Rovnovážné síly-síly světa.

 

Rovnovážné síly-síly světa.

Jakmile se uměle navýšené hodnocení jednoho objektu dostane ke srovnání s jiným objektem, dochází k polarizaci, a ta vytváří rovnovážné síly, jež usilují o odstranění vzniklé polarizace a jejich působení bývá většinou namířeno proti jejímu původci –týká se nejen lidských vztahů.

Pro příklad uvedu několik neškodných potenciálů: miluji tě, mám se rád, nenávidím tě, nesnáším sám sebe, jsem dobrý, ty jsi špatný. Vzhledem k tomu, že uvedená hodnocení se nezakládají na srovnání ani na opačném tvrzení, musí si vystačit sama a nevytváří konflikt.

 

A nyní vyjmenuji příklady potenciálů, které jsou vystavěny na vztazích závislosti: mám tě rád za podmínky, že ty mě máš ráda; mám se ráda, protože jsem z vás nejvyšší; jsi špatný, poněvadž já jsem lepší; jsem dobrý, protože ty jsi špatný; připadáš mi odporný, jelikož nejsi jako já. Rozdíl mezi první a druhou skupinou je diametrální.

Hodnocení založená na srovnávání produkují vždy polarizaci, načež rovnovážné síly tuto nestejnorodost odstraňují cestou střetu protikladů. Přesně tak se navzájem přitahují ve fyzice i opačné magnetické póly.

Polarizace zkresluje energetický obraz a vyvolává k činnosti rovnovážné síly přírody.

Čím tvrdohlavěji budete trvat na svých přáních a požadavcích, místo toho, aby jste se spolehli na Sílu a užíváte srovnávání, tím silněji bude magnet přitahovat jejich pravý opak.

Rovnovážné síly staví tváří v tvář protiklady, zatímco egregory dělají vše pro to, aby rozdmýchaly energii vzniknuvšího konfliktu.

Kde existují protiklady, tam nutně ruku k dílu přikládají rovnovážné síly. Jejich působení je namířeno na to, aby objekty v opozici podnítily natolik, aby se buď sjednotily k oboustranné spokojenosti, nebo aby se rozkmotřily. Pokud jste vy původcem polarizace, působení sil bude namířeno především proti vám.

Potenciál rovnovážných sil se vytváří myšlenkovou energií člověka, jestliže nějakému objektu i  jen přisuzujete příliš velkou důležitost.

Rovněž i svým strachem hromadíte napětí, a tak vytváříte nestejnorodost v energetickém poli. Nakonec vznikají rovnovážné síly, usilující o odstranění této nesourodosti.

Působení rovnovážných sil usilující o odstranění nadbytečných potenciálů produkuje velké množství problémů. Jejich lstivost spočívá v tom, že člověk často dostává výsledek přímo opačný záměru.

Rovněž i pocit viny navíc zintenzivňuje polarizaci, a tudíž nakonec rovnovážné síly na hlavu viníka navlékají všemožná trápení.

Pokud má člověk tendenci brát vinu na sebe, manipulátor bude podnikat vše pro to, aby jí na něho navalil ještě více.

Rovnovážné síly totiž usilují o obnovení rovnováhy mezi zlem a dobrem a podniknou vše pro to, aby na lavici obžalovaných usedl sám žalobce, protože kritizoval a tím vytvářel nadbytečný potenciál.

Rovnovážné síly odstraňují polarizaci prostřednictvím střetu protikladů, tudíž dotyčný nakonec dosahuje výsledku, který je docela jiný, než o jaký vnitřním záměrem usiloval.

Pokud svět neposlouchá a chová se jakoby vám naschvál, musíte pochopit, co vyvolává polarizaci, a příslušný potenciál oslabit.

Raději pak veškerou práci přesunout na bedra vašeho světa, tedy i Síly. Požádejte jej, aby vás vzal do náruče a ať se sám postará o to, aby se váš výběr realizoval.

 

Tři důležité negativity:

Formule vnitřní důležitosti zní takto: jsem důležitá osoba nebo konám důležitou práci. Jakmile se ručička důležitosti zastaví (přestane na to stále myslet), chopí se díla rovnovážné síly a vy jako důležitý ptáček dostanete políček, směrem k vaší namyšlenosti.

