středa 29. srpna 2012

Slunce, planeta X a proroctví



Slunce nazývám Slunečním portálem, jak si mnozí všimli a ve vesmíru je každé Slunce velmi důležité, stále na tento aspekt upozorňuji ve svých článcích, ne jen pro to, že může podporovat život, dávat teplo, světlo atd, ale plní i jinou funkci, i jako červí díra a s tím odvozující se věci (Hvězdná brána), na které naše civilizace jednou musí přijít. Naše družice, které monitorují Slunce a jeho okolí v poslední době zaznamenaly jisté objekty kolem Slunce a naše poznání fyzikálních zákonů nám nedovoluje zatím tuto alternativu všeobecně připustit.
Proč má zájem Vatikán o Slunce a je podílníkem na těchto projektech? Ano Vatikán! Co vědí ze svých knihoven, naloupených po celém světě? Při těchto zjištěních se vám vynořují v hlavě různé myšlenky a souvislosti.  Při sledování dějů okolo Slunce přijdete na mnoho divných věcí při stahování dat, např. ze sondy SOHO. Je to sonda, která obíhá okolo Slunce. Optika je zacloněna, aby nedošlo k přehlcení a jejímu poškození.

Přilétající objekty

Tyto dva objekty směřovaly do Slunce, kdy se rovněž pak následně do něj vnořily, oficielní verze NASA tvrdila, že jsou to komety, přitahované ke Slunci. Velká většina lidí si toto video stáhla a byly vzneseny dotazy „ co tyto objekty jsou?“.  Víme, že každá kometa přibližující se ke Slunci, se vyznačuje extrémně dlouhým ohonem, žárem emitovaných plynů z nich. Tyto objekty byly odhadem velké jako Země, a každá kometa o velikosti Země, pohybující se v blízkosti Slunce, by měla jistě patřičný ohon. Mnoho astrofyziků se ptala NASA, co to znamená. Poté NASA video stáhla, mnoho lidí si však stěžovalo a video vrátili, jenže už mělo příslušné ohony. Toto video se následně analyzovalo a zjistilo se, že těsně před vstupem do Slunce objekty ještě manévrovaly v úhlu 90st. a to tak, že se objekty na chvíli sloučily v jeden. Ano, bylo by to možné, kdyby byl druhý objekt v zákrytu. Jediné komety, které dělají tyto divné pohyby,  jsou komety s okýnkama, odkud na nás chlapíci vesele mávají. Tyto objekty vstoupily do Slunce na přibližně 19,47 st. šířky a objevil se  výron plazmatu ze Slunce v bodě jejich vstupu.

Výtrysk plazmatu po vstupu objektů


Je zajímavé, že i Jupiterova velká červená skvrna je rovněž na 19,47 st. šířky, sopka na Marsu Olympus  a to již nemluvím o většině sopek, které jsou na Zemi. V nynější době tato Jupiterova skvrna nabývá teplot – že by příprava zažehnutí druhého Slunce? Snad ne, ale pro klimatology něco zajímavého, pro výběrčí daní už ne.
V dnešní době Slunce dělá samé zvláštnosti. Vlastně je skoro neuvěřitelné, že jsme ještě zde na Zemi živí. Věděli jste, že v zimě, v únoru 2003, kometa přibližně o velikosti dvojnásobku Jupitera, proletěla naší sluneční soustavou? Nemluvilo se o tom! Zveřejnili data až na poslední chvíli. Lidé o tom nemají ani tušení. To jsou neuvěřitelné věci, viďte! Proč? Protože si mysleli, že z nás budou už jen tousty. Proroctví měla o planetě X pravdu a jistým způsobem, který zde uvedu k tomu nedošlo a ti, co mluvili o planetě X byli zesměšňováni a jejich nálepka jim zůstala. Dokud nám na hlavu nespadne „kredenc“ jsou vysmátí oponenti, ale raději tak, než opak.
Velikost komety o dvojnásobku Jupitera není triviální, vezměte si, že Jupiter je vlastně největší planetou naší sluneční soustavy. Tento objekt je tedy extrémně hmotný a je jisté, že by narušil mnoho oběžných drah planet a na Zemi by vyvolal obří přílivové vlny. Mysleli si, že narazí do Slunce a budeme tady „upečení“, proto to nezveřejnili a ani o tom nechtějí hovořit.
Bylo však velmi zajímavé, že tento objekt nakonec do Slunce nenarazil a díky erupci na Slunci v pravý čas, byl tento objekt odkloněn.

Přesměrování komety plazmatem

Náhoda? ! Pak lidé, kteří hledali planetu X, byli zklamáni a oni mohli říci, že planeta X se neobjevila! Objevila a u Slunce, kdy došlo k této události  bylo v únoru 2003. Ta „kometa“ byla o dva týdny napřed, oproti sumérským textům. Ovšem na 10 000 let starou předpověď to je přeci báječná trefa, natož když to byli nějací sumérští opičáci. Běžně jste ten úkaz nemohli ani vidět, protože úhel přiletu nebyl snadno dostupný.  Je to vlastně neuvěřitelné, že jsme ještě zde. Nezdá se vám to divné, tolik náhod? Něco nad námi bdí a přitom se chováme jak „loupežníci“? Myslím, že jsme dostali novou šanci! Nyní konečně plaveme v milosti a někdo se o nás opravdu stará! Ti známí z klubů řeknou opět Náhoda, ale ty opravdu neexistují! Snad nezklameme, první kolo jsme vyhráli, to druhé bude už jen na nás!

