čtvrtek 2. června 2011

UF5 - Snížení exhalací a spotřeby automobilu.





Spořič s označením UF5 , včetně snížení exhalací HC, CO

V mém osobním vývojovém Týmu jsme pracovali rovněž na možnostech úspory spotřeby paliva. Jeden člen z mého týmu (nick Poota) vymyslel jedno velmi jednoduché zařízení. Moje pak vylepšená varianta je popsána zde.
Toto provedení má větší výkon, oproti původnímu jednoduchému.

Výroba:
Vzít drát CY 1,5mm v délce jednoho metru, ohnout drát v polovině kolem kulatiny o průměru asi 10 mm (vytvoříte ouško), zkroutit dostatečně dlouhé levotočivé jádro, rozvětvit a naohýbat vnější, opět levotočivé spirály tak, aby zvenku kryly jádro. Pak připájíte piezo krystal na zbývající dva vývody (u ouška).

Obr.  pieza

 
Výhodný typ je „KPE121“ z GM elektronic(14,-Kč), jelikož tento je zabudován v plastickém pouzdře, modrý a červený spojte dohromady jako jeden . Na prvotních zkouškách byl zapojen na vývody jen krystal s vodivě polepenými dvěma protilehlými stěnami. Pro větší efekt byla zdárně použita výše uvedená piezo součástka a úspora se pohybuje okolo 1-1,5 litru/ 100 km. Měřeno na silnici II. Třídy, vestavěným palubním počítačem. Zkušební UF5 spořič byl dlouhý jen 14 cm.



Spořič namontujete do hadice přívodu vzduchu před filtr.
Směr spořiče umístěného do ssací trubice je piezo směrem k motoru. Krystal přitáhněte PVC páskou k oušku, nebo lépe zalít nějakou vytvrzovací pryskyřicí.  Tím je vylepšení hotovo. Nový spořič byl proveden na základě Provodovi a Reichovi práce, kdo je zná, pochopí kam mířím.
Vnější velikost UF5 je dána vnitřním průměrem hadice sání a délkou, která je k dispozici.

Zkušenosti:
Motor jde ochotně do otáček a svou ochotu již před maximem neztrácí, dá se snadno i přetáčet. Při sešlápnutí pedálu ochotně akceleruje na novou rychlost, odpovídající sešlápnutí pedálu. Po dosažení této rychlosti je možné pedál vracet někdy až o čtvrtinu zdvihu, aniž by rychlost klesala - teprve s dalším povolováním pedálu se začíná rychlost snižovat. U velkých kubatur tak malou úsporu ani nepoznáte, u malých až středních ano.

Závěr:

Závěr je úsměvný, že Vám to hlava nebere, nevadí, hlavně dík za každé deci paliva, nebo se mýlím? Princip zde nebudu zatím uvádět, hodně lidí by to nezkouslo, až přijde čas.
Ti přechytralí a pasující se na znalce všeho, většinou typičtí technokrati Vám budou celé zařízení znevažovat. Vaše nejlepší odpověď: Nedělá vůbec nic, pouze jako mrcha leží a překáží v sacím traktu.
Ti zdatnější technokrati Vám budou vysvětlovat, že stačí vložit ionizační udělátko – nestačí, ionizace má vliv na něco úplně jiného, jako na snížení zplodin, tak je nechte u toho. Někteří zase Vám budou vyprávět o statice náboje, to je trochu blíže ale taky vedle. On totiž elektrostatický náboj není složen jen z elektronů – nechte je, ať melou, nejlépe jim pokývat a kdo chce si u nich šplhnout ještě bodře plácnout po zádech se slovem, Ty jsi borec, ten Iv je vůl a máte pokoj a já taky.

P.S. Upozornění: tyto údaje z mého vývojového Týmu dávám lidem, kteří chtějí znát více, pro někoho to bude inspirace, pro druhého poznání a pro třetího „blbost“, těch bude více, nechte je u toho – nepřesvědčujte, pokud jim to nejde zapasovat do určitých zkostnatělých přihrádek pouček, tak to nikdy neuznají.
Až půjdete na STK se svým „miláčkem“, vyndejte Ufko5 ze sání, po STK zase vložit zpět- vyjmutí zařízení je hlavně proto, aby když se seřizuje motor, byl seřízen bez tohoto přípravku, aby se následně výrazně projevila úspora (kdyby vám náhodou seřizovali motor, tak to lajdácky seřídí i se spořičem,  - chyba!) a na okolní šoféry se jen usmívejte(aspoň Vás na svých cestách poznám a usměju se taky) a za ušetřený benzín na výletě kupte děckám zmrzlinu, ten pocit bude dobré zadostiučinění a vzpomeňte si na mne v dobrém.

