pátek 19. srpna 2011

Získávání energie z „Nulového bodu“.


Uvod.
Záměrně jsem nenapsal přístroj na vybuzení „VE“, jelikož není mým záměrem někoho přesvědčovat o těchto věcech a je toto zde, jak celé tyto stránky, určeno jen určité malé skupině, která hledá jiný pohled na věci kolem nás a navíc abych i zabránil trochu robotům  pokud možno ve vyhledávání pod názvem "VE".

Konvenční fyzika stále opakuje staré a nehledá žádné nové pohledy na celý systém, stále považuje náš svět i se svými poučkami za uzavřený systém, jelikož jim to i vyhovuje, jenže opak je pravdou, celý Vesmír je propojený vzájemně i s těmi paralelními Vesmíry, z něhož se vše bytí skládá, tedy systém je vždy otevřený a působí ze zdejšího prostoru i na jiné, jichž jsme nedílnou součástí, kdo tuto základní podstatnou věc nepochopí, bude stále v oponentuře blábolit něco o perpetuum mobile, ničit bezohledně vše okolo a myslet si, že to tím končí, nikdy se nedostane dál.

Vybuzení nulového bodu.
Velmi dobrým příkladem je zařízení pulsního motoru p. Bediniho, je to velmi skvělé zařízení s úžasnou účinností. Je to skvělý příklad pro skeptiky, kteří i kdyby zařízení viděli pracovat na vlastni oči, poví "toto je perpetuum mobile a je to proste nemožné". Tento postoj je vlastně pro nás určitým způsobem užitečný z mnoha důvodů, ale to zde nemám v úmyslu nyní popisovat.
Můj pokusný Bedini motor
John Bedini jednou řekl, žádné měřící  zařízení mimo osciloskop nedokáže tuto energii odměřit. Je to nebezpečné, ale při nízkonapěťových obvodech je jediným měřícím přístrojem, schopným odměřit zářivou energii, prst, a to mohu potvrdit, několikrát vyzkoušeno na vlastním těle.

Velmi jednoduché  zapojení na shromažďování zářivé energie od nulového bodu je zde na obrázku. Vždy jsem říkával, aby si toto zapojení skládající se ze standardního obvodu s NE 555 schovávali na další pokusy a obeznámení s problematikou.
schéma NBIV

  

Cívku L1 vyrobíte na případné pokusy jako vzduchovou, tedy bez jádra (transformátory jsou pro mne v těchto případech již velmi zastaralá zařízení, spotřebávající mnoho materiálu, tepla např. pro měniče atd.). Diody u cívky použijte  na větší napětí a proud. Moje cívka byla plochá Teslova, ale můžete použít i běžně navinutou na PVC trubce. Výkon záleží na počtu závitů a průměru vodiče. Velmi důležité je, aby zařízení nebylo uzemňováno, jinak vám veškerý výkon odejde do uzemnění. Velmi důrazně upozorňuji, že na vývodech je opravdu napětí 400 volt, tak opatrně. Jak toto využít, nechám na Vás ( např. kapacitní dělič atd.), jen musím připomenout, že např. mnoho pokusníků si myslí, že při zapojení této získané energie na vstup zařízení, které pracuje s nulovým bodem, že jim zařízení již pojede samostatně. Omyl, velmi důležité, obvod vždy musí být galvanicky oddělen ( měnič,kapacita,trafo atd). 
Jak naladit bez osciloskopu?
Jednoduché, zapojte na svorky u kondenzátoru klasickou  žárovku 15-40W/230W a laďte trimry R1-2 až žárovka svítí naplno – máte naladěno zařízení. 
Jednou uviděli fotografii zařízení na  jistém cizím foru  tkzv. „znalých“ elektroniků, reakce hlavního admina byla – jak se mně podařila dát do té žárovky další 12V žárovka, aby ta žárovka na 230V svítila. Už z této reakce je jasný postoj, že veškeré vysvětlování je ztráta času, jeden kolega vždy říkal: „nechci umřít blbé“, měl pravdu, byl to rodilý Hanák a ti druzí ať raději žijí jako b … a ve svých ulitách, přeji jim to!

opravdu zářivá energie

 

Teď ještě na závěr obrázek, jak vše asi probíhá, z něj je patrné, že soustava je otevřená a potvrzuje náhled na svět, že vše se vším souvisí a to ve všech prostorech, i těch nám zatím neznámých. K něčemu podobnému vlastně dochází i jak jsem psal v článcích " Pravda o životě trochu jinak", ikdyž v jiném oboru, ale princip je úplně stejný. I každá silná myšlenka porušuje rovnováhu v jemnohmotné sféře a reakce na sebe tšinou taky nedá dlouho čekat.

"t" + nahoru, je výchylka v našem prostoru a "t" je náš prostor s časem

 


Pokud zde vytvoříme nějakou výchylku a to prosím nemusí být jen energetická, vždy vyvoláme reakci našeho sousedního prostoru, zvláště u elektromagnetismu, týká se to i gravitace, elektrostatiky - velmi špatné pojmenování i pochopení  současnou vědou  atd. prostě všechno to, co náš současný prostor stabilizuje a umožňuje vlastně být,  ten se bude vždy pak snažit o okamžité vyrovnání narušeného prostoru a to velmi rychlou meziprostorovou reakcí do 50ns. Vesmíry jsou založeny na dodržování rovnováhy, až nám to dojde, tak snad už nebude pozdě.
Pozor, pracujete s velkým napěťovým potenciálem, za případný úraz nenesu žádnou odpovědnost – je to jen na Vás. Snažte se tyto  poznatky šířit skromně a v tichosti, bez exkluzivity, vyplatí se Vám to, opak je cestou do pekel v současném "systému" !! 
No a ještě jak jde vyrobit pavučinová (Teslova) cívka ze starého CD, pro výřez je lepší silnější plátek, ne ten jemný. Takže žádné perpetuum mobile, jak jsem naznačil nahoře.
Zaznamenal jsem takovou výraznou debatu na toto téma.
Autor:
Hezkou sekundární zpětnou vazbu má kouzelná skříňka vyvolala - aneb když z nebohého "racionalisty" začnou mluvit podvědomé obavy, když si "šarlatán" připraví nové nástroje pro svou práci. 
Oponent:
Skutečnost je ovšem zcela bezpečná - když někam elektricky "švihneš" 125 mJ, pak se nám něco přemění v teplo a zpátky se vrátí ten zbytek, tzn. méně než 125 mJ.
Potud netřeba obav.
Cituji:
Právě tento pohled Oponenta je velmi zavádějící, jelikož se drží stále převládajícího stejného klasického pohledu i myšlení na obvod. Při klasickém pulsním napájení jistě musím počítat se ztráty ve vinutí (teplo) a tkzv. zpětný kop bude jistě stejný, ne -li o něco menší. Jenže v obvodě u tohoto tématu musí dojít k tomu, že do cívky nesmí přijít plný proud (napětí je o něco rychlejší), v hodnotě 1/2-3/4 naplnění indukčnosti se musí  puls přerušit, tedy se bude jednat o jisté naladění na obvod a přívod k indukčnosti musí být proveden ne mědí, ale vodičem s jistým odporem, tedy špatným vodičem, proč asi Tesla používal jiné vodiče než Cu a Al?. To je ten jiný pohled a myšlení, které těmto klasikům nejde.



Došel velmi pěkný komentář k tomuto článku a tak ho zde otisknu do článku, aby se neztratil, zde je:

Poznámka ke schématu
Stav. Při zavřeném tranzistoru je na cívce plné napětí zdroje. Po otevření napětí poklesne téměř k nule a je dáno ztrátou na tranzistoru. Po zavření skokem vyběhne ostrá kladná špička za cívkou. Pokud by to tak nebylo, nemohla by dioda v propustném směru za cívkou odebírat kladné napětí a nabíjet jím kondenzátor.
Vyběhnutí špičky si lze představit také jako dynamický děj. Cívka se postupně stává vodivou. Rostou a bytní siločáry, narůstá magnetické pole. Po odpadnutí napájení se siločáry „bleskem“ stahují do cívky. S velkou dynamikou jakoby zábleskem, nebo vlastně inplozí. V tento okamžik (odpojení) se cívka stává „svobodnou“, a protože tok magnetického toku, siločar, je stejný jako při sepnutém tranzistoru, ale rychle vsáté do sebe; tak má špička znaméno +.
Při uvažování jak popsat zášleh dynamiky hroucení do sebe z viditelného světa; mě napadla „hra“ a barevné plápolání polární záře.
Vlna rostoucí energie vycházející z kladného napájejícícho napětí. Proto kladná špička.

Lze si to představit tak, že cívka získala směrovou dynamiku a nárůst energie. Po odpojení tranzistoru se tato dynamická vlna zastaví, vzedme a „vyběhne“ ze systému; nemůže odtéct.

Podobně jako vlna v moři, které se postaví do cesty pobřeží.
Úmyslně popisuji jakoby ´opačně´ než je běžné, i z pohledu dynamiky vtažení a vyzáření.

Uf. Tak dosti hlavylámání.


Pokud cívka bude zapojena mezi tranzistor a zem(-). Pak popisované děje jsou naprosto stejné. Jen s tím rozdílem, že dynamika děje „odsaje energii“ z místa mezi cívkou a tranzistorem. Po uzavření tranzistoru.

A tomu již odpovídá střída impulzu namalovaného obrázku. To je plný nárůst U po sepnutí zdroje, cívkou začíná procházet proud, pokles napětí a, po skokovém vypnutí dynamická záporná špička na cívce.
Ostatně, popisované děje vysvětlují i vznik špiček na ostatních součástkách...
A z uvedeného zase vyplývá, že zařízení lze postavit dvojčině;kladné špičky odebírat nad tranzistorem, záporné pod ním přes diodu v závěrném směru.Výkon pak múže být dvojnásobný, zvedne-li se dvakrát napájecí U. Vydrží-li tranzistor. A použije-li se stejná cívka mezi zem a tranzistor jako horní...Při stejném proudu..
Odebírat lze např. paralelně, „ přes tranzistor“.

Ps.Popisované děje jsem si „prohlédl“ a popsal. Pro někoho bude text mluvit; po přečtení těchto řádek bude mít jasno, natolik, že si řekne, aha už chápu, vždyť je to tak jasné... Tak se toho neděste.

( Pozn.; Chci věřit, že nikoho nenapadl rozpor „chápání“ mezi prezentovaným obrázkem a konkrétním zapojením, jinak bych Iv na to upozornil.)

