čtvrtek 13. srpna 2015

Ahoj templáři III. díl – kapitola 2, 3

 
2.  kapitola



V jednom z našich posledních rozhovorů mi Amadea sdělila, že mi někoho pošle. I stalo se.

Volal jsem před prázdninama do čajovny Čajka ve Vysokým Mýtě, kde jsem parkrát vystupoval se svojí tehdejší kolegyní skvělou kytaristkou a zpěvačkou Ivet. Tentokrát jsem však nenabízel poesii, ale tuhle svoji subverzní templářskou prózu. Vysvětloval jsem majitelce, o jakej druh literatury se v tomhle případě jedná, a když jsme domlouvali termín prvního čtení, zeptal jsem se jen tak na blind, neví-li o nějaký dobře vypadající, asi tak čtyřicetiletý ženský, která má zkušenosti s divadlem a jež by měla zájem tenhle druh literatury ve formě forbín se mnou číst a hrát v nich roli Amadey. Ona mi z fleku sdělila, že takovou ženu zná, protože k nim občas chodí ze Šemberova divadla posedět. A protože věděla, jak jsem starej, tak s pořádnou dávkou ženský ironie dodala, jestli mi náhodou nebude „příliš vadit“, když její věk obnáší pouhejch dvaadvacet roků. Ale „bohužel“ se nedá říct, že vypadá dobře, je totiž velmi krásná a jmenuje se Renet. A pokud teď hned řeknu, že tyhle dvě položky zkousnu, tak mi obratem pošle její mail, adresu i telefonní číslo.

A bylo to. Náhoda, nebo synchronicita? Ale pro mne osobně jistě vražedná, či přesněji sebevražedná kombinace.

Vytočil jsem číslo ještě v autě. Ozval se příjemnej, nepatrně výš posazený alt.

Prosím?

Já mu vysvětlil, co chci a on řekl, jo.

JO! Už o tom vím.

Náhoda, nebo sychronicita?

Pak mi vypadla na čtení v chrudimský čajovně Luna jiná Amadea, tak jsem Renet, protože to má blízko, zavolal, že v pátek navečer v sedm čteme v Chrudimi. Ona mi odpověděla, že jo, a abych pro ní přijel tak ve čtyři, aby se mrkla na text.

Hm, náhoda? Bydlí kousek od Chrudimi v malinký vsi, do který jsem se díky českýmu silničnímu značení za nic na světě nemohl trefit. Dorazil jsem tam nervozní a vzteklej pozdě. Než jsem se doptal, kde bydlí a zabouchal na vrata jejich statku,  bylo skoro pět a nikde nikdo. Pak jsem zabouchal ještě několikrát a už se chystal znovu se jít sousedů přeptat. A v tom se vrata otevřely. Můj vztek byl rázem v čudu a fakt mi vypadly oči z důlků. A když jsem začal jako správně popletenej komediant hrát etudu na téma vypadlejch očí z důlků, uslyšel jsem její nádhernej temnej smích. A ještě na kolenou mi hlavou blesklo, hm, tak tohle asi nebude žádný vořezávátko.

Jo, krásná, vysoká, štíhlá bruneta, jako Amadea. Podala mi ruku, řekla já jsem Renet, a když jsem čuměl dýl, než bylo vhodný, tak prohodila jdeme na to, ne? „Máme trochu zpoždění“.



Jasně! A já si ihned s touhle její „špičkou“ vzpomněl a v duchu začal hned porovnávat její vzhled s krásou, vůní i smyslem pro humor jedný jí velmi podobný dívky. Potkával jsem jí denně někdy kolem roku 1975 na ztracený pláži kousek za městečkem Sv. Štefan v Černý Hoře. Chodila tam kolem poledne trávit svojí siestu na velikej kámen s prohlubní. Byl to spíš takovej malej útesík vystupující asi metr nad hladinu moře. Kolem tohoto zvláštního kamene byla k jihu situovaná malilinká písková plážička. Ta byla směrem k pevnině skrytá za obrovskou hradbou skalisek velkejch jako domy. Ta prohlubeň při větších vlnách nabírala a zadržovala vodu, která pak byla mnohem teplejší než ta v okolním moři. A co myslíte, že bylo hlavní předností toho přírodního lavůrku, kterej jsem díky ní nazval Afroditiným kamenem? No přeci jeho skalisky kolem zaručovaný soukromí a prostůrek tak akorát pro dva lidi s výhledem na do nekonečna otevřený moře a v něm roztroušený červený skaliska. Jo, nádherný září v Monte Negro... A téměř přírodní dívka. Neboť byla pasačkou kozího stádečka a rovněž nositelkou zvláštního jména, Neret.