 

Formule vnější důležitosti zní: to či ono má pro mě velký význam nebo to či ono musím udělat, protože je to pro mě důležité. Přitom vzniká nadbytečný potenciál a celé dílo se pokazí.

 

Pocit viny navíc zintenzivňuje polarizaci, a tudíž nakonec rovnovážné síly na hlavu viníka navlékají všemožná trápení.

 

Předpokládejme, že potřebujeme, aby se odraz v zrcadle světa posunul doprava. Kdybychom jednali v rámci vnitřního záměru, snažili bychom se pohnout s odrazem. Vytvořili bychom nadbytečný potenciál a rovnovážné síly by přemístily odraz na opačnou stranu. Svět se v takovém případě nepodvoluje, protože zrcadlo se křiví.

Rovnovážné síly odstraňují polarizaci prostřednictvím střetu protikladů, tudíž dotyčný nakonec dosahuje výsledku, který je docela jiný, než o jaký vnitřním záměrem usiloval.

Odstraněním polarizace lze zrcadlo opravit. Je to velmi prosté, jako když opravujete kolo na jízdním kole. Zakřivení vzniká tam, kde jste špice ráfku příliš utáhli. Pokud svět neposlouchá a chová se jakoby vám naschvál, musíte pochopit, co vyvolává polarizaci, a příslušný potenciál oslabit.

V určitém smyslu hrají např. obavy příbuzných o váš život kladnou roli, protože rovnovážné síly budou usilovat o obnovení rovnováhy. Čím horší budou jejich očekávání, tím lépe se vám bude dařit.

Takže pokud narazíte na postoj, jenž bude vůči vám negativní, jen se potichounku pochichtávejte a spokojeně si mněte dlaně. Radujte se!

 

Rovnovážné síly dávají dohromady protichůdné charaktery proto, aby vyrovnávaly nadbytečné potenciály, jež v sobě obvykle nesou lidé se zřejmou a většinou přirozenou individualitou. Důležitost vzniká tam, kde něčemu přidáváme příliš velký význam. Je to nadbytečný potenciál v ryzí podobě, během jehož odstraňování způsobují rovnovážné síly potíže tomu, kdo onen potenciál vytváří.

Existuje i opačná strana mince, a to shazování vlastních předností, sebeponižování. Velikost nadbytečného potenciálu je v obou případech stejná, rozdíl poznáte pouze ve znaménku.

Formule vnější důležitosti zní: to či ono má pro mě velký význam nebo to či ono musím udělat, protože je to pro mě důležité. Při tom vzniká nadbytečný potenciál a celé dílo se pokazí.

Chceme-li tedy, aby k nám všechno přišlo samo, musíme třeba nějak výrazně snížit tlak a rovnovážné síly přinesou to, co vyžadujeme (pokud je na to naladíme).Spolehněme se na život, který se o nás stará tj. Sílu.

Jak mně se zdá, pro rovnovážné síly je velmi důležitý pocit.

Pocit viny (negativita) navíc velmi zintenzivňuje polaritu. Nakonec rovnovážné síly navlečou na vinnou hlavu všemožná soužení.

Nadbytečný potenciál se utváří z myšlenkové energie tehdy, pokud se jakémukoli objektu dodá příliš mnoho významu.

Rovnovážné síly se budou snažit o to, aby vás usadily tak, aby vaše nároky na svět měly co možná nejmenší váhu.

Obecně platí, že rovnovážné síly se budou soustředit na to, aby snížily váš vliv na okolní svět, stávající rovnováhu.

Nyní prozkoumejme danou otázku z jiného pohledu. Mohlo by se zdát, že pokud se člověk z okolního světa naopak těší a má v něj důvěru, analogicky se musí rovnovážné síly snažit, aby vše pokazily a odsunuly vás o hodný kus dál. Ovšem tak to neprobíhá.Za prvé totiž vysíláte tvůrčí energii, která vás přenáší na pozitivní dráhy života, v důvěře, že se svět o vás stará. A za druhé taková energie nevytváří destruktivní potenciál, jejž se rovnovážné síly snaží odstranit.