31.10.2012 Vidím, že kolega  Papalashvili Dimitri z Tbilisi se pustil dále rozvíjet zařízení:
http://www.tarielkapanadze.ru/Cold_Electricity.htm

Novější článek:http://energieupramene.blogspot.com/2012/04/model-na-nulovy-bod.html

Rovněž je vhodné si přečíst i tento článek, protože vždy se hned někdo vyrojí na nějaké diskuzi a žvaní zdánlivě velmi zasvěceně o nějakém perpetum-mobile jako zaklínadle, ale přitom neví o čem blábolí, ale vše je vhodné pro matení lidí. :http://energieupramene.blogspot.cz/2012/08/volne-energie-skryta-nedorozumeni.html


89 komentářů:

  1. Dobrý den,
    ani po zvětšení si nejsem jist - u C3 je plusový kontakt "dole"? (není nutné, mohu koneckonců vyzkoušet)
    Ještě mi nebylo jasné "galvanické oddělení", ale přítelkyně Wikipedie mi pomohla. Našel jsem tam (mě se líbilo nejvíce)pro přenos vyšších proudů a napětí motorgenerátor (bohužel nejnižší účinnost). Pro malé hodnoty optickou vazbu(nejvyšší účinnost). Pokud to chápu dobře, množství získané energie bude zřejmě závislé na odběru. Dá se říci, že čím větší odběr, tím vyšší vstup (snaha o vyrovnání). Je to tak?
    v L1 se jedná řádově o jaký počet závitů (pro neelektrikáře jako já)- desítky či stovky?
    Jinak opět skvělý článek zřejmě směřující ke skloubení všech předchozích.
    M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle vidím jako reálné řešení oddělení. Prakticky: po skončení pulzu je cívka oddělena a muže pracovat svou setrvačností... http://www.tarielkapanadze.ru/Images/UFOpolitics/Fig13.gif

      Vymazat
  2. Děkuji za zvídavý komentář a to je dobře, je veden slušnou formou a jde z něj cítit zájem o problematiku věci.
    Takže hned odpovím na otázku polarity kondenzátoru C3 - ano, plus je dole, všimnite si obrázku s grafemteoretické reakce, vše pod čarou "t" je pro nás z tohoto prostoru záporné a proto ty diody obráceně. Ať Vás ani nenapadne zapojovat tento elektrolitický kondenzátor obráceně v tomto zapojení. Elektrolyt se dá totiž velmi dobře použít jako roznětka k jakékoliv náloži při obrácené polaritě kondenzátoru, tzn. jako roznětka obrátit polaritu, nebo napájet střídavým proudem, má sice trochu časové zpoždění, ale funkce je jistá, takže pokud nechcete dopadnout špatně a nemáte to na obranu svého soukromí a vlastnictví, dodržujte polaritu.

    Galvanické oddělení - ano, používají se např. optočleny, ale ty svou stavbou jsou určeny jen pro malé impulsy, tedy většinou přivádí nějaký signál do řídícího zařízení.

    Co se týče motorgenerátoru, Wikina má pravdu, nejnižší účinnost při současném tech. provedení, ale jakmile se u tohoto zařízení dodrží jisté gravitační zákony spolu s magnetismem (vidíte, to jsou ty věci, co stabilizují náš prostor), dojde k opaku, zařízení zvětšuje svou účinnost, začne čerpat energii a začne být samostatné za jistých podmínek.

    Další otázka - pokud to dobře chápu, množství získané energie bude zřejmě závislé na odběru - omyl, množství získané energie vždy závisí na velikosti porušení okolního systému, v tomto případě zde, čím větší impuls, tím větší zpětná reakce, tj. snaha prostoru o vyrovnání.
    K otázce cívky - já jsem použil Teslovu cívku, jelikož zde je potřeba, aby měla velou indukčnost, ale malý odpor, kluk byl velmi chytrý, jen touto konstrucí toho docílil, nemluvě o skalárních vlnách(to snad jindy), pro zkoušky však stačí namotat cca 50-100 závitů drátu CuS s průměrem 0,15 - 0,45 mm2,jak jsem naznačil v článku, výkon zařízení je dán indukčností a průměrem vodiče.

    Zdraví a drží palce v životě Iv

    OdpovědětVymazat
  3. Jen bych ještě dodal malý dovětek k Vaší otázce na množství získané energie - navíc je důležité utvořit trvalý "most", pak Vaše myšlenka je správná.

    OdpovědětVymazat
  4. Pro případné kutily, co to zkusí a nemají zkušenosti ani věděmosti v elektronice jako já, podám pár postřehů. Klíčovou součástkou bude dle mých pokusů cívka. Zatím se mi všechny spálily, nedosáhly ani 12V, případně jsem musel obvod přerušit, protože se mi tranzistor, byť připevněný na velkém chladiči, propaloval DPSkou (proč tak, nevím). Došel mi drát a další bude až "někdy", ale i tak doufám, že správnou cestou bude odzkoušení Teslova patentu, který doporučuji alespoň přečíst:
    Nikola Tesla, U.S. patent #512,340, "Coil for Elektro Magnets". Jde o bifilární vinutí, ovšem jinak zapojené než jak se uvádí v běžných elektrobrožurách.
    Po odzkoušení podám další zprávy z bojiště (pokud ovšem moje tělesná schránka pokus vydrží). :-)
    M.

    OdpovědětVymazat
  5. Cívka nesmí "hořet", to asi značí, že vám nejde puls z časovače a nebo nemáte naladěno správně. Zkuste místo cívky zapojit jen žárovku na napětí jaké používáte, tedy asi 12V(pokud nemáte osciloskop)a regulací trimrů by jste měl dosáhnout kmitání(blikání) žárovky, pokud ne, časovač nejede, včetně výstupu koncového tranzistoru.Při funkci, na cívce, digitálním nebo analog měřákem ani nebudete mít 12V, ty to nestíhají. Při oživování nenapájejte zařízení plným napětím 12V, ale bude stačit např 6V, NE555 jede od 4,5V, tím zamezíte více případným škodám, když není dobře zapojeno. Ještě vám to ulehčím, pro odzkoušení pokud máte doma nějaký transformátor, vyzkoušejte zapojit na nějaké vinutí s větším počtem závitů - taky možnost vyzkoušení.

    OdpovědětVymazat
  6. Takže jsem zkusil namotat jednu cívku dle návodu na CD. Není to žádnej krasavec, ale účinost je o 50% vyšší (na výstupu) než u cívky, kterou jsem použil z nějakého trafa. Cívka se jen lehce zahřeje než se podaří nalézt kmitočet. Takže opravdu výkon zařízení na té "správné" cívce.
    Co se však stále značně zahřívá je tranzistor. Sice se zatím nespálil, ale při přiložení prstu to pěkně zasyčí. :-)
    Je to normální?
    Michal

    OdpovědětVymazat
  7. Tranzistor by se tak hřát opravdu neměl, aspoň ne mně, ikdyž jeho pracovní teploty dle výrobce jsou od -55 - 150 st.celsia, ale snižuje to účinnost ve ztrátě tepla. Je nutno trochu zalaborovat s hodnotou odporu na vstupu do Mosfetu, vypadá to, že se vám "chlapec" úplně nezavírá. Ovlivňuje to i faktor navržení plošňáku, překontrolujte mezery u souběžných spojů a vyčistit lihem.

    OdpovědětVymazat
  8. Další poznatek pro případné kutily v tomto megaexperimentu. V žádném případě, opakuji a podtrhuji, v žádném případě se nesnažte odfláknout jakoukoliv část obvodu a už vůbec ne výrou cívku. Preciznost provedení cívky je veledůležitá! Ještě nevím proč a co s tím, protože pro galvanické oddělení obvodu je třeba DC na výstupu asi změnit na AC(moje neznalost v el. způsobila shoření několika transformátorů než jsem přišel na to proč), ale osobně musím použít buď kondenzátor na daleko vyšší napětí nebo citelně zvýšit jeho kapacitu použitím kaskády kondenzátorů, protože při jednom z pokusů, kde jsem použil cívku jen o pár závitech (tuším necelých 40 - nebyl již drát), ale s kterou jsem se "vymazlil" a nebyla to ani plochá teslova cívka, mi na výstupu lezlo napětí značně převyšující možnosti mého kondenzátoru a multimetru, který je do 600V.
    Michal

    OdpovědětVymazat
  9. Zdravím Michale,
    nyní moc času nemám, ale jsem rád, že někdo experimentuje a vlastníma rukama i myšlením se seznamuje se "zářivou energií", lepší je název energie "nulového bodu". Potvůrka, a že jí tam je ve špičkách, doporučil bych baterii kondenzátorů, hlavně sériově, aby jsi zachytil co nejvíce této energie a pak na odběr vývod jako dělič z těchto sestavených kondů, ale hlavně, stále na pozoru, jak zdraví, tak měřáky.

    OdpovědětVymazat
  10. Tak k té baterii kondenzátorů jsem již dospěl také. Zatím jsem vykuchal naší starou, leč funkční :-)) televizi, kde nějaké větší kondíky byly.
    Jen mám stále pro mne neřešitelný problém galvanického oddělení od spotřebiče. Pro použití transformátoru musím převést DC, které je na výstupu na AC a na to nestačím.
    Sice dávám do kupy další AKO, který by měl dělat AC při 50Hz, ale mám problém s napětím, které se mění podle zátěže a s tím pochopitelně i napětí na výstupu z trafa. Neznalý potřebných vzorečků nevím jak dál.
    Kondenzátory jsou 2x220uF/400V a 1x 330uF/400V.
    Bylo by troufalé Vás poprosit o nasměřování na nějaké vzorečky, které mám prostudovat?
    Teď koukám, že jste psal o seriovém zapojení kondenzátorů. To mě mate. Já je dal paralelně, kvůli zvýšení celkové kapacity.
    Asi mě stále zkoušíte nasměřovat ke kapacitnímu děliči, že? Ale ten jak jsem zjišťoval je též určen pro AC. Nebo mám ten druhý AKO dát až za tento dělič a tím se dostat na napětí, které bez problémů zvládnou stejné součástky jako jsou použité v IVBN a pak trafo?
    Omlouvám se za spoustu všetečných otázek, ale ležím u toho celé dny a doma mě mají už za magora. Takže když ne jim, tak sobě bych rád už dokázal, že v těch kondenzátorech na konci je opravdu schována i VE z NB, kterou zřejmě bez toho galvanického oddělení nikdy "neuvidím". :-)
    M.

