Ahoj, templáři! 2 část- kapitola 1 - 4

Druhá část

1.  kapitola

Je po Vánocích, Amadeo, a nic se nepřihodilo. Vlastně jo, slezl sníh, je jako na jaře, narodila se kobylka a bejček, Cvrčkovi přivedli ze vsi obskočit fenku. Lidi přestávaj ze strachu blbnout a třeštit. Bude Silvestr a takhle prostě a jednoduše začal novej vesmírnej, přírodní a doufejme, že i pro nás lidi šťastnější cyklus. A jak by ne, vždyť alespoň ten náš planetární máme z velký části jen ve svejch rukou, ne? Teta vyrazila bůhví kam s popem na fixl svatební cestu. Arnim do Mukačeva na dovolenou, zvířátka jsou v pohodě a co my dva, Amadeo?

Víš co, člověče, budem si hrát.

A na co?

To je právě ono. Ty přeci víš, že si lidi ve značný míře zapomněli tvořit svoje vlastní, soukromý programy. A to hlavně proto, že jim cizí, zavádějící začaly bejt vnucovány už v době, kdy byly mrňavý, a přestože tehdy ještě VĚDĚLY, tak se jim nedokázaly jako děti ubránit. A tím nemyslím to, že tohle se začalo dít až s příchodem počítačů. Je to stará, mocichtivá praktika, kterou technologie počítačů pouze a jenom urychlila a umocnila její neblahý působení.

Tak jo, zkusíme to. Budem si tedy hrát na toho, kdo program vnucuje, a toho, kdo ho má přijmout, nebo vlastně z hlediska systému musí přijmout a basta-fidli!

Ale ty jsi, Matěji, nezahrnul ty, co se chtěj tomu fixlu bránit.

Ticho a už ani muk, vy obyčejní Arabi, Židi, Slovani, Indios, Cikáni, Žluťásci, Cirhos, Mariánka, mister Chlast a pakáži to jiná, všelijaká konspirační, subverzní a taky vy podivní blogové… a všichni dobře poslouchejte!

A čím že teda začnem, když obrana jest předem vyloučena, demokrate?

No třeba nějakým rušivým rajc elementem okouknutým v Hollywodu.

Tak jo, Matěji, já teda brnknu do OSN, aby poslali nějakýho Bilderberga.

A proč ho, ženská, nemůžu zavolat já?

Protože voni je tam učej, jak bejt rušiví tak akorát, víš? A Popleta, když se někde byť jen mihne, tak nastává zmatek a oni si pak nejdřív musej vytvořit nějakej supr program, jak ten chvost odstranit, aby se to nevztáhlo tento - na systém, víš?

Nevím, ale fakt se tam v tý tvý předhozí replice mihnul. Ale na-to-ta-ta „Šum jeden divně popletenej“ hnedle zmizel. A nebude ten „Šum“, Amadeo, pro toho vznešenýho Bilderberga až tak rušivým elementem, že by tu svou roli třeba z vyděšení nezvládl a neodehrál?

Dobře, řeknu jim, Matěji, ať tedy na zkoušku pošlou jenom nějakýho pozorovatele s malým b a přiměřeným, alespoň komediál-ochotnickým nadáním.

Proč zrovna komediál?

Protože voni jsou hlavně zvyklý hrát v tragediích, víš!

Jako třeba kdysi Cofi Anan sakum-prásk s celým OSN, za asistence Madeleine Albright, presidenta Clintona a mnoha jinejch světovejch politickejch i jinejch celebrit, nechali v 94 vyvraždit půlku Rwandy.

Co ty taky nevíš, Matěji? Ale dneska je tam už jiná mord-parta, která hodlá vyvraždit lautr celou Afriku. Zejtra pak Asii. Pozejtří obě Ameriky. Pak zbejvá už jen Austrálie a čím dál menší a menší ostrovy. No a nakonec, jestli to nezatrhne nějakej hodně velkomožnej „tento“, tak skončej u stařičký a nad hrobem, tedy teď ještě a „na štěstí nedokončený a panenský“ EU. Jež kdysi slinula pouhou to Evropou, která však splodila a porodila kde co. Což se potom stěhovalo do Indie, Afriky, pak to v Americe vyhubilo nejprve dočista bizony a skoro úplně a demokraticky indiány.

Co to, ženská, meleš o panenský Evropě? Copak panna může něco zrodit?