A při tom jsem si rovněž uvědomil, že touhle přírodní scenerií jsem po smrti Amadey končil druhej templářskej díl, jehož poslední čtvrtinu jsem pak díky tomuto neštěstí musel celou přepsat. 

Ano, teď je tu Renet. A kdysi dávno před čtyřiceti lety, Neret? Nejsou snad ony dvě... jednou duší? Zní to sice dost blbě, že? Ale lze v tom s trochou fantazie vystopovat i znaky ne-militantního templářskýho dvousicu. Tedy jeden kůň, přímořskej to lavůrek, dva jezdci a dvě brašničky na jídlo.



V Chrudimi jsme pak zaparkovali auto na parkovišti pod hradbama. Vylezli jsme s Renet nahoru, sedli na parkán, podal jsem jí její part a začal číst prolog, aby si zvykla na můj rytmus řeči. Když přišel na řadu její part, přidala se a reagovala jako žádná jiná Amadea předtím. Vůbec jí nevadilo, že kolemjdoucí udivovala gestikulace postaršího chlápka, kterej se tady s papírem v ruce nejspíš hádá s mladou holku v podivně znějících replikách o slovanský historii a globální chronologii jakýhosi Skaligery a Petávia. Toto konání mohlo kolemjdoucím opravdu připadat velmi absurdním, provokujícím a mohlo zavonět i jistou dávkou pikantérie. Zvláště proto, že se děj té scény odehrával na divoký nudapláži kdesi u Sutivanu. Tohle divadýlko mohlo opravdu v Chrudimi na hradbách vypadat dost bláznivě, že? A nejspíš to byla situace zralá nejmíň na přivolání sanitky a psychiatra s několika ramenatými hochy.

Po pár minutách tohoto pro mě šťastnýho blbnutí Renet, jako správnej rejža řekla, to stačí! Ne? A zabalili jsme krám, přesně ve chvíli, kdy se lidi opravdu už začali srocovat. A my dva komedianti pak s omluvami šupajdili tím podivně až vyjeveně se tvářícím špalírem do čajovny Luna. Tam jsme si  díky souznění v týhle předscéně na hradbách povídali tak, jako bychom se znali už od dětství. A já nikomu předtím o sobě za takovou chvilku nevykecal víc než jí. No, co byste chtěli, holt synchronicita.

Ale to ještě není všechno. I konkrétní začátek čtení byl pro mne nečekanej a z její strany režijně úžasně zvládnutej. Jen si představte, když jsem začal hrát a zpívat úvodní písničku, Renet se pomalounku jako kočka zvedla a začala v tom malinkým prostoru zahrádky čajovny Luna tančit. Za chvilinku jsem měl pocit, že ten prostůrek díky energii, která z ní vycházela, exploduje. Náhodou, jako by to kocouři tušili, šlo kolem pár mladejch kluků, co si všimli krásný tančící holky. Opět snad synchronicita. Copak tihle mladí pivaři a kuřáci „trávy“ dnes chodí do čajoven? A dokonce na autorský čtení nějakýho pomatenýho subverza? Myslím si ovšem, že ti kluci toho určitě nelitovali. Bylo totiž zřejmý, že se po celou dobu její produkce nemohli ani pořádně nadejchnout. Dokonce tam pak dřepěli v polštářích až do začátku debaty. Pak všichni dojednoho zaplatili nápoje a dokonce i vstupný, hm! No vidíte, co dokáže, tedy... když chce jedna jediná ženská...

A taky musím říct, že teprve s Renet jsem si po všech předešlejch vystoupeních s různejma partnerkama, tedy až na jedno čtení s Amadeou, uvědomil, že tahle kočka dokáže tato čtení povýšit na zvláštní typ rezonance mezi ženou a mužem. A to přesně v onom správným tantrickým pořadí, který odráží důležitost řazení smyslu, ale i obraznejch významů ukrytejch ve slovech! A tohle se tu na place celou dobu odehrávalo, ať už se ve čteným textu objevila jakákoli témata. Nojo, člověk je fakt kompletní pouze a jen v páru. I když v našem případě, tedy v případě krásný mladý holky a obstarožního pána? Kdo ví?

Když čtení skončilo, přišly otázky a jako vždy na mnoho z nich jsem neměl odpověď. Ale jednu odpověď jsem měl, a to na její otázku, kterou mi položila u naší pozdní večeře v zahrádce jedný hospody na chrudimským náměstí, když se zeptala:

Co si myslíš o mým výkonu, templáři?

