Nekoukej jen do mobilu

     

Nekoukej jen do mobilu

 

 Pozorování ptáků může pomoci udržet mozkové funkce a zpomalit stárnutí. K tomuto závěru dospěli kanadští vědci, kteří zjistili, že struktura určitých oblastí mozku se u zkušených pozorovatelů ptáků liší ve srovnání s těmi, kteří ptáky nepozorují. Studie byla publikována v časopise The Journal of Neuroscience (JN).

Ve studii vědci porovnali 29 zkušených pozorovatelů ptáků a 29 nováčků. Účastníci podstoupili magnetickou rezonanci a byli požádáni, aby rozpoznali obrázky různých ptáků. Analýza ukázala, že ti s většími zkušenostmi s pozorováním ptáků měli složitější a hustší mozkovou tkáň v oblastech zodpovědných za pozornost a vizuální vnímání.

Tyto oblasti byly aktivnější, zejména když byly účastníkům ukázány obrázky neznámých ptáků. Podle vědců mohou tyto změny souviset s neuroplasticitou – schopností mozku přeprogramovat se v reakci na učení a nové dovednosti. Tato schopnost je považována za jeden z faktorů, které mohou pomoci zpomalit kognitivní pokles související s věkem.

Vědci také pozorovali nepřímé důkazy o tom, že změny mozku související s věkem mohou u zkušených pozorovatelů probíhat pomaleji. Vědci však zdůrazňují, že studie neprokazuje přímý vztah mezi příčinou a následkem: lidé s určitými charakteristikami mozku si možná s větší pravděpodobností vybírají takové aktivity.

Zjištění jsou však v souladu s dalším výzkumem, který ukazuje, že náročné intelektuální koníčky – jako je učení se jazykům, hra na hudební nástroje nebo tvorba umění – mohou s přibývajícím věkem podporovat kognitivní funkce.

Kdo chce zblbnout úplně, doporučujeme: https://www.planet-today.com/2026/03/study-confirms-exposure-to-tablets.html 

Přejeme do Nového roku 2026

 Dnes je Slunovrat,  začíná nový rok 2026 a přejeme všem našim čtenářům hlavně zdraví, pohodu a radost.Nemohu zde psát některé věci, ale zůstaňte v klidu, vše nakonec dopadne velmi dobře pro Slovany a jsem zvědavý kam pak bude utíkat dnešní"elita" až bude aktivován článek 4 ...?

Černobylská příroda

 

Černobylská příroda

Černobyľský biológ, ktorý už viac ako pätnásť rokov žije medzi opustenými dedinami zarastenými lesom a tichom, raz na konferencii v Prahe povedal niečo, čo na niekoľko minút zanechalo miestnosť zamrznutú v tichu:

„Radiácia sa ukázala byť láskavejšia ako človek…“

Ticho bolo také hlboké ako černobyľský les v noci. Pretože všetci vedeli, že nepreháňa. Od katastrofy uplynulo tridsaťdeväť rokov. A oblasť, o ktorej si svet myslel, že je na tisícročie odsúdená na zánik, sa premenila na jednu z najčistejších a najdivokejších prírodných rezervácií v Európe. Tam, kde kedysi stáli betónové bloky, teraz prekvitá život – tvrdohlavý, múdry a takmer nedotknutý.

Populácia veľkých zvierat sa sedemnásobne zvýšila. Vlci sa usadili v starých školách a usadili sa pod lavicami, kde kedysi sedávali deti. Medvede sa sem vrátili prvýkrát za sto rokov. Rysy sa prechádzajú po machom pokrytých strechách domov. Jelene, losy a divoké kone Przewalského sa potulujú ulicami, ktoré si stále pamätajú zvuk ľudských hlasov.

To, čo sme nazývali mŕtvou zónou, sa stalo miestom triumfu života. Štatistiky, suché a bez emócií, rozprávajú jednoduchý príbeh: absencia ľudí je najlepšou podmienkou pre obnovu prírody.