Aktualizováno 9.3.2012

Další možnosti úspory paliva a  vylepšení s UF5 mně zaslal čtenář  Josef po svých zkušenostech s tímto zařízením a po společné dohodě Vám je zde dávám k dispozici.
Cituji z naší korespondence: Váš spořič jsem úspěšně testoval na voze škoda Octavia 1.9 TDI. Přidal jsem ještě magnety na palivové hadičky. Už tak byla průměrná spotřeba kolem 4l, teď je to asi ještě o 0,5l méně.
Existuje ještě další možnost jak ušetřit nějaké to deci paliva navíc. Náklady se ovšem pohybují už na cca 500,-Kč. Mám ověřeno, že to funguje i se spirálou, dalo by se říct, že se „doplňují“. Jde o instalaci silných neodymových magnetů 30*20*5mm na přívodní hadičku paliva k motoru.
 

U Octavie jsem snadno zmagnetizoval obě hadičky, a to díky konstruktérům, kteří je navrhli kousek od sebe na dobře přístupném místě. Celkem jsem použil 12ks magnetů které jsem sestavil do dvou tabulek podle obrázku.  
Magnety jsou polarizované přes nejmenší stranu, červená a modrá barva značí severní a jižní polarizaci. V této sestavě magnety u sebe přirozeně drží.
                                                                      

Při sestavování doporučuji opatrnost, magnety mají dost velkou sílu a rády se po nárazu k sobě lámou. Tabulky jsem oblepil elektrikářskou izolační páskou a dal je pod a nad palivové hadičky. Obě tabulky přirozeně držely, ale pro jistotu jsem je opět oblepil páskou. Neodymové magnety, dle údajů od výrobce, při teplotě nad 80°C ztrácejí své magnetické vlastnosti, proto doporučuji ponechat mezi motorem dostatečný odstup.
Novější verze zde: http://energieupramene.blogspot.com/2012/05/uf5-ii-snizeni-spotreby-automobilu.html

Odkaz na další k této technologii:  
http://energieupramene.blogspot.cz/2012/08/uf5-ii-jeho-cesta-mezi-lidi.html 
Přeji mnoho úspěchů s touto novou energií i technologií.
 

Pozor, pro ty vychytralé: návod nelze použít pro komerční využití bez souhlasu autora Iv, tedy mého. 
Tyto technologie jsou mnou určeny jako autora, jen pro volné použití lidem - volné technologie.
Tento návod je vysloveně zakázáno přetiskovat do jiných webů a pod. je určen jen pro tuto skupinu zde na stránkách.



 Pro ty zvídavější: http://energieupramene.blogspot.com/2011/11/energeticka-pasma.html

úterý 31. května 2011

Důchodová reforma


Fejeton.


Poté co mi ve vlaku štípne lístek průvodčí s berlemi, vystupuji, z lokomotivy vytahují strojvedoucího na invalidním vozíku, procházím nádražní halou,kterou hlídá poloslepý policista podpírán dvěma hluchými kolegy, vycházím ven a jdu na tramvaj, řidička žádá cestující, aby jí řekli kde má zastavit, má ztrátu paměti!
Vystupuji a mám hlad, v restauraci mi číšník oznamuje, že jídlo dostanu,jakmile se podaří dostat kuchaře z komatu, objednávám si pivo, které číšník kvůli třesu rukou vylije, než dojde k mému stolu, nevadí, jsem optimista, chci zaplatit,ale číšník nerozezná stovku od tisícovky! Jdu domů,tam se mě ptají mé děti ve věku 48 a 50 let, tati, nemohl bys nám najít nějakou práci? Ne děti moje, na to jste ještě příliš mladí, odložím obě protézy,pustím televizi a sleduji celostátní oslavy narozenin Kalouska, který se k naší radosti v plné síle a zdraví dožívá sto dvaceti let!

Tak co? K úsměvu, nebo pláči?

pondělí 30. května 2011

Možnosti použití vodíku v domácích podmínkách.


V tomto článku bych chtěl navázat na předešlý článek, pojednávající o mém dlouhodobém vývoji v letech 2006-2007 uveřejněných těchto prací na Netu a to co nejlepšího způsobu jeho získávání. Teď už je většině jasné, že nejde o množství vyvíjeného plynu, ale o účinnost zařízení, to je nejlépe ukázáno v odstavci, kde jsem čerpal z poznatků pana Kanareva.
Mnohé z vás napadne myšlenka, že to by byl způsob osamostatnění, ale problematika je dosti složitá a v těchto pár řádcích bych se pokusil vám pomoci díky zkušenostem z vývoje zařízení. Budu nekompromisní a otevřený.
Pokud by někdo chtěl použít zařízení na pohon spalovacích motorů, narazí na některé aspekty, které celou problematiku dělají složitou v dnešním stavu techniky motorů.