Pomůcky: fyzik Nassim Haramein


úterý 28. srpna 2012

Starověké artefakty o kterých se nemluví



Podívejte se na video se starověkými památkami, které se tak moc často neobjevují v běžné archeologii. Proč? Co nejde jednoznačně vysvětlit dnešním pohledem vědy se prostě na veřejnost nedává. Zde jsou ke zhlédnutí artefakty vybrané od Nassima Harameina a Klause Dona, jež zobrazují jisté předměty, jak je zaznamenali naši předkové. Dejte si prosím film na celou obrazovku, aby jste měli opravdu pěkný zážitek. Obraz je decentně podmalován hudbou  „The Rite“ z alba  „Starověké rituály“, kdy tato hudba zazní rovněž v odhalujícím filmu o roku 2012 , jež připravuje uvolnit mexická vláda o skryté historii lidské rasy, myslím, že se to nebude hodně „klubům“ líbit. Tak pěkný zážitek.


pondělí 27. srpna 2012

Ionizátor II




Došlo mailem od našeho čtenáře: Už delší dobu se zabývám konstrukcí ionizátorů, sepsal jsem na toto téma článek, kde se pokouším toto téma trochu osvětlit lidem. Také tam dávám podrobný návod jak si čtenáři mohou sestavit svůj vlastní ionizátor. Myslím že lidé kteří navštěvují vaše stránky jsou přesně ten okruh lidí, kteří by o toto téma mohli mít zájem.
S pozdravem J. Strejček   

Tak tedy rád zde prezentuji a děkuji.


Ionizátor vzduchu  - popis, konstrukce, zkušenosti s užíváním zařízení
napsal ing. Josef Strejček v Ostravě 21.8.2012
 Ionizátor
Toto zařízení je součástí skoro každé čističky vzduchu, obohacuje vzduch o záporné ionty, reakcí těchto iontů s kyslíkem ve vzduchu vzniká malé množství ozónu. Vzhledem ke stavu životního prostředí je přirozené, že se zařízení tohoto typu využívají ve stále větší míře. Na našem trhu je nabídka ionizátorů celkem široká. Mají však jeden velký nedostatek a tím je cena, je až nehorázné že nám je prodávají za tak nechutné ceny! Konstrukce a princip tohoto zařízení je přitom celkem jednoduchá a cena by měla být v řádu stovek a ne tisíců korun.
V tomto článku bych vám chtěl přiblížit, jak si můžete zkonstruovat svůj vlastní ionizátor k obohacování vzduchu. Toto zařízení pracuje bezhlučně bez filtrů a ventilátorů. Další pozitivní zpráva je, že zařízení má téměř nulovou spotřebu el. energie.

Ionizace v přírodě a místnostech
Lze dokázat, že vzduch v přírodě obsahuje určitou koncentraci záporně nabitých částic. Co se týká měsíčního kolísání koncentrací volných vzdušných iontů, byla popsána maxima v období úplňku (příčina není jednoznačně vysvětlena). V tabulce uvádím orientační hodnoty počtů negativních inotů měřených na různých místech.

Místo kde bylo prováděno měření
Počet lehkých negativních iontů na cm3
místnosti městských bytů
50 – 100
městské ulice
100 – 500
klimatizované místnosti
0 - 80
u moře a v lese
1000 - 5000
v horách
5000 – 10 000
v jeskynních prostorech
5000 – 30 000
u vodopádů
10 000 – 50 000
po bouřce
50 000 a více

Přirozeným způsobem vzniku těchto negativních částic v přírodě je například bouřka, nebo také místa, kde se rozstřikuje voda (baloelektrický efekt Lenardův). Velký vliv na množství záporně nabitých iontů v ovzduší má také jeho znečištění. Třeba takový cigaretový dým je převážně kapalným aerosolem dehtu a vzdušné ionty spolehlivě ničí (bylo by zajímavé udělat srovnávací studii o vlastnostech dýmu z elektronických cigaret).
Člověk bohužel tráví většinu času v zajetí stěn bytu a kanceláře (faradayova klec), kde je celkem malá výměna vzduchu. Navíc v místnostech, kde trávíme až 9/10 svého života, jsou poblíž nás zdroje kladně nabitých částic. Tyto zdroje silně převažují, krom klimatizace, která ionty z ovzduší neutralizuje již při filtraci, dále vlhčením a dopravou potrubím, jde o obrazovky ale i nevhodné umělé materiály s nízkou permitivitou, jako třeba umělý koberec, nebo laminátová podlaha. Třeme-li o sebe dva dielektrické materiály s různou permitivitou, pak zpravidla materiál o vyšší permitivitě se nabíjí kladně (přitahuje tedy záporně nabité částice). Dalším problémem jsou také plastová okna, která snižují propustnost UV záření a tím znemožňují ionizaci vzduchu.

Co se týká metodiky měření a hygienických předpisů či norem je třeba říci, že závazná kritéria nebyla dosud u nás vypracována. Při dosud chybějících limitech se při nezávazných doporučeních můžeme řídit těmito hodnotami.
-pro dlouhodobý pobyt v interiéru by měla být koncentrace záporných iontů 1250 ± 50 iontů/cm3
-dlouhodobé ještě přijatelné minimum 250 ± 50 iontů/cm3
Doporučuje se, aby koncentrace záporných iontů při umělé ionizaci ovzduší nepřesáhla 5000 iontů/cm3 .
Bližší informace k metodám měření a měřících přístrojích naleznete v odkazech v zápatí.

Prospěšnost ionizace
Ionty jsou elementárními nosiči náboje ve vzduchu, náboj mohou mít kladný, nebo záporný. Je až zarážející že o účincích iontů resp. vlivu atmosférické elektřiny na živé organismy tak málo víme. Zkuste si na toto téma popovídat s čerstvým absolventem střední stavební školy nebo absolventem stavební fakulty.

Kladné ionty
Mohou být jednou z příčin potíží lidí, kteří pobývají v prostoru s jejich obsahem. Prováděly se experimenty, kde lidé inhalovali vzduch s kladnými ionty. Objevily se bolesti hlavy, zvýšená únava, hučení v uších a závratě. Nedostatek záporných iontů také způsobuje pocit nepohody a dusna. Příliš mnoho kladných iontů způsobuje pocity deprese, letargie, bolesti hlavy a podobné potíže.