Najzaujímavejšie však nie je len návrat. Toto je evolúcia priamo pred našimi očami. Zvieratá mutujú… nie k horšiemu, ale k lepšiemu prežitiu. Černobyľskí vlci sú šesťkrát odolnejší voči infekciám. Ich bunky sú schopné samostatne opraviť DNA po vystavení žiareniu. Žaby sčerneli – ich koža je bohatá na melanín, ktorý absorbuje žiarenie ako pancier. Psy žijúce v blízkosti reaktora majú viac ako 200 jedinečných genetických variácií, ktoré sa nenachádzajú nikde inde na planéte. Niektorí vedci sa domnievajú, že tieto mutácie by mohli byť kľúčom k vývoju protirakovinovej liečbe a rádioterapie.

Dokonca aj vtáky sú iné. Ich krv obsahuje desaťkrát viac antioxidantov ako normálna krv. Sú silnejšie, rozmnožujú sa rýchlejšie a spievajú ešte hlasnejšie. Ornitológ, ktorý tieto vtáky študoval, vymyslel frázu, ktorá sa stala symbolom nového Černobyľu: „Toto nie je zázrak – je to biológia, ktorá sa naučila nebáť.“

A rastliny… Jednoducho porušili pravidlá. Brezy prerastajú betón, borovice sa predierajú asfaltom a hrozno sa prepletá starými anténami a mení kov na živú konštrukciu. Vedci v blízkosti reaktora objavili huby, ktoré sa živia žiarením. Absorbujú ionizujúce žiarenie a premieňajú ho na energiu pre rast. Tento jav sa nazýva rádiotrofia – po prvýkrát v histórii bolo zaznamenané, že živé telo doslova „požiera“ žiarenie.

A niektoré stromy v zóne rastú trikrát rýchlejšie ako mimo nej. Pôda obsahuje jedinečné mikroorganizmy schopné rozkladať izotopy cézia a stroncia. Zdá sa, že príroda sa začala čistiť – bez pomoci, bez technológií, bez ľudí.

Černobyľ už nie je symbolom ničenia. Stal sa laboratóriom budúcnosti. Miestom, kde biológia píše nový scenár – scenár, kde život víťazí aj tam, kde sme si mysleli, že všetko je mŕtve. Tam, uprostred ruín, nám príroda potichu hovorí pravdu, ktorú sme nechceli počuť: Nie ste stredom sveta. Ste len návštevník. A možno najdesivejším objavom Černobyľu nie je radiácia, ale to, že svet žije úplne dobre aj bez nás.

Zdroj: https://www.biosferaklub.info/radiacia-sa-ukazala-byt-laskavejsia-ako-clovek/

Kňučení jiných lidí nás tvoří hloupými.

Kňučení jiných lidí nás tvoří hloupými.

 „Je dôležité pochopiť, že mozog je v istom zmysle ako sval. Pozitívna aktivita ho trénuje. Negatívna aktivita ho oslabuje,“ – takto Trevor Blake zhrnul svoj výskum, ktorý ukázal, že kňučanie iných ľudí nás robí hlúpymi.

Polhodina kňučania a nie nevyhnutne osobného – postačia aj médiá – mätie hipokampus mozgu: stráca niektoré neuróny zodpovedné za rozhodovanie a vo vašej hlave nastáva neporiadok. A kňučaním myslíme – neustále sťažnosti na život bez najmenšieho pokusu nájsť riešenie. Vyhýbajte sa takýmto ľuďom, kedykoľvek je to možné, nenechajte sa vtiahnuť do ich sťažovania sa a starajte sa o svoj hipokampus.

Takže:

Dráždia vás sťažnosti iných ľudí? Táto reakcia je úplne opodstatnená. Vedci nedávno zistili, že počúvanie neustáleho prúdu negativity zhoršuje funkciu mozgu. Štúdia, ktorú vykonal Trevor Blake, zistila, že negatívne slová stimulujú oblasť mozgu spojenú s vnímaním a kognitívnymi funkciami.

