Templáři - IV

6. kapitola

Plavala jako Mark Spitz. Chrchlal jsem za ní. Nakonec jsem se málem utopil. Vytáhla mě na břeh jako miminko. Dala mi facku, abych se probral. Pak pusu.

Netušila jsem, že seš takovej chcípáček, templáři.

Říkej mi prosím Matěji.

Dobře, Matěji!

A ty se teď jmenuješ jak?

Laura.

Hm, Laura? Petrarkova?

Ne, tvoje!

To je rozkaz?

Ne, nabídka.

A když odmítnu, zbiješ mě?

Proč?

Asi bys to dokázala. Ne?

Možná…

Odkdy seš taková?

Už dlouho.

Jak dlouho?

Nepamatuju se.

Aspoň to. Hned se člověk cejtí líp. Víš co, Lauro, už je skoro pět hodin a jsem trochu spálenej. Skočíme na kola a zajedem si někam sednout. Doufám, že je tady nekradou.

Pravda, Matěji, kolo mně zatím nikdo nešlohl.

Vzal jsem Lauru do hospůdky v sutivanským přístavu, kde jsem po našem prvním setkání na pláži trucoval.

Co si dáš k jídlu?

Nic.

Co to prosím tě meleš? Vždyť jsi souhlasila, že si půjdem někam sednout.

To jo, ale ne na večeři!

A já si můžu něco dát?

Proč ne? Ráda se dívám na lidi, když jí. Člověk se o nich hodně dozví.

A nebudeš se cejtit blbě, až si dám pět chodů?

Skrblíku, ty a pět chodů? Kolik máš s sebou peněz?

Asi 150 kun.

To nedá ani na jeden.

Tak se tedy o placení rozdělíme.

Já zaplatím jídlo a ty pití.

Dobře.

Fakt?

Můžeš mi říct, jak je možný, že máš ve svým věku takovou formu? Když skoro nejíš? Vytáhlas mě z toho bláznivýho moře jak vyschlou tresku.

No, protože vyschlej seš.

To jo, ale vážím skoro sedmdesát kilo.

Vazoune!

A tys mě po pláži nesla jako plastovou panenku.

Ty se totiž tak cejtíš. To byl jeden z důvodů, proč jsem si tě vybrala. Víš, jsme lehcí, krásní, hříšní, hloupí, odvážní jenom proto, že se tak cejtíme.

Nojo! Ale co si o tom maj myslet zařízení, který nazýváme váha, topten celebrit, test inteligence, bobřík odvahy a jiný?

Ať si myslej, co chtěj. Záleží jenom na tom, co si myslíš ty.

A vždycky?

Jo, vždycky! A navíc nerada tahám z vody těžký chlapy. A pokud se jídla nebo potravy týká, neviděls nikdy velký stromy na vysokejch a úplně holejch skalách?

Asi jo, proč?

Koukni na útesy. Z čeho tam ty stromy žijou?

Nemám ponětí. Nejspíš žebraj, ne?

Matěji, ty seš fakt ignorant! Řeknu teď možná blbý slovo, nehodící se do léta, ale jen proto, že lepší neznám. Nazývá se to implozivní využití energie a marně po tom budeš pátrat ve slovnících a encyklopediích.

Oh, co to je? Implozivní … nějaká ryba?

Ne. Zjednodušeně to znamená, že dodáš malinkou část energie. Jenom pár procent! Zbytek je nasávanej dostředivým pravotočivým pohybem z prostředí. Zrovna tak, jak to dělaj ty stromy na útesu. Není pod nimi žádná půda, jenom trhliny ve skále, možná vyplněný chudičkou prstí. A to je ten dostatečně malinkej energetickej potenciál.

Ale ty stromy se nikam netočej.

Matěji, neblbni! Já mluvím o tom, co se děje uvnitř stromu na úrovni atomů a částic.

Tak jo, ale já nikdy žádnej atom neviděl, natož… tento – částici.

Člověče, viděls někdy pánaboha?

No, neviděl.

Tak proč jsi propánakrále chodil šedesát let – tento – do kostela?

Protože! Víš, byli tam takový krásný, baculatý, barokní andělíčci.

Aha! A nebyli to spíš čerti? Protože už moc lidí přišlo o život, aby se utajilo, jak Matka příroda s energií zachází.

Kdo třeba?

Jedním z nejznámějších byl Tesla.

Tesla?

Jo. Nikola Tesla. Zabili ho krátce po experimentu, na kterým pracoval s Einsteinem a jinejma významnejma vědátorama. Oni dva z projektu s válečnou lodí Eldridge odstoupili. Důvodem bylo velký riziko plynoucí z nejasnosti, co se vlastně přihodí. Hlavně nechtěli, aby na palubě byla posádka. Tys o tom nečetl?

Jo, možná jo! Byla to taková nějaká blbost ve Filadelfii. Čáry máry fuk a loď byla v čudu. Ne?

Jo, Matěji, tak nějak. Tihle pánové udělali čáry máry fuk a loď z mateřskýho přístavu ve Filadelfii zmizela. Ale vzápětí se objevila v náhradním, vzdáleným asi sedmdesát kilometrů. Pak se vrátila zpět. Většina námořníků tehdy nepřežila rozložení lodi na kvantový částice. Tedy na čistou energii. A její opětný složení ve hmotu. Oba procesy navíc proběhly dvakrát, což zřejmě nebylo předpokládano. Ti, co přežili, strávili zbytek svejch životů po blázincích. Vojáci, politici i některý vědci si totiž rádi zahrávaj s tím, čemu mnohdy ještě skoro vůbec nerozuměj! A tady se jednalo o energii, která velice blízko souvisí s tou kluzkou rybou, jak jsi to nazval v případě točících se stromů na útesech. Jejímu principu byl Tesla velmi blízko. A představ si, kdyby vyšlo najevo, o co v tomhle experimeno šlo! I když se to schovávalo za bohulibej úmysl učinit americký bojový prostředky neviditelnejma, aby nácek Hitler dostal co nejdřív pořádně na frak. Ale je tu slečna otázka: kdo by pak vydělával obrovský prachy na prodeji energií?

