Volná diskuze – téma také volné

Brána do reality - zkus štěstí

Od 7.8.2015 na pár dní vám zde otvírám volnou diskuzi k jakémukoliv tématu, které si vyberete. Budu se snažit vaše příspěvky i trochu modertovat, aby jste neztratili kontakt s myšlenkami. Pokud budu moci, budu i odpovídat na Vaše dotazy v rámci volného času a to zejména našim stálým čtenářům. Samozřejmě, že výpady a jak říkám „výkřiky do tmy“ moc tolerovat nebudu, nejsme fórum, ale seriozní stránky, které budou vždy dodržovat lidskou tolerantnost, zde se lišíme od zvěře. Bude to bez moderování, Tak do toho.

Umělý Měsíc?

Existují i teorie, že žijeme v duté Zemi, ale na nejbližší satelit, náš Měsíc se zapomíná. Jeho struktura by mohla přispět vlastně k odhalení našeho původu a k radikální změně historie lidského rodu a jeho civilizací. Tím by se i potvrdilo, že naše civilizace není n Zemi první a vyvrátila i slavnou Darwinovu teorii o původu člověka z opice.

NASA nechala v roce 1969 záměrně dopadnout na povrch Měsíce modul, jehož dopad se rovnal síle jedné tuny TNT a pracovníci NASA zjistili nárazové vlny, Měsíc zvonil jako zvon.

Jediný úder sondou způsobil vibrace, které trvaly 30 minut. Pak použili raketu a její síla jedenácti tun TNT dopadu opět znovu reagoval Měsíc jako zvon a jeho vibrace se ozývaly ještě po dobu 3 hodin a 20 minut a to do rekordní hloubky až 40 km. Vypadalo to, jako by měl Měsíc v sobě ohromné hydraulické tlumiče. Pracovník NASA, Dr. Gordon MacDonald řekl, že se zdá, že Měsíc je spíše dutý, než plná koule. Tyto pokusy naznačily děsivou teorii pro dnešní vědce, že Měsíc by mohl být dutý a vytvořený zevnitř. Pokud ano, nasvědčuje to jedinému, že Měsíc je vlastně  umělé těleso. To co se v nedávné době objevovalo kolem Slunce, neznámé objekty, by mohlo nasvědčovat podle jejich rozměrů, že pro vyspělé civilizace není problém postavit tyto objekty.

Mnoho dnešních vědců je v klidu a s arogantním úsměvem sledují hypotézy a pokusy na Měsíci a ve své arogantnosti stále věří starým zavedeným poznáním, že měsíc je kus vesmírného „balvanu“. Ano, věří, že je to jen kamenná koule, ale pak přišli fotografie, které NASA rychle odstranila a na nich se objevily staré stavby s neznámými mechanismy a základnou mezihvězdných lodí.

Nakonec ze všech aspektů se ukázalo, že Američané byli pod plnou kontrolou mimozemšťanů. Pokud byli opravdu Američané na Měsíci, tak jejich rozhovor, zejména Neila Armstronga jež zachytili radioamatéři, by možná potvrdil, že na něm byli. Pokud ne, tak nám mažou med kolem úst a svědčí to o umělém divadle. Věta Armstronga: „ Co je to? Co to sakra je? Chtěl bych znát pravda, co to je?“ Tady jsou velké objekty, obrovské! Ó můj bože! Tady jsou i jiné vesmírné lodě, stojí na druhé straně kráteru a pozorují nás.

Myslím, že naší dnešní civilizaci dali jasně najevo, že Měsíc je obsazen a my, nevyspělá civilizace, živící se kapitalismem tam nemá co dělat. Údajně proběhly i nepřátelské akce a byli vypakováni z Měsíce. Hlavní člen tohoto programu Wernher von Braun po návratu expedice řekl zajímavou větu: „ Existují mimozemské síly, které jsou mnohem silnější, než jsme čekali. Pak najednou byla doba programu „Apollo“ předčasně zkrácena a tři další připravené rakety zůstaly nevyužity. Najednou nebylo na Měsíci nic zajímavého a obě velmoci na něj zapomněly na desítky roků. Existuje pozoruhodná kniha od George Leonarda, vydaná v roce 1970 s názvem „Na našem Měsíci je ještě někdo jiný“ kde dotyčný uveřejnil fotografie z programu Apollo od NASA, kde bylo zobrazeno mnoho tajemných staveb a lodí.

