„Jestliže chcete něco velice moc získat, jste
ochotni vsadit vše na jednu kartu, tím vytváříte nadbytečný potenciál, který
pak narušuje rovnováhu. Rovnovážné síly vás
vrhnou na dráhy života, kde po předmětu, po němž toužíte, není ani památky.
Pokud bychom
měli načrtnout obrázek, jak na energetické úrovni vypadá, když je člověk
posedlý toužebným přáním, dopadlo by to nějak takto. Kanec se snaží lapit
ptáčka. Velmi ho chce chytit a přitom se olizuje, hlasitě chrochtá a dychtivostí
ryje zem. Ptáček samozřejmě uletí. Pokud se ale lovec prochází spolu s ptáčkem
a tváří se lhostejně, má obrovskou šanci, že ho chytí za ocásek.
Lze rozlišit
tři formy přání.
První formou je
silné přání, jež přechází do pevného úmyslu mít, a tedy jednat. Tehdy se přání
vyplní. Potenciál přání se přitom rozptyluje, poněvadž se jeho energie
spotřebovává na jednání.
Ve druhém
případě jde o nečinné toužebné přání, které představuje nadbytečný potenciál v
ryzí podobě. Visí v energetickém poli a v lepším případě zbytečně spotřebovává
energii toho, kdo se souží, a v horším případě přitahuje rozličné
nepříjemnosti.
Jako
nejzákeřnější se jeví třetí forma, kdy intenzivní touha přechází v závislost na
inkriminovaném objektu. Velký význam, jenž mu přičítáte, automaticky vyvolává
vztah závislosti, který plodí silný nadbytečný potenciál a ten provokuje taktéž
zásadní reakci rovnovážných sil. Obvykle v takové situaci padají prohlášení
přibližně následujícího typu: Jestliže toho dosáhnu, má situace se značně zlepší.“
Jestliže toho nedosáhnu, můj život ztratí veškerý smysl.“
„Pokud to
dokážu, ukážu sobě a všem, zač je toho loket.“
„Pokud to
neudělám, nestojím za nic.“ Jestliže to dostanu, bude to moc dobré.“
„Pokud to
nedostanu, bude to velmi špatné.“ A tak dále v různých variacích.
Navážete-li
s předmětem svého přání vztah závislosti, zapojíte se do nadmíru bouřlivého
víru, kde se v boji za to, co si přejete, vydáte ze všech sil. Nakonec ničeho
nedosáhnete a svého přání se zřeknete( nebo ztratíte rodinu, zdraví-Iv). Rovnováha se
obnoví a rovnovážným silám bude absolutně lhostejné, že jste tím utrpěli. Stalo se tak kvůli vašemu silnému nutkání naplnit svou touhu.
Naplnění
dochází pouze první forma, kdy se přání mění v ryzí záměr, prostý
nadbytečných potenciálů. My všichni
jsme si zvykli, že na tomto světě musíme za vše platit, že nic nedostáváme
zadarmo. Ve skutečnosti však pykáme pouze za nadbytečné potenciály, jež sami
vytváříme. V prostoru variant je vše bezplatné. Za
splnění přání platíme tím, že dochází k absenci důležitosti a vztahu závislosti,
mám-li se vyjádřit ekonomickými termíny. K tomu, abychom se přesunuli na dráhu
života, kde se naše přání mění ve skutečnost, nám postačí pouze energie ryzího záměru. Nyní si
uvědomte, že za ryzí úmysl označujeme jednotu přání a jednání za nepřítomnosti
důležitosti. Čistý mi připadá například svobodný úmysl dojít si do trafiky
koupit noviny.
Čím
vyšší hodnotu budete událostem přikládat, tím pravděpodobněji skončí
neúspěchem. Jestliže tomu, co máte, ještě
přisoudíte podstatně vyšší význam a pokud si dané věci i velmi vážíte,
rovnovážné síly vám ji nejspíše odejmou. Vyznačuje-li
se to, co chcete získat, také příliš velikou důležitostí, pak to stěží získáte.
Nezbytně musíte snížit laťku významnosti, důležitosti.
Představte si,
že jste dokonale poblázněni novým autem. Odfukujete z něj pylová zrnka,
ochraňujete a obletujete jej, bojíte se, abyste jej nepoškrábali, obecně řečeno
hýčkáte jej a zbožňujete. V důsledku vašeho počínání vzniká nadbytečný
potenciál. To vy jste vozidlu přiřkli tak zásadní význam. Jenže ve skutečnosti
se jeho významnost v energetickém poli rovná nule. Rovnovážné síly však brzy
najdou někoho, kdo vašeho miláčka zmrzačí. Nebo nakonec vy sami, pokud budete
přespříliš opatrní, někam zapadnete. Postačí, abyste
auto přestali zbožňovat a začali k němu přistupovat zcela běžně, už tím pro něj
nebezpečí výrazně klesne. Chovat se normálně vůbec neznamená
bezstarostně. Vozidlo můžete dokonale ošetřovat, aniž byste z něj dělali idol.