No nemůže, Popleto, akorát teda v některejch náboženstvích se to občas děje.

No vidíš, už se tu zase ten „Šum Popleta“ mihnul. To bude, Amadeo, asi nějakej moc důležitej a významnej činitel. Možná to je on, co zajistil ono velký stěhování tajnejch bratrstev, který pak svobodně a naprosto demokraticky po tom pití čaje v Bostnu vnutili Americe ty dvě strany a volební systém, kterej skoro vždycky a opět naprosto svobodně zvolí jednu, nebo druhou maxi-stranu, jež opět svobodně a zas naprosto demokraticky dosadí do presidentskýho křesla nějakou tu pokrevní linii. Kde mi v tom tehdy naposledy trochu neštymoval černej a naprosto tehdy ještě čerstvej Obama, i když už teď, krutibrko, znovu linie jedna už i barevná a taky „jako-by zázrakem znovu zas to persona zvolená“.

Pro pána krále, Matěji, nelezem my nešťastníci po zpátku, jako raci, nebo štíři do blbý ohrady?

To nevím, ale lízt do blbý ohrady je určitě lepší ve štířím kabátku, než jako rak. Protože ten je oproti štírovi k sežrání.

Nespokojíme se tedy jenom nějakým malilinkým šmíráčkem, třeba už jenom od „d“, tedy derbergů“, a možná bude stačit od nich jen vrátnej, ne?

Víš, Amadeo, ale von i malej „berg“ je pořád ještě hodně velkej šmejd.

No teda, Popleto, tak zrušme OSN!

Slyšelas? Opět se tu zas mihla ta už dneska „Mihule-Šum-Popleta! A přeci víš, že OSN je jako drak, usekneš mu hlavu a další dvě narostou.

Draci? A kde zrovna teď my chudáci nešťastný u nějaký škarpy seberem Honzu, nebo aspoň jeho falešnýho řeckýho bráchu Herakla?

No kde, to ví opět jen sám Popleta. A proč falešnýho Herakla?

Zase se tu ta potvora mihla! Protože on pocházel, jako všechny řecký bájný figury ze severního slovanskýho kontinentu, kterej se jmenoval Hyperboa.

Matěji, neděs se Poplety, a jestli chceš, tak já ho z těch našich programů vynuluju.

Vynuluješ? No to by si s ním taky mohla vynulovat celou psanou lidskou skutečnou i bájnou a hlavně tu fixl- „historii“. A co by se pak furt ve škole a dokola učili naše děti s vnuky?

Nic, dyť ty všechny histori-e a trošinku i ta bájná jsou přeci vymyšlený, ne?

Jo, jsou všechny dost přibarvený, ale nejmíň tím postižená je fakt a paradoxně ta bájná, jak říkáš. Ale všechny tyhle programy jsou moc dobře, přehledně a velmi užitečně modelovaný.

A pro koho, člověče?

No přeci pro toho z nejvyšších nejvyššího a programem nejvíc postiženýho Bilderberga!

A čím je postiženej?

No přeci svojí zlou starou, která mu furt hází na hlavu hrnce, sype popel a zahybá mu s kdekým! Chudáčkovi s furt malým tento.

A tohle ti nakukal ten Popleta-Šum, žejo, Matěji?

Hm, významnej to programní činitel „Mister-Šum-Popleta“, co se zasadil předevčírem o Ameriku, včera o EU a zejtra o Podmoklany. Šmankote, když jde o tento – Podmoklany, snad on není tím nejvyšším, pššššš! B...

2.  kapitola

Letos pod stromečkem jsem našel podivuhodnej dárek od sestřičky. Knížku od autora, s jehož jménem jsem se už mockrát potkal, ale rovnou mezi listy nikdy nesetkal. Carlos Castaneda „Učení dona Juana“. 

A když jsem do ní nakouk, vůbec jsem se nazamiloval, a přesto jsem ji z nějakýho mě neznámýho důvodu celou jedním dechem přečetl. Bylo to trochu podobný tomu, jako když vám někdo představí cizího člověka a on vám zrovna teď, vyrazí – nechtíc - váš přední zub. Tedy naštěstí nepadla rána do oka.