Ú ž a s n ý...
     
3.  kapitola



Jenomže těch pár prázdinovejch čtení odeznělo a já zbabělej a nerozhodnej idiot jsem v těch několika desítkách hodin s ní strávenejch nenalezl odvahu zeptat se, třeba ve smyslu fóru: „Renet, nemám u tebe jako chlápek šanci?“ Ale to bych si ještě před tím, než jsem tohle neudělal, měl položit otázku, proč vlastně ona do mýho života vstoupila. A pokusit se na ní odpovědět. A opět tu má místo ono pořadí smysluplnýho kladení slov. Neret, Amadea, Renet!

Neret jsem potkal asi před čtyřiceti lety v zemičce bojovnejch slovanskejch Černohorců. Tehdy to ještě byla součást Jugoslávie. Černá Hora, Monte Negro. Zní to moc dobře v obou jazycích, co? A stejně tak dobře ta země i vypadá. Jaderský moře? Část to středozemní laguny, jak se někdy říká Středozemnímu moři. V minulosti oblasti zásadního vlivu obojích templářů. A proč jsou pro mne s touhle částí Evropy spojeny všechny ty moc zvláštní jevy?

Možná proto, že jméno dnešní Renet je vlastně přesmyčkou Neret. A proč Neret pocházela zrovna z vesničky položený až na druhý příbojový brázdě obrovskýho pobřežního valu tyčícího se nad Sv. Štefanem? Náhoda? Proč je odtud Nereto i Civitella dell Tronto za zvláštních přírodních podmínek vidět? Taky náhoda?

Proč tato místa jsou jen pár desítek námořních mil od sebe? A v části Evropy, kde Itálie představuje svojí geografickou polohou milenku maskulinního Balkánu. A proč zde byla na začátku 17. století inkvizicí odsouzena k upálení ústřední postava týhle knížky Amadea? Opět náhoda?

Vždyť tyhle ženy jsou přeze mne – tehdy v Neretu pomocníka kata, kterej byl před tím po polovině 10. století n. l. v Myteuře jedním z průvodců veduna Radomíra při jeho misii do Konstantinopole – propojeny až do časů Velký Rassénie. Kde v duchovním centru My-te-u-ra (my-děti-světla) se rovněž v 10. století n. l. potkala Merovejka Magdalena s Radomírem a vzniknul tam první devítkovej řád rytířů Templu.

A taky je moc zajímavou otázka, proč jsme se v současnosti my dva s Renet poznali až potom, co se rozhodla odejít žít, studovat a makat k sestře do Anglie? Jakej to mělo a má smysl? Jde pořád o onu úpornou, zdánlivě ne-příliš logickou migraci všech a všeho od nikud nikam kontinety, státními, náboženskými, ekonomickmi i ideovými konstrukty. Proč nešla študovat a makat do pro mě přijatelnější Francie, kde má rovněž vdanou sestru. A to kousíček od ostrůvku s mystickým klášterem St. Michael? Maj však tyhle otázky nějakej smysl? Jo! Otázky vycházející z některejch slov smysl mít musí. Zvláště když ta slova jsou postupným pořadím jmen. Neret, Amadea, Renet!

Neret zahynula v roce 1991 ve válce, kterou vyvolala zvůle západního světa, jež  měla za úkol rozbít a rozdělit funkční multi-národní jugoslávskou federaci, která dle nich zabírala strategicky i ekonomicky příliš velkou část Balkánu. Navíc pro Západ s nepřijatelně levicově orientovanou doktrínou. Byť již léta obsahovala rozumnou míru tržního hospodářství a rovněž i kurz politiky otvírající se celýmu světu. A tenhle zrůdnej konflikt byl jen a jen generální zkouškou na parcelaci tehdy ještě poměrně pro nás hlupáčky kompaktně se tvářícího SSSR, jenž byl následníkem Velký Rasénie a Velký Tartárie. Toho SSSR, který po Stalinově zavraždění byl už vydán všanc pátý koloně trockistů, kteří tam v Gorbově perestrojce a pak za Jelcina v devadesátejch letech v klídku připravovali ono vytoužený „konečný řešení“ pro tenhle obrovskéj stát. Tedy jeho rozdělení a pak vejmaz z historie i z map. Přesně to, co se přihodilo dávnejm výše uvedenejm státním útvarům a rovněž i Jugoslávii!