Celý náklad jeho knihy najednou zmizel z pultů obchodů, jeho kniha byla skoupena naráz aby se nemohla masivně rozšířit.

Jak nás dlouho budou „Dusit“ !

Docent a tajemník Ruského fyzikálního institutu v Sankt-Petěrburgu Sergej Sall vypráví v přiloženém videu historii nových technologií, které by měly pomoci lidstvu v jeho pokroku. Zejména hovoří o studené fůzi a jiných nových technologií a hlavně stále toto omezování  pokračuje na celém světě i za nevědomé pomoci současných ustrnulých lidí, kteří podporují svými negacemi tuto nebezpečnou příšeru v podobě globálního prediktora a státních elit.

Film má české titulky – zapnout.

Keshe foundation

Stále z povzdálí sleduji Keshe firmu, o které se začalo na některých stránkách opět psát po delší přestávce.

Jejich činnost je prezentována  zde na těchto stránkách: http://www.keshefoundation.org/

a každý si udělá prozatímní obrázek sám. Momentální neutrální realita z nadhledu je, že činnost Kesheho za několikaletou činnost běžnému obyvateli této planety nic podstatného nepřinesla a pohybuje se vše zatím v prostoru reklamy, přednášek a proklamací, nehledě na ceny případného výrobku, který zatím nemůže zmírnit těžké zatížení průměrných obyvatel a docílit  jejich údajnou samostatnost, zejména tu prvotní a nejdůležitější, energetickou. 

Pokud jsou lidé energeticky samostatní, nezávislí, od té chvíle začíná jejich svoboda, to však bohužel zatím ani v tomto případě nehrozí. K čemu nám jsou nové teorie a možná i reálné technologie cestování hlubokým vesmírem, když určitá skupina společenství, tahá za nitky reality a chová se jak predátor, tedy jen pro svůj osobní prospěch.

Napřed se musí dát lidem svoboda na Zemi, dovolit  a umožnit jim se svobodně rozvíjet bez omezování druhých a udělat pořádek napřed na své Zemi respektováním hlavních zákonů Vesmíru – chránit, podporovat a milovat život, veškerý život a lidský život nepodmiňovat záměrně vymyšlené hierarchii. Až tohoto dosáhneme, bude nám pak i dovoleno expandovat do vesmíru a navázat kontakty, zatím však ne, jen svůj k svému a co to je za civilizaci, si umí každý dnes spočítat.

Výrobky nových technologií, hlavně výkonné, v minimální energetické hladině 3 kW  musí být vyráběny hromadně  a ze začátku cenově přístupné všem, toto se však neděje a zatím to působí jen jako lízátko naděje a pro odpoutání pozornosti. Bohužel!

Pohled bez růžových brýlí na svět

Nebezpečí nám nehrozí z východu, ale z jihu

Virus Demokracie USA

O tom, že samozvaná role USA „světového četníka demokracie“ má dlouhá desetiletí zhruba stejný efekt, jako šlapání slona v míšeňském porcelánu, existuje za posledních 70 let, které uplynuly od druhé světové války, důkazů dost a dost.

Skoro by se dalo říct, že kam vstoupila noha amerického „četníka“ desítky let tráva neroste. A to mnohde doslova a do písmene.  A demokracie spíše živoří a je na tom v zásadě ještě hůře než před americkou „záchrannou misí“. Kdo nevěří, ať zapátrá v oné nedlouhé historii posledních sedmdesáti let, počínaje srpnem roku 1945 útokem na Hirošimu a Nagasaki.