Konstrukce dnešních spalovacích motorů v automobilech i jinde není stavěna na použití vodíku, navíc by bylo nutné provádět i jiné seřízení předstihů. Po delším provozu na vodík, se vám celý motor zanese uhlíkem (zakarbonuje) a to nemluvím o výfuku, který díky nízké teplotě v něm a tvoření vody, rychle zoxiduje. Provádění pochromování vnitřních částí bloku motoru je cenově velmi drahé.
Japonci toto vyřešili velmi efektně a vyrábí bloky z keramiky pro použití motorů na vodík.

Jak tedy využít těchto všech poznatků se stávajícími zařízeními (motory) u nás na trhu? Dobré řešení je míchat vyrobený vodík se spalovací směsí benzínu nebo plynu a to vždy přes zpětný ventil z vyvíječe.
Ze  zkušeností z vývoje se vodík velmi dobře váže na uhlovodíky a tvoří pak velmi výkonnou směs, kterou ušetříte základní palivo a vaše zařízení zvýší výkon.

POZOR. Další velmi důležitý poznatek je, že nikdy, ale nikdy vodík nepoužívejte do dvoutaktu (s mícháním ano, ale jen palivo jako vodík ne !), hrozí reálné roztržení klikové skříně a to tím, že se v klikovém prostoru vodík může vznítit.

Takže ze všech těchto zkušeností z reálného vývoje a cenově nejdostupnější je cesta míchání, jak u automobilů, tak i stacionárních strojů jako jsou centrály atd.

Pro chytré jen znovu zopakuji, vodík se velmi dobře slučuje s uhlovodíky.

Tyto dlouhodobé poznatky z vývoje zde dávám v plen, aby si lidé uvědomili celou problematiku vodíku a ti chytří mohli vše využít pro svoje zdokonalení.

Tyto poznatky nejsou žádným návodem pro nějakou výrobu, vše vždy provádíte jen za svou osobu, za kterou zodpovídáte sami sobě a neohrozit druhé.






sobota 28. května 2011

Postřehy z přírody.


Myslíte, že pravé olomoucké tvarůžky se vyrábí v Olomouci? Omyl, v Lošticích na severu Moravy, asi tak 30 km západně od města Olomouc. Městečko má velmi milé a hlavně poklidné náměstí, velmi čistotné. Kousek od náměstí směrem na Bruntál je dokonce podniková prodejna tvarůžků z místní výrobny, kde se vyskytují všechny možné druhy tohoto zboží, dokonce i zákusků z tohoto voňavého výrobku. Znáte to? Namazat si čerstvý měkký voňavý chléb vrstvou másla (jen ten, kdo může), na to nakrájet na „ovečky“ kousky tohoto pamlsku, posypat pažitkou a zapíjet pivním mokem, nádherné okamžiky života – ještě že nám je nezakázali.



Druhý obrázek z naší krásné české krajiny (zatím) je z pískovny z Rudic, v krásném lesnatém kraji, plným pěkných přírodních útvarů. Jeden takový nádherný útvar se nachází kousek od vesnice v lesnatém terénu. Při spatření této scenérie si připadáte naráz jak na jiném světě. Zde se těžily vápencové a železité písky, které dávají celému podloží hru barev, od bílé (vápenec), přes červenou (železo) až po zelenou od vzrostlých nádherných modřínů. Písek je zde tak jemný, že by se hodil i do přesýpacích hodin.



Na nejvyšším vrcholu Rudic se nachází nádherně rekonstruovaný větrný mlýn, v němž je umístěno muzeum. Přímo v areálu mlýnu je rovněž příjemné posezení s možností osvěžení plného vychutnání místní atmosféry.



Od mlýna se velmi rychle po asi 500. metrech dostanete do krásného krasového údolí, jež Vás dovede až na propadání místních dvou spojujících říček, které náhle za zlověstného šumění padají do průrvy ve skalách a mizí z očí. Z otvoru se valí mlha a vůně podzemí, dnes se nedivím, jak dříve vznikaly pohádky o pekle a čertech.



Na levé straně budete míjet mohutné vápencové stěny, s názvem „Rudické kolébky“. Zde je i jeskyně, kde podle nálezů pazourků bylo staré osídlení. Rozhodně lepší prostředí než „Býčí skála“, kde se konaly oběti, v tom místě to velmi intenzívně vnímáte. Kdežto na „Rudických kolébkách“ cítíte pohodu a radost ze života.