No, asi nikdo.

Správně, Matěji. A protože to dodnes nikoho nezajímá, tak ten hloupej, explozivní způsob nám ani nikdo nemusí nutit! Příroda ho užívá pouze v jednom, jediným případě. A tím je smrt! Smrt buňky, organismu, bytosti. Tehdy je v buňkách nastartovanej proces rozkladu.

Aááá, tohle musím poslouchat těsně před večeří?

Nemusíš. Ale zkus si to zapamatovat!

Lauro, promiň, ale dneska jsem nebyl na lupu. Nebyly tedy žádný smokvoňky a po tvý prázdninový přednášce mi fakt vyhládlo. Jak velkou rybu si můžu dovolit za 150 kun?

No, s oblohou tak 20 deka, typ makrela.

A bez oblohy?

Asi 30.

Tak chvíli počkej, já si skočím do tržnice pro rajče a bagetku.

No to ne, skrblíku ! Ber taky ohled na mě, co si o nás pomyslej?

Jenom to, že jsme Češi. A odkdy tobě, vědmo, na tomhle záleží? Nejdřív, explosivní, implozivní, buňky, smrt, vesmír … a najednou tohle. Ale nabízím ti řešení. Zaplať to rajče s bagetkou a já tam nepoběžím.

Seš vyděrač, Matěji!

Ne, jenom skrblík, přesně jak si říkala. A Lauro, máš vůbec na to víno?

Proč se ptáš?

No, kdybys třeba neměla, musel bych to zaplatit já, ne? A to bych tady musel místo povalování se na pláži pár dní umejvat nádobí.

Mám!

Já tě asi fakt miluju. A to víno nemusí bejt zrovna templářský. Lauro, smím se ještě na něco zeptat?

Jo.

Můžeš mi říct, co tohle všechno znamená?

Co tím míníš?

No, oslovíš na pláži cizího chlápka...

Ty nejseš cizej chlap!

No dobře. Ale jsem lakomej, starej, žádná atrakce, miluju česnek a rychlý auta!

Jo, to mám taky ráda.

Ale mně ho žena zamkla a poradila, ať jedu na Balkán stopem. Takže jsem pořádně frustr. Moje děti jsou starší než ty. Každou chvíli se zblázním do nějaký ženský. Nejsem praktickej, nic neopravím. Neumím se rozhodnout. Netancuju. A nejrači ze všeho spím!

No, vidíš! Já taky. A co tvý přednosti?

Nemám žádný! A dej s tím pokoj. Ty na sebe taky nevyžvaníš všechno.

Myslíš? Ptej se!

Tak třeba, čím seš?

Nic zajímavýho.

To je tedy, Lauro, fakt vyčerpávající odpověď!

Už jsem ti jednou řekla, jsem tady pouze a jen ženská.

A já už ti jednou odpověděl, že mi leccos chybí, ale oči ne!

Dál?

Kolik vyděláváš?

To snad není možný! Skrblíku! A upřesním to, nebudu odpovídat na pitomý otázky.

Tak jo! Kde v Česku žiješ?

Zase blbě. Když bude třeba, řeknu ti to.

Dobře, seš tady autem?

Já se pominu! Ty se ptáš jako policajt.

No, já jsem ti řekl, že jsem tady stopem.

A kdo to chtěl vědět?

Tak teda, kdy pojedeš domu?

To snad není možný! Třeba by ses svezl, že jo? A stopem, chudáček Skrblík se zamknutým autem v Podmoklanech.

Jak to víš, že v Podmoklanech?

Trochu už mě znáš, ne?

Dobře. Ty máš ráda starý chlapy?

Docela jo.

A proč?

Matěji, podívej se na sebe, seš krásně scvrklej, vrásčitej a ještě ke všemu možná i chudej. Připomínáš mi miminko a taky mýho dědu.

No, to je teda něco. Taková upřímnost. To mimino s malou výhradou beru. Ale tvýho dědu? Kolik už jsi jich měla?

Moc! Tolik, kolik inkarnací.

600?

Nevím!

No, to seš hodná, že zas něco nevíš! Promiň, nechtěl jsem tě naštvat.

Ale víc už jsem z ní nevypáčil. Jen na mně koukala jako na malý dítě ...

7. kapitola

 

To teda bylo rande, Alojsíjo. Poraď mi, co mám dělat? Nějak mi to roste přes hlavu. Ale děje se vůbec něco? Nepřikládám důležitost srandovním prázdninovým pitominkám, na který si za měsíc ani nevzpomenu? Alojsíjo, ty si tady pod tou smokvoňkou  „bronzově hovíš“ a já mám pocit, že jsem šejdrem a z vinglu. Koukni na ten tvůj kostel, zdá se bejt rovně, ne? Hladina moře ke Splitu se taky jen mírně klene a hory svíraj hmotu vody jakoby nic! Lidi lízaj zmrzlinku, jakoby nic a slunce „jakoby nic“ prostě svítí. Alojsíjo, ale já mám blbej pocit, že to je jenom jako. Jako třeba na divadle! Představ si, že najednou spadne opona s namalovanou reklamou na coca-colu. A to bude všechno. Basta fidli! Alojsíjo, co pak budem dělat? Měls rád coca-colu? Promiň, já zapomněl na to tvoje mešní. Ale už teď mám dojem, že se na tu kolosální pitomost koukáme. Hologram blbej! Žádný mešní, ale něco moc přeslazenýho. Alojsíjo, ty seš dneska „taky nějakej mrtvej“! Á promiň. To je zas vydařenej den. Ale víš co je na ní nejzajímavější? Že mě prostě do svýho života zahrnula. Ona nesoudí, nevytváří polaritu. Ona jenom prožívá, cítí a reaguje. Určitě k životu nepotřebuje víru, politiku, nějakej plán a jiný pitomosti, bez kterejch si většina lidí svět a život vůbec neumí představit. Ona je schopná zahrnout nejenom nenávist, odsouzení, lásku, strach, ale úplně všechno. Hitlera, Stalina, Ilumináty, chemtrails, hady i škorpiony. Svatý, děti, kytky i atomovou bombu. A i kdyby to všechno bylo pouhý nic, bude to milovat. Chápeš to, Alojsío? Milovat! A nemyslím to tak, že s tím „nic“ poleze do postele. Když jsem podpaloval její hranici, všimla si jenom hezkýho kluka. Ani nepípla o bolesti, strachu, prostě to přijala a prožila. Jako by všechno bylo v nejlepším pořádku. Jenom ten hezoun a kolem stojící „holt“ ještě v pořádku – a to možná dodnes – nejsou!