Amadea, centrum pořadí jmen zahynula v roce 2013.

Živá Renet je zatím v Southamptonu.

Proč se Renet narodila v roce 1991+22 /léta jejího života/ = 2013. Snad ne jenom pro takovou pitomost, abychom spolu po těch dvaadvaceti letech, tedy v r. 2013 přečetli v čajovně Luna pár kapitol z templáře? Že by to fakt byla jen taková srandička? Letadlo s Amadeou se v témže roce ztratilo nad Indickým oceánem a to už vskutku sranda nebyla...



Autor:  Matěj



Kdo si chce zakoupit zde uváděnou knihu, může objednat za 49,- Kč i s DPH zde: http://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=861






















28 komentářů:

  1. Milý Ježíš má opět REPETE,profackovat toho vyžraného jako zub výběrčího v chrámu..a ten ten turniket do zlaté uličky..S malým z... https://www.youtube.com/watch?v=7_m6LGI_ZBw

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Matej!

    Mám veľmi osobnú otázku(y), tak ju prípadne kľudne len tak prejdi..
    Dá sa to brať "normálne"? Naučil si sa to?
    Komunikujete spolu?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dík pánové!
      První komentář se vyjadřuje ve velmi sugestivních obrazech, které jistě mají souvislost s tím o čem a jak píšu. Ale mám pocit, že to jsou spíše výkřiky do tmy. A omlouvám se, pane.Kabod, že na ně neumím reagovat.
      Robo, nevím co máš na mysli když pokládáš otázku:
      Dá se to brát normálně? V běžném životě komunikujeme s tím, co vnímáme mnoha způsoby.
      Nebudu jmenovat ty obvyklé, ale i jich je dost. Pak jsou tu sny. Náhledy za bariery vědomí našich bližních i nepřátel do hloubky věků i budoucnosti. Čerpáme z informačních polí a nádherně to ve svém evangeliu říká Magdalena:
      "Duše si vyměňují paprsky, neseme paprsky druhých a jsme tak všichni propojeni. Ujisti se, že všem dáváš. co je jejich, a že dostáváš, co je tvé, abychom byli celiství".
      A tohle konání vyžaduje značnou pozornost! A jak víš dnešní člověk žijící tak jak žije, nemá čas na to být koncentrován. Je příliš rozptýlen v sobě i v ne příliš dobré a hlavně matoucí nás - současné realitě.
      Myslím, díky otázce, kterou jsi položil, že jsi téměř pochopil, že mám /a většinou i my všichni máme/ větší problém komunikace se současnou Renet, než s těmi v jiné realitě. Vezmi v potaz, co ve svém 228 ev. Magdalena říká. Pak se zaměř na někoho, koho jsi nesmírně miloval a je jedno zdali je v současné realitě, nebo v jiné... a uvidíš. Matěj

      Vymazat
    2. Matej, to svoje meno si nezaslúžiš,
      aj keď je krásne.
      Ďakujem za odpoveď..!

      Vymazat
    3. Ahoj Robo,
      dík za Tvoji recenzi v nakladatelství / ne-nakladatelství.
      A pokud se jedná o jména, myslím, že důležité varianty si vybíráme tam, kde se lidské bytosti připravují na svůj další život a úděl. Stejně jako si tam vybíráme své budoucí rodiče, atd..
      Jméno Jiří mi dali oni. A Matěj přišel až s životem a hlavně s Amadeou. Pokud se jedná o Popletu, tak je to zas pouhá varianta na téma zmatek, který vytvářím a prožívám. Ale lidi mě nazývají všelijak. Osel, Blb, Namyšlenec, a tak. Se všemi jmény jsem spokojen, neboť dotváří skutečný obraz člověka jménem Matěj...

      Vymazat
    4. Matej Popleta je krásne meno. Matej Popleta si práve pre popletov. Pre mňa si Matej, ktorý je na svojej ceste a držím Ti na nej pästi. Nám všetkým.

      Vymazat
  3. http://www.novarepublika.cz/2015/08/kdo-je-vlastne-tomas-halik.html

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Iv. Castaneda precitany,ale mam s toho zmiesane pocity.. Sposoby ako sa spojit z lavou stranou,vojst do astralu atd co tam je-to este ok. Ale postavy a ich chovanie...ak su toto bojovnici tak dakujem pekne:-) Ale to si tym asi nemyslel,pretoze pribeh je podla mna vymysleny. Slo ti vsak o to konkretne na nieco poukazat a lepsi sposob je spytat sa.. Na tie sposoby spojenia?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to Mailo
      Šlo mně hlavně o poukázání právě na ty "bojovníky", jak je to někdy složité a nebezpečné, kdy se člověk při navazování informací musí umět orientovat a nezabřednout do astrálu jako takového(nižšího prostoru), ale držet se jistých základních pravidel, jako neubližit atd.Ono to Mailí všechno ale není vymyšlené, opravdu, jeho další, nebo prvotní knížka je "Putování se sílou", kde vše vlastně začalo.