Zdá se vám neohebnej, kamennej, obklopenej zbytečnostma. No a když ty zbytečnosti, jako zrovna v tomhle případě drogy, začnete jakoby odlupovat, tak postupně uvidíte cestu jednoho, nebo vlastně v tomhle případě dvou velmi zvláštních lidí, která vás chytne za srdce. A pak pomalounku, přirozeně zjišťujete, že ta vaše předpojatost proti drogám je obrovská hloupost, kterou vytvořila tahle naše zrůdná, pokrytecky se chovající civilizace. A začnete pro sebe pomalounku objevovat neznámej svět jiný přírody a naprosto zvláštní svébytný kultury.

Drogy? Tedy oblast, o který nevím téměř zhola nic.

Do četby knihy mě vlastně jedna z nich vtáhla. Byla mi sympatická mazlivým zvukem jména Meskalito, dalo by se říct entity, či mocnosti v ní sídlící. Tedy jinak rostlina kaktus zvaný peyotl, přezdívkou knoflík. Měla sice programově spíše mužský pozitivní vlastnosti, protože tak to asi v Mexiku od jistejch dob chodí.

A pak jsem četl kupodivu dál, i když melodie toho druhýho dryáku byla pro mě naprosto nepřijatelná, protože se jmenoval Durman. Dur-man, takový uzavřený nic, ani stupnice, ani člověk! Ale měla zas rozpustile českej překlad. Čertova buřina a byly jí přisuzovány ženský, vesměs negativní vlastnosti. A to je podle mě pro ženy rozhodně obrovská nespravedlnost. Protože proradnost, nespolehlivost, panovačnost, atd., je spíš znakem mužů, ale tedy asi jenom naštěstí evropskejch! A já to moc dobře vím, protože i když se snažím nebejt takovej, furt takovej jsem! Ledaže by to u těch indios, ale o tom pochybuju, bylo jinak?

Proto mi to negativno přisuzovaný ženám připadalo úplně na palici. Zvlášť, když jsem pozoroval mírnost, uctivost, podřízenost a úslužnost místních, jako myšky se chovajících žen. A ještě jedna věc se mi v používání týhle drogy zdála naprosto pitomě drastická, a tou byla rituální praktika aktu sešívání očních víček jedný a tlamičky druhý ještěrky. Taková krutost, fuj!

Třetí drogou byla jakási na prach usušená mexická houba s přísadou pěti jinejch bylin proto, aby se vůbec ta jemnná, houbová substance dala kouřit. A doprdele, měla samozřejmě zas mužský, tedy jak tu je zvykem, spíše pozitivní vlastnosti. A pro pány název „Kouř“, důvěrně „Kouříček“! Někdy taky poněkud odtažitě učitel a vztažně spojenec.

V tý knize mi hlavně vadila absence osobně zastoupenýho ženskýho elementu. Protože zde o nich byly na dvou stech stránkách pouhý dvě zmínky. V jedný jakási mladá žena zdraví přicházející patriarchy, který pak obsluhuje. A ta druhá byla, nevím proč, o ženě spící vedle na posteli, a šlus! Já vím, že v tomhle je přítomnej a indiánům křesťanstvím vnucenej přístup k ženám. Ale kde potom spinká osvícenost a vyšší vědomí brujo, tedy šamanů, čarodějů a léčitelů?

Celý mi to připadalo šejdrem z lajny a nedávalo žádnej smysl. Ale pak jsem si vzpomněl na jeden nedávnej sen, ve kterým se mi z půl-ánfasu zjevil asi v mým věku sošnej, svalnatej, nechlupatej, zřejmě i vysokej, oholenej půl akt chlapa. Byl naprosto mým protikladem. Stál na tom neutrálním pozadí tak trpělivě a dlouho, určitě jenom proto, abych si ho všimnul. Ale proč? Snad ne Omen? Tedy snad znamení?

Musím si někde na internetu vyhledat, kdo z těch dvou chlápků před padesáti lety takhle vypadal. Carlos, či Juan? Je pravda, že Toltékové z kmene Yaui, z kterýho zřejmě pocházel i nagual don Juan Matus (doufám, že ne Matěj), byli prej chlapáci v průměru 240 cm vysocí, měděný kůže a řeckých to obličejů, prej původně Atlanťané?

Omen? Nebo jen závist chlupatýho, mrňavýho, zarostlýho a neholenýho, kterej měl pocit, že chvílema začíná mít vhled do sředovropsky vnímaný ezoteriky a najednou se mu do ní vřítí neohlášenejch pět nepřehlídnutelnejch položek!