8. kapitola

Amadeo? Ááá, promiň Lauro, popletl jsem si nějak jména. Byl jsem si trochu pokecat s Alojsíjem.

Nemusíš se omlouvat. Já vím, že máš rači jméno Amadea. I pro mě bylo naše setkání tehdy – a bude to znít hodně blbě – moc důležitý. I když trvalo jen pár minut. A klidně mi říkej Amadeo. Budu ráda. Tehdy mi bylo osmnáct, dneska čtyřicet. Mám toho hodně coby Amadea dohánět. Amadea Modem je krásný jméno a zní tajemně. Ale tehdy jsem byla jen dcerkou pekaře v městečku Nereto. Kousek od pobřeží Jaderskýho moře u San Benedetta del Tronto.

A proč tě upálili?

Protože jsme si žili moc spokojeně. Tatínkova rodina provozovala několik generací pekařský řemeslo. Měli jsme i obchůdek, kde maminka prodávala pečivo a rozdávala bylinky, který jsme chodily sbírat do okolí. A taky do hor kolem městečka Civitella del Tronto, kam jsme dojížděly na oslících a odkud pocházela maminka. Generace žen z její rodiny se tam věnovaly léčitelství. Maminka byla to, čemu se dneska říká wicca. To je ta, jež zadarmo pomáhá radou, bylinama a magií. Teď to nazýváme alternativní medicínou. Maminka mě taky učila bejt ženou. Už víš, co je to wicca? Znamená to ta, která rozdává lásku, zdraví a štěstí. Je to ta, co stvořila zemědělství a usedlej způsob života. Tahle tradice pochází z doby, jíž hloupě říkáme kamená a dobře matriarchální. Někdo však chce, aby tenhle dobrej termín vymizel z historie. Protože žena v týhle podobě, je pro ty, co chtěj vládnout, velmi nebezpečná. Byly jsme s maminkou pořád spolu. A učila mě odjakživa. Už jako dítě při mazlení, prodávání chleba, při sběru i úpravě bylin. Naučila mě v těle cítit, probudit a ovládat energie, který vedou k lásce, léčení a úctě ke všemu, co existuje. Říkala: všechno, co je tady, je všude. A co není tady, není nikde. Naučila mě, jak se chovat k nemocnejm, zdravejm, živejm a mrtvejm. Jak se chovat k tělu i duši. Ke zvířatům, přírodě, zemi, vodě, ohni a vzduchu. Naučila mě, že vesmír je pouze a jen v srdci. A když není tam, není nikde! Jednou ses mě ptal, proč jsem taková. Teď už to budeš vědět. Jedna z mých maminek byla wicca a takovou mě vychovala. Víš, wicca není nadávka a objekt upalování. Wicca je opravdová ženská, která ví, že láska je jediný náboženství, co nepotřbuje kult, liturgii, katedrálu, zpověď, zákazy a příkazy. Taky nepotřebuje avatary, hiererchy, kazatele, proroky a guruy. Následně pak ty, co dohlížej, kontrolujou a upalujou. Byly jsme s maminkou pořád spolu, i na tý směšný hranici, kterou bylo nařízeno zapálit ohněm doneseným z pece naší pekárny, aby potupa rodiny a zastrašení všech okolo mělo tu největší možnou sílu. Bylo mi osmnáct. Otec musel s bratry a malou sestřičkou prchnout na jih do abrruzzských hor a žít tam jako štvanec. Proč? Protože každý patriarchální a hierarchický náboženství nemělo a nemá s lidskostí a láskou vůbec nic společnýho. A vždycky kráčí ruku v ručce s despocií. Ta pak s hloupým přezíráním všeho a všech míří dřív, či později, rovnou do hajzlu! Politický systémy, který stvořil muž, jsou naivní a vždy despotický! …Včetně toho, kterej nazýváme hodně ukvapeně demokracií. Ale víš co, patriarcho? Abych to svý kázání odlehčila, vsaď se, že doplavu do Splitu.

A jéééjej! Jak poznám, žes tam doplavala?

To je přeci jednoduchý, poplaveš se mnou…ne?

Uhodlas to přesně.

Tak čao a v deset v přístavu. Přines mi tam prosím věci. Jo a na večer jsem připravila program.

Amadeo, vem si aspoň plavky.

Tys tu nějaký viděl?

A to polezeš ve Splitu na břeh jen tak?

Ne jenom tak, ale jako královna.

No, nevím, ale pochopěj to třeba policajti nebo úředníci?

To už nech na mně. Ahoj, templáři.

Ty fakt to blbý slovo umíš použít na nejvhodnějším místě.

Máš recht, proto tu jsem.

No a co když se utopíš? Říkají, že tu jsou hodně silný proudy.

Slyšel jsi dobře, ale to neplatí pro mě, templáři!

Zase jsi trefila.