Ak ste nútení počúvať sťažnosti niekoho iného príliš dlho, čoskoro sa začnete správať rovnako. Okrem toho výskumníci zistili, že nespokojnosť iných ľudí nás môže urobiť hlúpejšími. Vystavenie sa negativite po dobu 30 minút alebo dlhšie, vrátane sledovania tohto druhu informácií v médiách, vyčerpáva neuróny v hipokampe, časti mozgu zodpovednej za rozhodovanie. Je to ako mentálne rozmazanie.

Odborníci zdôrazňujú, že je veľký rozdiel medzi venovaním pozornosti skutočnému problému a sťažnosti. Sťažovatelia zvyčajne nehľadajú riešenie, ale jednoducho chcú, aby ste sa pridali k ich kňučaniu. Ako chrániť seba a svoj mozog pred účinkami negativity:

1. Vytvorte si odstup.

Ufňukanci sú ako silní fajčiari, ktorí nás vystavujú pasívnemu fajčeniu. Najlepším riešením v tomto prípade je vyhýbať sa ich blízkosti.

2. Požiadajte ich, aby problém vyriešili.

Ak sa nemôžete vyhnúť sťažnostiam druhej osoby, ponúknite riešenie. Môžete sa jednoducho opýtať: „Čo s tým urobíš?“ Mnoho ufňukaných ľudí sa jednoducho prestane sťažovať, pretože nepotrebujú riešenie.

3. Vytvorte si imaginárnu bariéru.

Ak nič z vyššie uvedeného nefunguje, skúste použiť techniky psychologickej sebaobrany. Predstavte si, že ste zahalení neviditeľným plášťom alebo inou bariérou, alebo že ste na vzdialenom ostrove. Počas prechádzky po imaginárnej pláži sa môžete usmievať a prikyvovať na vhodných miestach..

Preložil: OZ Biosféra www.biosferaklub.info

Větrníky NIKDY!!!!

    

Větrníky NIKDY!!!! Již zastaralá technologie! Necháme si z našeho území udělat sběrný dvůr?

Republikou se rozvinula podnětná debata o tom, jestli dáme vzniknout nové šlechtické sortě. Po solárních baronech se nám v zemi chtějí usadit větrná knížata. A tak pojďme porovnávat – tak, až se nám z toho hlava zatočí.

Na paškál ke srovnání si vezměme jeden temelínský reaktor. Kolik by bylo potřeba větrníků, aby výkonem nahradily reaktor? 840.

840 větrníků, to nezní zase tak strašně? Vycházím z jednoduchého výpočtu. Průměrná větrná turbína má potenciální instalovaný výkon 3 až 5 MW. Jeden reaktor Temelína pak 1125 MW.

Počty nám nesedí, že? Jenže tady je třeba vzít do úvahy, s jakou urputností reaktor i větrná turbína pracují. Reaktor jede prakticky neustále. Zastaví jej jen bezpečnostní odstávky, které jsou ovšem plánované. Přesto můžeme výkon reaktoru pro ilustraci snížit na 90 % jeho možností.

Jak je to v tomto případě s větrníky? V podmínkách ČR se u větrníků dostáváme na 30 % možného výkonu. Z prostého důvodu – počasí. Nenaplánovatelná proměnná. Zítra může jet větrník na maximum, pozítří na jeho stojící lopaty vrtulí bude sedávat ptactvo nebeské a kout pikle stran pomsty za své mrtvé druhy.

A tak jsme museli 4 MW možného výkonu vrtule snížit o dvě třetiny a dostali se na 1,2 MW. U reaktoru se pak dostat na 90 % jeho výkonu, což je 1012 MW ročně. To vyděleno nám ukázalo, že k náhradě reaktoru potřebujeme 840 větrníků.

Podívejme se dál.

Beton. Pro výstavbu jednoho větrníku je třeba v průměru 550 metrů krychlových betonu. Pro výstavbu všech 840 větrníků bychom tak potřebovali 460 tisíc metrů krychlových betonu. Pro výstavbu reaktoru je třeba 200 tisíc metrů krychlových betonu.