Záporné ionty
Je prokázáno, že mají vliv na zdraví a psychickou pohodu člověka. Vyšší koncentrace lehkých záporných iontů činí vzduch svěžejší, dýchatelnější a čistší, u astmatiků se snižují dýchací potíže. Atmosféra obsahující vysokou koncentraci záporných iontů má lethální účinky na bakterie a v menších koncentracích alespoň snižuje jejich množení, tohoto se využívá v nemocnicích k urychlení hojení ran, kožních chorob a popálenin (podobné účinky má také stříbro a měď). Vliv na krevní oběh člověka, zvyšuje se pH, roste podíl albuminů a snižuje se hladina serotoninů, klesá sedimentace a snižuje se poet leukocytů, mění se krevní tlak. Stimulují myšlenkovou činnost a zlepšují paměť, roste duševní i fyzická výkonnost. Záporné ionty mají rovněž příznivý vliv na rostliny a hmyz, stimulují jejich růst.

Z mnoha experimentů je zajímavý pokus – sledování tří skupin křečků. Jedna žila ve vzduchu se silnou převahou kladných iontů CO2, druhá v převaze záporných iontů O2 a třetí v normální atmosféře. Po šedesáti dnech došlo u zvířat, žijících v převaze kladných iontů ke snížení hmotnosti nadledvin o 33% a celkové ochablosti a vyčerpání. Naproti tomu u zvířat žijících v převaze záporných iontů se hmotnost nadledvin zvýšila o 29%. Tato zvířata byla vysoce aktivní. Z tohoto pokusu vyplívá, že záporně ionizovaný vzduch zvyšuje schopnost nadledvin produkovat adrenalin (stejně fungují obranné reakce u člověka) a tím pomáhá organismu překonávat velké fyzické a nervové zátěže. U vás doma si rovněž můžete ověřit příznivé účinky ionizátoru třeba s využitím vašeho psa. Říká se, že kam si lehne pes, tam si může bez problémů lehnout i člověk. Instalujte tedy ionizátor na místo, kde by pes normálně neležel a pozorujte, co se bude dít.
Léčebné využití účinků vzdušných iontů probíhá na našem území již celkem dlouho. Například léčba pobytem v jeskyni – speleoterapie a hydroionoterapie (Moravský kras). Léčebné účinky ionizovaného vzduchu se uplatňují i při klimaterapii v lázeňských místech s vyšší nadmořskou výškou (Jeseník, Karlova studánka).
Pro ty zvídavější jsou další informace k dispozici v podkladech, ze kterých jsem čerpal a na které dávám odkaz v zápatí.

Trocha teorie
Ionizaci můžeme rozdělit na přirozenou a umělou.
Přirozená vzniká v elektromag. poli, nebo působením záření α,β,γ.
Umělá ionizace se dá vyvolat změnou mechanické energie, hořením, chemickým procesem a nebo korónovým výbojem.

Vertikální rozvrstvení iontů
Ionty nad zemským povrchem v obou polaritách nejsou přítomny ve stejném množství. U povrchu Země převažují kladné ionty nad zápornými (to může být jednou z příčin, že lidé z hor jsou zdravější). Zeměkouli si můžeme představit jako obrovský kulový kondenzátor, jehož jednou elektrodou je vodivý povrch nabitý záporně (přitahuje kladné ionty) a druhou elektrodou je vrstva ionizovaného, dobře vodivého ovzduší (ionosféra) nabitá kladně. Jako dielektrikum slouží špatně vodivá vrstva vzduchu tloušťky cca 50km. Mezi zemským povrchem a ionosférou je potenciální spád asi 400 000 V (průměrný spád je asi 8V na metr). Také se teď ptáte, proč ještě tuto volnou energii nevyužíváme?

K ionizaci je nutné atomu nebo molekule dodat určitou energii, energie musí být dostatečně velká, aby nejvolněji vázaný elektron na okraji oběžné dráhy kolem jádra překonal ionizační potenciál a uvolnil se do prostoru. Protože 4/5 plynných molekul ve vzduchu tvoří dusík, je největší pravděpodobnost, že ionizující energie bude předána molekule dusíku. Odtržením elektronu z obalové dráhy vznikne kladný ion dusíku a volný elektron. Ten není schopen sám existovat a předává své elementární kvantum elektřiny jinému neutrálnímu atomu nebo molekule. Základem záporných iontů je molekula kyslíku, má stejně jako –OH skupina vody, největší afinitu k elektronům. Vodní pára v ovzduší je tedy druhým hlavním zdrojem záporných iontů. Ionizovaná molekula kyslíku pak dále disociuje na atomární ion kyslíku a na neutrální atomární kyslík, který dále reaguje buď s dusíkem, nebo s další molekulou kyslíku. Vznikají tak oxidy dusíku a ozón. Ozón je velmi silný oxidant a je ideální jako čistící a dezinfekční prostředek (využití k ošetření potravin a čištění vody), odstraňuje zápachy ze vzduchu, využívá také v ozónoterapii.

Popis zapojení a princip ionizátoru
Ionizátor je vlastně zdroj vysokého napětí zakončený ostrým hrotem ze kterého vyletuje do vzduchu řádově bilion elektronů každou sekundu. Schéma zapojení je patrné z přiložených obrázků plošného spoje. Jde o zdvojený kaskádní Delonův násobič, který svými 21 stupni vyrobí ze střídavého síťového napětí 21násobek amplitudy (asi 6500V na hrotu). Na hrotu je sice vysoké napětí ale přes odpory ionizátoru prochází jen zanedbatelný proud, dotknutí hrotu je proto naprosto neškodné. Do ionizátoru je připojena fáze  a nulový vodič. Hustota elektronů na hrotech je tak velká, že opouštějí hrot vzduchem, což je pro ně za jiných okolností cesta značně neschůdná. Tímto způsobem jsme elektrony donutili dostat se do vzduchu, kde se již dále pohybují podle sil na ně působících dle přírodních zákonů a nachytávají se na molekuly ze vzduchu.