A za 35 minut už nebyla vidět na moři ani její hlava. No, má na to i se zpáteční cestou trajektem tak šest hodin. Kolik to může bejt kilometrů? Osm? Děleno dvěma jsou čtyři hodiny. Asi to má vyzkoušený. Ale nejvíc mě zajímá a chtěl bych bejt u toho, až vyleze ve Splitu úplně nahá z moře! Teď si uvědomuju, že mluvila o setkání v přístavu a ne u trajektu. To jsem zvědavej, jak mě najde? Vědma!

Reformy – všechno je jinak

Došel mně od našeho čtenáře jeden příspěvek, který stojí za otisknutí, tak zde jej máte:

To lze vládě vysvětlit i bez agentur!

Důvody:

Nazvučení českého předsednictví - Saša Vondra -ODS -            750 000 000 Kč

Open CARD - Pavel Bém - ODS -                                         1 000 000 000 Kč

Zelená Praha - Pavel Bém - ODS -                                         250 000 000 Kč

Bezdrátová Praha (WiFi-Praha) - Pavel Bém - ODS                 150 000 000 Kč

Arbitráž s CME -??? -                                                         10 000 000 000 Kč

Aféra Český dům - Karel Srba - ČSSD –                                 100 000 000 Kč

Diag Human -??? - ???? -                                                                2 000 000 000 Kč

Aktuální kauzy staveb tunelů v Praze -Pavel Bém-ODS -     10 000 000 000 Kč

Gross – byty, akcie - Stanislav Gross - ČSSD -                      300 000 000 Kč

Internet do škol - Eduard Zeman - ČSSD -                              884 000 000 Kč

Nucená správa -IPB -???2 -                                               200 000 000 000 Kč

Sanace bank v 90. letech-Václav a Livie Klausovi-ODS    200 000 000 000 Kč

Chemapol Group Junek - ??? -                                            16 500 000 000 Kč

Knižní fond - Macek, Menzel - ODS -                                       400 000 000 Kč

Liberecký šampionát Magistrát města - ODS ČSSD -               150 000 000 Kč

Lehké topné oleje - Václav Klaus - ODS -                         100 000 000 000 Kč

Rumová aféra - Václav Klaus - ODS -                                       60 000 000 Kč

Kamencové jezero - Starosta Chomutova - ODS -               750 000 000 Kč

Konsolid.banka, Konsolid.agentura-Všichni ODS a ČSSD    240 000 000 000 Kč

Podpora fotovoltaických elektráren-Všichni ODS a ČSSD    900 000 000 000 Kč

Sečteno:   1 bilion, 675 miliard, 878 milionů, 83 tisíc... Kč

A to není zdaleka vše, jedná se pouze o část peněz, které samozřejmě musí chybět!

Není co vysvětlovat, pane Nečasi, Kalousku, Drábku a další, to nevysvětlí ani vaše drahé mozky, vymývající PR agentury !!!!!

Poznámka pro slabší žáky:

tisíce                           číslo a tři nuly

deseti tisíce                 číslo a čtyři nuly

sta tisíce                       číslo a pět nul

miliony                         číslo a šest nul

desítky milionů            číslo a sedm nul

stovky milionů              číslo a osm nul

miliardy                        číslo a devět nul

desítky miliard            číslo a deset nul

stovky miliard             číslo a jedenáct nul

bilion                          číslo a dvanáct nul

To není uvedeno, aby se někdo urazil, ale proto, že vzniká dojem, že český národ si rozkradené, nebo hloupým a diletantským přístupem zničené hodnoty neumí představit.

V opačném případě nerozumím tomu, proč s nimi už dávno občané této republiky neudělali pořádek, a pořád se nějakým zajímavým způsobem stále drží u „svých koryt“!

Jistě, toto je jen malý „vrcholek ledovce“ nad hladinou, protože zde nejsou uvedeny úplatkářské aféry a parchanti a diletanti, kteří stojí např. za Pandury, Gripeny, dopravními letouny Casa,atd.,atd. A je ještě spousta dalších zajímavých dotazů, jako např.:

-  Jak je možné, že jim utekli darebáci jak Kožený, tak i Krejčíř a také Pitr.

A když už to takto „chytří“ policajti a „nejchytřejší“ právníci „posrali“,   proč už nejsou zpátky v republice, odsouzeni, zavřeni a jejich nakradený majetek není zabaven?

-  Jak je možné, že uprchlého Krejčíře nemohli najít naši policejní „specialisté“, avšak našli ho novináři?

-  Jak je možné, že darebáka Koženého neodhalil nejchytřejší president na světě Václav K. (který všemu rozumí nejlépe včetně oteplování světového klimatu), ale Koženého fígle odhalili kdesi v „nějakém“  Azerbajdžánu? Naopak Václav K. měl s tímto lumpem velmi dobré vztahy, protože mu rozběhl jeho totálně zpackanou privatizaci.

-  Jak je možné, že ministryně spravedlnosti Daniela K. nechá propustit z vězení dva gaunery, kteří ukradli stamiliony, aby vzápětí zdrhli do Thajska?

-  Jak je možné, že v českých kriminálech, které se platí z našich peněz, se mají odsouzení  lépe než kdyby byli na svobodě?

-  Proč nevidíme policajty chodit pěšky, jak tomu bylo dříve? A když nemají z našich peněz na benzín do jejich, námi zakoupených policejních vozů, tak asi sedí na policejních služebnách a v policejních křeslech si pěstují opary na svých policejních zadcích? Asi mají málo peněz a bude jim již opět třeba přidat, a zvýšit jejich výsluhy. 

-  Proč v této republice, jsou díky dotacím na kulturu, tak přepláceni „komedianti“ z pražských divadel, zpěváci, rozežraní kluci (kteří si říkají fotbalisté a v podstatě hrát fotbal neumí), hokejisté a jiné tzv. Celebrity?

-  Proč nežijí z příjmů ze své činnosti, tj. ze vstupného? Když živnostník bude mít vyšší náklady než výnosy, tak ho právě tento stát nechá prostě zkrachovat!