Utkvělé přání
mít, v sobě tají i druhý aspekt. Existuje názor, že
pokud člověk něco doopravdy moc chce, může toho dosáhnout. Mohlo by se vám
zdát, že lze předpokládat, že velmi silné přání vás vynese na dráhu života, kde
se dokáže splnit. Jenže tak to není. Jestliže vaše přání již přešlo v
závislost, v jakousi psychózu, až hysterické usilování o to, abyste dosáhli
svého, ať to stojí, co to stojí, znamená to, že v hloubi duše už v jeho splnění
nevěříte, a tedy vysíláte záření se „závažnými poruchami“. Nepodporuje-li vás
víra, snažíte se ze všech sil sami sebe přesvědčit, čímž se potenciál ještě
více zahušťuje. Hrozí nebezpečí, že byste na „dílo
svého života“ mohli ztratit i celý život. Jediné, co lze v takovém
případě udělat, je to, že snížíte důležitost vytčeného
cíle. Jako by to byly noviny, pro něž si jdete do trafiky.
Silné přání čemukoli se vyhnout
představuje logické prodlužování nespokojenosti s okolním světem nebo se sebou
samým. Čím silněji se toto nutkání prosazuje, tím větší síla se kupí v
nadbytečném potenciálu. Čím více inkriminovanou věc
nechcete, tím mohutněji narůstá pravděpodobnost konfliktu. Rovnovážným silám je lhostejné, jak bude rovnováhy
dosaženo. Lze jí docílit dvěma způsoby: buď vás od konfliktu odvést, nebo jej
vyvolat. Nejlepší by bylo, kdybyste se nevraživosti vědomě zřekli, abyste
nehromadili nadbytečný potenciál. Ale to ještě není vše. Když přemýšlíte o tom,
co nechcete, vyzařujete energii na frekvenci té dráhy, kde se to musí stát. Vždy dostáváte to, co aktivně nechcete.
Probíhá doslova
následující. Člověk se nachází na slavnostní audienci na velvyslanectví,
všichni okolo vypadají důstojně, kultivovaně, vyrovnaně. A vtom dotyčný začne
divoce máchat rukama, dupat nohama a zoufale křičet, že nechce, aby ho každou chvíli odvedli pryč.
Samozřejmě se objeví ochranka, bere podivína pod rukama, zatímco on protestuje
a křičí – oni ho přesto pomalu vyvedou na vzduch. Popsaný obrázek je ve
skutečnosti příliš nadnesený, ale na energetické úrovni vše probíhá s touto
intenzitou.
Podívejme se
ještě na jeden příklad. Řekněme, že vás uprostřed noci
vzbudí hluk u sousedů. Chcete spát, zítra jdete do práce, ale u nich veselí
právě vrcholí. Čím více budete chtít, aby zmlkli, tím pravděpodobněji se
hluk protáhne ještě na dlouho. Čím více se budete zlobit, tím bude zábava
divočejší. Budete-li je dostatečně nenávidět, lze zaručit, že se takové noci
budou opakovat stále častěji. Na řešení daného problému lze aplikovat metodu
lhostejnosti. Utlumení také dosáhnete v případě, budete-li k nastalé
situaci přistupovat ironicky(velmi dobrá osvobozující metoda Iv). Také je
možné vše zcela ignorovat, nedávat najevo žádné emoce ani zájem, ale to bude pro mnohé dost těžké.
Nyní můžete
analyzovat a posoudit, kde jste sami přecenili význam nějaké záležitosti a jaké
problémy jste kvůli tomu nakonec museli řešit. Vyvíjí-li
se všechno úplně špatně, ponechte důležitost stranou, setřeste ze sebe vztah
závislosti a umíněně vysílejte kladnou energii. Čím hůře se nyní cítíte, tím lépe. Jestliže se domníváte, že
jste utrpěli krutou porážku, dokážete tak zhodnotit situaci. Radujte se!(Použijte i ironii, nebo telecí radost
-Iv)Rovnovážné síly stojí v daném případě na vaší straně, protože jejich úkolem je
kompenzovat špatné dobrým. Nemůže být neustále špatně, stejně jako
nemůže být bez přestání dobře. Nikdo nemůže plout na vlně úspěchu celý život. Na energetické úrovni lze pozorovat přibližně toto: přepadli
vás, vynadali vám, ztloukli vás a potom vám strčili měšec peněz. Čím větší újmu
jste utrpěli, tím víc peněz bude měšec obsahovat.