Princip Delonova kaskádního násobiče je následující. Při kladné půlvlně na svorce S2 se otevře dioda D1 a C1 se nabije na hodnotu amplitudy vstupního napětí (asi 310V). Při opačné půlvlně se otevře D2 a C2 se nabije na amplitudu plus napětí na C1 (z předchozí půlvlny) tedy 620V. Při další půlvlně se otevře D3 a C3 se nabije na amplitudu plus napětí na C2 mínus napětí na C1, celkem opět 620V. Takto můžeme pokračovat až na konec kaskády a zjistíme, že na všech kondenzátorech C2 až C21 je 620V. Tyto kondenzátory jsou zapojeny v sérii, na konci kaskády je tedy součet těchto napětí. Rezistor R1 na vstupu omezuje proudové špičky při případném zkratu v násobiči, na normální funkci násobiče nemá žádný vliv.




Paralelní kombinace doutnavky DT1 a kondenzátoru C22 na výstupu ionizátoru plní funkci přibližného měřiče výstupního proudu a tím i ionizačního výkonu. Kondenzátor se výstupním proudem nabíjí, při dosažení zápalného napětí doutnavka blikne a napětí klesne. Z kmitočtu blikání doutnavky můžeme vypočítat proud podle vzorce.

I = ΔU * C * f
ΔU – je rozdíl mezi zápalným a zhášecím napětím doutnavky (dotnavky které jsou běžně k dostání mají tuto hodnotu mezi 14 – 15V)
C – kapacita kondenzátoru C22 (6,8 ηF)
f – kmitočet blikání
V tomto případě tedy můžeme výstupní proud v mikroampérech přibližně spočítat podle vztahu
I = 0,1 * f
Počet elektronů, které vyletí z hrotu za sekundu, dostaneme vydělením proudu nábojem elektronu 1,6*10-19 C, takže pro tento případ počet elektronů za sekundu je roven 0,625 * 1012 * f.
Rezistory R2 až R5 na schématu, omezují výstupní proud násobiče při náhodném dotyku např. rukou. Při zkušenostech s užíváním jsem zjistil, že 4 odpory před výstupem jsou zbytečně hodně, verze, kterou vám dávám na zhotovení plošného spoje, má před výstupem dva 1MΩ odpory.
Násobič je sice sám o sobě příliš měkký na to, aby ohrozil zdraví člověka, ale náboj nahromaděný v kondenzátorech již může při nechtěném dotyku na odizolovaném spoji mezi kondenzátory způsobit citelné škubnutí ve svalech. Podobné mikrošoky znají dobře majitelé dlouhých vlasů nebo svetrů z umělých vláken. Napětí na kondenzátorech se udržuje ještě nějakou dobu po vypnutí přístroje od zdroje!
      
Konstrukce přístroje
Plán rozmístění součástek je patrný z návrhu polepu plošného spoje na konci tohoto dokumentu. „Plošný spoj“ si můžete sami jednoduše zhotovit tak, že vytisknete rozmístění součástek na A4 (doporučuji nalepovací) a tím pak oblepíte připravený tvrdý kartonový papír (alespoň 2mm). Spoj součástek bude naletováním jejich vývodových drátků, které vhodně propletete mezi sebou (odpadá tím zbytečné naleptávání u klasického plošného spoje). Před osazením součástek provrtáte v plošném spoji malé otvory k prostrčení drátků ze součástek (já používám malý ocelový šroubováček a dírku poklepnutím prorazím-součástky z těsného otvoru pak při osazování nevypadávají). Pájené součástky nesmí mít ostré hroty, mohlo by tak dojít k výboji ještě před dosažením hrotu ionizátoru.
Při připojování k síti je třeba mít stále na paměti, že pracujeme s nebezpečným napětím. Bylo by velice nebezpečné podlehnout klamnému dojmu, že 220V na vstupu je k smíchu v porovnání s 6kV na výstupu. Měkkých 6kV ani neucítíme, zatímco tvrdých 220V může člověka spolehlivě usmrtit!
Napojení na síť můžete provést k přístroji přes šroubovací svorkovnici s využitím třeba starého třížilového přívodního kabelu (např. ze staré varné konvice). Další možnost je s odpojitelným přívodním kabelem od ionizátoru a využitím starého napájecího kabelu z počítače. Tento typ připojení je na mém polepu na plošný spoj.
Při návrhu mechanické konstrukce je třeba dbát všech bezpečnostních předpisů a zároveň musí být přístroj schopen odolat i takovým nepříznivým vlivům jako je lidská hloupost či nešikovnost. Hotový ionizátor je vhodné obalit vrstvou kartonu ze strany součástek i spojů a ještě omotat elektrikářskou izolační páskou. Je vhodné například umístit plošný spoj do pevné plastové trubky, resp. tuby se síťovou šňůrou dobře zajištěnou proti vytrhnutí a s hrotem v podobě několik centimetrů dlouhého tenkého drátku. Takovéto provedení je vhodné zejména chceme-li ionizátor zavěsit u stropu hrotem dolů.
Pokud hodláme znemožnit jakýkoli kontakt s hrotem, musíme:
a) umožnit proudění vzduchu kolem hrotu (můžeme doplnit ventilátor)
b) nechat v co největším úhlu před hrotem volný prostor.

Předměty před hrotem nepříznivě ovlivňují vyzařování elektronů. Je také důležité, pro zvýšení výkonu zhotovit hrot z co nejtenčího drátku. Takový drátek (mnohem slabší než lidský vlas), který se mi podařilo objevit, je ve staré disketové mechanice navinutý jako cívka u čtecí hlavy. V každé mechanice jsou celkem čtyři takovéto minicívky. Dalším zdrojem tenkého drátku je např. rozebraný elektromotor opět třeba z disketové mechaniky. Hrot zhotovuji z tenkého drátku dlouhého asi 40cm, postupně ho přehýbám na půl, až se dostanu na délku asi 5cm. Na jednom konci udělám malé očko k prostrčení na vývod z doutnavky a druhý konec zarovnám zastřihnutím. Tyto drátky jsou polakované a proto jejich konce je nutné oškrábat a očko dobře připájet. Aby drátky vydržely co nejdéle, ovinu je ještě volnou spirálou ze silnějšího měděného drátu.