Podívejme se ještě na cenu. Tam větrníky vítězí. Dostali bychom se přibližně na 150 miliard. U reaktoru na 250 miliard.

Teď k životnosti. U větrníků se počítá s životností 20 až 25 let. Recyklaci lopatek větrníků přitom nemáme vyřešenou. Neumíme ji.

Životnost reaktoru je při dostavbě 40 let, ale běžně se prodlužuje na 60 let.

Větrníky mají i další nevýhodu. Musí se jich rozmístit 840, aby dokázaly nahradit jeden reaktor. 840 větrníků, kdy každý jeden z nich potřebuje svou infrastrukturu. Cesty. Je možné stavět větrník v krajině a nemít k němu zpevněnou cestu, která unese míchačky s betonem, s lopatkami větrníku, které váží mezi 15 a 25 tunami a měří přes 70 metrů? Budou námi další generace pohrdat za to, že jsme těmi svými hrami na uvědomělé soudruhy poničili krajinu? (Jak se takové množství větrníků a zpevněných cest k nim propíše na plynutí podzemní vody?) Následuje připojení do sítě, rostoucí počet trafostanic. A pak je také nutné počítat s nestabilitou takového zdroje energie, která může vést k lokálním nebo i plošným blackoutům.

Jaderný reaktor je stabilní, vykrývá nestabilitu větrníků a spol. Nefouká, nesvítí, rožnout si doma můžete díky jádru (či uhlí a plynu). Nemusí se k němu stavět 840 zpevněných cest, stačí jedna. A pak připojení do sítě, které je u jednoho stabilního zdroje pro energetiky jednoduché, u zapojení 840 nestabilních zdrojů je pak problém už jen ohlídat, aby nebyl víc zátěží než přínosem.

Už samotná debata kolem akceleračních zón je nemocná. Někde větrníky dávají smysl. Ale my nehledáme smysl, my jdeme plnit šalebné sny byrokratů z Evropské unie, na které se jako noční můry pověsí po solárních baronech i větrná knížata.

Proč už asi dvacet let jen mluvíme o tom, že bychom měli dostavět další reaktory? Jak to, že ještě nestojí a nestaví se další? Vždyť to, právě to vůbec nedává smysl.

P. S. Mám rád počty, ale stejně tak rád v nich pokulhávám. Takže výsledky jsou snad správné, pokud jsem se někde sekl, nesekl jsem se řádově, rámcově čísla sedí. Tak.

ZDROJ: https://cz24.news/ted-to-roztocime-drahousi-komentar-stepana-chaba/

P.S. Lokální atomové elektrárny, nejčastěji označované jako malé modulární reaktory (SMR - Small Modular Reactors), představují moderní směr jaderné energetiky a náhradu za větrníky a soláry. Na rozdíl od velkých jaderných elektráren (jako jsou Temelín nebo Dukovany) se vyznačují nižším výkonem (obvykle do 300 MWe na modul), vyšší bezpečností díky pasivním systémům a možností sériové tovární výroby, což zkracuje dobu výstavby. Toto je jedna z cest pro moderní energetiku v níž jsou nejdále Ćíńané, RF a Japonci, jejichž sériová výroba se uskuteřní do 4.let, než si znehodnotit naše území na 20 let soláry a větrníky (jejich životnost). Princip: Tyto reaktory (např. rychlé množivé reaktory) produkují více štěpného materiálu (např. Plutonium-239 z Uranu-238), než samy spotřebují.

• "Palivo, které hoří samo": Tím, že reaktor vyrábí nové palivo, „replikuje“ svou schopnost vyrábět energii.

• Výhoda: Využitím odpadu z běžných reaktorů mohou tyto systémy fungovat tisíce let bez nutnosti těžby nového uranu.

• Princip: Tyto reaktory (např. rychlé množivé reaktory) produkují více štěpného materiálu (např. Plutonium-239 z Uranu-238), než samy spotřebují.

  Iv  Souvísející:https://energieupramene.blogspot.com/2026/02/budou-dotacni-korupcni-tunely.html