Carlos Castaneda, don Juan, Meskalito, dáblova buřina a jakási mexická houba. A já človíček, kterej měl za vrchol ezoteriky hebkost sexuálního spojení muže a ženy, je vyděšenej, když do jeho uklizenýho pokojíčku vtrhne pozvracenej Castaneda a don Juan s drsným praktikováním drog. Oba se zapatlanejma rukama od ještěrčí krve a ještě ke všemu za sebou táhnoucí káru nadsmyslna démonickýho typu. Plnýho strachu a tělesnejch i duchovních traumat!

Proč se tam tak vztekáš, Matěji?

Mám v hlavě svinčík a jsem nadobro popletenej z Castanedy.

A proč?

Zatáhl mi do mý včera ještě čisťounký pastoušky drogy.

No a co?

No a co? Vždyť my, abychom vůbec pochopili, vo čem ten člověk mluví, tak to budem muset nakonec taky asi vyzkoušet, ne?

Tak jo, Matěji. Teta se teď s popem určitě potuluje někde po Jižní Americe a o těchhle věcech toho ze svejch dřívějších pobytů tam ví určitě hodně. A máme tam na to přímo experta Adámka. S Josefem jste na svý cestě nikam taky něco zkoušeli, ne?

Jo, jednou a moc mě to neoslovilo.

No, abych ti řekla pravdu, taky bych se docela ráda, a na svou vlastní kůži o tom rovněž chtěla hodně dovědět. Víš, já jsem o tomhle uvažovala, už když jsme se s tetou chystaly do Čech. Ale rezervace a lety do Latinský Ameriky se začaly díky konci Mayskýho cyklu šplhat do tak závratnejch vejšek, že bylo rozumnější vyrazit do Rybný. A to, co jsme zažili na Pernštejně a lautr bez drog, nám to přeci nahradilo, ne?

To jo, Amadeo, ale Carlos mi nasadil do hlavy brouka, kterýho vyženu jen stejnou úrovní a sortou.

Tak jo, zavoláme tetě, kde se vlastně potulujou, a uvidíme.

Ale, Amadeo, tohle jet studovat, pak zjištovat, zdali tě ony mocnosti do tý zvláštní vědomostní sféry vůbec pustí a následně se je naučit využívat, to je práce na dlouhý léta a navíc, jak to líčí Castaneda, tak hodně drsná. Taky nevím, jak by se k tobě, jako k ženě, patriarchové typu dona Juana chovali?

No jak? S respektem, jako ke kolegyni čarodějce!

Jak myslíš, Amadeo…

Víš co, Matěji, hodně vyřeší rozmluva s tetou.

Jenomže teta tehdy nebyla v žádný Americe, ale na nějaký horský chalupě na Zakarpatský Ukrajině a vůbec se jí nechtělo lautr nikam. Natož řešit nějakej náš bláznivej problém ve zdrogovaný latinský Americe. Pop jeden schopnej-svatej!

Ale ty taky musíš po svátcích v Civitelle začít ordinovat, ne? Tak co teď, Amadeo?

Nic! Necháme zdrogovanýho Castanedu u ledu, tetu na Ukrajině a budem si užívat konec roku na tomhle nádherným konci světa v Pustý Rybný a s matičkou Tantrou…

3.  kapitola

Amadeo, furt mi to vrtá hlavou…

A co, mysliteli?

No, víš co je moc zvláštní?

Nevím, povídej.

Že Castaneda, kterej údajně zdědil po donu Juanovi pozici toltéckýho naguala, umřel docela mladej, „teda na svůj titul“ v pouhejch asi 70 letech, a představ si - na rakovinu. To je divný, ne?

Divný, nedivný… umíraj na ni lidi podstatně dřív!

Nojo, Amadeo, ale ne snad šamanský potentáti. Navíc ten člověk vyštudoval v L.A. antropologii. A neříkej mi, že tenhle chlápek už tehdy nevěděl třeba o MMS? A proč teda, když už mu neporadili Meskalito, Durman ani Kouříček, nezkusil kolegy šamany, nebo třeba javorovej sirup se sodou, vždyť to je metoda made in USA, kde ten člověk študoval a žil?

Nevím, Matěji, třeba o nich nevěděl, nebo to byl trochu ignorant a zazmatkoval stejně jako já s Maranón. A když to možná pochopil, bylo už pozdě! Ale zaplatil za to sám, ne? Za svý chyby přeci platíme, jenom za mě to zaplatil někdo jinej.