K sestavení Ionizátoru budete potřebovat:
Papírový karton tl. alespoň 2mm, Tenký poskládaný drátek pro zhotovení hrotu a silnější stočený drátek pro ochranu hrotu (používám měděné drátky které si nastříhám na cca 40cm), elektrikářskou pásku, cín, páječku, kleště a cca 3h času.

Seznam součástek: v závorce je uvedena orientační cena za kus – celková cena všech součástek vč. nového přívodního kabelu k PC by měla být asi 200kč

Rezistory R1 - 100kΩ, R2,R3 - 1MΩ (2,-)
Postačující jsou uhlíkové rezistory s výkonem do 0,5W.

Kondenzátory C1 až C21 – 3n3/630, C22 – 6n8/400 (cca 3,5 ,-). Lze použít i jen jeden typ kondenzátorů se stejnou kapacitou ale vždy v provedení na 630V, nezkoušel jsem menší kapacitu jak 3n3. Můžete použít buď hranatý kondenzátor, nebo o něco větší válcový, který je na obalu plošného spoje na poslední straně (měl by být o dost levnější).
Diody D1 až D21 – 1N4007 (1,-)(!!! při umístění součástky je nutné správně osadit dle malého proužku, tato součástka vede proud jen jedním směrem)






Doutnavka Dt1 (2,-)  – lze použít jakoukoli doutnavku na zap. napětí 140-150V .Na 14-15V  určitě ne!

Napojení na síť – pomocí šroubovací svorkovnice (3,-),  nebo přes napájecí konektor GSD3 (25,-) s využitím napájecího kabelu od PC (55,-).                                                         


Pozn. kódové označení součástek a orientační ceny, jsou z internetového obchodu GM electronic


Zkušenosti s užíváním ionizátoru
Kolem přístroje se po delším užívání usazuje jemný tmavý prach, doporučuji kolem volných hrotů dát třeba papír, který časem jednoduše vyměníme. Ionizátor plní funkci miniaturního elektrostatického odlučovače prachu. Pokud se časem sníží blikání doutnavky, může to být zapříčiněno usazením prachu na koncích drátků v hrotu ionizátoru. Nejrychlejším způsobem k vyřešení tohoto problému je odstřihnutí konců drátku o cca 1mm.
Jednou z možností jak se na vlastní kůži přesvědčit, že napětí na hrotu je opravdu vysoké, je nabít sám sebe jako kondenzátor (musíme být dobře odizolováni) na napětí hrotu a tento náboj naráz vybít dotykem s uzemněným předmětem. Při těchto experimentech je zajímavé pozorovat vliv vlastního elektrického potenciálu na proud hrotu. Pokud jsme dobře odizolováni a přiblížíme-li dlaň před hrot ionizátoru, kmitočet blikání doutnavky nejdříve vzroste, protože dlaň na nízkém potenciálu zvýší intenzitu elektrického pole před hrotem a odčerpává volné ionty z blízkosti hrotu. Postupným nabíjením vzrůstá potenciál našeho těla, elektrické pole před hrotem slábne a nakonec má dlaň opačný účinek, než na začátku a doutnavka bliká pomaleji.
Pokud z hrotu ohnete bokem jediný tenký drátek, po přiblížení vaší ruky, tento drátek se vlivem elektrostatických sil ohýbá směrem k ruce, na dlani přitom cítíte lehký vánek. Při vzdálenosti pod 1mm přeskakují mezi drátkem a rukou droboučké jiskry. Ve tmě lze vidět na koncích hrotu vidět pouhým okem malý světelný bod – koronu. Po instalaci přístroje poblíž popínavé rostliny se této rostlině nápadně zvětšily listy a jeden výhonek se plazil směrem k přístroji.   

Pro koumáky



Přikládám ještě jednoduché schéma pro ionizátor napájený stejnosměrným proudem z baterie (spotřeba proudu 80mA). Trafo T1 by se mohlo použít třeba ze staré nabíječky mobilu. První část obvodu tvoří tranzistory Q1 Q2 v Darlingtonově zapojení, transformátor T1. Odpory R2, R3 a kondenzátor C2. Obvod se nazývá „Hradlový vibrátor“ a pracuje na frekvenci 30KHz. Na sekundárním vinutí transformátoru T1 se vytvoří ostrý napěťový puls o napětí cca 600V. Toto napětí jde přes kondenzátory C3 až C14 a diody D3 až D14. Tento obvod zvyšuje použité napětí na cca 7,5KV vůči zemnímu potenciálu. Vysoké napětí je přes odpor R1 přivedeno na hrot ionizátoru. Obvod chrání dioda D1. Na výstupu by se dala doplnit ještě kondenzátorem a doutnavkou signalizace vyzařování.
Součástky:
Odpory R1=27Ω (1/2W) (červená,fialová,černá), R2=220kΩ (1/4W) (červená,červená,žlutá), R3=68KΩ (1/4W) (modrá,šedá,oranžová), R4=1MΩ (1/4W) (hnědá,černá,zelená)
Kondenzátory C1=100µF/25V elektrolytický, C2=1nF polyesterový, C3 až C14=4,7nF/1KV keramický (můžete použít i s podobnou kapacitou ale vždy na min. 630V)
Diody D1, D3 až D14=1N4007, D2=12V (1/2W) zenerová
Tranzistory Q1=BD237, Q2=BC548  

Ještě přidám typy pro možné zefektivnění ionizátoru na 220V. 1) Bylo by dobré zvednout frekvenci vstupního napětí, ze zásuvky přichází jen 50Hz. 2) Drátěná mřížka propojená jako zemnící vývod ionizátoru. Tam by měly sedat kladně nabité prachové částice.

P.S.: Pokud se vám nepodaří sehnat součástky ke stavbě ionizátoru a rádi byste si toto zařízení sami postavili, mohu vám poslat stavebnici se vším potřebným. Pokud jste antitalent, co se týká elektroniky, a toužíte po ionizátoru, o kterém tu píšu, mohu vám ho také poslat, napište na: Josef.Strejcek@rwe.cz Rovněž můžete psát své zkušenosti a vylepšení k tomuto zařízení.