    OdpovědětVymazat
  11. Berte to jako odzkoušení teorie, už jenom to, že získáváte tak vysoké napětí bez použití nějakých měničů a traf je pro Vás známkou toho, že ve fyzice není vše v pořádku. A jen v tom neležte, to není ta správná cesta, když je problém, seberte se a běžte na procházku do lesa a nebo běžte dělat na zahrádku, přijde okamžik, kdy Vám bud vše jasné.
    Ano, napsal jsem Vám, aby jste dal elity do série, tím zvětšíte možnosti napětí soupravy elitů, protože kdyby jste měl citlivý osciloskop, tak by jste zjistil výši negativního impulsu, takhle to jen zkoušíte, ale myslím, že na Vaši cívku by stačili dva v sérii a k nim můžete paralelně připojovat další a pak zkuste odběr DC vývodem z jednoho krajového vývodu elitové baterie a druhý vývod z prostředka elitové baterie, nechte je nabít nějaký časový úsek(2-5s) a pak připojte nějaký odběr, třeba i tou žárovkou, nebo dvěma, záleží jaké max. napětí dosáhnete a jak dlouho bude svítit na plný výkon. To máte aspoň základ. Jen moc netlačte, hrejte si, nic víc.

    OdpovědětVymazat
  12. Zdraví taky experimentátor. Nebyl by kmání tištáček a jakě jsou proudové nároky na ten 12V zdroj esi by nestačila nabíječka od telefonu.

    OdpovědětVymazat
  13. Dobrý den,
    plošný návrh nemám, ale má ho Michal, některou poštu čistím, jelikož by toho bylo moc v bajtech a od Michala jsem jej smazal taky. Proudové zatížení závisí na cívce, z jakého průměru drátu je vinuta, čím větší průměr, tím větší pulsní odběr, nabíječka na telefon ne. Je to zde jen pro objasnění principu, ale laborování se meze jistě nekladou.

    OdpovědětVymazat
  14. Ahoj Michale,chtěl bych tě poprosit o návrh tištěného spoje abych mohl taky zkoušet. Diky

    OdpovědětVymazat
  15. Návrh DPS mohu poslat, ale mám tam pár úprav. Já tam použil 4ks trimrů. Jeden pár dle návrhu Iv a druhý pár je do série k tomu prvnímu s větším odporem. Bylo to potřeba při experimentování s větším počtem cívek. Některé potřebovali jiné střídy i mezery mezi nimi a uvedené trimry na to nestačily. Dále jsem použil už tři kondenzátory paralelně za sebou na zvýšení kapacity. Návrh mohu dát, ale budou potřeba asi nějaké úpravy dle tvých potřeb. Já ho dělal pro součástky, které jsem vykuchal z televize a co jsem měl v šuplíku.
    Bude-li zájem, buď bych to poslal autorovi, nebo bych to někam "upnul".
    Jo a schéma je amatérské, tak když tak bez úšklebků. :-)
    Ale co, dal jsem to jako PDF formát zde:
    http://www.uloz.to/10651383/nbiv-stranaspoju-pdf
    a
    http://www.uloz.to/10651385/nbiv-stranasoucastek-pdf
    Michal

    OdpovědětVymazat
  16. Zdravím, zatím jsem si nenašel čas na zkonstruování tohoto obvodu, jen mám namotané tři cívky n CD a nechávám si vyrábět disky z novoduru o průměru cca 30cm s devíti zářezy. Všechny součástky mám sehnané. Nicméně mám nějaké podněty:
    1. jako kontrolu, zda obvod 555 kmitá, doporučuji na jeho výstup (trojku) zapojit proti jednomu pólu napájení akustický piezo měnič. Dá se pořídit od 5Kč.
    2. jako možnost využití výstupního vysokého napětí mě napadlo použít astabilní klopný obvod (multivibrátor) ve variantě s MOS-FET tranzistory (do 400 nebo i 800VDC), jako zátěž tranzistorů by mohly být primární cívky nějakých transformátorů např. 230/9 volt. Sehnal jsem trafíčka 400/9 resp. 15volt. Hlavně by to pomohlo galvanickému oddělení výstupu (na to kondenzátor, jak je uvedeno v textu, nestačí (nebo jsem tuhle část blbě pochopil)). Nevím - od použití "železa" odrazujete.
    3. Bylo by možné pro zvýšení intenzity "disharmonií" zapojit nějaký vodič jako anténu do bodu mezi MOSFET a cívku?
    4. tuším, že pro co nejlepší dosažení "disharmonie" bude vhodné použít MOSFET verzi obvodu 555, která má (snad) rychlejší změny stavů na výstupu.
    5. pro odběr napětí z cívky jsem koupil rychlejší diody, udělal jsem dobře?

    Bohužel do víkendu se ke stavbě určitě nedostanu a co bude o víkendu, je ve hvězdách. Snad si budu moci výše uvedené předpoklady ověřit "in natura" ;-)

    Těším se na Vaši reakci.

    OdpovědětVymazat
  17. to Honza
    Zdravím, jsem rád, že někdo zkouší, když nic, máte dobrý a nestandardní měnič na DC. Kontrola obvodu piezem je opravdu jen sluchová jako náhražka, ale lepší než ledka, protože tam při rychlosti kmitání nezachytíte okem střídání i vyšších kmitočtů.
    Druhý bod, proč ne, ale místo těch traf bych to hnal do cívek Bediniho motoru, přes spínací tranzistor ??????????? Motor by jste si příjemně reguloval a měřil dobře vstup a výstup napětí. Jen úvaha.
    Třetí bod je podle mne zbytečný, ale pokusům se meze nekladou. Proč? Ta frekvence i hodnota napětí nebude mít vliv na disharmonii – vyzařování do okolního prostoru, frekvence je nízkofrekvenční a napětí v tomto případě nedostatečné.
    Diody jsou jasné, ano.

    OdpovědětVymazat
  18. Dnes mi to nedalo a přemýšlel jsem proč mi z pokusů vychází vyšší účinnost u cívky ve tvaru dvojité(bifilární)spirály než u ploché spirály.
    Chtěl bych se autora optat zda (pokud moje pokusy nebyly něčím ovlivněny) to nemůže souviset s popisem RNA či DNA od N.Levašova. Uvádí, že tvar dvojité šroubovice má zláštní vlastnosti ne nepodobné černým dírám makrosvětě. U RNA dochází k nasávání molekul a atomů z blíkého okolí a jejich následným rozpadem - získání energie.
    Vím, že v tomto případě hrají důležitou roli další aspekty jakýchsi změn měrnosti, ale až příliš mi to připomíná cívku, která nasává energii z NB(éteru?)
    Jsem úplně mimo mísu nebo přihořívá?

    OdpovědětVymazat
  19. to Michal.
    Ano přihořívá a meze experimentování a poznatků se nekladou a navíc, každý máme jiný úhel pohledu a ten bývá právě aspektem vývoje. Je zajímavé, že Tesla napřed začal se svou plochou cívkou a až později přistoupil k bifilárním cívkám. Eter se pohybuje po spirále i kolem zapojeného vodiče v obvodě, takže v ploché cívce je jen jeden vodič a u bifiláru jsou vodiče dva, kolem kterých se éter točí jak had a dochází pokud je dostatečně vybuzeno okolí k jeho interakci. První věta je výborná a teď zkus napájet zařízení samostatnou baterií a jak máš kondenzátory, tak na jejich vývody si napoj druhou baterii - neboj, tím se ti tam už tak velké napětí neobjeví a pojme ho akumulátor, nic neuzemňovat a měř s časem nabití.

    OdpovědětVymazat
  20. Rád bych s tím experimentoval, ale jak jsem již několikrát psal. Přehřívá se mi tranzistor, již po pár vteřinách je rožhaven a pochvíli se i spálí. Místo ochranného odporu před ním (ve schématu tuším 100R) jsem dal 1k trimr, ale ať nastavím co nastavím, buď se přehřívá nebo se pochopitelně neotevře. Už nevím, kde mám chybu. Spoje očištěny a v rámci možností (výroba dps pomocí fixy)co největší vzdálenosti mezi spoji. Pokud by měl někdo trpělivost ke kontrole v odkazu mám schéma a návrh DPS - jak jinak, než amatérsky.
    http://leteckaposta.cz/572164303

    OdpovědětVymazat
  21. Napadá mě, nemůže to přehřívání být způsobeno tím, že mám cívku, díky kteréžto musím nastavit o mnoho vyšší frekvenci než, kterou by mi povolilo původní schéma dle autora a NE555 spolu s IRF740, by prostě nestíhalo pořádně zavírat a proto se přehříval?
    Má smys objednat nějaký tranzistor pro vyšší napětí? IRF740 je do 400V. Není možné, že tam mám více a proto nedovírá? Například tento:
    IRFBE30 ?

    OdpovědětVymazat
  22. V prvé řadě si změř měřákem proud do cívky, buď může mít závitový zkrat a nebo je tam málo závitů, tedy malá indukčnost. Jestli se zavírá nebo nezavírá je blbost,pokud ti to někdo poradil, protože by ti to jinak nic neindukovalo na cívce a tobě na kondenzátoru co vím, je jmenovité napětí kondenzátoru 200-400V. Zahřívat se bude stejně, ale ne nezavíráním, spíše velkým proudem.Zkus namotat cívku slabším drátem.

    OdpovědětVymazat
  23. Slabší drát nebo menší počet závitů způsobí nižší zahřívání, ale taky podstatně nižší napětí na výstupu. Nyní mám něco kolem 200 závitů bifilárně a dráty s průměrem 0,7 a 0,4mm.
    Na vstupu do cívky mám 11,7V a na výstupu 7,3V, ze droje leze 12V.

    Nebude ještě něco se zdrojem? Používám zdroj z PC. Při zapojení na tento obvod v něm píská. Frekvence pískotu je závislá na nastevení frekvence obvodu. Nejprve jsem myslel, že to píská v tranzistoru, ale ne. Je to ve zdroji. Zdroj jsem rozdělal a nulák je spojen se zemí. Nebude v tom problém?

    OdpovědětVymazat
  24. No něco za něco, když chci velké výkony ....něco mně však vadí u vašeho popisu.....Na vstupu do cívky mám 11,7V a na výstupu 7,3V, ze droje leze 12V....ten výstup myslíte za diodami na kondenzátoru? To by bylo špatně! Pískot v závislosti od nastavování frekvence je v pořádku u PC zdroje, i ten nulák. Škoda, že nemáte v bydlišti nějakého elektronika, tak na dálku je to střílení..Až by to jelo jak má, pak zkusit ty autobaterie, pokud ovšem jsou doma - kupovat ne.