Ale, Amadeo, tohle už jsme přeci vyřešili.

Ne, ne, Matěji, možná ty, ale já ne!

Nemohla bys mi tedy říct, proč o tom teď zrovna mluvíš?

Proč? Proto! A taky z toho důvodu, že teta v Jižní Americe žila, tak by nám mohla pomoct udělat si podstatně fundovanější názor nejenom na počínání dona Juana s Castanedou. Ale i na počínání mě a nás dvou. Postavit k sobě a i proti informace, který jsme měli před rokem, a který máme teď. Možná to bude pořádnej maglajs, kdy chvílema nebude blízko ani v dálce žádný světýlko, neřku-li světlo. A možná všude jen lautr tmoucí tma. Budem se ujišťovat, hádat, milovat a dokonce i rvát. Proto si teď uděláme takovou malou, trochu vážnější forbínu, ne? Ale pro kontrast a vlastní splynutí s tématem to beze srandy nemůže ani vzniknout, ani fungovat!

Jo, možná je tohle přesně načase, právě takhle udělat...

4.  kapitola

Dobře tedy…  já jsem gnostik a ty, Amadeo, jsi archont.

A proč zrovna tohle? A co to je prosím tě archont?

Archonti ve starejch legendách se nazývali různě. V mýtech Blízkýho východu  jimi byli míněni třeba Anunnaki. Jsou o nich zmínky i v prvních kapitolách biblický Genese, kde jsou těmi obry, který někdo shodil z nebes. Oni pak, protože ten „někdo“, tedy jejich šéf, záludnej filuta demiurg, jaksi naschvál zapomněl shodit i obryně. A proto oni pro velkou nutnost začali mít ve velký oblibě lidský ženy a pokoušeli se s nimi plodit potomstvo. Ale ono to nějak nefungovalo, protože se rodily jenom nedodělky, či dokonce pak samý zrůdy. No a jsou to dodnes, „domnívají se někteří“, zřejmě ty potvory za staženou oponou mezisvěta, kteří k nám z času na čas pronikají a formují ony vrcholný disciplíny zla.

A jak to dělaj?

Tahaj za provázky.

A proč, když jsou schopný plodit jen příšery?

No právě proto! Chtěj asi napravit nejspíš to, co ve svý genetice, jak tomu my dnes říkáme… kdysi dávno zbabrali. No a hlavně proto, že jejich největším hobby je vládnout jinejm. Je to jejich choroba a skrze ni, a taky možná asi jako nějakej náš trestík za blbost se tohle svinstvo dostalo k nám, lidem. No a proto byli shozeni k nám na naši planetu, abychom se s tím zhoubným svinstvem jako se školní úlohou popasovali. A od tý doby je to náš největší problém! Ale to není všechno. Třeba v evangeliu sv. Magdaleny jsou archonti, duchovní to bytosti, pod nadvládou demiurga, což je zas takovej falešnej a mrňavej stvořitel všech těch pitomejch naschválů, jako je třeba lhaní, podvádění, krádež, smilstvo, zabíjení, atd., co nás lidi vlastně přišli naučit.

A co ještě ten mrňous stvořil?

Třeba klam, rozklad a to, co mám teď čím dál víc i já… tedy zapomnětlivost!

No, to byl teda odborník. A co na to gnostici?

Proč se ptáš, dyť o nich víš víc než já?

To jo, já jsem tě jen na předscéně zkoušela a dodám, že těmi nejvýznamnějšími byli pronásledovanej, zamordovanej kamarád templářů a zakladatel jejich prvního řádu v Meteoře, sám Radomír – Ježíš a jeho žena Magdalena. Takže já budu „jako“ archontka s malým a, a nejspíš i ty, gnostiku, se z úcty k Magdaleně a Radomírovi ozdob přiměřeně mrňavým g.

Ale archontko, když to přijmem s těma malejma písmenama, tak se přesouváme do oblasti jevů, ne? A ty jsou určitě víc než nějaký jména! Ale kdo ví, jak to oni malý a s tím vaším ženským alementem vůbec měli? Slyšel jsem, že to byli samí hermafroditi. Ale to je asi blbost, protože jak by pak v rámci bible mohli vytářet židovskejm kráskám ty velký břicha a nasekat spousty všelijak podivnejch příšer?