      Vymazat
    2. Iv s tym ze sa treba drzat istych pravidiel suhlasim...preve tieto pravidla su tam prevratene na hlavu-sama manipulacia(otravit cloveka aby prisiel dobrovolne a dat mu na vyber aby zomrel alebo sa u mna ucil tak to uz celkom presahuje moje predstavy o akejolvek verzii dobra),nervozita a podrazdenost..a dalo by sa tam toho najst viac. Ak by som to mal zhrnut podla pocitov ktore som pri citani mal tak vedsina predstaviteov knizky bola sidce bojovnikmi,akurat ze tymi co maju pazury:-) Knizka bola ale poucna,no pan Castaneda je odpileny:-) Skor mi sedi napriklad Bhagavad Gítá

      Vymazat
    3. to Mailo
      Tak to je dobře, chtěl jsem vědět jak budeš reagovat a která cesta je správná podle tvýho mínění, nebo vlastně tvůj pocit. Tady vidíš, jak mohou být rozdílné cesty a pohledy.
      Dík.

      Vymazat
  5. Krásné Matěji, jak na nás zavolá TO co máme dostat :) ..."Duše si vyměňují paprsky, neseme paprsky druhých a jsme tak všichni propojeni. Ujisti se, že všem dáváš. co je jejich, a že dostáváš, co je tvé, abychom byli celiství"...krásný den.
    marcela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Marcelo,
      do části prvním věty jste mimo oslovení vložila velmi zajímavou a odvážnou otázku. Jak na nás zavolá... TO co máme dostat? Dovolím si s mně vlastní drzostí odpovědět, můžu? Když tak to dál raději nečtěte.
      To zvolání bude jednou vykonáno pouze a jen Váším poznáním. Matěj

      Vymazat
  6. Mailo a Iv,
    Vaše komentáře jsou zřejmě rozhovorem o možnostech astrálního těla, jež je součástí našeho pobytu v universu. Nevím, co bylo jeho základem. Ale pokud se mohu vyjádřit, tak s touhle naší součástí je to stejné jako s díly u motoru. Všechny mají smysl a důvod proč tam jsou. Bez AT by tenhle komplet "Matěje, Maila a Iv neexistoval. Myslím, že není dobré démonizovat tuhle naší část, která tam z velmi zásadních důvodů byla vložena. Konec konců mluvíme přeci o něčem, co nazýváme Universem. Lze např. démonizovat sex, či cokoli z lidského konání? Co by však byl člověk bez něho? Neexistoval by.
    Mluvím o člověčí formě, bytnosti, které hmotnou 3D překračují právě a jen ve stále jemnějších a duchovnějších stupíncích, z nichž jedno má název astrální tělo. Nic víc a nic míň. Pokud s ním někdo nevhodně zachází, dopadne stejně špatně... jako opilec hrající si s nabitým revolverem. Tak o tom mluví všichni moudří a myslím, že není důvod jim nevěřit. Ale promiňte, pokud jsem se nevhodně zapletl do Vašeho rozhovoru. Matěj