    OdpovědětVymazat
  25. Vstup myslím jeden konec cívky a výstup myslím druhý konec cívky. Zkrátka za cívkou je nižší napětí, ale teď když nad tím přemýšlím, tak tam nebude stejnosměrný proud, ale přerušovaný a ten měřák asi nezvládne a proto těch např. 7,3V, že?
    S těmi autobateriemi - mám to chápat tak, že by teoreticky jedna nabila druhou, přičemž z první by "ubylo" méně, než by v druhé "přibylo"? Tak věřím tomu, ale proč je důležité to galvanicky oddělit, když v případě té baterie by galvanicky oddělené nebylo? Nebo chemická baterie je brána jako galvanicky oddělená? Dávalo by mi to smysl.
    Pak by šlo baterie po nabití té první otočit a dobýt tu první atd. až k teroretickému nabití obou.
    Sice je nemám, ale mohl bych nějaké splašit. Horší je, že nedokáži určit v jaký okamžik je baterie nabitá.
    Každopádně je to od Vás veliké postrčení kam dál mám směřovat. Jen musím odstranit to přehřívání, protože dnes mi shořel další tranzistor.

    OdpovědětVymazat
  26. Michale,
    nastavte si na časovači kmitočet a mezeru tak, aby to mělo nějaký optimální výkon a pak ještě trochu třeba snižte kmitočet, nebo zvětšete mezeru. No a teď koukám jak had na žabu! Napsal jste:....Vstup myslím jeden konec cívky a výstup myslím druhý konec cívky....Jestli to máte takhle zapojené, tak jste nepochopil princip nassávání z vakua. Tam má být jen cívka( nebo v nejhorším pro zkoušení funkčnosti jedno vinutí trafa, toho druhého vinutí si nemáte všímat) a z té cívky přes diody plníte tímto pulsním stejnosměrným napětím elit!!!!!!!! Vy jste mně teď úplně vyděsil!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

    OdpovědětVymazat
  27. Ne nepropadejte panice. Samozřejmě mám vše dle Vašeho schématu a zátěž(žárovka) je až za kondenzátory a diodami. Já jen ze zoufalství vzal zkoušečku a proměřoval všechno včetně velikosti svých bot :-)
    Bez zátěže mi z kondenzátorů leze napětí mnohem, mnohem převyšující max. možnosti zkoušečky (700V), tudíž vím, že zařízení funguje. Mě jde o snížení ztrát v podobě teplot, které jsou prostě zbytečně veliké.

    Taky mne napadlo případné využití. Sice hodně kostrbaté, ale kdo ví, co by to udělalo. Vámi udávané dvě baterie, ale i dvě zařízení. Oboje vzájemě propojené do obvodu. Teoreticky by to mělo být minimálně soběstačné a možná i s nějakým použitelným ziskem. Pokud to není vyloženě blábol, letěl bych hned koupit nějaké baterie a sesmolil další obvod.

    OdpovědětVymazat
  28. to Michal
    Berte to jako hru-zkoušení a tu teplotu jistě snížíte nastavením kmitočtu a mezery, i když trochu na úkor výkonu a pokud nemáte baterie, tak bych je zatím nekupoval, to je drahé hraní.

    OdpovědětVymazat
  29. Však já to jako hru beru. Jiní ty prachy vráží do chlastu a nikotinu, já zase do "hraní". A to si myslím, že finančně proinvestuji jen zlomek toho, co alkoholik. :-)
    Navíc nemyslím, že je to vyloženě hraní. Za prvé, říkali nám, že kdo si hraje, ten nezlobí a za druhé to beru jako možnou investici. Určitě spíše navrátitelnou, než někde na burze.
    A v neposlední řadě to nedělám jen pro sebe. Je kolem mne pár lidí, kterým bych to rád prozatím v případě nějakého úspěchu v tichosti předvedl a tím jim otevřel oči. Koneckonců Vy děláte totéž a proto si Vás nejenom já, velice vážím.
    I když je 17.listopadu a poslední článek není zrovna povzbudivý, neházel bych flintu do žita. Je tu v Čechách stále dost lidí, kteří i když necinkali nikde klíčema, dělají pro druhé více než by museli a i jen kvůli nim stojí za to dále doufat v lepší budoucnost a k tomu přispět třeba i malou kapkou.
    Jdu motat další cívky, shánět keramiku na "mrakoplašič" :-), vyvařovat ocet, vyrábět orgonity, posílat maily úřadům, studovat Vaše články, atd.
    Možná snílek, ale o to mám život více plnější se spoustou očekávání. :-)

    OdpovědětVymazat
  30. Tak mi to nedalo a stejně jsem vyměnil diody za jiné, rychlejší a na vyšší napětí a proud a také tranzistor. Tranzistor výkon zařízení značně podtrhnul a to přesto, že měl ryhlejší přechod mezi stavy i vyšší maximální napětí. Takže volba součástek má ohromný dopad na celkový výkon. Po navrácení původního tranzistoru (IRF740) se nevím proč, zničehož zvedl výkon(pod 60W zátěží) o neuvěřitelných 50%!!! Do 60W žárovky se už nedalo ani podívat, jak zářila. V tu chvíli jsem byl na nějakých 150V (oproti původním 102V), proud na vstupu a na výstupu jsem chtěl změřit až poté - mám jen jeden měřák.
    Řekl jsem si fajn, nechám DPS po pájení vychladnout (veliký chladič) a pak zapíšu hodnoty se starými diodami a s novými. Vše jsem vypnul a dal si kafe. Po 20 minutách, když jsem to šel celý natěšený měřit, naskočily původní hodnoty jako se starými diodami. S ničím jsem nehýbal, nic nepozměňoval.
    Takže do pokusů může vstupovat ještě nějaká další neznámá proměnná. Jenže jaká?

    OdpovědětVymazat
  31. Hm, při vypnutí se něco odpravilo, znáte to, vypnete televizor a druhý den po zapnutí ENDE. Zkontrolujte diody a bohužel i tranzistor. Ta součástka, která nevydržela vypnutí musí být nahrazena výkonnější. Aspoň máte další poznání - kdo si hraje nezlobí, škoda, ale tak to chodí.

    OdpovědětVymazat
  32. Ne, kdepak. Špatně si rozumíme. Obvod šlape bez problému. Jen po výměně diod za rychlejší, mi obvod po vyladění (ano i diody měly vliv na celkovou rezonanci) obvod dával o 50% vyšší napětí. Takto jsem vypnul zdroj a po 20 minutách aniž bych s čímkoliv hýbal, obvod dával zase stejnou honodtu jako se starými diodami. Nic spáleného není, vše jsem prošel. Zkrátka jako bych nic neměnil. Ale co mohlo způsobit, že došlo k tak rapidnímu navýšení výkonu? Škoda, že jsem v tu chvíli nezměřil proud na výstupu.
    Ještě malý poznatek. Se změnami cívek se mění frekvence potřebná k rezonanci, ale nemění se střída. Tu mám u několika různých cívek (ploché, se zduchovým jádrem, různé dráty, různý počet závitů) stále stejnou. Škoda, že nemám oscilátor. Asi budu přemýšlet o jeho zakoupení.

    OdpovědětVymazat
  33. Tak zkuste snížit trošku kmitočet a pak znovu opatrně zvedněte.

    OdpovědětVymazat
  34. To dělám vždy. Pokud je toto citlivé na přesné naladění, musel bych do serie zapojit ještě nějaký citlivější trimr.
    Hledal jsem princip cívek v kmitavých obvodech a nic konkrétního jsem nenašel. Jen, že jsou a že se používají tam a tam. Zjistil jsem, že oproti zemi/nule je na výstupech z kondenzátorů napětí cca plus 35V a mínus 100V.
    Předpokládám, že cívka se snaží vyrovnávat střídající se napětí jdoucí z tranzistoru (0V a 12V). Co mi nejde na rozum je to, proč na jednu stranu vyrovnává více (-70V) než na druhou (35V). Je tu někdo, kdo by mi polopatě osvětlil, jak to v cívce vlastně funguje?

    OdpovědětVymazat
  35. Pokud používáš na napájení PC zdroj, tak se nediv, propojeno kapacitně i indukčně se sítí. Stačí?

    OdpovědětVymazat
  36. Ahoj
    pokud mohu pridat komentar ke spinanym obvodum, rekl bych nasledujici. To ze IRF 750 hreje je normalni, pokud spina v podstate do zkratu tak jim tecou velke proudy. Ono plocha civka z dratu 0,75 CuL o 100 zavitech ma nepatrnou indukcnost a v podstate nulovy odpor je to skoro zkrat. V profi zdrojich se pouziva jeste hlidani proudu tranzistorem (napr IRF), to znamena ze se nastavy urcitym zpusobem hodnota proudu vykonovym tranzistorem kdy se tranzistor odpoji, da se pouzit napr obvod UC3842. Pouziva se merici traficko ve vykonove ceste vykonoveho tranzistoru, pokud se na jeho sekundarnich vyvodech objevi 1V -UC3842 vykonovy tranzistor vypne...555 jako zdroj signalu je prima...zapojeni tak jak je na http://leteckaposta.cz/572164303 samozdrejme nehlida prekroceni proudu tranzistorem IRF... Pokud chcete provozovat tranzistor IRF nepretrzite nemuzete pocitat s tim ze vydrzi maximalni hodnotu proudu trvale. V praxi pocitat tak 75% teto hodnoty. Pak je dulezite chladit, koupit teplovodnou pastu a poridit fakt velky hlinikovy chladic... Je toho spousta co rict k teto problematice, pokud bude zajem muzu dodat i schemana...
    Mejte se Antena

    OdpovědětVymazat
  37. to Antena
    Ano, máte pravdu, mohl bych zde dát schémata, která by toto obsahovala, to není problém, ale problém je, že jsem chtěl seznámit amatéry a jiné, s jistou problematikou a na menší pokusy to úplně dostačuje. Pokud by jsem zde dával složitá zařízení, tyto stránky by přestaly plnit to, co mám v záměru - seznámení širší veřejností s novými věcmi, navíc pak nastanou problémy s oživováním těchto schémat, protože většina zde nebudou jen profesionálové. Po tech. stránce máte jistě pravdu, už jen kdybych přidal budiče před IRF xxx, byly by již těžkosti s provozněním.