Víš, ty jedno malý g, už teď to začíná bejt nepřehledný, natož až se dostanem, třeba k tématu války nebo bankovnictví a nedej pánbůh, abychom se zamotali rovnou pod nohy nějakýmu velice nedůtklivýmu a z tohohle sajrajtu vzniklýmu náboženství!

No vídíš, ty malý a, dyť jsem uváděl, že to bude maglajs, a já skoro vždycky mám pravdu ty nepovedenej vesmířane, kterej nám nejvyšším hominidům, nadanejm vším možným, zabraňuješ svou ubohoučkou nemocnou mocí v tom, abychom ta svá obdarování mohli svobodně uplatnit.

A to já, a, tady mám hrát nějakýho nenadanýho, vesmírnýho, vládnoucího, ubohoučkýho čurdu? Taková blbost, co vám mám já, neobdarová vlastně závidět? Snad ne ty vaše zázračný neuplatňující se vlohy? Dyť vy si fakt sami neumíte řídit ani tu vaši planetární pastoušku, tedy domácnost. A tak to za vás musí někdo, třeba pitomej čurda s malým a, holt dělat? A nemyslete si, že z toho máme nějakou tento, radost, či dokonce prospěch. Ale tohle je přeci všechno na palici, ty jedno malý g!

No vidíš a, jak ses do toho položila. Tobě to už došlo, proto jsem si tě do týhle role vybral. A když se tenhle stav snažím v Templářovi popsat, tak si spousta lidí už řekla, alespoň skoro všichni mý bejvalý známí, že to nemá nic společnýho s tím, co se učili ve škole, a já jim vřele přitakávám, že maj pravdu a voni mě maj tím pádem za ještě většího blbce, než opravdu jsem. Málokomu totiž dochází, že lidstvo jako celek je čím dál šílenejší a není v blázinci jen proto, že ho je už celejch sedm miliard jednotek. Ale na druhou stranu, jsme nechtěně vyřešili onu absencí toho tak rozměrnýho ústavu pro choromyslný, protože celá tahle planeta je vlastně ukázkovej blázinec. Anžto se skoro všichni naprosto svobodně shodujem na něčem, co určitě nejeví znaky pravdy. To je fígl, co? Moje pravdička pro ně není PRAVDA a jejich pravda je pro mě blábol a kec. Tedy něco v čem je jen malilinká špetinka skutečnosti.

Dobře, malý g, už jsem tu svoji roli ve forbíně pochopila. My tedy budem zřejmě nepřátelé?

Ani náhodou, a, dyť my vaše zástupce, tedy „politiky“, a promiň, že to tak říkám, tady na zemi chodíme někdy dokonce i s jásotem volit. To je další naše vychytávka. A ti zvolení pak dosazujou krále, císaře, diktátory, presidenty a oni zas guvernéry bank, generály, policejní ředitele, starosty. A všichni pak nesmírně toužej po tom, aby za nima stál spasitel, papež, dalajláma a na každý vsi nějakej takovej podobnej, ale jen mrňavej - třeba farář. A to všechno kvůli tomu, aby panovala poslušnost, řád, jistota, kterýmu oni říkaj mír! Ale vono je ten potvora „mír“ moc těžký a úplně nemožný tímhle způsobem udržet, a proto ti všichni od toho mrňavýho až po ty na nebesích z čirýho zoufalství občas zavelej k větší nebo menší válce. Nejspíš kvůli další čárce na válečný vesmírný tabuli, asi kvůli honoráři. No a pak v boji hlava nehlava se může vyznamenávat a po boji rozdělit nakradený, pardon vybojovaný území, chytrý hlavy, stáda dobytka, zlato, diamanty, technologie a zase chytrý hlavy a takhle furt dokolečka. To protože lid nic nenamítá, zanadává si v putice a v klidu jde uklidit svinčík. A vy archonti z toho máte radost, protože šťourat do člověčenstva je vaše práce a prej dokonce i z toho vzniklej strach, bolest a stres je vaší potravou, „vzteklý to krvavý vegetariáni“! Nepotvrzuje to snad dokonale moji ideu toho světovýho blázince, pro nesmírně nadanou, ale svý vlohy naprosto nevyužívající entitu zvanou ČLOVĚK?

Člověče g, já přeci tohle všechno vím!