Protože inkriminovaný potenciál vytváříte vy, jejich působení bude namířeno především proti vám. Jejich účinek se bude soustředit buď na to, aby od sebe znesvářené strany konfliktu odtrhl, nebo na to, aby je sjednotil.

Veškeré konflikty vyvěrají ze srovnávání a ze stavění protikladů.

Rovnovážné síly usilují o odstranění vzniklých protikladů pomocí smíření či konfrontace. Ale protože v takových situacích je vždy možné přiživit se energií, tak například i kyvadla směřují dílo nejčastěji ke konfrontaci.

Když si člověk vytvoří idol a vyzvedne jej na ideál, dojde dříve či později k jeho destrukci.

Pro rovnovážné síly nehraje roli, s čí pomocí bude rovnováhy dosaženo, proto si mohou vybrat i jinou cestu – odstrčit předmět vaší lásky ještě dále a vás neutralizovat, tedy zlomit vám srdce.

Láska

Rovnovážné síly působí tím intenzivněji, čím utkvělejší je přání vlastnit či přání opětované lásky. Především je lepší jen  milovat a nežádat náhradu – potom bude možné, abyste neustálé kmitání rovnovážných sil přetáhli a přiměli je pracovat pro vás. Docházíme k jedinému závěru: jestliže si přejete, abyste dosáhli vzájemného vztahu, musíte zkrátka jen milovat, aniž byste se snažili o to, abyste byli milováni a ještě to podmiňovat něčím, co vám by se zdálo nejlepší, ale druhé straně např. ne. Za těchto podmínek se za prvé nevytváří nadbytečný potenciál, což znamená, že se neobjevuje těch padesát procent pravděpodobnosti, podle nichž by měly rovnovážné síly působit proti vám. Jestliže prostě milujete bez práva vlastnit, pak se parametry vyzařování přizpůsobují těm drahám života, kde nabídka vzájemných vztahů existuje. Představte si, jak se vaše šance zvyšují už jen tím, že se práva vlastnit zříkáte! A potom nevýslovná láska je velkou vzácností a už to samo vzbuzuje živý zájem a sympatie. Cožpak pro vás osobně není příjemné, jestliže vás někdo prostě jen miluje a nečiní si žádné nároky? Většího dílu mrzutostí se můžete zbavit, pokud se osvobodíte od titánských snah, které věnujete na udržování nadbytečných potenciálů. Nejenže mrháte obrovskou energií, ale ještě rovnovážné síly obracíte tak, že dosažený výsledek je přímo opačný zamýšlenému. Je tedy naprosto nutné, abyste se přestali chovat jako moucha narážející do zavřeného okna a abyste své úmysly přesměrovali na rozvinutí předností, aniž byste mysleli na svou pozici na žebříčku důležitosti. Jakmile ze svých beder shodíte břímě obav, jež jste si naložili zvýšením vlastní důležitosti, vymaníte se z vlivu rovnovážných sil. Problém se zmenší a krátce na to pocítíte větší jistotu ve vlastní síly.

 

Jestliže se rovnovážné síly střetnou s pocitem důležitosti, působí na ni tak, aby ji shodily,  zničili. V případě komplexu méněcennosti, člověka nutí rovnovážné síly, aby se své uměle podhodnocené přednosti snažil nějak vyzdvihnout.

„Čím více člověk chce, tím méně dostane.“ Jestliže chcete něco velice moc získat, jste ochotni vsadit vše na jednu kartu, čímž vytváříte nadbytečný potenciál, který pak narušuje rovnováhu. Rovnovážné síly vás vrhnou na dráhy života, kde po předmětu, po němž toužíte, není ani památky(např. soustředění na výhru atd.).

Čím vyšší hodnotu budete událostem přikládat, tím pravděpodobněji skončí neúspěchem. Jestliže tomu, co máte, ještě přisoudíte podstatně vyšší význam a pokud si dané věci i velmi vážíte, rovnovážné síly vám ji nejspíše odejmou. Vyznačuje-li se to, co chcete získat, také příliš velikou důležitostí, pak to stěží získáte. Nezbytně musíte snížit laťku významnosti, důležitosti.

Čím hůře se nyní cítíte, tím lépe. Jestliže se domníváte, že jste utrpěli krutou porážku, jste na dně, dokážete tak zhodnotit situaci. Radujte se! Rovnovážné síly stojí v daném případě na vaší straně, protože jejich úkolem je kompenzovat špatné dobrým.