-  Proč film sponzoruje RWE,ČEZ a jiní, kteří si, ovšem výši svých  sponzorských darů zahrnou do cen svých produktů, tj. „omastí“ nám všem ceny plynu, elektřiny atd.

-  Proč námi volení občané, kteří musí zastupovat naše zájmy v Poslanecké sněmovně, naše zájmy po svém zvolení naprosto nezastupují a změní se v bandu rozhádaných „trotlů“? 

-  Proč už dávno jsme nevypráskali z Poslanecké sněmovny lobbisty, kteří lobují hlavně sami za sebe, a za svůj snadný, a dobře placený život, a kteří jsou HLAVNÍ příčinou korupce v tomto státě?

-  Jak je možné, že vyučený chemik dělá v tomto státě ministra financí?

-  atd., atd.

Dokud si na to Češi nenajdou odpověď a dokud si to sami nevyřeší, dotud budou ti zmetci dělat reformy!

TO SE SNADNO NAPÍŠE, ALE....

KDO BY „TY SVINĚ“ MĚL ZAVŘÍT A KAM ?   

KDO JIM MĚL NAKRADENÝ MAJETEK ZABAVIT A JAK BY SE MĚLO S TÍM MAJETKEM NALOŽIT?

 Měli by to udělat čestní lidé? Pokud ano, tak jak by se mohli dostat těm grázlům na kobylku?

Jak by mohli převzít moc? Násilím? Na to je státní moc velmi dobře připravena. Jak tedy?

Pokud to někdo někdy udělá, tak to budou jenom ještě větší grázlové, než ty současní.

 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Je třeba pochopit jednu základní skutečnost:

NIC z toho, co se zde (i jinde) děje NENÍ NÁHODA.

Jedná se o procesy, které jsou řízeny ze zákulisí.

Je to jako loutkové divadlo.

Vidíme jen kulisy a loutky. Nevidíme (nesmíme vidět) ani loutkovodiče a už vůbec ne režiséry.

Jedná se jen o pouhou (byť odpornou) součást dlouhodobého procesu, který byl mocnými tohoto světa dohodnut, schválen, naprojektován již před mnoha desítkami let a nyní probíhá "jen" fáze jeho uskutečňování.  S jakými následky - vidíme všichni.

Jsou to ti zločinci, co tahají za provázky, co zpoza opony vytvořili tento celospolečenský problém. A zase jen ti samí zločinci nám nabízejí řešení tohoto problému. Jsou na to připraveni. Je to jen součást strategie a taktiky dlouhodobě a velmi dobře propracovaného umění vládnout lidem, obyvatelstvu.

Jediným skutečným řešením je:

- aby každý z nás převzal odpovědnost sám za sebe (vládnout si sami, sami sobě) 

- aby se každý z nás stal soběstačným, nezávislým pokud možno po všech stránkách svého  

   každodenního života (zdraví, výživa, voda, energie, bydlení, hygiena, řemesla, ....)   

- aby se lidé s tímto přístupem k řešení sdružovali, spolupracovali, vytvářeli

   komunity(družstva), zavedli směnný obchod, ...  

Tak to je přesně to, z čeho mají mocní tohoto světa skutečný strach, protože kdyby to tak udělal každý z nás, nikdo by už nepotřeboval jejich zlotřilé peníze (nástroj zotročování), jejich chemická léčiva (xenobiotika), chemické potraviny (otraviny), chemizovanou vodu, chemické prostředky hygieny, centrální dodávky předraženého tepla, elektřiny, plynu,...

Všichni by už nepotřebovali současný zločinecký SYSTÉM zotročování (Matrix).

Ve skutečnosti vůbec nejde o nějaké reformy. Skutečné problémy jsou jinde a velice se nás týkají. 

Starší generaci, to už může být celkem lhostejné, ale naše generace se s tím bude muset porvat !

A co teprve naše děti ?!!  A co děti našich dětí ?!!!  Jde nám všem o hodně. O víc, než si myslíte. 

Přeju Vám dostatek sil (duševních i fyzických) se s tím vším vyrovnat. Každý po svém. 

A klidně to předejte všem, o nichž si myslíte, že by to měli vědět..

Auta na vodík a vodíkové palivové články.

Dnes je doba, blížící se přeměny pohonu automobilů z klasických paliv na nová paliva a to buď v podobě vodíku, palivových vodíkových článků a to jak spalováním vodíku v motorech a nebo jako na pohon elektromotoru z vodíkových palivových článků. Současný  stav je takový, že mnoho kutilů zkouší přidávat vodíkové směsi ke stávajícímu palivu a je to tkzv. přechodový vývojový stav, jenž se u mnoha skeptiků setkává s negací. Ale vývoj se zastavit nedá a mnohé automobilky jsou si tohoto aspektu vědomy a intenzívně funguje vývoj na těchto nových pohonech. Myslím, že nebýt všech těchto inovativních lidí, by se tak situace ve světě  dramaticky dlouho nezačala měnit.

Vozidla na vodíkový pohon se připravují v mnoha firmách, většinou u velkých výrobců, ale co je důležité, tento trend začali řídit právě spotřebitelé, s jejich zájmem o vodíkové a elektrické pohony. Před rokem, kdyby jste mluvili o vodíkových pohonech, tak se na vás lidi koukali jako na „blázna“. Zamyslete se! Vodíková realita může dnes být blíže, než jste mysleli.

Zdroj výborných článků aut na tyto nové pohony najdete zde: http://www.greencar.com/tech-hydrogen-cars-fuel-cells.php

UF5-II Snížení exhalací a spotřeby automobilu

UF5-II Snížení spotřeby automobilu a exhalací CO, HC

 V červnu 2011 jsem zde dal k dispozici návod na malé zařízení pro úsporu paliva, nebo zvýšení výkonu, dle stylu vaší jízdy, malého, ale dobrého. Byli zde lidé, kteří byli spokojeni i s tímto málem a hlavně udělali sami a ozvali se.