Do konce 40. let stačili Američané „rozsévat demokracii“ pomocí svých ozbrojených sil a skrytou či otevřenou podporou proamerických sil v Jugoslávii, Itálii, Francii, Řecku či Albániiv Evropě, v Číně, na Filipínách v Asii, v Peru, Nikaragui, Kostarice či Portoriku v Jižní Americe, kdy ovlivňovali volby, podporovali vojenské převraty, během nichž umírali tisíce civilistů.

50. léta začaly USA ozbrojeným zásahem v Koreji s využitím chemických a biologických zbraní a používáním hromadného vraždění desítek tisíc politických vězňů soulským proamerickým režimem, který skončil rozdělením Koreje přetrvávajícím do dnešních dnů. A následovaly další intervence v zejména v asijských zemích (Vietnam, Čína, Írán, Indonésie, Laos), Afriky (Libanon) či jižní a Střední Ameriky (Britská Guyana, Guatemala, Panama, Ekvádor, Guatemala), Severní Ameriky (Haiti, Grónsko).

60. léta byla ve znamení amerických intervencí v Kongu (Zairu) v Africe, kde se díky USA dostal k moci diktátor a hromadný vrah Mobutu, v Brazílii, Guatemale, Bolívii, Uruguay, El Salvadoru, Panamě, Peru v Jižní a Střední Americe, Dominikánské republice, na Kubě v Severní Americe, opět v Řecku v Evropě, které přivedly k moci „černé plukovníky“ mající na svědomí desítky tisíc mrtvých, v Asii potom v Iráku (kde se k moci s pomocí USA dostal Saddám Husajn), Indonésii, Thajsku, na Filipínách a především vojenských krutostí a mnoha válečných zločinů s použitím napalmu, chemických i biologických zbraní ve Vi etnamu, při nichž zahynulo více než 5 milionů Vietnamců.

70. léta zahájily USA bombardováním Laosu v Asii, „vojenskou pomocí“ v Bolívii, Nikaragui a Chile, kde se vojenským pučem dostal k moci diktátor a masový vrah Pinochet, Uruguay, „vojenskou a politickou pomocí“ Guatemale, El Salvádoru či Hondurasu v Jižní Americe, Portugalsku a Kypru (důsledkem toho bylo rozdělení Kypru na řeckou a tureckou část) v Evropě, v Maroku, Angole, Jemenu, Střední Africe čin na Seychelách v Africe, nebo ve Východním Timoru, Kambodži, Iráku, Afganistánu (včetně podpory Usámy bin Ládina), v Jižní Koreji v Asii a dokonce i

v Austrálii.

V 80. letechje nejznámější americká politická intervence v Nikaragui vedoucí k téměř úplné hospodářské likvidaci země, americká vojenská intervence do Grenady a do Panamy, na Panenské ostrovy, do Hondurasu a politická a ekonomická intervence do mnoha afrických, jihoamerických a asijských států s cílem dosadit tam proamerické režimy. V neposlední řadě to bylo bombardování Libye, sestřelení několika libyjských letadel a potopení libyjských vojenských plavidel a vojenská podpora Iráku

v ozbrojených konfliktech s Íránem.

90. léta začínají rozsáhlými vojenskými akcemi USA proti Iráku, který do té doby vojensky podporovaly. Téměř půlmilionová armáda USA přispěla k zabití více než 150 tisíc civilistů. Vojenská operace zasáhla i Kuvajt. Američtí vojáci v zemi zanechali několik tisíc kusů moderní vojenské techniky, kterou později použili muslimští teroristé. Následuje tříletá okupace Somálska, při které zahynuly tisíce domorodců. Vrcholí Američany podporovaná občanská válka v Angole, během které bylo zabito kolem 650 tisíc domorodců. Následují ozbrojené konflikty v Mexiku, Chorvatsku, Rwandě, Kongu, Súdánu, I ráku či Afganistánu (kde USA bombardují základny teroristů, které před tím sami vycvičili).