    OdpovědětVymazat
  38. Bez velkého chladiče mi s bifilární cívkou o cca 200 závitech IRF740 schoří do půl minuty. Vzhledem k tomu mi měření případného zisku při získání nějaké energie z NB nic nepoví, protože nevím, kolik energie padne na přeměnu v teplo.
    A udělat plochou Teslovu bifilární cívku o více závitech je bez použití nějaké technologie v domácích podmínkách téměř nemožné - už jsem zkoušel ledascos, ale po dosažení určitého průměru se mi závity do sebe bortí. Při použití cívky se vzduchovým jádrem bude taky záležet na průměru a vzdálenosti mezi závity, což pro "širší veřejnost" je taky neřešitelný problém spočítat její odpor nebo indukčnost či co vše je vlastně důležité. Je toho moc, co ovlivní celkový výkon a pokud člověk neví, co vlastně staví, na konci zjistí ztrátu a to není příliš povzbudivé i přes to, že má jakýsi měnič napětí. Já jakožto amatér bez znalosti elektro jako drtivá většina populace jsem ani po půlroce celkem intenzivního laborování nedostal doma jediný náznak, že získávám něco navíc. Na vstupu 12V a 3,8A (38,6W) a na výstupu při 60W zátěži 110V a 0,18A (19,8W). Takže 18,8W v mínusu, tudíž pro mne použitelná účinnost cca 50%. Pokud tam opravdu k něčemu zajímvému dochází a já věřím že ano, tak zisk mi uteče jako teplo vznikající v tranzistoru (cívky se ani moc nehřejí), které nedokážu spočítat.
    Vím, že pro profíka je to banalita, ale laické veřejnosti i přes to, že se překoná a poprvé v životě sestrojí DPS, to nic neřekne.
    Bohužel nikde jsem nenašel nějaký výklad, k čemu zde v cívce vlastně dochází. Svým selským rozumem jsem došel k závěru, že se cívka snaží vyrovnávat změny v napětích. Takže v kondenzátoru za ní se na elektrody přivádí "zvětšený" náboj. Oproti nule vniká o dost více záporný náboj než kladný na druhé elektrodě. V mém případě -75V a +35V. Žeby právě ten větší rozdíl v záporném napětí byl důkazem čerpání VE? Nevím, jak jsem psal, nenašel jsem jak to v cívce chodí.

    OdpovědětVymazat
  39. To Michal
    Posílám Ti odkaz na jedny stránky http://www.hyiq.org/ Najeď si na "Radiant Energy" - tam je něco stejné. Jinak to ulož a nech to na spešl odborníkách, nemyslím to špatně.

    OdpovědětVymazat
  40. Ahoj
    @Iv ano pro amaterske pokusy musi byt to zapojeni jednoduche, sam jsem zacinal u techto jednoduchych ale postupne kdyz jsem potreboval vykon tak jsem musel jit do hlidani proudu vykonovym tranzistorem ...ale nakonec jsem stejne nikdy nic nenameril.
    @Michal Rady na hyiq.org jsou nasledujici pouzit spinaci vykonovy tranzistor 1000V 20A velmi rychly - ty se obvykle normalne nedaji sehnat. Doma mam nejake 800V 16A ty by snad dostacovali. Pozit civku s co nejvetsim odporem hyiq pouziva 0,45 drat a civka ma 68 Ohm, a dale napajeni z baterie neuzemnovat. Pouziva napajeni z 12V baterie... pry staci pouzit frekvenci od 50Hz do 200Hz, je fakt ze takove nizke frekvence jsem v techto zarizenich nikdy nepouzil.
    A prave takove nizke frekvence muzou byt pro Mosfety problem pokud ma civka nizky odpor. Tva 200zav civka je skoro zkrat. V momente kdy IRF sepne zacne civkou protekat proud a ten pravdepodobne narusta a presahne hodnotu proudu na kterou je IRF konstruovan. Polovodicovy prechod PN ma jisty odpor treba 0,2Ohmu tim vznika teplo a to se soustredi v kremikovem jadru chipu tranzistoru => nutno chladit tj velky chladic. IRF to nejakou dobu vydrzi treba 30s a pak se proste prehreje a shori. Proto je ve spinanych zdrojich ta ochrana proti nadmernemu proudu vykonovym tranzistorem a ta se nastavi tak aby se pri prekroceni urcite proudove hodnoty IRF vypnulo, ten UC3842 je prave driver ktery budi prechod (na spravne sepnuti vykonoveho tranzistoru je totiz potreba pomerne dost energie snad i 1A, vychazi to obecne z konstrukci tech IRF) a zaroven je v driveru i hlidani prekroceni proudu. Michale v tvem pripade bych primotal zavity tak aby civka mela odpor treba 1,2R a pak pri 12V civkou i IRF teklo max 10A
    Take jsem zkousel motat plochou civku a je to pakarna mel jsem max 80 zavitu, pak uz se to neveslo na CD. Skus v bazaru koupit starou gramofonovou desku a motat to na ni.
    A mozna opravdu bude lepsi se na to vykaslat protoze to nakonec muze byt ztrata casu.naexperimentoval jsem se s civkama ale nikdy nic...
    .. osobne se me zda ze http://energieupramene.blogspot.com/2011/08/ve-dalsi-seznamovani.html je jednodussi a ma to smysl
    Antena

    OdpovědětVymazat
  41. Anténa:
    Ano, je to přesné. Odkaz jsem si pročetl a nastaly stejné problémy co popisuješ. Jednak cívka na schématu v odkazu má mít idkučnost 1H a když jsem si našel nějaké vzorečky na výpočet počtu závitu pro danou cívku, vyšlo mi 11.000 závitů. Ty moje mají odpor necelé 4 ohm.
    Plochou jsem vyráběl pomocí dvou tlustších desek plexi s přesně vymezenou mezerou jen pro použitý drát. Dostal jsem se na dvojnásobek oproti CD, ale čím víc ke kraji, tím víc docházelo ke změně velikosti mezery mezi deskami a závity se na jedné straně do sebe začínaly bortit. Nejvýkonější tranzistor, který seženu je asi SPP17N80C3 na 800V a 17A.
    Frekvenci jsem dle multimetru v obvodu naměřil kolem 10kHz. Při 200Hz si to ani nešktrne.
    Co se toho experimentování s asyn. motorem týče, tak ten mám od léta kopený v garáži, ale s mojemi vědomostmi o elektrice je práce s 220 či 380V ze sítě krapet o hubu. Ale až seženu vhodný trafo, dám se do toho taky. Ono vpodstatě zkouším vše pro mne proveditelné, co sem Iv dá. Nudou určitě netrpím :-)

    OdpovědětVymazat
  42. To Anténa, Michal
    Co kdyby jste pánové šli na to jít obráceně. Jít na co nejmenší proudy tj. do 800mA - 1A, víc ne a v této proudové hustotě nastavili nejlepší kmitočet i mezeru a z kondenzátoru napájeli samostatnou baterku, běžnými digitálními měřáky VE nezměříte, neuzemňovat. Berte to jen jako úvahu, ne návod.

    OdpovědětVymazat
  43. Ahoj
    @Civka o vysoke indukcnosti se nejlepe dela s feritovym jadrem. Plochou civku o indukcnosti 1H si nedokazu predstavit. Ja se s plochou civkou dostal na 80 zav na cd. Delal jsem to tak ze jsem si vzal lepidlo kanagom a nanesl jsem lepidlo a namotal zavit, prejel prstem a ono to zatuhlo a dalsi lepidlo a dalsi zavit, a tak pomaloucku. Pokud by se to delalo na gramodesce mohlo by byt vice zavitu, sice to pujde motat pomalu a clovek ma prsty od lepidla ale ono se oloupe a je to v pohode...
    @Pokud je maly odpor civky a chci pouzit proud o velikosti 1A byly by to jehlove pulzy - velmi kratke takze strida by byla tak pod jedno procento .Sotva by tranzistor sepnul uz ho musim vypnout aby moc nevzrostl proud.ted me napada ze Gewo ve WM magazinu kdysi zverejnil zapojeni Aladin - spinal do anteny a za tyden mu to nabylo autobaterii mozna je to podobne...zatim
    Antena

    OdpovědětVymazat
  44. Dobrý den, taky jsem si hrával.
    Připojil jsem zdroj Vf kmitočtu napájený z akumulátoru na zapalovací cívku z motorky a zjišťoval kolik se zpětně na primáru naindukuje. Doutnavka žhavila pěkně doběla až při vysokých frekvencích, akorát že jsem používal jako generátor mikrořadič a frekvenci jsem si zobrazoval na display. No říkal jsem si radši tam dám mraky rychlejch diod aby se mi nedostalo Vn k elektronice no ale stejně mě to u tlačítka občas koplo. Blbý je že ty vysoký frekvence nějak rušily X-tal takže mě pak začal display zobrazovat nesmysly.
    Nevíte někdo jak zabezpečit aby nedocházelo k rušení toho X-talu ?

    OdpovědětVymazat
  45. to Ab Už Vf je vám jasné, že se přenáší jak vzduchem, tak po všech vodičích, navíc jste měl jistě měřící zařízení napojeno na síť, tedy i napojenu na uzemnění, navíc digitály nikdy neuspějí, to buďte rád, že ještě nešly do křemíkového nebe. Spíše než z Teslovou cívkou bych zkusil další etapu laborování http://energieupramene.blogspot.com/2011/10/volna-energie-chernetskii.html a dojdete až ke Kapanadzemu, Naudin udává účinnost 97%, no neberte to .....http://jnaudin.free.fr/kapagen/index.htm

    OdpovědětVymazat
  46. To Michal. Ptal jste se: "Bohužel nikde jsem nenašel nějaký výklad, k čemu zde v cívce vlastně dochází. Svým selským rozumem jsem došel k závěru, že se cívka snaží vyrovnávat změny v napětích." Snad to tato teorie alespoň trochu objasní. Zákon elektromagnetické indukce popsal již v roce 1831 Michael Faraday. "Velikost napětí je rovna časové změně magnetického toku." Proto nejvyšší napětí vzniká na hranách signálu (největší časová změna). Podle Lenzova zákona: "Proud vybuzený elektromagnetickou indukcí působí proti změně, která jej vyvolala." Proto má odezva na proudový impuls v cívce opačnou polaritu. Ještě k použitým cívkám. Kdysi jsem dělal plochou cívku pro hledač pokladů z obyčejného kartonu z krabice od bot.

    OdpovědětVymazat
  47. to Michal
    Rozpracování tohoto "zákona", jenž jen něco konstatuje,jako např. že je voda mokrá, máte popsáno zde: http://ebookbrowse.com/creative-science-research-high-efficiency-generator-pdf-d154297100

    OdpovědětVymazat
  48. Měl jsem napsanou odpověď na několik stran, ale ve výsledku jsem se dostal obsahově spíše do sekce Universum a tak jsem to neuveřejnil. Zkráceně dnes už vím, že mojím úkolem v tomto životě není sestrojení nějakého úžasného zařízení. Na to jsou jiní. Já mám za úkol něco jiného. Na první pohled je to sice nezáživné a týkající se jen a pouze mé maličkosti, ale opak je pravdou. Nakonec vše souvisí se vším a každý ovlivňuje každého.
    Bude-li místo a čas přispěji komentářem v příslušném tématu.
    Děkuji za ochotu pomoci a přeji příjemný den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Trošku to tu oživím. Natrefil jsem na jeden zajímavý článek, který v mnohém odpovídá věem, jež tu Iv uvádí. Jelikož zařízení mám, ale nevím si rady s galvanickým oddělením, jsem pozastavil pokusy. Byl bych hodně mimo, pokud bych v onom galvanické oddělení viděl pasáže v článku níže?

