborníci tomu říkají zážitek blízký smrti. Bohužel, ale většina lékařů to všechno považuje jen za „rysy umírajícího mozku“.

Naštěstí existují lékaři, kteří věří, že zde existuje něco tajemnějšího než agónie neuronů. Patří mezi ně i doktorka Katherine Mannixová, která se specializuje na paliativní medicínu (péče o nevyléčitelně nemocné a umírající lidi).

"Podle jejich skromných zkušeností není smrt pravděpodobně tak děsivá, jak byste očekávali. Smrt, stejně jako narození, je jen proces (tak nevím co se tohoto života tak držíte? Ti co nedodržují zákony Univerza, se ocitají v prostoru pachů a bolesti ze svých činů ubližování druhým a to v jakékoliv podobě a zůstávají v prostoru nejblíže hrubohmotném – Astrálu. Např. i ti lidé, co dnes hlídají dezinformace - Cemper-elfové atd. a mají za úkol formovat násilně lidské myšlení, se dopouštějí jednoho z největších narušení zákonů Univerza. Správně by měli i postihovat přeci všechna náboženství, to je taky podle nich přeci DEZINFORMACE. Myslím, že lidé nejsou tak hloupí, aby si neudělali svůj osobní pohledy na situaci, zvláště v dnešní době internetu a proto musí tito pasgráti pracovat, protože by Systém ztratil moc.). V průběhu let se lidé prostě více unaví, více spí a zůstávají vzhůru," říká Mannix.

Nedávno vydala knihu With the End in Mind: Dying, Death and Wisdom in an Age, ve které hovoří o tom, co se děje s umírajícími lidmi, a snaží se prolomit tabu na toto téma, které se ustálilo v moderní společnosti.

Podle Mannixové na základě své zkušenosti většina lidí, kteří mají zkušenost blízké smrti, prochází pěti hlavními „stadii“ smrti. Osobně vyzpovídala stovky pacientů, kteří měli zážitky blízké smrti, a byla také u smrti téměř 2000 lidí.

V první fázi člověk zažívá náhlou změnu stavu. V mžiku zmizí všechna jeho bolest, zmizí všechny úzkosti, strachy, všechen hluk, který ho obtěžoval. A teď má jen mír, mír a milost. Někteří hlásí pocit radosti.

Druhou fází je tzv. mimotělní prožitek, kdy má člověk pocit, že se pohybuje nahoru a své tělo vidí dole, ležící na posteli nebo nosítkách.

Třetí stadium je pocit pohodlí a blaženosti, zažívá ho asi 98–99 % lidí, ale asi 2 % pacientů toto stadium naopak přineslo těžké nepohodlí – slyšeli hrozné zvuky, cítili odporné pachy a viděl hrozná stvoření.

Ve čtvrté fázi pacienti často popisují, že vidí „světlo v naprosté tmě“ a cítí se „teplo, světlo a pohodlně“.

A konečně jen asi 10 % těch, kteří zažili klinickou smrt, dosáhne pátého stadia. To jsou asi ti, kteří byli „hozeni“ nejdále do tunelu mezi životem a smrtí.

Tito pacienti viděli něco jako ráj - slunečné louky s květinami, slyšeli krásnou hudbu a cítili se zaplaveni bezpodmínečnou Láskou.

 

7 komentářů:

  1. Ahoj,zdravim vas Iv,Terezka i celu Rodinku u Pramene.Nieje to len o tom kam po odlozeni tela pojdeme.Vojst do dimenzii vznesenych bytosti kde kazdy kazdeho vidi v plnej nahote povahy...uf.V hanbe sam predsebou vidiac vznesene bytosti ktorych povahou su cnosti Bozie,a seba kto vidi ako osobnost podliehajucu a pokrivenu.. taka bytost nalozi si utrpenie a rychlo sa uteka zrodit.Teda dolezite je i to ze ak to bude Raj ci sme tam vobec schopny zostat.Odlozime sidce telo ale priputanosti strach hnev krivda potreby zavislosti atd. v zmysle vlastnosti osobnosti ktorou sme si na druhy breh ponechame.A prave tieto nase vlastnosti osobnosti su to cim sameho seba donutime k opetovnemu znovuzrodeniu v utrpeni ktore sme si kazdy sam uz davno zvolil..ci uz vedome alebo nie.Mnoho ludi zatial ani netusia ze maju tu moznost ukoncit kolobeh znovuzrodenia v utrpeni Samsary-znovuzrodenia v tele a su to oni kto o tejto ne-moznosti ukoncit utrpenie v znovuzrodeni a znovusmrti (alebo i nie) rozhodol este kym mal telo...ne-uvedomujuc si ze kazde znovuzrodenie ukriva v sebe znovustarnutie a znovu smrt,ako i stretnutie sa s tym co je nam mile i tym co je nam nemile,a rozlucenie sa s tym co je nam mile a co je nam nemile.Kto toto neregistruje,sam sebou trpi. ..Mailo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Mailí díky za poučný komentář. K ledasčemu asi slouží odpuštění druhému, líp se pak žije, je to osvobozující. Jakým způsobem se ale pak zvažuje ono opuštění lidské závislosti, např. nikotin? Nevím jaká má být doba mezi ukončením závislosti a smrtí, aby to tam prošlo.