Nyní k podstatě věci, proč zde uveřejňuji tyto Vám neznámé technologie. Víte, je  to vše o vývoji lidstva a tyto stránky pomáhají úplně jiným způsobem lidem otevřít oči, neříkám probudit, protože jistě mnozí nespí, ale stále někteří z nich zavírají oči více a více. Myslím, že mnoho čtenářů zde pochopilo, co těmito stránkami chci říci lidem a i kdyby jich bylo třeba jen pět, je to výborné, i když takový „nával“ jsem rozhodně zde nečekal. UF5 zde nebylo podáno pro to, aby jste řešili nějaká tech. témata a hledali tu zásuvku, do které by to pasovalo – tu jistě nenajdete, ale hlavně jsem chtěl upozornit na jiné energie, staré zapomenuté energie našich předků, kteří je získali zase od svých tvůrců a pomalu se tyto energie dnes dostávaly mezi současné lidi. A že Vám to hlava nebere a nezapadá to do vašich naučených klišé, mně ani trochu netrápí a neudivuje, kde by jste také o těchto staronových energiích a zařízeních slyšeli. Je třeba pomalu povolovat ventil vašich zděděných vědomostí, uložených uvnitř někde hluboko uvnitř a zapomenutých ve vás samotných.

Nyní vás seznámím s výkonnějším a účinnějším typem tohoto  zařízení s názvem UF5 II. Trochu zde nakousnu podstatu zařízení, i když  tech. skeptikům, jež jsou naučeni myslet tak, jak je to společnost naučila, budou hledat mokrý ručník na hlavu, ale to mne netrápí a jsem  rád, že mnohým zařízení funguje a nestydí se to napsát a  že to nepasuje do fyzikálních pouček je mně u zádele, to není můj problém, však nikdo nikoho do ničeho nenutí ani nepřesvědčuje, je to vždy jeho svobodná vůle a že se najde někdo, komu to nepracuje, se taky nedivím, buď to zařízení má vyrobené špatně a nebo umístěné nevhodně a nebo je chyba v něm samém – "i piloti Vimanů nemohli být  lidé bez svého vyvinutého energetického pole – rušení",  atd.

Tato spirála, jež  snad někomu připomíná  Caduceus je velmi blízko, ale Sumérská , ten moderní lékařský je o ničem. 
Trochu tedy odhrnu  oponu teorie. V této spirále se vyskytují dvě energie,  jedna plusová a jedna mínusová, podle starých zapomenutých rukopisů ji  Sumérové  podle Véd značili jako energie Slunce a energie Měsíce(toho co zbyl). V této spirále( cívce) se tyto dvě opačné energie vyskytují z jedné základní, která byla známá ještě starým slovanům a keltům, proto stavěli menhiry (vždy obsahující hojně křemík) na jistých přírodních energetických místech( než je zastavěli křesťani svými "stánky") a v Sumeru u jistých zařízeních  byla nahrazována v  přístrojích  cívkou a přídavným zařízením (obsahující Hg) v podobě Caduceus. U UF5 jste toto nahradily křemíkovým krystalem Piezo.  Nyní místo krystalu použijete elektrolytický kondenzátor o vyšším napětí a větší kapacitou. Tento kondenzátor v tomto zařízení má tu vlastnost, že při malém nabití touto energií velmi výrazně zvětší  pole celého zařízení. Musím znovu však skalním fyzikům připomenout, že nemají ještě v rukou žádný vynalezený  měřící přístroj(mimo prof. Egelyho), díky své omezenosti soustředění se jen na poznané energie. Nejedná se o klasickou elektřinu, tak poučky nechte dětem. 

UF5 II. je vyrobeno úplně stejně, tedy „cívka“ je složena přesně jak v prvním díle UF5, ale místo pieza použijete zapojení skládající se ze tří komponentů – kondenzátor elyt 220uF/200V – křemíková dioda do 0,5 až 1A(lepší je stará germániová, ale tu jsem již nenašel) – a ohmického odporu 100kiloohmů na /1/4W. Toto pole vedou jen diody, ohmická zátěž a Fet tranzistory, jiné komponenty pro toto pole nemají význam.

Pokud neseženete tuto kapacitu kondenzátoru na toto napětí, budete postupovat v osazení součástek dle tradičního ohmova vzorce R=U/I  Dle nahoře uvedených hodnot budete postupovat a dosazovat.  Za napětí U dosadíte 200V, proud diody co nejnižší(nejedná se o klasickou energii) 0,002A(2mA), tyto dvě hodnoty vydělíte: 200/0,002 = 100 000 ohmů, tedy hodnota odporu v zapojení bude 100 kiloohmů, stačí na malý výkon, tedy 1/4W. Tak budete postupovat v případě jiné hodnoty elytu, nezapomeňte vždy na malé rozměry, protože moc místa v nasávací trubici není, proto tato ukázka výpočtu, aby jste byli variabilní. 

Motor  bude o hodně živější a dle stylu jízdy pak můžete i ušetřit palivo a rozhodně více, než u prvního typu. 

Peněženka je v dnešní době nejsilnější argument za palivo, ten prostě negací nevymažete, i kdyby byla nevím jak chytrá.

Přeji mnoho úspěchů s touto novou energií i technologií. 

Taky mně přišel vítězoslavný komentář: Zkoušeli jsme to na brzdu a nic. Jsou to jen vaše subjektivní pocity…..

Tak tento příspěvek je pro mne obzvlášť irelevantní, svědčící vůbec o neznalosti problému a starého myšlení. Přirovnal bych to k těmto myšlenkovým pochodům: Dynamo jsme měřili, ale žádná elektřina se neobjevila! 

Oni s tím dynamem totiž taky netočili …….!!!!