P.P.S: Kdy jste naposledy udělali něco, aby bylo na světě líp?


Odkazy: www.zeleneuradovani.cz/content/File/sbs.pdf (obsáhlý text o ionizaci vzduchu) www.ioniccare.
cz (předražené ionizátory)
Dávám to ještě komplet v PDF na uložto, tu je odkaz:http://www.ulozto.cz/xLhhJBD/i-o-n-i-z-a-t-o-r-export-pdf
Ionizátor vzduchu  - popis, konstrukce, zkušenosti s užíváním zařízení
napsal ing. Josef Strejček v Ostravě 21.8.2012

neděle 26. srpna 2012

Mystika peněz


Hlavní pravidlo je DÁVEJ. Nemám však na mysli, aby jste se rozdali – utratili všechny peníze,  až na samé dno. Tak to nepracuje. Nesmíte se pouze soustředit na akumulování peněz, tím uzavřete svoje proudění energie peněz. U peněz se nerozlišuje, zda rozdáváte a nebo utrácíte, pro ně je to jeden stejný impuls pro pohyb jejich energie. Rozdávání, jakožto protiklad libovolného utrácení, se projevuje jako katalyzátor proudění úplně stejně a vy tímto způsobem zapojujete energie vyrovnávání.
Dám takový příklad pro dámy. Mají plnou  šatníkovou skříň šatů k prasknutí, které třeba zakoupili již před delší dobou. Jejich švitoření, že nemají co na sebe bude za nějaký čas více a více aktuelní, neuvolnili prostor pro nové hadříky – moderní, uzavřeli energii, jež značí Vesmíru, že jste spokojeny a více nic již nepotřebujete v této oblasti. Po svých procházkách na nákupech nenarazíte nikdy na něco, co by se Vám hodilo na tělo a sedlo. Stačí však trochu uvolnit váš šatník doma, udělat v něm mezeru a situace se okamžitě změní. Při svých cestách najednou narazíte na něco, co se vám hodí, má to slevu, je to modernější – no nekupte to!
To stejné se praktikuje i ve vašem finančním hospodářství domácnosti. Vše se vrátí mnohonásobně, vrátí se ze samotného Vesmíru, který je vyladěn podle harmonie dávání. Na zachování proudění energie je třeba se vždy soustředit, protože jinak se proud energie zkratuje. Bohatí lidé toto praktikují nevědomky, něco se jim nelíbí, tak to vyhodí a to např. formou rozdání a nebo i toho vyhození, vytvoří okamžitě možnost proudění nové energie. U nich jsou to i odpisy z daní. Zákony mystiky peněz – proudění energie peněz, nezajímá a nerozlišuje motiv, jestliže  okruh magnetické energie byl jednou uveden do pohybu cirkulací , bude zase vrácen zpět z Vesmíru a většinou mnohonásobně více. U běžných lidí, většinou ne těch přehnaně bohatých, motiv hraje svou úlohu, protože podporuje pokrok na úrovni srdce a svého ducha, ale nemá vliv na akci bumerangu , při běžné cestě peněz. Zákon není ovlivněn touto skutečností možná proto, že samotný akt uvolnění ( nechat věci plavat) vytváří tolik energie, že neutralizuje i motivy sobecké v dobré.
Vždy tedy musíte uvolnit menší částku ze svého rozpočtu do oběhu, ať utrácením nebo dárku ( Vesmír toto nerozlišuje), aby jste otevřeli proudění financím. Ovšem pozor, nikdy bezmyšlenkovitě až na samé dno i třeba ze soucitu. Musíte si uvědomit, že zde hrají roli i jisté předprogramované věci, u nechutně bohatých, naučit se pracovat s těmi energiemi, pokud toto nedokážou, příště se stanou opačnou polaritou – bezdomovci, kde se budou učit zase o proudu energie peněz. Každá bytost má určen svůj standard- finanční výši, a s tím se musí naučit pracovat a někdy i období nouze. Znáte přeci z okolí příběhy jako: člověče, včera jsem podal tiket, jen tak a vyhrál jsem 3 000,- Kč. No a druhý den : člověče, mně shořel motor u vodárny a ten motor stojí 3 000.- Kč, tak tou výhrou zaplatím ten motor. Nastoupilo vyrovnání, protože by byl překročen váš předem stanovený limit, standard – tak jste se kdysi rozhodli pro poučení a nebo i byli přinuceni.

pátek 24. srpna 2012

Egelyho kolečko nevysvětleno – Egely Wheel




Nedávno byl na návštěve v České republice vzácný host z Maďarska,  pan Egely, který zde přednášel o nových způsobech získávání energií. Tento vědecký pracovník se vymyká  běžnému standardnímu projevu vědeckých skupin a jejich nepsanému řádu, dnes díky bohu přibývající skupina, která není zatížená  zaběhnutými elitními postupy. Tito novodobí vědečtí pracovníci jsou pak často terčem většinové vědecké komunity pro zdiskreditování a pokud možno na veřejnosti označeni jako podvodníci. Je to stále stejné klišé, opakující se stále dokola již několik let. Stejný princip možnosti zesměšňování a daní mož nálepky „Podvodník“  se opakuje i u pana Egelyho.