Vše vyvrcholí „humanitárním“ 78 denním bombardováním Jugoslávie s pomocí bomb s uranovým jádrem, podporovaným mimo jiné i „humanistou“ a bývalým českým a československým prezidentem Václavem Havlem, které zabilo tisíce lidí a způsobilo ohromné ekonomické (600 mld. dolarů) a zejména ekologické škody, v důsledku kterých se dodnes rodí znetvořené děti. USA vyzbrojily tzv. Kosovskou osvobozeneckou armádu, kterou financovaly zejména z obchodů s drogami. Dnes do Evropy proudí desítky tisíc kosovských uprchlíků př ed tamním zločineckým režimem.

První dekáda nového tisíciletí započala rozsáhlou vojenskou invazí USA do Afganistánu a pokusy o vojenské puče na Filipínách, ve Venezuele, Libérii, Haiti, Rovníkové Guinei, atd.

Výsledky amerického „demokratizačního“ úsilí v druhé dekádě 21. století máme už všichni plně v paměti a jeho důsledky začínáme stále více pociťovat na vlastní kůži – arabské jaro, které rozpoutalo vlny nepokojů v do té doby stabilních států severní Afriky, jako jsou Tunisko, Egypt, Libye, Sýrie apod., které spolu s americkými vojenskými operacemi v Afganistánu a Iráku iniciovaly vznik mocenských, vojenských, nelidských a strach nahánějících výbojů ozbrojených geril Islámského státu, vyzbrojených americkou vojenskou technikou a vycvičen&yacu te;ch USA.
Zdá se nanejvýš pravděpodobné, že první výsadky zárodečných vojenských buněk této novodobé apokalypsy bez problémů pronikají do Evropy z jihu přes Středozemní moře za tichého přihlížení amerických vojenských plavidel ve Středozemí a za hlasitého řehtání neschopného evropského úředního šimla.

Koordinátor EU pro boj proti terorismu De Kerchove ostatně nedávno zdůraznil, že dosud se zdráhal hovořit o riziku infiltrace islámských bojovníků humanitární cestou, aby to náhodou nepoškodilo humanitární úsilí. "Nyní to ale říkám: musíme být ostražití. Je relativně snadné vniknout do Evropské unie, když se člověk vmísí do proudu migrantů," řekl podle AFP de Kerchove na okraj ministerské schůzky ve Vídni.

Původci a iniciátoři současné imigrační tsunami USA si ovšem hrají na mrtvého brouka, skoro by se až dalo říct, že statisíce uprchlíků, které sami afričtí diplomaté označují za spodinu Afriky, Američanům způsobují potěšení, protože tak zcela jistě budou Evropu ekonomicky oslabovat, rozkrádat a rozkládat.

A pokud nastoupí roty zatím spících bojovníků Islámského státu, zřejmě po tisícovkách připlouvajících do Evropy mezi imigranty, aby zúčtovaly se zavrženíhodnou evropskou demokracií a nahradily ji právem šaria, zdá se, že to Ameriku, která je vycvičila a vyzbrojila, nebude nijak pálit. A tak místo, aby pomohly Evropě s vlnou zla, kterou samy odstartovaly, vnucují zejména východoevropským zemím strach z ruského medvěda, který co nevidět vyleze z díry a napadne Evropu z východu. A pro větší jistotu svých evropských bratří haraší vlastním válečným železem.

Jenže byly to opět USA, které rozpoutaly ukrajinské běsnění mající s nastolováním demokracie společného asi tolik jako holínky s hodinkami, které naopak začalo zcela logicky ohrožovat geopolitické zájmy Ruska.

Války se vedou zpravidla z náboženských důvodů, kvůli získávání nových území pro přelidněné země a pro získání nových zdrojů nerostných surovin.

Rusko nemá ani jeden z těchto důvodů. Muslimská bratrstva, která od Evropy odděluje jen Středozemní moře a možná, že už ani to ne, naopak všechny.

A tak by měli naši, ale hlavně evropští politici poněkud změnit úhel pohledu na bezpečnostní rizika Evropy.  A místo sedání na lep americkým válečným rozeštvávačům, kteří jen potřebují daleko od své domoviny vyprázdnit napěchované vojenské sklady, by měli urychleně začít řešit reálné hrozby, které se do Evropy valí každým dnem nikoli z východu ale od jihu.

Michal Kraus

spisovatel