Opět potvrzená stará alternativní pravda
Jakmile do něj vstoupíme, obklopí nás bohulibé ticho, slyšíme jen zvuky přírody a našich kroků. Nos nám polechtá vůně dřeva, jehličí a mechu. A to neopakovatelné světlo! Můžeme ochutnat borůvku a pohladit kmen stromu. Les blahodárně působí na všechny naše smysly, jeho léčebný vliv je dokonce vědecky prokázán.
Světem se šíří fenomén tzv. lesní terapie. Dorazil i k nám. Za jeho kolébku je považováno Japonsko, kde vláda už v 80. letech minulého století zahrnula do oficiálních preventivních opatření týkajících se zdraví obyvatelstva doporučení, aby lidé podnikali šinrin-joku. Výraz se dá přeložit jako „koupání v lese“, jde tedy o vnímání jeho atmosféry všemi smysly.
Podle jedné studie tráví průměrný Američan 93 procent času uvnitř budov. U nás to nebude o mnoho lepší. Proto psychologové a lékaři dnes tolik zdůrazňují potřebu vyjít ven a vnímat zeleň kolem nás. Například doktor Peter Mayer, vedoucí Spolkového výzkumného centra pro les v Rakousku, doporučuje, aby si každý z nás pobyt v lese záměrně „předepisoval“. Podobně hovoří i autor bestsellerů o přírodě – německý lesník Peter Wohlleben. V Irsku mohou lidé trpící stresem využít šestitýdenní terapii, jež je založena na pravidelném pobývání mezi stromy…
Tlak klesá, imunita stoupá
„Rozsáhlé výzkumy ukazují, že naší psychice čas v přírodě významně prospívá,“ potvrzuje sociální psycholog a ekopsycholog Jan Krajhanzl z Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. „Proč to ale zužovat jen na les? Může to být klidně posezení na rozkvetlé louce, procházka polní cestou se starou alejí, koupání v potoce, sledování noční oblohy, výhled z horského vrcholku nebo pozorování moře,“ vyjmenovává a podotýká, že skoro všichni víme, jak dobře nám takové chvíle dělají, jen na to často kvůli každodennímu spěchu a starostem zapomínáme.
Podobně nám může prospět i městský park. „Kdybych si měl vybrat mezi smrkovou monokulturou a krásným městským parkem, vyberu si druhou možnost,“ usmívá se odborník. „Nicméně zdravý – přírodě blízký nebo přímo divoký – les nám dává oproti městskému parku více samoty a ticha, je snadnější v něm zahlédnout třeba datla nebo veverku,“ vysvětluje. Dodává, že pokud v něm strávíme více času, dává nám hlubší klid a větší vnímavost, možnost vidět svůj každodenní život s nadhledem. „Je to setkání se světem, kde věci plynou přirozeně a samy, bez naší usilovné snahy. Už to spoustě lidí podvědomě přináší úlevu.“
Ti, kteří lesní (nebo zelenou) terapii provozují, zdůrazňují, že nejde jen o rychlé prolétnutí, kdy si ani nevšimneme, kudy jdeme. Ani o zdolání bůhvíkolika kilometrů. Důležité je kráčet pomalu, vnímat okolí, zhluboka dýchat, nechat myšlenky volně plynout, nasávat vůni. Můžeme zkusit i chůzi naboso, objímání stromů nebo cachtání v lesním potůčku – každému co je libo. Prostě snažit se zapojit zrak, sluch, čich i hmat a chuť. Taky by se dalo říct: užívat si pobyt v přírodě jako malé děti.
Takové procházky podle nejen japonských studí pomáhají se zvýšeným krevním tlakem, úzkostí, stresem, problémy se spaním, syndromem vyhoření… Zlepšují imunitu, a dokonce mohou snad být prevencí proti rakovině. „Pokud strávíte jeden den v lese, máte v krvi o 40 procent více NK buněk přirozených zabijáků bojujících proti virům i nádorovým buňkám,“ tvrdí například rakouský biolog Clemens Arvay. „Lesní vzduch může také zvýšit produkci DHEA v kůře nadledvin. Tato látka nás chrání před srdečními chorobami a infarktem.“
Budou pobyty v přírodě platit pojišťovny?
Na skotském souostroví Shetlandy začali loni lékaři svým pacientům pobyt v přírodě nejen doporučovat, stal se již součástí receptu. V ordinaci lidé dostanou letáček popisující přínos toulek v zeleni pro naše zdraví a kalendář s možnostmi aktivit, kde např. stojí, že v lednu je ideální prozkoumávat lišejníky, v únoru pozorovat kachny, v letních měsících se toulat po plážích a sledovat ptáky…
Ale mainstrém vás hned bude upozorňovat na lišky se vzteklinou, pijáky a podobné hovadiny, chtějí vás odpojit jako pravého člověka od přírody, jejíž jsme součástí a narvat do vás nějaké roztoky, chipy a připoutat vás ke kouzelné skříňce TV.
Zdroj: The New York Times
škoda je, že mnoho lidí si dělá z lesa odpadkový koš....v podstatě jsou schopni do lesa vyhodit cokoliv.....
OdpovědětVymazatjirik
pro korendora i ostatní přátele na EuP, starobylá zvonkohra z Ruska
OdpovědětVymazathttps://ulozto.cz/tamhle/TOQ9hsrJk0OM/name/Nahrano-9-9-2022-v-15-24-26#!ZGplAmR2ZzVkZJD3ZwtkBQL3MQpkZ01CZTgUJH80AmEvHQAzAN==
Díky. To použiji jako zvuk na nějaké video z Ruska. Na něco podobného https://newtube.app/user/yandex/yYrML0Z
Vymazatto korendor
VymazatTak toto je vakcína na fašismus, ta funguje a doufám, že se bude podávat i ve střední Evropě.
Co uchvátil moje milované brdské Hřebeny nějaký další potomek zvaný též Mannsfeld,tak ten svinčík po pokácení je nedozírný. Hromady neprustřelných větví,které žádné místní ženy nespalují,jako tehdy při Státních lesích. Výjimečně je zpracuje mašina na štěpku a to jenom v přístupných oblastech pro těžkou techniku. Proto skoro denně nejen při nákupu tedy Grebovku,Ztracenku,Folimanku, Hvězdu a Divoku Šárku. Tam jsou kouty na nuda opalování.
OdpovědětVymazat