    OdpovědětVymazat
  7. Vážení,
    když jsem s Iv otvírali třetí templářský díl, který jsem začal psát hlavně jako moji reakci na vývoj a směřování našeho současného světa v posledních třech letech, tak jsem měl představu, že vložené informace a jimi v jiném světle vnímané souvislosti dění během historie až do "teď a tady", by mohli účastníky tohoto Iv blogu zajímat. Minimálně naštvat jako výmysly, či účelově směrované programování. Nebo to alespoň vyjádřit tak, proč si z nás ten osel Popleta dělá srandu tím, že mezi Slovany řadí Indy, Araby, Germány, atd.. V těch asi 40 komentářích se neobjevila jediná otázka a srovnání s tím, co Vám sdělilo vzdělání, co Vám říkají zkušenosti a proč to ten trumpetka Matěj celé tak divně zašmodrchal.
    Nejspíš je to způsobeno - a to mi taky někdo mohl okomentovat - pouze tím, že je to blbě napsáno. A Vaše přirozená, lidská reakce je soucit se "spisovatelem" spodních pater politicko-ekonomicko-sociálního bulváru. A dík za těch několik vyjímek.
    Co myslíte, z-tornujeme templáře? Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to Matěj
      Matěji, uveřejňovaná kniha zde má své opodstatnění jako vše zde ve světě a je velmi důležité, že tvoje myšlenky (napojení) jsou tímto způsobem zaznamenány do protonace (Informační pole) a směrování lidského vědomí i duchovní rozpomenutí je v tomto případě důležité, aspoň u některých. Podívej Matěji, zde na mých stránkách taky nemusí mnoho lidí s něčím souhlasit, to je normální a pak zde již nechodí, ale ty, které to oslovilo a mají stejné patro(level) zde chodí a přemýšlejí o „životě“, tedy jednoduše řečeno nepatříš, do jak jsi říkal nějakého nižšího „levelu“, ale do patra, o kterém mnoho zakrnělých materialistů říká, že nám jebe, to se musím vždy jen pousmát, neuvědomují si vůbec sílu myšlenky a vlastně Sílu, která je naší součástí a jen ti, co ví, ji směřují k cíli a že funguje a to vlastně i díky Tvým myšlenkám v knize. Při začátku psaní jsi měl dobré napojení na informační pole, pak se něco stalo a byl jsi nasměrován na jiný bod informace v protonaci a to je přeci taky dobře, protože jsou to jen a jen informace, ikdyž někdy schované, ale pro ty co vědí,je to vždy přínos, tak nevím, proč ta poslední věta, podívej, byla by to zbabělost a věci se mají dokončit a ne od nich utíkat, to by jsi se pal opravdu pasoval do těch spodních pater, kde jen hledají úniky, faleš atd. ve svůj osobní prospěch a to jak vím, Ty nejsi!

      Vymazat
    2. Matej, EuP je priestor, kde asi NIKTO neverí ničomu z h-iz-tóry-e o Slovanoch, ani o Ježišovi (až na občasné výnimky, viď diskusia vo "voľnej diskusii").
      Pre mňa v Tvojej knihe (v prvom diele) boli novinkou v podstate "len" dejiny Templárov, za čo Ti ďakujem!

      Vymazat
    3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    4. Ahoj Matěji, co seš z toho překvapený, že tě tady nikdo nekritizuje, vždyť s tebou souzníme.No mně už zbývá Ti už jen vyjádřit obdiv nad tím, jak jsi všechno důležité prostudoval a pěkně pro nás sesumíroval a tím nám i ušetřil mnoho práce a času a nebo i potvrdil naše domněnky, co jsme si každý sám někde vyštrachali. To je můj názor. Jo a Amadea Ti vzkazuje, že všechno jde tak jak má a děkuje Ti. No jestli chceš velký šou s blbcema, tak to bys musel na Novinky, to bys koukal, co by ses dozvěděl.Sama jsem i viděla komentáře úchvatné, které zde ani se neobjevily. Nejlepší...Vám tady všem jebe....no to je přeci dobrá zpráva, nepatříme do stáda bé,bé,bé suché seno nechceme.

      Vymazat
    5. ..aj keď nerozumiem, Matej, jak si do Rassy zaradil i Indov. Pokiaľ viem, Rasseni sú bieli a Indické védy sú náš dar im podobne, ako napríklad základ učenia budhizmu, či hinduizmu?
      Nakoniec, i Biblia z našich múdier čiastočne čerpá (iba čo sa im hodilo, samozrejme).
      ...a japonský cisár mal kedysi Slovanskú ochranku...napríklad..

      Vidíš, všetci tu môžeme byť poľahky považovaní za bláznov a kam sa hrabe popleta.. :-))

      Vymazat
    6. to Robo
      Připomínka a pohled myslím je velmi správný, podle knihy "Ve světle pravdy" velmi dobře historicky popsané a oficiálně zatím na veřejnosti skryté.
      A že by jsme byli "blázni", škoda že nejsme všichni, jistě by se žilo dnes jinak, bez dogmatů a převracení pravd ve lži a naopak.