Pocit viny se řadí mezi ryze nadbytečné potenciály. V přírodě takové pojmy jako dobře nebo špatně neexistují. Jak dobré, tak špatné jednání je pro rovnovážné síly nerozhodující.

Rovnovážné síly nedokáží rozeznat, za co mají trestat nebo co by měly chápat. Pouze odstraňují nestejnorodost v energetickém poli.

Pokud se pocit viny nedostaví, nemůže následovat trest. Bohužel pocit hrdosti na dobré jednání bude mít za následek také trest, a nikoli odměnu. Rovnovážné síly totiž musí nezbytně odstranit nadbytečný potenciál hrdosti, který by odměna pouze posílila.

Lidi, které výčitky svědomí nemučí, se rovnovážné síly zpravidla nedotýkají. Přitom by bylo tolik třeba, aby Univerzum- Bůh darebáky potrestal! Mohl by vzniknout dojem, že spravedlnost musí zvítězit a že zlo musí být trestáno. Jenže ať vám to připadá jakkoli smutné, přírodě není pocit spravedlivosti vlastní. Naopak na řádné lidi s vrozeným pocitem viny ustavičně dopadají nové pohromy, zatímco nestydaté a cynické zloděje často provází beztrestnost, ale také úspěch.

Aniž byste o tom měli povědomí, pocit viny plodí vždy scénář trestu. Před nikým se nemusíte ospravedlňovat a nikomu nejste nic dlužni.

Vzdejte se náchylnosti k ospravedlňování se, pokud jí trpíte.

Pokud něčemu přikládáme přílišný význam, rovnovážné síly se objeví co by dup a začnou všechno jednoduše ničit.

Oprostíte-li se od vnější i vnitřní důležitosti, nabudete takového pokladu, jaký představuje svoboda výběru.

Právo rozhodně máte, ale nedokážete je uchopit. Nedovolí vám to rovnovážné síly a egregor. Kvůli důležitosti a pocitům viny je vždy boj s rovnovážnými silami protkán celý život.

Každičká důležitost – jak vnitřní, tak vnější – je nepřirozená. Jedinou věc, jež nadbytečný potenciál neprodukuje, označujeme jako smysl pro humor, schopnost zasmát se sám sobě, ale i ostatním – dobrosrdečně, abyste je neurazili. Humor sám o sobě představuje popření důležitosti, je její karikaturou.

Před tím, než se začnete pokoušet hledat z něj východisko, musíte nezbytně snížit jeho důležitost. Rovnovážné síly vám pak nebudou bránit a problém se vyřeší lehce a snadno.

Aby se vám podařilo důležitost snížit, pro začátek se nutně musíte upamatovat a uvědomit si, že problematická situace vždy vznikla jako následek důležitosti. Veškerá významnost pouze překáží. Největší obtíž spočívá v tom, abyste si na to, že se utápíte ve vnitřní či vnější důležitosti, vzpomněli včas.

Nejvyšší efektivity v jakékoli činnosti dosáhnete tehdy, jestliže budete svou pozornost méně soustředit na konečný cíl a na sebe, jakožto plnitele, ale uvolníte se  přenesením  ji na proces plnění nějaké činnosti. V takovém případě nevykonávám důležitou práci a práce mi nepřipadá důležitá, nadbytečné potenciály se tudíž odstraňují a rovnovážné síly nepřekáží.

Nikdy a za žádných okolností se nevychloubejte tím, co jste si zcela oprávněně zasloužili. A už vůbec ne tím, čeho jste ještě nedosáhli. Dostali byste se do krajně nevýhodné situace, poněvadž rovnovážné síly budou v takovém případě působit vždy proti vám.

Nespokojenost a odsuzování se, obrací rovnovážné síly vždy proti vám. Nadbytečný potenciál nespokojenosti proti vám obrací rovnovážné síly. Za druhé nespokojenost slouží jako kanál, jímž z vás egregor vysává energii.

A konečně jestliže nenávidíte aktivně, znamená to, že vytváříte také nadbytečný potenciál. Rovnovážné síly budou namířeny proti vám, protože shledávají snazším odstranit jednoho protivníka, než aby měnily svět, jenž někomu nevyhovuje.