      Vymazat
    2. Ahoj babajasvaga.Aka doba ukoncenia medzi zavislostou a smrtou...To je vec bezpredmetna pretoze ak je zavislost ukoncena je ukoncena,a ak je tak je.Okrem toho nik nevie kedy jeho cas odovzdat telo pride.Sme na vecnosti stale iba si to neuvedomujeme ak sme prilis zaujaty svojou hrou na telo a osobnost oddelenost a priputanost co su vsetko iluzie.Odpustenie je len ezo hra pretoze nakoniec nieje co ani komu odpustit.Je potrebne prijat aby sme to mohli prepustit,aby sme to vsak mohli prijat musime porozumiet pricine a dosledku preco a kto to robi.Vidiet to a vediet to je Sucit.Aby sme to rozpoznali v druhom a mohli mat Sucit musime to najprv spoznat v sebe,Sucit v sebe pre seba tak najst-lebo iba to co sam mam mozem rozdavat a nie inak.Su to prave tie hry oddelenosti ktore nas drzia v kolobehu znovuzrodeni.Nieje kam ist,nieje co dosahnut,nieje co ziskat ani stratit okrem Seba a i to ze sa mozem nemat je len sebanaplnajuca iluzia "ja a moje ktorej podliehame" Porozumiet tomu je velka milost a koniec utrpenia pre toho kto ma ochotu hry sa vzdat a Seba spoznat.Potom sa mozes hrat dalej si vsak vzdy nad tym a tvoja ochota k hre prebieha v zmysle cnosti Bozich. ..Mailo

      Vymazat
  2. Těsně po autonehodě, mikrospánek, v mdlobách asi v té třetí, či čtvrté fázi přechodu bylo vidět tělo v automobilu skrz jeho střechu jak tam sedí opřené o volant. K mému údivu bylo "nad střechou" vidět všemi možnými směry zároveň. Stav prožitku mimotělo hezký a příjemný. Auto narazilo čumákem do hlíny/břehu potoka, poté spadlo do potoka kde mohlo být asi 10-15cm vody. Vše jsem přijímal klidně a pocit jakoby člověk nebyl sám.
    Zarazila mne až pozdější vzpomínka že po návratu do spícího těla, následného vystoupení z vozu a hledání toho zaklíněného mobilu v motoru auta u řemenu alternátoru mi po projití onou tekoucí vodou zůstaly boty zcela suché. Je to v běžném životě pozemském temeř k neuvěření.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to babajasvaga
      Velmi dobře znám, v mládí jsem taky prolít předním oknem automobilu a je zajímavé, jak se čas zpomalí.

      Vymazat
    2. to Iv
      Ano. Čas v tu chvili jakoby neexistoval. Nevím jak dluho jsem byl mimotělně ale v tom stavu jsem viděl vývoj věcí které budou následovat po návratu do těla. Kupříkladu jsem věděl kde mám schovaný mobil že je v motoru auta pod klíňákem k altíku. Nebyl venku nikde vidět mezi tím vším harampádím, všude kusy bakelitových "trsátek", krávy se nevzrušeně pásly opodál, a pro mobil jsem šel "najisto". Zastavit (dopoledne) nikdo nechtěl ani na mávání asi když auto nebylo ze silnice vidět, tak si člověk musel nějak poradit.

      Vymazat
  3. Zdravím Iv Terezku a celou rodinku u Pramene. Děti dnes pořádaly závody uliťáků, leč vytyčená trasa nebyla dodržena. Ale po cca 2 měsících máme konečně plnou nádrž na vodu a vo tom to je. https://i.postimg.cc/gjF9Tbb9/image.png

    OdpovědětVymazat

Kdo je Anonymní, tedy nepřihlášen, vždy se podepsat, je to základ slušného chování. Většinou nepustím do éteru.