      Vymazat
  8. Ahoj Iv rodino,
    dík za podporu a velmi se omlouvám za tenhle nejspíš značně nevhodný exces. Já to nazývám" prdlej nerv", který mne občas válcuje, když je všeho příliš. Takže pokračujeme...
    Teď odpovědi. Robo, v první řadě by bylo dobré si zvyknout začít mluvit a přemýšlet o tématu Bílé rasy, jako kdysi kompaktního to celku po druhém výsadku v Bělovodí. Pak přestanou dohady a mocnými velmi využitelný zmatek o tom... kdo je kdo!
    Z Bělovodí pak odcházeli kmeny Árijských Slovanů se svými vůdci po nichž pak přebírali jejich jména. Sarmaté po Sarmatovi, Skýtové po Skytovi, Sclavoni po Sclavovi, Markomani po, Kvádové, Vandalové, Britové, Sasové, atd.. Názvů jsou stovky. Tenhle zmatek v názvech byl pak bylo využit konstruktéry vymyšleného stěhování národů kolem poloviny prvního tisíciletí n.l.. Kdy tyto slovanské kmeny se stávaly Slovany, Germány, atd.
    Když se ptáš na Indii a Indy. Tak subkontinentální bělošská knížectví sjednotili do říše Indu příslušníci slovanského kmene Maurev, jehož nejvýznamější dva představitele budeš znát z dějepisu. Čandragupta a jeho vnuk Ašók. Indické védy, stejně jako sanskrt jsou pozdější deriváty odvozené z Árijských véd a původního jazyka bílé rasy. V Indii pak docházelo k mísení bílé rasy s před-drávidy a drávidy.
    První migrace /a budu uvádět jen ty asijsko, evropsko, africké/ směřovali do dnešní Indie, Číny, na Arabský poloostrov, severní Afriky a do Karpatské kotliny. Odtud dál na západ a sever Evropy. Pak se některé větve vraceli zpět do Bělovodí a znovu odcházely. Tohle všechno dokazují současné výzkumy genetiků, kteří vytvořili Y-DNA /po mužské linii, neboť se lépe sleduje/ haplo-skupiny a z nich vycházející haplo-mapy potvrzují pohyb bílé rasy, dle toho, co říkají slovansko Árijské védy. Tohle už tvrdilo mnoho lingvistů před sto lety a všichni se jim a to dodnes chechtají.
    Tenhle zmatek byl využit v 16. a 17. st. ve vytvoření Globální chronologie Skaligery a Petávia. Jež měla za ůkol vymazat z historie i z map Velkou Rasséni a Tartárii. A to se Vatikánu a západním panovníkům, byť to všechno byli rovněž příslušníci Slovanských kmenů... povedlo. General Paradox lidský hlouposti a touhy vládnout. Rozděl a panuj.
    Do poloviny 18 st. ses všude po Evropě domluvil slovanskými nářečími. Dokonce Plačevná řeč za švédského krále Karla jedenáctého z r. 1692 je sice psána latinkou, ale každý slovan jí rozumí. To se to slovanskejm Švédům v 17, st. v Evropě válčilo, co?
    Geneticky nejčištší Slované jsou Baskové, Ingušové, mezi Araby Kurdové a ve střední Evropě, Slováci, Ruténi-Rusínové, Poláci, Rusové. Ale výčet by byl podstatně delší. Tohle všechno a mnoho jiného se můžete dočíst v úžasné knize pana Cvengroše, utajené dějiny Slovanů.
    Jen si představte, kdyby se tohle začalo vyučovat na školách po celém světě. Myslím, že teď, když Putin otevřel muzeum Velké Tartárie už je k tomu jen krůček. Co by pak ti už naprosto směšní ne-mocní mohli svým poddaným a otrokům nabídnout. Pouze ODCHOD DO PRDELE, omlouvám se svému i vašim zadečkům.
    A ještě jednou Vám všem děkuje. Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to Matěj
      Matěji, to je dobře, jak jsi to zde ostatním jasně podal dle Slovanských véd, které mnoho lidí nevěří, jsou pomýlení, ale to chce čas, třeba u některých i až do předsíně "Havranů"( márnice).
      Je to jejich problém.
      Jo a když jsem četl ten první komentář, zařval jsem "Matěji, běž na pivo a pokud můžeš, pleskni nějakou babu přes zadek" pak to zmizne a opět do BOJE. Dík Matěji !!!!!!!!