Pozor, pro ty vychytralé: návod nelze použít pro komerční využití bez souhlasu autora Iv, tedy mého.  
Tyto technologie jsou mnou určeny jako autora, jen pro volné použití lidem - volné technologie.

Tento návod je vysloveně zakázáno přetiskovat do jiných webů a pod. je určen jen pro tuto skupinu zde na stránkách.

 

Aktualizováno 25.7. 2012

Mailo slíbil pár fotografií a svých informací, tak zde otiskuji.

Kedze som slubil na blogu poslad dake foto a informacie, posielam vam.

Foto1 su namerane hodnoty na Fabii 1,9 Tdi 77kW kod motora ATD. Teplota motora priblizne 80Ć,vsetky spotrebice vypnute,volnobeh!Otacky su dost vysoke-903/min  napriek tomu je spotreba paliva len 0,4l/h(okamzita spotreba,namerane hodnoty RJ motora blok
15).

Bez ufka bolo 0,6L volnobeh!  
Foto2 je umiestnenie ufka fabia 1,9.   Foto 4 je nahlad na motor
felicia 1,3Mpi a foto 5 je umiestnenie ufka.

 

 

Novější článek na toto téma: http://energieupramene.blogspot.cz/2012/08/uf5-ii-jeho-cesta-mezi-lidi.html

Rovněž je vhodné si přečíst i tento článek, protože vždy se hned někdo vyrojí na nějaké diskuzi a žvaní zdánlivě velmi zasvěceně o nějakém perpetum-mobile jako zaklínadle, ale přitom neví o čem blábolí, ale vše je vhodné pro matení lidí. :http://energieupramene.blogspot.cz/2012/08/volne-energie-skryta-nedorozumeni.html
A rozhodně něco z praxe: http://energieupramene.blogspot.cz/2012/08/uf5-ii-jeho-cesta-mezi-lidi.html

Templáři II - III.

2. kapitola

Včera jsem ji skoro potkal v Sutivanu. Fuj, to jsem se lekl. Chodím si tam na nádvoří kostela pokecat s jedním čerstvě blahoslaveným. No, on je vlastně jenom bronzová hlava. Tedy krásná bronzová hlava. Úzká, velký uši a nos. Vysedlý lícní kosti. Asketa. A představil se mi jako Alojsíjo. Nevím, jestli byl za života moudrej, ale teď určitě je. Mlčí! Můžu říkat, co chci. Je to výsostnej liberál, už ani nepokyvuje hlavou. Promiňte, to je náš bronzovej humor. Ale když šla kolem, opravdu lehounce písknul.

Co, co, ty ji znáš?

Ticho jak v chrámu! Ale bytostně jsem cejtil, že říká, ty taky!

Alojsíjo, nechceš mě snad přesvědčit, že se může zbláznit i bronzová hlava?

Ticho jak v chrámu!

Alojsíjo, Alojsíjo? Zní to španělsky, nebo portugalsky. Teď si vzpomínám, že jsem před odjezdem na dovolenou četl na internetu něco o templářích, kde mimo jiný psali, že snad jenom v Portugalsku jim byla udělena milost a nebyl zabaven majetek.

Alojsíjo, nebyl jsi rovněž templář?

Ticho jako v chrámu!

Alojsíjo, v minulým životě jsi byl katolickej kněz, že?

Ticho jako v chrámu!

Těch náhod je fakt nějak moc najednou. Ty proradnej katolíku! Možná i templáři. Kdo to tehdy a vlastně s kým zatočil?

Ticho jako v chrámu!

 Začínám třeštit. A to jsem před pár dny konečně sám sebe přesvědčil o tom, že se pokusím užívat si ono teď a tady. A vzápětí člověk zakopne na zapomenutý, divoký pláži o bláznivou ženskou. Ta na něj vychrlí jakýsi zmatený templářský téma. Jdu si o tom pokecat s jediným známým, kterýho tady mám a on na mě vybalí program ticho! Ale ne ticho, který jsme si spolu užívali už pár tejdnů, ale ticho plný otazníků, červích děr, ticho temný a možná i nebezpečný. Alojsíjo, co jsem ti udělal? Vím, že jsem si občas zašťoural do toho tvýho katolicismu. Ale já nevěděl, žes byl možná i templář a bůhví co ještě? Taky jsem netušil, že náhody neexistujou a skutečnej život je nepřehlednej, variabilní, elastickej plán, kterej se nám děje, když my plánujem něco úplně jinýho! Nesměj se, Alojsíjo!

Dochází mi taky, že se nám víc tají, než říká. Důležitý informace jsou pouze pro přísně utajovanou elitu. Ta řídí všechno, od dudlíku po rakev. Myslím, že i oficiální vládci a politici jsou pro ni jen obyčejná pakáž na špinavou práci. A nejenom oni. Přesně to vyjádřil spisovatel Michael Ellner, když řekl, jen se na nás podívejte! Všechno je naruby a vzhůru nohama: doktoři ničí zdraví, právníci spravedlnost, university vzdělání, vlády svobodu, media informace, náboženství duchovnost. A dodal bych ještě, že dav ničí dav, když ho někdo poštve. A to velmi hluboko do historie. Říká ti něco Orwell 1984?

Alojsíjo, proč se furt chechtáš? Copak je tu něco k smíchu? Ty jsi věděl, že jsou vymazaný celý tisíciletí lidskejch dějin? Nebo líp řečeno, někdo je přepsal? A proč jsi mi to neřekl už před tejdnem, bronzová hlavo? Nemusel jsem vypadat, jako idiot před tou ženskou na pláži. Snad nechceš říct, že to byl úmysl?

Ticho jako v chrámu!

Jsem šašek a začínám bejt zvědavej šašek. Opatrně se blížím k opuštěný pláži. Bude tam? A proč by tam měla bejt? A když tam bude, tak co? Začnu se vyptávat? Omlouvat? Ne, pořádně si jí prohlídnu, třeba mě něco napadne. Ví Alojsíjo, že za ní jdu? Určitě jo, vždyť mě za ní vlastně poslal. Řeknu ahoj a zeptám se, víš kdo mě sem poslal?