Jeho vynález „Egely kolečko“ Egely wheel , které měří vitalitu organismu se stalo rovněž součástí možnosti zdiskreditování tohoto vědce pro jeden zásadní úkon a to, dát mu nálepku „Podvodník“, protože jeho pohledy na možnosti získávání energie se liší od zaběhlého pohledu a toto by bylo dobrým příkladem, jak jej znemožnit a odsunout tam, kam by si většina vědecké populace přála, protože jeho přístup je založen úplně na jiných pohledech a způsobech práce, nemluvě o způsobu komunikace s většinovou populací.
Základem možnosti jeho zesměšnění je právě dostupný vynález Egelyho kolečka, kde se oponenti snaží zapasovat za každou cenu do fungování tohoto přístroje pokud možno takové fyzikální poučky, které jsou platné pro obyčejnou fyziku a tím zdiskreditovat uvedený vynález, včetně jeho osoby. Oponenti hledají a zapasovávají  pro pohyb kolečka vliv tepelného záření zejména z rukou  a  nebo pohyb vzduchu, čím jednodušší, obyčejnější, tím přijatelnější a přístupnější pro veřejnost. Tímto způsobem by bylo možno celý projekt Egelyho kola objasnit a odsunout tento objev včetně jeho, na vedlejší kolej a skončilo by ohrožování vědecké "elity" neortodoxními názory i na dnešní vědu. Mnoho „honičů pravdy“ si dalo již několikrát velkou práci zapasovat tepelné vyzařování a nebo proudění vzduchu  do původce otáčení kolečka, včetně doložení vzorečků, aby to vypadalo velmi odborně, všimněte si množství  vynaložené energie, dokonce i videí na YouTube. Jenže!

Ano, je tam to jenže, které je velmi podstatné, jež všechny tyto rádoby osvětlující hypotézy,  staví na hlavu, posuďte sami. Vzal jsem příklady z experimentování s tímto kolečkem měřící vitalitu organismu zde: http://egelywheel.net/en/egely-wheel-experiments

S Egelyho kolečkem jsem nějakou dobu trénoval, pak jsem kolečko postavil na stůl a já si sedl na židli vzdálenou asi 2 metry. Při experimentování mně vyhládlo a tak jsem si něco dal k jídlu a pozoroval jsem při tom své okolí v mém pokoji, pak jsem se podíval i na dotyčné Egelyho kolo, byl to jen okamžik, asi tak dvě vteřiny a kolečko se vždy dalo do pohybu. Zpočátku jsem si myslel na náhodu, ale toto se vždy opakovalo znovu a znovu při mém zaměření na kolečko. Takže v tuto chvíli jsem zjistil, že mohu i z této vzdálenosti dvou metrů svým pohledem zapřičinit pohyb kolečka – tedy žádné tepelné záření rukou na takovou vzdálenost dvou metrů.

Další experiment byl o několik týdnů později a to za pomoci web kamery. Myslel jsem, že by to bylo super vyzkoušet tuto telekinezi i na případě Egelyho kolečka. Sehnal jsem web kameru, kterou jsem měl připojenu na svůj  iPod Touch přes Wifi – tedy dálkové připojení. Kameru jsem nainstaloval u kolečka a s počítačem jsem odešel přes tři místností dolů od kamery, která snímala kolečko. Stala se věc, že při pohledu na kolečko u mého počítače jež snímala v horním patře kamera, se začalo opět pohybovat a to během pouhých 2 vteřin a to velmi ryhle. Od této chvíle jsem věděl, že telekineze na Egelyho kolo se dá provádět i přes kameru. Takže o tepelném záření vystupující z rukou si můžeme jen nechat zdát a o proudění vzduchu rovněž, místnost byla uzavřena a kolečko se pohybovalo vždy jen mou vůlí, při průvanu a nebo tepelném záření by se pohybovalo neustále.




Sisyfova skeptická teorie vysvětlením teplotního komínového efektu je vyvrácena i zde: http://firwood.at/search/?q=Egely-Wheel&i=21


Další experimenty, včetně videí můžete sledovat zde: http://egelywheel.net/en/egely-wheel-experiments  
pokud se vám objeví na těchto stránkách později erorr, nevadí, budete přesměrováni na jiný uzel mimo ČR, dál nemusím nic již psát. Jsou to stejné manýry jak zde: http://energieupramene.blogspot.cz/2012/06/pokus-o-replikaci-megu-zakulisi.html

Aktualizace 22.1.2013
Přišel mně nádherný ironický komentář a proto uveřejňuji i zde, moc se mně líbil, vypovídal o stavu myšlení a praktikách.
Mám pro vás skvělou zprávu, Iv. Pokud dokážete přesvědčivě ukázat to, co zde v článku popisujete, máte nárok na odměnu jeden milion eur.
http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1356617592

to xxx
Krásný pokus o fór, děkuji a víte, že mně  ale vůbec nezajímají peníze,divné že, navíc tato skupina zoufalců je pro mne irelevantní a jen blázen by přesvědčoval zabedněnce(
je to věcí jejich osobního vývoje a já je to učit nebudu, to musí sami a dobrovolně, ale oni na to nemají), ať si zkusí zabrouzdat např. do Ruska kde o těchto věcech jako paranormální jevy je dost prací i od vědeckých kapacit, ale velmi odlišných od této skupiny zoufalců a pokud je pustí do vojenského výzkumu, mohou tuto sumu věnovat tam (Slovanům by ty bezcenné papírky na chvíli pomohly, ale já osobně bych je nepustil ani na vrátnici).
Dnes jsem četl pěkný článek o úrovni našich intelektuálů v Britských listech, nádherně sedí: http://www.blisty.cz/art/67090.html
úryvek: Podle mého názoru by vzdělaní lidé a „osobnosti“ měli národ upozorňovat na to, že se zbláznil, nikoli dělat petice na podporu jednoho z kandidátů. Současná hysterie kolem prezidentské kampaně tak svědčí o tom, jakou „inteligenci“ a jaké „osobnosti“ tato země vlastně má. O vysokoškolském prostředí nemluvě (
Že by někdo vyslovil svůj osobní názor nehrozí, strach o koryto to nedovolí, pěkné a poučné, jen nevybočit z davu).
Děkuji, pěkně jste mně nahrál, úsměvná ironie. Podceňujete ve své velikosti a to je dobře!