      "...(Tesla) objevil nový indukční zákon, takový kde se zářivé (radiant) šokové vlny ve skutečnosti samozesilovaly, když přišly do styku se segmentovanými objekty. Segmentace byla klíčem. Zářivé šokové vlny se setkaly se spirálou a „přelily se“ přes vnější povrch, z jednoho konce na druhý. Tyto šokové vlny vůbec neprocházely vinutím cívky, pro ně byl povrch cívky jako aerodynamický povrch. Podél povrchu cívky byl naměřen konzistentní přírustek elektrického tlaku. Tesla prohlásil, že voltáž může být často zvýšena o úžasnou hodnotou 10.000 voltů za palec povrchu axiální cívky. To znamená, že 24-palcová cívka může absorbovat zářivé šokové vlny, které měly na počátku 10.000 voltů, a znásobit je na 240.000 voltů! Taková transformace napětí je nevídaná pro aparát tak malé velikosti a složitosti. Tesla dále objevil, že výstupní napětí je matematicky spřízněno s odporem vinutí ve spirále. Vyšší odpor znamenal vyšší maximum napětí.

      Začal mluvit o svém generátoru impulsů (šokových vln éteru) jako o „primáru“ a o spirálovité cívce umístěné v šokové zóně jako o „sekundáru“. Ale nikdy neměl na mysli tyto termíny vztahovat k jejich významu v magneto-elektrických transformátorech. Tento objev byl skutečně naprosto odlišný od magnetické indukce. Existoval reálný a měřitelný důvod, proč mohl dělat své „skandální“ výroky. Jeho systém měl atribut, který ho na čas kompletně překvapil. Tesla na svých sekundárních cívkách nenaměřil žádný proud. Vyvodil z toho, že proud, který se měl objevit, byl kompletně nepřítomný.

      S každým palce povrchu cívky se zvyšovalo čisté napětí (oddělené od proudu). Tesla neustále mluvil o „zákonech elektrostatické indukce“, principu, který málokdo pochopil. Tesla nazýval kombinaci generátoru půlsů a sekundární spirálovité cívky „transformátorem“. Teslův transformátor však není elektromagnetické zařízení; využívá zářivou energii (šokové vlny v éteru) a produkuje čisté napětí, oddělené od proudu."

      Vymazat
    2. Takhle jdu a když levá noha míjela pravou, nebo pravá levou, teď už nevím, mi to docvaklo :-)
      Žádným měřidlem elektřinu získanou z nulového bodu nemůžeme změřit, protože tu jde o něco jiného, než měřáky měří. Základní problém je v mylém pochopení toho, co to elektřina vlastně je. Například elektrický proud je definován jako uspořádaný pohyb nositelů elektrického náboje, či-li elektronů. Z tohoto vychází měřáky, které počítají tyto elektrony při jejich pohybu přes tento měřák.
      Jenže co když vůbec není potřeba, by naopak, aby elektrony proudily vodičem? Co když zdrojem elektřiny nejsou elektrony, ale éter, který elektřinu způsobuje? Vše, co tu Iv předkládá, plus další zprávy z neoficiálních médií by to potvrzovaly.
      Pak by bylo logické, proč lze elektřinu vést jediným kabelem, klidně neizolovaným a pod vodou, proč tato elektřina "nekope" a proč jí nelze změřit konvenčním měřákem. Proto, že k výkonu není potřeba pohybu elektronů, které negativní projevy elektřiny mají na svědomí. Někde na začátku příspěvků jsem vyslovil doměnku, že toto zařízení musí skrývat dva druhy elektřiny (konvenční ze zdroje a nějakou jinou, jež nelze změřit, ale je tam), protože mi to nedávalo smysl.
      Teď již také začínám tušit, že galvanicky oddělit nutně nemusí znamenat zkrze klasický transformátor, protože tewn pracuje se střídavým tokem elektronů, ale tady by žádné elektrony proudit nemusely. Tesla používal zvláštní druh transformátoru složeného ze dvou cívek. Ale k násobení napětí nepotřeboval ani proud ani magnetismus jak je tomu u konvenčních transformátorů.
      Už mi začíná svítat.
      Pokud jsem hodně mimo, nebo je to již příliš horká káva, tak to nezveřejňujte. Stejně mi došlo, že vašich náznaků na to samé tu bylo více než dost, jen jsem to neviděl. Není třeba riskovat nějaké případné blokování tohoto úžasného blogu.
      Je načase oprášit NBIV, které mi vyhořelo. Již vím, co hledat. Sice nevím jak, ale vím co. :-)

      Vymazat
    3. Zdravím všechny, pro MichalB vkládám odkaz na video o důchodci (snad Srb?), který praktikoval přenos elektrické? energie jedním neisolovaným drátem.Moc mi to hlava nebere, není tam vidět žádné "udělátko",taže to bude zřejmě jednoduché, tzn. genialní! Osobně mám zatím nejzajímavější zkušenosti s generátorem T.Kapanadze, samozřejmě v zjednodušené verzi dle J.L.Naudina a v takové mé menší úpravě zdroje. Nepoužívám MOT, ale trafo z neónu. Výsledná měření jsou z mého absolutně laického pohledu velice zajímavá.Souhlasím s MichalemB, že tyto energie s elektrickou, jak je běžně definována, mají málo společného.
      http://youtu.be/ouly0sivg0Q

      Vymazat
  49. Pokud bych se rozhodl zařízení připojit na nějaký spotřebič, určitě se změní frekvence, při niž dochází k rezonanci. Takže žárovku k nalezení frekvence pak připojím ke spotřebiči seriově nebo paralelně? (vím amatérská otázka, ale jsem taky přece jenom amatér :-) )
    A dále určitě při běhu spotřebiče, když bude kolísat odběr, nebo se změní teplota a dalších tisíc věcí okolo, určitě bude docházat ke změnám. Je nějaká možnost vylepšení schématu, aby poté samo udržovalo celek v rezonanci? Na něco takového jsem na netu narazil, ale přece jenom tam se nepočítá s éterem (jako všichni vědátoři po odstranění většiny Maxwellových rovnic a podrovnic počítajících s éterem).
    Nebo k vypadnutí z rezonance již pak dojít nemůže?

    OdpovědětVymazat
  50. Začínám si teprve hrát a to spíše s vysokonapěťovým jiskřením, ale pokusím se něco přidat i něco sem.Hlavní problém tohoto zapojení není velký proud tranzistorem, ten v pulsním režimu, který je zde aplikován může být mnohem vyšší než jmenovitý pro daný tranzistor. Při pohledu na zapojení vidím primární část pulsního zdroje, kde se napětové špičky omezují diodou.To by zde bylo od věci, proto spíše bych sáhl po elektronce pl 500 ze starého vn zdroje která snese i 15kV. Snažítese replikovat drsnou TESLOVINU která začíná na 30kV, pársetvoltovým šťouradlem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nedávno jsem narazil na slitinu (FE+něco), co Tesla používal pro své cívky. Změřil, že v tom materiálu trvá zpoždění proudu za napětím v řádech cca 1/100s (na jakou délku?), což už je dostatečná doba pro experimentování. Bohužel ať dělám, co dělám, nemohu již onen článek najít.
      Nejsem kovanej v elektrice, ale při tomto zpoždění bych si už mohl s výše uvedeným schémátkem pohrát daleko lépe. Tady bych si už dokázal představit, jakto, že Tesla ve svých primárních cívkách naměřil napětí, ale žádný proud. Takto se dá využít jiskřiště, které zajisté nepoužíval jen tak. Proč pak v sekundárních cívkách získával miliony voltů bez napětí a to transformací založenou nikoliv na elektromagnetické indukci je otázkou. Když ne elektromagnetické pole, muselo kolem cívky vznikat jiné a jelikož Tesla svými zařízeními poháněl elektrické spotřebiče, mělo by to být nějaké elektrické pole. A toto pole je to, co dokáže nést elektrický náboj, či-li proud. Nikoliv elektron. Takže mi vychází, čím vyššího napětí(tlaku) se dosáhne, tím vyšší proud lze získat. Umím si to představit jako nádobu(ono pole) s vodou nebo spíše s plynem kolem cívky. Čím víc jí natlakuju(napětí) tím větší proud plynu(el. proud) z ní pak na nějakém ventilu dostanu.

      Vymazat
  51. Zdravim, zkoušel jsem to oživit podle schématu(R6 jsem dal 50R, cívku bifilár na CD/a zkoušel jsem i jinou s podobnym výsledkem, D3 a D4 jsem použil rychlý KY189, C3 paralelně TC519a a WK70588), několikrát jsem to kontroloval, ale stále mi na výstup nic neleze(max.12V na kondu proti zápornýmu pólu zdroje, mezi vstupním a výstupním záporným pólem naměřim cca 7V, ...), ke kontrole mam jen obyč. multimetr (a žárovku :) ), akorát mi to (imho vcelku logicky) rozkmitává cívku/celý obvod(?) (takže ke kontrole kmitání ani piezo nepotřebuji)a po jejím odpojení na jejích pólech naměřim o několik desetin vyšší SS napětí než u zdroje a cca 27V střídavě (tipuju, že díky SS kmitům) a pořád se mi nedaří přijít na to, kde je problém (odběr podle nastavení trimrů cca desetina až něco přes jeden Ampér a nic se mi nehřeje * ...)... napadá mě zkusit jiný diody, kondy, příp. větší R6, ale nevim, jestli si tim pomůžu ... kdyby mi z toho něco lezlo, pokusil bych se nějak řešit i stabilizaci, ale to by asi bylo na úkor účinnosti, že? Máte nějaké "updaty" v tomto schématu?
    * - A na závěr jeden (možná nejamatérštější) dotaz ohledně značky toho unipoláru - zdá se mi to, nebo tam ta "tečka mimo kroužek" propojuje Gate a Source?(to jsem už ze zoufalství zkoušel taky, odběr byl menší, ačkoliv reakce na potenciometry možná zřetelnější, ale při větším odběru/menším odporu se R6 dost hřál)
    F.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zachytil jsem Váš příspěvek. Pokud nemáte osciloskop, těžko něco budete ladit, velmi hodně tam záleží na délce impulsu a nulového signálu a hlavně kmitočtu. Tu negativní energii běžnými měřáky nezachytíte, jedině až v kondenzátoru, takže pokud máte schéma dobře zapojené, tak laborovat s délkou impulsu(co nejkratší) aby vybudil dostatek negativní elektřiny a zkoušet kmitočty, protože to je dané i vaší cívkou.

