Našel jsem na webu velmi pěkný článek na výše uvedené téma.
Existují totiž mezi námi lidé, většinou zatvrzelí materialisti, kteří by stále
někoho někam vedli, poučovali něco dokazovali a hlavně donekonečna ostatní napravovali. Brali Vám Vaši svobodnou vůli, Vaše názory na které máte nezadatelné právo jako samostatně myslící bytost a pletli si vás s těmi ovcemi. Oni v sobě vlastně popírají
tu hlavní lidskou stránku, většinou lásku, radost, porozumění ( to jim chybí nejvíce), tyto veličiny se
nedají žádným měřákem změřit a přesto existují. Tento článek velmi pěkně
nastiňuje, jak by měl člověk vlastně existovat opravdově. Pravda a realita není
neměnná hodnota, co se dnes jeví jako pravda, múže být za 50. let jako kachna a
to se týká obou směrů, jak poznání duchovna, tak materialismu. Vyspělá společnost může
být jen ta společnost, která dokáže protnout duchovní materialismus, pokud jsou
tyto dva obory od sebe odděleny, nevzniká vyspělá civilizace. Tento článek mne
velice zaujal a proto zde ho kousek otiskuji.
Pythagoras se svým pojetím kosmu stal zakladatelem vědeckého pohledu na
svět. Byl to první vědec, protože stvořil samotné základy. Jeho
pojetí kosmu je třeba správně pochopit, jinak vám nebude jasné, o čem vlastně
mluví.
Vnitřní svět, duchovní svět se řídí určitými zákony, které jsou
neměnné, věčné. Tyto zákony nejsou závislé na čase, jsou mimo čas. I sám čas se
jimi řídí. Chcete-li něco dělat ve vnějším světě, musíte zase vědět, jak funguje
vnější existence, protože bez této znalosti nemůžete uspět.
Příroda se vám nemusí přízpůsobovat - vy se musíte přizpůsobit přírodě.
Přírodu získáte jen tím, že se jí přizpůsobíte. Můžete ji i dobývat, ale
nesmíte jít proti ní - musíte jít s ní, být v souladu s přírodou. A stejně tak
můžete ovládnout své vnitřní království - nikoli proti jeho zákonům, ale v
souladu s nimi.
Právě díky této mystické vizi - že svět není náhodný, není to
anarchie, ale naprostá harmonie; že je to kosmický svět mající řád - dokázal
Pythagoras objevit tolik věcí pro každého, kdo hledá.
Pro Pythagorase je věda hledaní pravdy v objektivním světě a duchovno je
hledaní pravdy v subjektivním světě - a filosofie je hledání pravdy. Proto jsou
věda a duchovno jako dvě ruce, jako dvě křídla. Nejsou to protiklady, ale
navzájem se doplňují. A svět by byl mnohem lepší, kdyby si to opět uvědomil.
Celý článek zde: http://www.facebook.com/note.php?note_id=10150574374453478
S tímto článkem se plně ztotožňuji a má hlubokou pravdu - Člověk musí
být jak materialista, tak duchovní bytost. Zvolit si jen jedno má fatální
následky. Nemusíte se rozhodovat, můžete mít oba světy - měli byste mít oba
světy; je to vaše přirozené právo, které si nikdy nenechte vzít, i kdyby na Vás útočili a vyhrožovali, pak sám před sebou zůstanete inteligentní bytostí a ti druzí, ti si mohou myslet co chtějí, jednou se stejně budou zpovídat ze svých činů. No a zuřivým materialistům, co by stále někoho napravovali, ukončím zvoláním Dr. Steven Greer - NASRAT! (omluva, ale líbilo se mně to, ono se to k nim hodí jak SPZ.).
To sedlo :-D
OdpovědětVymazatJá to zase vnímám tak,že je vše rovnocennou existencí.Tudíž nerozlišuji mezi hrubou hmotou,duchovnem,bytím ve smyslu,že je vše existencí,v které jsme a učíme se.Z tohoto pohledu nemá smysl jedno či druhé upřednosťovat nebo zavrhovat.Stejně tak co se týká hmoty tak nerozlišuji mezi paprskem světla a kamenem na zemi ve smyslu,že obojí je energií akorát jiné povahy.Problém vidím v zůžování vědomí,které má za následek ulpívání na jednom či na druhém.Případem úplného ulpění například na hmotě je velká část vědců,je potom smutné sledovat jak pořád nemohou příjít na řešení problémů,i když je to řešení přímo před nimi,akorát ne v jejich hmotné sféře,nakonec to vědšinou dopadne tak,že "vaří z vody".Myslím,že nic by nemělo být předem dané a neměné.Jisteže existují zákony,dá-li se to tak nazvat,ale ty se mění jako všechno,aby byl možný vývoj.Kdyby byly všechny zákony dané a neměné,vše by postupně degenerovalo,protože by se to nemohlo vyvinout dál než v rámci těch neměných zákonů.A kdo ví,také se mohu plést :-)
OdpovědětVymazatTák, dvě strany jedné mince :-)
OdpovědětVymazatVážení.
OdpovědětVymazatMoc zajímavý téma. Navíc se do něj zapletl můj oblíbenec. Nejsrozumitelnější a na nic si nehrající, plnej humoru, lásky, radosti a tolerance ... OSHO! Určitě jeden z největších myslitelů a vůbec l i d í , kteří navštívily 20. století. Ale pokud jde o téma ve kterým je řeč o řeckejch učencích, myslím , že měli bejt uvedeni ještě ti před nimi. Tedy Egypťané, Chaldejci, Sumerové a ještě hlouběji slovanští volchvové z Meteory. A pokud se jedná o jiný kontinenty, tak mnoho jinejch ...? Všichni tito myslitelé nám vlastně předávali daleko starší moudrost, která u těch, kteří byli časově blíž a blíž naší době stále víc chudla a ř e d i l a. Až se téměř a víme proč, skoro vytratila. Tím samozřejmě nemám v úmyslu znevažovat osobní vklad všech těchto velkejch lidí za kterejma obvykle stály i školy na což taky nesmíme zapomenout. Osho. Osho? Osho! Docela se stydím napsat Popleta Matěj