Alojsíjo, ozve se za kamenou zídkou její hlas.

A jsem v tom zas, znovu až po krk. Tedy, ahoj. Je starší než třicet.

Bude mi čtyřicet, říká.

Víš, bylo by pro mě přijatelnější - pokud to samozřejmě zvládneš - dělej prosím, aspoň chvilku, než si zvyknu, normální ženskou.

Ale já jsem normální ženská.

Jo, já vím. Tak prosím ještě o schod normálnější.

Víš, vy chlapi jste hodně průhledný!

Dobře, nechci se hádat. Já vím, že víš, ale bylo by absurdní, abys moje otázky kladla ty, ne? Znáš Alojsíja?

Ano, jsme už několik století přátelé, kteří si občas podříznou krk.

Proč mě za tebou poslal?

Zeptej se jeho.

Přeci víš, že rozmluva s ním je pro mě docela složitá.

Nemyslím, protože jinak bys tady nebyl.

Dobře, ale takhle se nikam nedostanem.

A kam se chceš dostat? Sukni na sobě nemám.

Dobře, jak se jmenuješ?

Víš, měla jsem tolik jmen, že mnoho z nich jsi ani nikdy neslyšel.

Bylo jedním z nich Amadea Modem?

Proč se ptáš?

Vidíš, že dokážeš bejt skoro normální, zvědavá ženská, která dokonce něco neví.

Ano, byla jsem Amadea Modem.

Děkuju. Ptám se tě na tohle jméno proto, že před pár lety se mi několikrát zdál sen, ve kterým tohle jméno bylo napsáno na starodávný tabuli. Co to mělo znamenat?

Nic. Pod tou tabulí jsem byla zamčená v kládě. Pak mě jako čarodějnici upálili.

A to říkáš jenom tak?

No a co? Přeci víš, že člověk je smrtelnej.

A jak s tím souvisím já?

Tys byl ten pohůnek, kterej moji hranici podpaloval. Katův pomocník. Moc hezkej kluk...

Mělas na něj vztek?

Proč?

No, proto!

Víš, lidi jako ty, co ještě nenakoukli do svejch jinejch životů, berou smrt fatálně. Něco jako bolest, prohru, neštěstí. Ale všechno je jinak.

Jak, jinak?

Uvidíš.

Děsíš mě?

Usmála se. Nech to bejt! Jdem plavat.

3. kapitola

Když o tom našem prvním rozhovoru na pláži uvažuju, tak mě napadá, že znám důvod, proč jsem při informacích, které mi tehdy říkala, vůbec nemohl dejchat. Ty informace byly tak agresivní jak vzteklí psi, co vtrhli do mýho systému, kterej byl promyšleně vytvořenej typem vzdělání, jež rozděluje, pitvá a škatulkuje. Moc dobře tenhle systém vyjadřuje řecký slovo „diaballein“, z kterýho vznikl výraz ďábel. A když je rozděleno, rozpitváno, zjeví se sv. Axiom, někdy sv. Postulát. Potud je to ještě stále v pořádku! A to i když za tím není tendence je dokazovat, ověřovat a stačí předpokládat. Ale ten moc hezky rohatej čert svý svatý hlídá tak urputně, že nechá vyhynout takový sběrače Axiomů, jako byli Sokrates s Ježíšem. A to jenom proto, aby do akce nebylo zapojeno druhý zázračný, řecký slovo „simballein“, který znamená sjednocení. Kombinace těchto svatejch a zázračnejch by totiž mohla způsobit „nedej pán bůh“ nový objevy a zároveň vytáhnout na světlo světa ty utajovaný! Zarejpujme si tedy! Diaballein, simballein. Dí sí W dí sí W dí! Dvě hodně nebezpečný slova, vlastně dokonce tři! Mimochodem, proč Sokrates a Ježíš byli popraveni? A hlavně proč, po tak geniálních a bezesporu vzdělanejch lidech nezůstalo ani písmenko?

To je jednoduchý. Proto!

A tak jsem si začal představoval obrovský území, o kterým ona mluvila. Včetně téměř nestravitelnýho, historickýho posunu událostí, záměn osob a jejich úloh. Při tom jsem si vzpomněl, jak mi v pokročilejší pubertě bylo divný, že se hlavní civilizační centra vyskytovala jenom v Indii, Mezopotamii, údolí Nilu, Číně, následně pak v Řecku a Itálii. Tedy pokud se jedná o Euroasii. Ve všech  případech se jednalo o pozůstatky civilizací, který si zakládaly na kolosálních stavbách. Pyramidy, hrobky, paláce, chrámy vypovídající příběh o mocnejch, teokratickejch režimech a hierachickým despotismu. I když je asi pravda, že rozměry některejch pyramid byly obrovský ne z důvodu okázalosti, ale protože to byly technologický celky, který produkovaly energii.

Jedině v údolí Indu se objevilo cosi jinýho. Žádná stopa po okázalosti, ale spíš snaha vytvořit něco pro pohodlnej a klidnej život. Ne-li rovnostářskej, tedy aspoň takovej bez velkejch majetkovejch rozdílů. Žádný paláce versus chatrče. Je tedy naprosto proti logice, že podobný civilizační jevy nevznikly na obrovský ploše, kterou vymezil obr tý ženský?

Naše setkání nebylo náhodný. Ona mi potvrdila, že můj směr uvažování v pubertě nebyl zcestnej. Jenom ho prostě nebylo možný ověřit. Systém vzdělávání a vydávaná literatura to nedovolujou dodnes. Proč?

Protože! Jak říká Michael Ellner - všechno je naruby a vzhůru nohama!

Pro čtenáře http://energieupramene.blogspot.com/    Napsal Matěj