      Vymazat
  52. Váš příspěvek jsem neotiskl, protože máte asi zavirovaný počítač a zpráva obsahuje Trojana,tak s ohledem zde k členům. Účinnost máte asi spočítanou špatně, vzorec je výkon/příkon. Článek je jen informativní, ale jistě se dají v tomto dělat vylepšení, že se vám hřeje cívka je normální, pokud si chcete hrát, zkuste dvě bifilární cívky zapojené v sérii jako dvě kondenzátorové desky a zkuste mezi ně různá dielektrika, ale to už není na „kuchyň“.
    Vyčistěte si PC !

    OdpovědětVymazat
  53. Poznámka ke schématu

    Stav. Při zavřeném tranzistoru je na cívce plné napětí zdroje. Po otevření napětí poklesne téměř k nule a je dáno ztrátou na tranzistoru. Po zavření skokem vyběhne ostrá kladná špička za cívkou. Pokud by to tak nebylo, nemohla by dioda v propustném směru za cívkou odebírat kladné napětí a nabíjet jím kondenzátor.
    Vyběhnutí špičky si lze představit také jako dynamický děj. Cívka se postupně stává vodivou. Rostou a bytní siločáry, narůstá magnetické pole. Po odpadnutí napájení se siločáry „bleskem“ stahují do cívky. S velkou dynamikou jakoby zábleskem, nebo vlastně inplozí. V tento okamžik (odpojení) se cívka stává „svobodnou“, a protože tok magnetického toku, siločar, je stejný jako při sepnutém tranzistoru, ale rychle vsáté do sebe; tak má špička znaméno +.
    Při uvažování jak popsat zášleh dynamiky hroucení do sebe z viditelného světa; mě napadla „hra“ a barevné plápolání polární záře.
    Vlna rostoucí energie vycházející z kladného napájejícícho napětí. Proto kladná špička.

    Lze si to představit tak, že cívka získala směrovou dynamiku a nárůst energie. Po odpojení tranzistoru se tato dynamická vlna zastaví, vzedme a „vyběhne“ ze systému; nemůže odtéct.
    Podobně jako vlna v moři, které se postaví do cesty pobřeží.
    Úmyslně popisuji jakoby ´opačně´ než je běžné, i z pohledu dynamiky vtažení a vyzáření.

    Uf. Tak dosti hlavylámání.

    Pokud cívka bude zapojena mezi tranzistor a zem(-). Pak popisované děje jsou naprosto stejné. Jen s tím rozdílem, že dynamika děje „odsaje energii“ z místa mezi cívkou a tranzistorem. Po uzavření tranzistoru.
    A tomu již odpovídá střída impulzu namalovaného obrázku. To je plný nárůst U po sepnutí zdroje, cívkou začíná procházet proud, pokles napětí a, po skokovém vypnutí dynamická záporná špička na cívce.
    Ostatně, popisované děje vysvětlují i vznik špiček na ostatních součástkách...
    A z uvedeného zase vyplývá, že zařízení lze postavit dvojčině;kladné špičky odebírat nad tranzistorem, záporné pod ním přes diodu v závěrném směru.Výkon pak múže být dvojnásobný, zvedne-li se dvakrát napájecí U. Vydrží-li tranzistor. A použije-li se stejná cívka mezi zem a tranzistor jako horní...Při stejném proudu..
    Odebírat lze např. paralelně, „ přes tranzistor“.

    Ps.Popisované děje jsem si „prohlédl“ a popsal. Pro někoho bude text mluvit; po přečtení těchto řádek bude mít jasno, natolik, že si řekne, aha už chápu, vždyť je to tak jasné... Tak se toho neděste.
    ( Pozn.; Chci věřit, že nikoho nenapadl rozpor „chápání“ mezi prezentovaným obrázkem a konkrétním zapojením, jinak by Ivana na to upozornil.)

    S pozdravem JVK.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za pěkný a vystihující příspěvek. Chci, aby začali lidi uvažovat trochu jinak a ne ve starých vyjetých kolejích, tím se mnohým otevřou nové myšlenky a poznání dějů a to článek za úkol měl. Váš příspěvek vsunu do článku, protože by zde zapadl a má dobře podanou logiku.

      Vymazat
    2. Zcela náhodou koukám, že je tu aktualizace s odkazem na ruské stránky.
      Tak mě napadá, nedávno jste naznačil, že jsou dva typy elektronů/fotonů. Při pročtení odkazu mě nedá abych se nezeptal, zda těch typů není více. Nebo zda při (průchodu mezi dimenzemi?) nedochází ke zdvojnásobení počtu vlastností dvou typů elektronů/fotonů (takže stále dva typy elektronů, ale čtyři možnosti vlastností). Vlastnosti z tohoto prostoru plus vlastnosti z "druhého" prostoru - viz "studená" a "horká" elektřina.
      Nebo si mám dolít sklínku a radši se nevyjadřovat? :-)

      Vymazat
    3. Michale, omlouvám se, jsem mínus, vše jistě bude.

      Vymazat
  54. Iv, trochu se zkouším nořit do tajů Newmana a Bediniho.
    Konkrétně u toho bediniho koukám, že máte čtyři cívky. Jsou všechny čtyři "hnací"?
    Mechanické spínání pulzů taky nevidím - zřejmě řešeno el. s možností kontroly otáček, že?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejsou, jen ta křížová, ta druhá byla namotána pro případné experimenty a nějaké možné měření.

      Vymazat
    2. Myslím, že rozumím.
      Snad o tom více někdy jindy.
      Děkuji

      Vymazat
  55. Kdo si hraje nezlobí:-)
    A já si hraju. Vzal jsem opět do pazoury zde uvedený schémátko na získávání en. z nulového bodu. Princip, jak to celé funguje, chápu, ale zavést to do praxe je už horší.
    Klíčová tu dnes pro mne je věta: "...přívod k indukčnosti musí být proveden ne mědí, ale vodičem s jistým odporem". Chápu kvůli čemu to, ale jak to hodit do reality je už horší. Ono vodič alá skoronevodič není v domácích podmínkách sehnat nic jednoduchého - všechno měď nebo hliník. Moje dosavadní dnešní poznatky jsou, že zřejmě nemůže jít o odpor ve smyslu, jak je běžně chápán(teplo). Můj kolega vzadu v hlavě mi říká, že půjde o nějakou slitinu železa s něčím (nevodivým?). Jenže co?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fe+C a cívka z toho by bylo myslím zajímavé, jenže v garáži..

      Vymazat
  56. Lze Iv nastínit (pokud je již příhodná doba), proč je třeba takovéto obvody pro případné zacyklení galvanicky oddělit? Myslel jsem, že je to z důvodu "rozdílností dvou elektřin", ale po pročtení odkazu na ruské stránky už jsem mimo. Koncový Elyt by měl onu "studenou" transformovat na "horkou" (koneckonců žárovka svítí, ne?). Proč tedy ještě galvanické oddělení?
    Pokud je to na pohlavek pro nepozorně čtoucího, pak si ho klidně vystřelím :-)


    A ještě malý troufalý dotaz. V článku je psáno, že onu VE (předpokládám, že jde o "studenou" el. alias Teslovu zářivou elektřinu) lze diagnostikovat osciloskopem nebo prstem. Jak na prstu poznám, že jde o VE a ne o "horkou" el.?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Galvanicky oddělit, aby se nemíchaly, může být jen jeden společný, proto u Bardena nebo pulsních motorech jsou dvoje baterie, jedna napájí a ta druhá se dobíjí. Ta rozdílnost je jen v momentě vedení, až přijde do kondenzátoru nebo akumulátoru, opět je to horká. Největší problém u studené je, pomalý proud, trochu to déle trvá, než se naskladuje. Tím prstem je to u vyšších pulsech, dostaneš ránu o velkém napětí, ale proud je malý, trvá to než ho tam napěchuješ trochu déle, výbojky, nebo doutnavky moc proudu nepotřebují a proto taky dobře makaj.

      Vymazat
    2. Takže pokud se mi to v palici porovnalo správně, pak osciloskop proto, protože ony max. 50ns pulzy žádný měřák nestihne zaznamenat, natož změřit. Na prstu to v podstatě oproti horké elektřině nerozeznám - prostě chytnu ránu. Jen jí chytnu tam, kde bych jí chytnout neměl, třebas ve Vašem 12V okruhu (díky záporným špičkám napětí).
      Studená el. (vstupující z jiného vyrovnávajícího prostoru) je vlastně jakýmsi zrcadlem té horké elektřiny. Připodobnil bych to ke hmotě a antihmotě, tak jak si jí představuje moderní věda. Je sice záporného/zrcadlového charakteru, ale jsou tam i jisté obměny (např. ve vlastnostech el. proudu).

      Zajímal by mne moc Váš názor na vysvětlení podstaty elektronu tak, jak to podává pan Keshe. Ptám se proto, protože vidím jisté nesrovnalosti, přičemž (nechci si nikterak šplhnout) Vaše, zatím byť velmi skromné, informace o elektronech/fotonech (různé druhy a jejich vlastnosti) mi připadají reálnější. Možná je to jen velmi hrubým nástinem Vaším nebo pana Keshe z důvodu, aby to bylo stravitelnější i pro (hlavně) laickou veřejnost - ta vědecká, zkostnatělá to stejně nepobere :-).

      Vymazat
    3. Můj názor znovu tedy zopakuji, ale patent si na něj nedělám. Tak jak jsem říkal, žádná kulička, shluk energie( pro nás po staru jako fotony), jehož základní podstata je elektromagnetismus a gravitace a ta realizace v prostoru je dána jejím kmitočtem, který rezonuje s daným časem a prostorem a je tedy vnímatelná, třeba měřákem.

      Vymazat
    4. Iv, vy mě dáváte zabrat snad ještě víc, než já Vám :-)
      Raději se ani nebudu ptát na to, co je to el. proud. Vím, že tu na to byl jeden článek, ale ani tam to není nikterak blíže popsáno. V podstatě bych to v tom článku připodobnil k nervové soustavě, kdy je informace předávána z jednoho neuronu do druhého. Když nad tím teď přemýšlím, pak by to opravdu mělo být totožné, protože i každá chemická reakce (mezi neurony) není nic jiného, než výměnný obchod atomů s energií = "elektrony", ne?
      Ale to už bychom se dostávali nad rámec tohoto vlákna. Snad někdy jindy a v jiném článku.
      Děkuji Vám za trpělivost.

      Vymazat
    5. Oficiálně, jak to vtloukají do hlav školákům je, že elektrický proud je tok ELEKTRONU z nadbytku k jeho nedostatku. HAHAHA. No jo, podstata toho elektronu ale chybí, vědátoři si z toho udělali kuličky a z hmoty taky a jak o tom dovedou vyprávět.