Nespokojenost, obrací rovnovážné síly proti vám a aktivně svůj osud ničíte.

Obecně platí, že rovnovážné síly se budou soustředit na to, aby snížily váš vliv na okolní svět.

Mohlo by se zdát, že pokud se člověk z okolního světa naopak těší, analogicky se musí rovnovážné síly snažit, aby vše pokazily.  Ovšem tak to neprobíhá. Ne nadarmo se rozličné filozofické a náboženské interpretace shodují v názoru, že láska představuje pozitivní sílu, která spoluvytváří svět. Myslí se tím láska v obecném smyslu slova.

Dojde-li k tomu, že jsou dva objekty postaveny proti sobě, rovnovážné síly se nezbytně chopí díla, aby odstranily přebytečný potenciál – jak kladný nebo záporný, rovnovážným silám je to jedno. Protože inkriminovaný potenciál vytváříte vy, jejich působení bude namířeno především proti vám.

Přání jako takové tedy nic neposkytuje. Naproti tomu paradoxně ale platí, že čím je přání silnější, tím aktivněji reagují rovnovážné síly.

Pokud se budete pokoušet o vizualizaci procesu pohybu k cíli krajně vzdálenému, pravděpodobně vás uchvátí pokušení, abyste se rozeběhli vpřed a události popohnali. Jenže ono nic takového nepomůže, a navíc z toho budete mít pocit rozčarování a zlosti, kvůli čemuž si proti sobě v inkriminovanou dobu postavíte rovnovážné síly.

Diapozitiv s obrázkem vzdálené budoucnosti si v hlavě samozřejmě můžete přehrávat, jak dlouho chcete, neboť tím k žádné škodě nedojde.

 

Rozdělte se o svou radost, smutek,o nějakou vnucovanou vinu a třeba i hrdost se Sílou, ochráncem a průvodcem. Vždyť se o vás starala a pomáhala vám, tudíž si také zaslouží chválu a vděčnost. Jestliže se radujete ze svého úspěchu a jste na sebe pyšní, vzpomeňte si na Sílu a zaradujte se dohromady. Promluvte si s ní a vyjádřete ji svou pochvalu a vděčnost i v těžkých chvílích. Určitě uděláte lépe, pokud budete chválit ji, a nikoli sebe.

Především zmizí váš nadbytečný potenciál hrdosti a zároveň si v sobě bez nebezpečí necháte místo pro svátek duše. Radujte se ze zdraví. Radost si nechejte, kdežto hrdost předejte Síle.

 

Sílo, znič všechno temné zde na Zemi. Sílo znič všechny nástroje Satana zde na Zemi.

Už chápete? Ano, je to někdy těžké pochopit, vždyť nás učili ovládat život násilím atd. jenže pak na sklonku naší pouti zde, jsme jak vymačkaný „hadr“ a ze života jsme si moc neužili. Pořád jsme chtěli něco chytnout, vlastnit a vynakládali jsme tolik vlastní energie. Doporučil bych, když je vaše situace třeba pro vás nepříjemná, vrátit se opět k těmto článkům a uvědomit si, že jste opět sklouzli do naučeného schématu a že cestu ven je třeba hledat jinak než vás učili. Spoléhejte na Sílu, ta přesně ví, kdy a jak pomoci, pak bude i s vámi, ikdyž se vám zdá, že se třeba věci nehýbou, ona zná možnosti reality lépe, pokud ne a budete tlačit sami, ten vozík co tlačíte do kopce, vás nakonec přejede.

Vypracoval Iv.

Pomocné materiály: Vadim Zéland, Břetislav Kafka

 

Další související články:

http://energieupramene.blogspot.cz/2013/04/laska-je-zazrak.html

http://energieupramene.blogspot.cz/2013/04/cim-vice-clovek-chce-tim-mene-dostane.html

http://energieupramene.blogspot.cz/2011/11/sousedske-vztahy-polarizace.html

http://energieupramene.blogspot.cz/2013/09/proc-se-plni-prani-opacne.html

http://energieupramene.blogspot.cz/2015/09/silo-znic-vsechno-temne-zde-na-zemi.html