Většina obyvatel Země sledovala hrůzy v Japonsku při tsunami a následnou havárii jaderného
reaktoru. Tyto scény byly velmi emotivní a až neskutečné. Měli lidem celé
planety ukázat bolest a pochopit celé toto dění. Někteří na západě to brali jen
jako událost. Jenže ona to nebyla jen událost, byl tam velmi silný duchovní
náboj, který měl poučit a naučit lidstvo jít do svých nejhlubších hlubin duše
pro poučení.
Je přirozené cítit strach, úzkost i šok při těchto
událostech. Je to impuls, najít v sobě způsob, jak se zbavit stresů,
naučit se relaxovat a léčit tím i sebe. Při těchto záběrech z Japonska
byly vidět i krásy života, o vzrůstajícím duchu, jež dávají naději pro lidstvo.
Obraz z jednoho záznamu, kdy tsunami smetlo obydlí a
jeho majitel stál u zbořeniště svého domova, společně se dvěma jeho psy,
všichni promáčení a třesoucí se chladem, svorně semknuti do klubíčka. Mokré,
prochlazené a v šoku toto krásné zvíře, zobrazuje reálné znaky skutečné lásky, přátelství a
ochrany při této katastrofě. Jsme naučeni (špatně), že zvířata jsou duchovně
postaveny níže než člověk ( a to záměrně, abychom si omluvili svou hrubost).
Situace dala jasně najevo jak jsou všechny bytosti spojeny na této planetě svou
duší a schopností se starat.
Pro mnoho lidí naší společnosti byl však kladen důraz na
stálé klidné chování, uprostřed tohoto zmatku, spojeného s úzkostí. Bylo
úžasné, jak se v této společnosti málo projevilo rabování a nebo nějaká
trestná činnost. Lidé stáli trpělivě ve
frontách na jídlo s klidným vzezřením ve tvářích i v této
nejbrutálnější scéně.
Kdy v troskách hledali své blízké od jedněch trosek
k druhým. Jejich naděje a láska zobrazovala hloubku lidského srdce. Nebo
lidé, pracující přímo v elektrárně na záchraně, kdy jim muselo být jasné,
jak skončí, bylo to obětování a péče pro druhé, jejich hloubka srdce.
Jakpak by se
chovala naše společnost, jež má atributy srdce, lásky, obětování a soudržnosti
tak okleštěné, jak jsme byli svědky rabování, znásilňování, včetně příslušníků
pořádkových sil, do té doby, než přikvačila armáda a nemusíme jít daleko, kdy
při záplavách se rabovaly opuštěné domy a vesele se šmelilo i z obyčejnou vodou. Takový rozdíl si tato společnost
nechce ani připustit, bylo to jako lekce sebepoznání v živém obraze. Ale
japonská společnost si toto poznání uvědomila do plné hloubky významu a proto
se začíná odklánět i po ekonomické stránce od dolaru, tedy i systému a
vydírání, pro lepší budoucnost generace. Viz článek: http://energieupramene.blogspot.cz/2012/05/rothschildove-rockefellerove-se-spojuji.html
Ten pocit by měl být cítit hluboko v nás,pokud je to upřímné je to nejspíš samotné spojení se svým duchovním Já.Je to však těžké,když už odmalička je nám tato schopnost s kterou se rodíme potlačována,mám však pocit,že je to pro některé z nás vlastně temná lekce,kterou když pochopíme,tak dojde prohloubení této schopnosti. Kuba
OdpovědětVymazatJednou jsem četl bibli a je tam pasáž jako bůh zničil Sodomu a Gomoru, neboť se už nemohl dívat na to zkažené lidstvo.
OdpovědětVymazatPokud existuje nějaká vyšší moc, tak jsem překvapen, že ještě nezasáhla, že ještě nás tu nechává naživu. To co se děje, nemá obdoby. Zprávy jsou jako horory, stačí 1-x za den se podívat a mám zkažený den.
Záběry na bojiště, na mrtvé civilisty, na hladovějící a podvyživené děti, a potom na okázalé plesy boháčů, manipulace se zdravím, penězi, počasím, ... razantní nástup "demokracie" u nás po r.. 1989, připomínající soustavný pád do bahna, .. toto je cesta do záhuby, bůh možná ani nebude muset zasáhnout, zničíme se sami.
Nebyl bych takový pesimista, už jen Váš nesouhlas s tím co se děje, je důkaz toho, že jsou mezi námi zdraví jedinci a to nemyslím fyzické zdraví a je Vás víc a víc, proto dostáváte čas, aby jste ručičky vah vychýlili. Louže vody vzniká taky z kapiček a pak je to potok atd. Dostáváme čas i s lekcemi a nebojte, selekce inteligence existuje jako velmi mocný zákon Universa.
VymazatTomu říkám BE-BE dobré ráno:
OdpovědětVymazathttp://www.reformy.cz/zpravy/10000x-rath-esm/
Myslím,že bůh není nic vně nás co by nás mohlo zničit,je to právě to uvnitř každého z nás a pokud tomu svému vnitřnímu hlasu nejsme schopni naslouchat,nejsme schopni naslouchat sami sobě a potom to tak dopadá.Je to jako kdyby auto řítíci se ulicemi města nemělo řidiče.Neviděl bych to ale černě,když se zaměřím jak na přírodu tak na člověka vnímám,že je to v každém z nás,ve všem živém i neživém, byť je to potlačené,nikdy to nikam nezmizelo,stačí si vzpomenout :-) Kuba
OdpovědětVymazatZalezi urcite i na povahe tej katastrofi a rozsahu ako sa budu ludia chovat.Japonci su vedeni k ucte k cloveku odmalicka.Ozaj bolo pekne vidiet ako sa ksebe spravali-mame sa co ucit!Ale tiez niesu svety..zabijaju velryby a delfinov po tisicoch.Neviem cim to je,ale clovek je podla mna ako tak dobry,no ludia-dav su prasata!Je to zvlastne,ale ked napriklad naburas a si zraneny a je pritom dav ludi nikto nepomoze.Naopak ak pride len jeden-zacne pomahat-zachranovat zraneneho. :-( No myslim ze cim sme vo vecsom prusere ako ludstvo tym viac ludi sa meni k lepsiemu.Asi to suvisi aj stym ze nastal cas zmien!A tie zmeny zacina byt konecne vidiet. I tu!:-) ..Mailo
OdpovědětVymazatVelmi dobrý pohled a pravdivý.
VymazatSouhlasím, někdy mi to připadá jako bychom měli strach dát najevo své city.
VymazatPokud jsme v davu, tak spoleháme na to, že pomůže někdo jiný, někdy čekáme na někoho, kdo se první dá do pohybu a pak se necháme strhnout .
Samotář