      Vymazat
    2. Matej, tú v knihu už mám asi pol roka na poličke ešte v podstate neotvorenú.
      Nejak je tých správnych zdrojov teraz viac a nestíham.. :-)

      Vymazat
    3. Iv dík za radu,
      Neret s Amadeou jsou v Pánu, Renet v Southamptonu a moje žena by mi ihned vrazila facku. Tedy spíš by mi zítra neuvařila oběd... Hm, ale dal bych si červenou, moravskou Frankovku z pozdní sklizně.
      Robo, na tu knihu si udělej čas. Dozvíš se tam mezi jiným i to, co mne jako muzikanta velmi uspokojilo, že Franc List, nebyl žádný Franz Liszt a Maďar, ale kovanej Slovák, jenž považoval za svou domovinu Bratislavu, byť se narodil Raidingu. Za rodný jazyk považoval slovenštinu a sám se tituloval Uhrem. Nikdy nepromluvil maďarsky jediné slovo. Za to se ho maďarský národ ústy svých přiblblých potentátů zřekl. Tady vidíte co byli slavní vůdci maďarský revoluce v r. 48-49. "Maďaři" jako Sečény, Lajos/Ludovít/ Kosshuth /Košůt/, a Sándor Petofi /Alexandr Petrovič/, všechno odrodilí Slováci. Nikdo z nich neuměl žbleptnout jediné slovo novou maďarštinou. Dokonce Kosshuth byl příbuzný slovenského patriota Košůta. Smutný, co? Ale stejné jako u nás. Matěj
      A vůbec Maďaři jsou po genetické stránce naprosto stejní jako drtivá většina obyvatel karpatské kotliny, tedy Slované. Jsou jimi i Rumuni. A maďarština je vůbec nejmladším evropským jazykem, tedy žádná tajemná to ugrofinština. Začala vznikat až po r. 1789. Je to směs aglutinního /slovní zásoba tvořená příponami/ jazyka Turků a flektivních /časujících a skloňujících/ nářečí Slovanů. A protože měla ještě před revolucí v r. I848 velmi malou slovní zásobu, tak pro ni musel dotvořit víc jak I0000 slov zednář František Kazinci. A ještě jedna perlička. Anglický etymologický slovník z r. 1756 říká:
      Sclavonský jazyk a jeho nářečí jsou používána nejenom v karpatské kotlině, ale v celé Rakousko Uherské Říši. A anglický etymologický slovník z r. 1756 říká... Sclavonský jazyk s arabštinou jsou nejrozšířenějšími světovými jazyky.
      Tedy národnost Maďar, stejně jako maďarština, nepřišla do uherské kotliny v 9. st. n.l., ale tyto pojmy vznikaly velmi klopotně a pracně na přelomu 18. a 19. st.. Do té doby se všude po celé Evropě dalo domluvit slovanskými nářečími. Proto byl tak rozšířen způsob putování tovaryšů Evropou.
      Až teprve když Josef II. na konci 18.st. změnil v říši tehdejší úřední jazyk latinu za němčinu, tak začala ona nesmyslná jazyková válka "moderních, mlaďounkých, literárních jazyků" dle filosofa J.G.Hardera, jenž tvrdil, že pouze jazyk tvoří národ. A tak se rozjela ona mašinerie po-němčení, po-franštění a po-angličtění, čímž byla tvrdě a rychle systémem vytlačena slovanská nářečí nejenom ze západní Evropy. A jak vidíte nátlak "moderních jazyků" trvá dodnes. Při tom když porovnáte okleštěnou, současnou, azbukovou ruštinu s cca 300 000 výrazy s "famózní" anglinou s pouhými cca 30 000 slovy, kdy navíc v tomto jazyku není ani samostatný výraz pro svědomí, tak se fakt nesmíte divit naprosto ničemu. Matěj

      Vymazat
  9. Ahoj Terezko,
    dík za komentář. A co Ti přesně říkala Amadea? Nebyly to jen nějaký ženský záležitosti? Docela dlouho se mi už neozvala. Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to Matěj
      Napsal jsem: Při začátku psaní jsi měl dobré napojení na informační pole, pak se něco stalo a byl jsi nasměrován na jiný bod informace v protonaci ........to se právě týkalo té "Amadei". Takže je ti to jasný už, že i někdo "jiný" se dovede napojovat na oba dva, Matěje i Amadeu a ukončí to ? I ta busta někdy dovede být živá a akční. Začínáš chápat?

      Vymazat
  10. Dík Iv,
    za dobrou radu. Ale naši předkové říkali... rozdělaná práce se má dokončit. Jo, to něco lecos ukončit může, ale je tu cosi silnějšího, co to nemusí dovolit. Takže je tu šance nejmíň na dobrou plichtu, ne? Ještě jednou s díky, Matěj

    OdpovědětVymazat

Kdo je Anonymní, tedy nepřihlášen, vždy se podepsat, je to základ slušného chování. Většinou nepustím do éteru.