Lidé jsou praštění pantokem nebo už koronou?

K tomuto článku mně přinutilo chování dnešních lidí. Jde mně zejména o všeobecné podvědomí dnešních lidí a to na zaměření toho, co proklamují mainstrémová média, která se nejraději zaštitují v diskuzích nebo zprávách před jmény aktérů informací různými tituly jako Csc, Mudr, Fudr a pod. A tím si myslí že toto je to správné a IN. 

Při svém aktivním životě jsem poznal mnoho lidí, kteří neměli ani tilul před a za jménem, byli to většinou i obyčejní dělníci s názory na život, které rozhodně měli větší životní záběr, než kandidáti Csc a jiní příslušníci klubu Sysifos a pod. Mainstrém rád využívá na ovlivňování názoru lidí, kteří mají tituly a hlavně tam musí být jako Akademie věd a bla, bla.

Zaměřme se třeba v dnešní době koronaviru na zdravotnictví. Mnoho lidí chodí k doktorům a myslí si, že pan doktor je uzdraví. Opak je pravdou. 

Buďme realisti.

To by každý dnešní doktor se tedy dožil aspoň 120 roků, podle nastavení DNA člověka. Není to pravda, lékaři se dožívají v průměru 60 až 70 roků, když jim přeje štěstí. A dnešní lid obecný chodí k těmto felčarům s titulem pro zdraví a přitom oni sami jako doktoři si to zdraví neumějí ani dopřát pro sebe. 

Je to přímo směšné, nezdá se vám, že něco je špatně? Kdyby zdravotnictví se svými tituly bylo na takové dobré úrovni, doktoři by se dožívali plného zdraví do svých třeba 120 roků.

Ale to přeci nevadí, oni mají tituly a študovali na to tolik roků a proto ovce sedí v čekárnách v naději na své vlastní uzdravení od pana Dochtora.

Blbost – klam. 

A to je v dnešní společnosti ve všem, mainstrém si vybere někoho s tituly před a za jménem a pak je to prý pravda a vtlouká vám to do hlav. 

Omyl vážení. 

Kdyby to byla pravda, tak strůjci zdraví (doktoři a vůbec jiní odborníci) by byli zdraví víc jak vy. Dnešní věda nic moc neví a ohání se nějakým poznáním, které je ovšem velmi povrchní a tedy neůčinné, řeší se většinou jen momentální příznaky, ale příčina, třeba i duševní ne, protože to je přeci duchovno a to je blbost na entou podle nich. Takže věřte dnešní vědě a umřite co nejdříve, ale hlavně si to zaplaťte.

Pozdravuji tím Grygara (kterého jsem si za totáče vážil) a jeho spolek Sysifos, nebo jak se ten spolek prosystémových úchylů jmenuje –hrúza, děs a běs. Nazdar!

 

Náš Korendor zaslal komentář, který velice zvedl náladu a vlastně popsal věci, jka by měli být a proto jsem jej vložil i zde do článku.

Dětství v 50letech.

Na vltavském nábřeží ordinoval pediatr dr Man. V Kateřinské sídlila skvělá dr Čápová, neomylný chiropraktik. A v dětské nemocnici na Karlově byl laskavý introvert docent Tošovský.Ti všichni měli propojenou intuici s praktickým lékařstvím a s vynikajícími výsledky.Osoba blízká měla kruté bolesti břicha a stará páka,obvodní lékařka,ačkoliv pravidelně ožralá, zkušeně hmátla a napsala diagnozu,okamžitá operace slepého střeva a odkázala nás na Karlovo nám. Tam se sešli TI DNEŠNÍ lékaři,byli 4,aby nakonec rozhodli převezení ns Bulovku.Tam se osoba blízká svíjela v bolestech a jelikož jsem ten týden pracoval v noci,tak jsem přes den pronásledoval nějakou ukrajinskou lékařku a přesvědčoval o nutnosti té operace. Což se podařilo asi po třech dnech. Nyní po čase zjištění astrologicko genetického zádrhelu u té osoby blízké,kdybychom to nechali wu-wei a ta osoba umřela,ušetřili bychom si dnešní rozčarování.Dle znalosti situace po smrti to není žádná cynická uvaha. Na závěr házím link na ráj našeho dětství. https://vk.com/video400813730_456240091 

P.S.Nedávno v Grebovce matka s dítětem v kočárku,které již sedělo a dívalo se ven.Bylo zataženo,takže přes výhled žádná stupidní plena,jako ochrana před zločinným Sluncem. Matka povídá,miláčku,zvedl se větřík,dám ti čepičku a nasadila mu skoro zimního kulicha. Pamatuji,že za slunečních dní jsme byli v kočárku uplně nazí,pozdějí jsme hráli pozemní hokej na rozdrcené škváře,kde jsem měl pravidelně ŠKVARKY,tedy krvavá kolena se strupy.Bez přilbičky na hlavě,pomalu i na prdeli,aby se budoucímu šampionkovi něco nestalo. Léčím se sám meditací a u doktora jsem byl před 15lety při výpovědi z práce do duchodu. Tož tak.