No vidíš, ty snad ani nejseš - tento - archont, proto jsem si tě taky vybral. Kdybys totiž nevěděla, tak bych tě asi nepřesvědčil, stejně jako jsem nepřesvědčil skoro žádný svoje příbuzný, přátele a známý o tom, že tenhle svět takhle zmateně, fakt a furt staletí a tisíciletí funguje. Ale zaplať pánbůh, že ten systém nikdy nemá dlouhý trvání, protože se prostě občas sakum prásk sám, jako černá díra sežere. A zase je zaplať pánbůh faktem, že vždycky pár zástupců lidu, rostlin i fauny nějakej ten bláznivej Noe dá dohromady, přestože se mu kdekdo do ksichtu chechtá. Nalodí je, ty nekňuby na palubu korábu a všichni začnou někde kousek dál od toho svinčíku lautr od piky a umanutě znovu. Je zajímavý, že v tomhle okamžiku všichni vědí, co a jak dělat i bez pomoci bohů a dokonce i bez vás, archonti! A představ si, že tam chybí i ten, co všechno rozšťourá a pak dočista na všechno zapomene, tedy d-emiurg. A dokonce si představ, že tam chyběj i gnostici. To je co? Ale za nějakej čásek?!?

Jo, malý g, zaplať-pánbůh za Noea a taky za ten náš kraťoučkej oddych, tedy vlastně tvrdě zasloužený prázdniny. Ale pak zas archont nesmím zaspat a musí opět makat! Tedy rozšťourat, rozdělit, založit nějaký nový náboženství, pomoct narodit se mrňavejm-velkejm Napoleonům, Rotschildům a třeba zas Trockýmu s Hitlerem. Vytvořit opět něco na způsob Římskýho klubu, skupiny Bilderberg a OSN s jeho bezpečnostní radou a armádou. Nebo dokonce uplácat takovou grandiozní pitomost, jakou je EU s EUREm!?!

A nebylo by lepší, kdybyste vy, neobdarovaní archonti u nějakýho našeho, osvícence vystudovali na ono hrozně těžký malý g? A dohromady jsme tady na týhle nádherný planetě zas a znovu vypiplali to, co už tu kdysi dávno a lautr samo od sebe bylo?

Tím myslíš, malý g, ráj? Víš, možná, že by to někdo od nás i zkusil, ale to byste ty osvícený člověky nesměli vždycky všechny dojednoho a dočista vyhubit.

A nestačil bych vám třeba já? Malý školící, nevyhubitelný g?

Hm… NE! Ty jedno mrňavý, popletený, školící a nevyhubitelný g! Víš, oni ti naši potentáti jsou stejní jako u vás. A poslouchaj jenom to, co říká sám ON, velikej, diplomovanej, školící a řídící archont. A přes to stejně jako u vás nejede žádnej vlak!

Ale a, snad u našeho velkýho g není až takovej bordel?

No, malý g, nejsem o tom příliš přesvědčena. Protože, když se něco začne rozdělovat na malý a velký, český, německý a tak … tak už ten bordel dávno nastal! A přeci víš, jak se ty roztroušený gnostický skupinky mezi sebou neměly rádi. Dokonce se často mydlily a zmydlily, čímž není myšleno, že snad mejdlem!

Tohle mi prosím tě ani neříkej, a! Dyť ty mluvíš úplně stejně jako my malý g. To bych si mohl začít hystericko-gnosticky myslet, že tenhle celej vesmír je taky jenom nějakej velkej a chaoticky fungující bordel. Taky možná bych pak od velkejch g nedostal pusu?

Vy se v tom vašem spolku líbáte za odměnu, g?

Ne, my jsme líbáni, a.

No, to je jako u nás, g.

A co teda proti sobě vlastně máme, a? Odměna stejná! A co třeba rozdělování tento - „veřejnejch statků“ se tomu říká, ne a?

My tomu taky říkáme vesmírnej socialismus a po „Velkým říjnu“ dokonce komunismus, g. To znamená, že velkej archont taky všechno bere?

Já se z toho asi pominu, a. U nás se to vyvinulo lautr stejně. A jestli tohle je vesmírnej stav věcí, tak z toho asi fakt není kam utýct!

Přestaň šílet g, dyť je to jen jako, a teď zrovna pouhá, nikomu neškodící… naše mrňavoučká forbínka.

Ale co když to není jenom jako, a...

Matěj