      Vymazat
  57. Zdravím, chlapi - už chápem, že ste iní ako ženy !!!
    NIČOMU NEROZUMIEM - ALE VERÍM. BED :-)

    OdpovědětVymazat
  58. Takže "nejlepší" výsledek dnes byl (s již notně pochroumanou-bortící se bifilární plochou cívkou):
    Na vstupu 11.6V x 1A = 11.6W
    Na výstupu (za kondenzátorem) 95V x 0.12A = 11.4W
    Účinnost tedy 98%
    s tím, že dost energie padlo na stálé (nedaří se mi odstranit) přehřívání tranzistoru s chladičem a drobné ohřátí cívky. Pokud nedošlo k chybě měření (nevylučuji), mám pocit, že součet celkové energie na výstupu plus ztráty na vznikajícím teple nutně musí být nad 100% vstupní energie, protože chybějící 0.2W by nemohly nikdy ohřát tak velký chladič.
    Při představě, že je tam zároveň naprosto nevyužité elektromagn. pole kolem cívky, které by šlo použít např. k pohonu Newmanova(Bedini či jiného) motoru, mohu z vlastní zkušenosti usuzovat, že tu "něco" je.
    Zařízení bylo co se max. výkonu na vstupu týče sotva na polovině svítivosti žárovky. S vyšší svítivostí se rychle snižovala účinnost.
    Pro kontrolu měření musím sehnat ještě další analogový ampérmetr. Digitální mi všechny stále nějak stávkují.

    OdpovědětVymazat
  59. Tranzistor se hřeje když budící napětí klesne pod 10V na Gate
    napájení 555 by mělo být oddělené od silové části
    Doc57

    OdpovědětVymazat
  60. Sím může mě někdo vysvětlit o co tu jde?
    Proč je mezi napájením a žárovkou ten tajemný cívkopřístroj?
    ˇ6árovka by bez něj nesvítila? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to xxx
      Tak to je komentář jak NOHA! Naučte se číst a navíc, myslíte že 12V= rozsvítí žárovku 230V/40W. Příště prosím už takový pokus raděj ne, otiskl jsem jej pro zasmání druhým, kteří jsou evidentně chytřejší a přemýšlejí o věcech a nepapouškují IN trendy.
      Příště Sím podepsat!

      Vymazat
  61. Vedel bi niekdo poradit ako nabit superkondenzator. Mam jeden superkondenzator 2:7V a300F, a chcel bi som to pouzit na virobu HHO. Vopred dakujem. Sutara. email: jano003@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  62. Skusal som to velakrat meral osciloskopom vstup aj vystup a vystup je vzdy mensi, necerpa to ziadnu volnu energiu funguje to len ako menic napetia zo stratami a je to proste tak, ked niekto tvdi opak nech to aj dokaze meraniami na videu vstup a vystup. Iv nenarazam na nic ale nefunguje to. Iv jedna zasadna vec k tejto problematike !!! Ak by energia s VN pulzu bola s piestoru, vakua, vzduchu alebo s hocikade to neni teraz podstatne napetovy sucet vsetkych napeti by nemal sediet, pretoze energia je predsa z priestoru a nie s baterie ale sedi to az priliz presne. Staci pomerat ubytok na tranzistore a ubytok na zatazenej cievke a spocitat ich, sedia s napajacim napetim !!! Prud s baterky vytvory v cievke magneticke pole potom je prud preruseny a vznikne spetny pulz napetia, prud ktory vznikne zachovava rovnaky smer ako prud ktory ho vyvolal tento prud vytvori na cievke napetie. Moze si to kazdy zmerat kto to vie je to jednoduche ak teda zmerame na cievke pri zatazi napetie tak ak by tam bola energia naviac tak nam sucet napetia na cievke a tranzistore nebudu sediet s napetim na baterke ale sedi to na chlp. To je k tomu ze tam ziadna energia naviac nieje, a potvrdzuje to aj meranie vstupu a vystupu. Dufam ze moj prispevok nezmazes.

    OdpovědětVymazat
  63. Lv tohle určitě prakticky nepostavil a neměřil, narozdíl od tebe. Ty si si s tím dal práci, on jen píše na internet.
    K věci: toto šťourátko na 12V asi sotva bude něco získávat, je to špatně celé. Podle fotky hádám, že to napájené buď z baterie nebo nějakého síťového zdroje. Osobně si myslím, že to co cívku zásobuje pulzy proudu by měl být KONDENZÁTOR! Kondenzátor nabitý na vysoké napětí který je vybíjen do cívky přes nějaký spínač. Např. toto co momentálně vytvářím http://upramene.cz/forum/download/file.php?id=16291&mode=view/20150207_004602.jpg

    OdpovědětVymazat
  64. Ahoj

    schema s 555 sem postavil.Zapojil sem jako zatez zarovku 220v 100W k ni do serie ampermetr a na ni paralelne voltmetr na spocitani vykonu.Otestoval jsem 10 civek od rucne motany az po trafa primar/sekundar 220V/5v , 10v , 15v, 24v
    Na napetovy power vstup jsem pustil 12v 1A stabilizovany regulovatelny zdroj s regulaci proudu.
    Potenciometry jsem se dostal na 2 body , kdy zarovka trosku svitila.V obouch pipadech sem na zarovce nameril max 180mA a 40V pri nejlepsim testovanem trafu ostatni meli i mene.Dosel sem k zaveru podle vzorce P=UxI ze je 12W na vstupu a cca 8W na vystupu.Takze je to nefunkcni.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to kenybalboa
      Jojo, standardní měření k ničemu. Prostudujte si "Studenou elektřinu", nejlépe od ruských vědců, na jejich stránkách. "Studená" elektřina pro nějaký užitek se musí jímat do speciálních akumulátorů, nebo bateríí, nejblíže je elit atd. Je dobře, že zkoušíte. Studujte: http://tarielkapanadze.ru/Cold_Electricity.htm

      Vymazat
  65. Dobry den,
    pri dalsich pokusech sem (primar 220V sekundar 12V obycejne traficko vykuchane z obycejneho zdroje) mel pripojen sekundar do meho obvodu a primar sem nechal proti zemi jiskrit a zacalo se dit neco zajimaveho.Ampermetr mi zacal ukazovat 10A i se zapojenym jen jednim koncem a to bylo zapojeni jednoho vyvodu proti zemi primaru.Vedel by nekdo kdo je Gewo? Pise o ruznych vynalezech... Uzneco sestojil?

    OdpovědětVymazat
  66. http://www.gewo.info/
    Pod značkou "gewo" už roky publikuje známy spisovateľ, alternatívny historik a záhadológ Jiří Wojnar, okrem iného je spoluvydavateľom WM-magazínu.
    http://www.wmmagazin.cz/
    Na stránkach WM sa hlavne v minulosti objavovali články o netradičných spôsoboch získavania energie, napr. účinnou elektrolýzou vody, bezpohybovým generátorom podľa T. Beardena, využitím Teslových technológií, zapojeniami odvodenými od pokusov J.L.Naudina, J.Bediniho, alebo S. & K. Avramenkových.
    S redakciou WM spolupracovala skupina amatérskych výskumníkov v oblasti alternatívnej energetiky pod názvom "Aquarius Research Team", v skratke A.R.T.
    To je v stručnosti všetko.
    Zdravím Vás!
    svarnetic

    OdpovědětVymazat
  67. Kenybalboa! Máš pravdu. Je třeba mít hlavu na krku a ne v písku. Jen jsem na to koukl a žádnou energií to nečerpá. Peti

    OdpovědětVymazat
  68. Kdysi jsem postavil desulfátor Pb aku. (Zachránil mi 1 týden úplně vybité, lehce zasulfatované zánovní aku. Na staré to moc nefungovalo). Na netu je to schema hojně rozšířené a podobné tomu Vašemu. Zjistil jsem pár věcí. Aby cívka desulfátoru pracovala na nižší frekvenci a přestala mi odpalovat tranzistor, musel jsem použít žlutý toroid, tj. železo-prachové jádro. Cokoliv jiného (feritový toroid, vzduch) způsobovalo rychlé přehřátí nebo spálení tranzistoru, přestože jsem 555 šťavil na nejvyšší frekvenci (1MHz) co dokázal. Proto se domnívám, že zrovna NE555 s tranzistorem není dost rychlý na to, aby vypl sycení solenoidu tak bleskově rychle, abyste sklidili pořádný back-EMF puls bez toho, aby se Vám z něj veliká část vybila o vypínající se tranzistor. Třeba by se dal back-EMF puls nějak zpomalit, aby šel sklidit s větší účinností běžnými polovodiči. Možná by pomohla bifilární cívka - dva sousední závity mají na své parazitní mezizávitové kapacitě několikanásobně vyšší napětí a má to (podle měření na youtube) asi o 5% větší indukčnost, než klasická cívka. Nebo paralelně k cívce připojit kondenzátor, aby zákmity probíhaly pomaleji a daly se usměrnit. Taky stojí za to používat "optimální rozměry cívek" http://mujweb.cz/pjenicek/radioprevzate/optcivk1.html abyste dosáhli co největší indukčnosti při co nejmenším množstvím drátu (a odporu drátu) a nedělali něco jako jeden závit kolem zahrady nebo druhý extrém, trubku ovinutou až ke stropu... Solenoid např. na trubce o průměru 10cm má být vysoký asi jen 4cm (konstanta 2,5). Dlouhé ovinuté trubky jsou neúčinné (má to akorát velký odpor), protože magnetické pole prvního a posledního závitu si už vzájemně indukční siločáry nepředávají - na to jsou od sebe moc daleko. Stejně tak závit kolem zahrady, kde je protější strana zahrady moc daleko. Něco k účinnosti: Cívka se sytí pomalu (proud roste pomalu), protože mu brání vznikající siločáry, které indukují napětí v závitech. V back EMF impulsu potom obdržíte skoro stejnou nebo menší energii, akorát nahuštěnou v kratším čase, tzn. s napětím transformovaným nahoru, protože čím větší je rychlost změny magnetického toku (např. otáčky dynama) tím je napětí vyšší. Podobné schema jako máte tady využívají Step-Up convertory (měniče). Sytí toroid a přes schottky diodu z něho berou pulzy s vyšším napětím, přičteným ještě do série k napětí zdroje.

    OdpovědětVymazat
  69. I just could not depart your site before suggesting that I
    really loved the usual information a person supply for your visitors?
    Is going to be again regularly to investigate cross-check
    new posts

    OdpovědětVymazat

Kdo je Anonymní, tedy nepřihlášen, vždy se podepsat, je to základ slušného chování. Většinou nepustím do éteru.