čtvrtek 23. srpna 2012

Templáři IV/ 8-10

8.  kapitola

Kondor. Neuvěřitelná bytost. Čím dýl ho pozoruješ, tím víc v tobě narůstá   pocit nepatřičnosti tvýho pobytu tady! Zde pod touhle horou. V Peru a vůbec na tomhle světě. Teď poprvé v životě zažívám stav, že sem nepatřím. Je to ono vnímání Ježíše, který se nepodařilo církevním taťkům vygumovat z evangelií. Jo, my sem nepatříme. Jsme tu na návštěvě! A proto tenhle typ osvícenejch lidí všech věků  nabádá člověka k  OHLEDUPLNOSTI ! Ohleduplnost k planetě a všemu, co na ní je. Ohleduplnost je program, s nímž jsme sem byli posláni. A kterej bohužel nedokázali uskutečnit ani ti, co sem extra znovu a znovu přicházeli, aby nás přesně na tohle upozornili! A nepovedlo se jim to jenom proto, že byli jako škodná vyhubeni a my začali uskutečňovat svoje „hurá extra plány“! Ničit svobodu, spravedlnost, vzdělání, zdraví, informace a spiritualitu! Přesně jak to říká Michael Ellner.


Děkuju ti za tuhle zprávu, neuvěřitelná bytosti … svatej Kondore!
A, Josef, je tu ještě hodně těchhle nádhernejch ptáků?
No, já jsem přišel do Peru v jednasedmdesátým roce a to ještě vypadalo, že každá skála má svoji rodinu. A teď, jak vidíš, jedem už pár dní a vidíme prvního. A teď ho sledujem už skoro hodinu a žádnej se zatím nepřidal. To znamená, že ti už nemusím dál vůbec nic říkat. Víš, tehdy tu ještě byli dokonce i indiáni a oni říkali, že když se kondoři slétaj, tak to není schůze, ale divadýlko klamu a dokonalá strategie lovu. Hejno krouží nad nějakým vrcholem a každej z nich sleduje z tý vejšky svoje teritorium. Kořist si namlouvá „náš kondor je daleko“ a jeho ostražitost je v čudu. Víš, on kondor je  hodně těžkej pták, a proto dlouho vybírá kořist nejen pro její chuť, ale aby byla přesně tam, odkud bude moct snadno odstartovat. A tohle je jeho manýra. Systém však způsobil pohromu indiánům tím, že jim sebral území a kondorům paradoxně zvětšil teritorium vyhubením zvěře. Indiáni jsou teď jako cikáni u nás v ghetech a živoří na okrajích velkejch měst. A každá kondoří rodinka má dneska svůj už dokonale vyhubenej okres, možná kraj! Sranda, co? A hluboká úcta majstr Systém …


9. kapitola

Pořád jsme s Josefem na tý vysoko položený náhorní planině a sledujem s obdivem, možná i se slzama v očích a duši, krásnýho ptáka. A protože se k němu žádnej nepřidal, tak možná už - na svobodě - jednoho z posledních samotářů.
Jak jsme tady, Josef, vysoko?
Už se toho prosím tě zbav, Matěji! To je přeci, a kór zde, úplně fuk, ne? Tady nikdo nikdy s nikým a o nic nesoutěžil! Vejš, nebo dál, hloub, nebo šíř? Rychlejc? Tady je tohle všechno obsažený v kráse a skoro ještě neposkvrněný jedinečnosti. Tady ani žádnej čas ještě neexistuje. Taky se tu neválčí, ale jenom loví. Nejsou tu vojáci. Tak nanejvejš možná někde dokonale zapomenutej a ukrytej indiánskej bojovník. Slyšíš? Bojovník! A ten neposlouchá přiblblý rozkazy, ale jenom svoje srdce a instinkty.
Tady není žádnej dav, široko daleko potentát, policajt, učitel, kněz, soudce, kat  a bůh ví kdo. Žádnej suprmárket, mrakodrap a fabriky na pitomosti. Viděls tu třeba bordel? Nikde žádná šlapka! Kde jsou a kam se schovali ty hladový, nemocný, smutný, plačící, stěžující si, spěchající a šílený? Tedy kromě nás dvou - trochu pomatenejch - tady nikdo není. Ale je tu všechno, co chybí těm výše uvedenejm a dokonce možná je tu i to, čemu tam dole říkaj Bůh. Ale proč je vlastě tady, když by měl bejt s těma … tam dole?
To je, Josef, přeci jednoduchý. Protože je mu tady líp!
No vidíš, Matěji, už to chápeš. Učíš se rychle, co by mohlo bejt Peru. A co Peru ve skutečnosti je. Takovej by mohl bejt celej náš svět. Proto nás to něco dovedlo sem   N I K A M ! A teď tu právě na to - nikam - možná hloupě, vyjeveně, ale trochu s nadějí koukáme.
Za chvíli zapadne slunce a  v s a d í m  se, že když projedem tou náhorní planinou, tak tam někde na konci bude ta poslední skála. A ráno se za ní vynoří něco, co způsobí explozi v naší hlavě, srdci i duši! Světlo vycházejícího slunce, tam někde daleko, strašně daleko za volně rozprostřeným obzorem, možná až ve Sněžným? Nebo v Kameničkách? Dobře …  tak i v Podmoklanech!
Jo, už teď mi, Josef, trochu svítá a moc ti za tu lekci a cestu  „ n i k a m “  děkuju.
Není zač. Ty máš zas mozoly od volantu a řazení. Tebe furt pálily oči z neustálý pozornosti při sjezdech, stoupáních a změnách tlaku, kdy ti střídavě zaléhalo nebo pekelně hučelo v uších. A ty jsi platil za projetej benzín a živobytí, ne?
Představ si, Josef, že ne! To všechno platili šamani a teta s Amadeou!
No vidíš, Matěji, jsme jako ptáci. Nesejem, nesklízíme, a přesto jsme měli všechno, co bylo zapotřebí. A bylo to zadarmo!
Já nevím, Josef, jestli vůbec něco člověk dostává zadara…
Takže, Matěji, dáme tu sázku?
Nedáme, Josef, mně už totiž několik století říkaj Skrblíku, víš. A taky tady už zas, jakoby zázrakem, fungujou ty lidský mašinky. Takže vím, kde jsme a fakt bych tě nerad vokrad.
Ááách jóó, Matěji, a já se tak těšil, že tě napálím, A dokonce koukám, že by se po pár takovejchhle cestách z tebe mohl - padre - stát ten … cestovatel!


10. kapitola

Matěji, slyšíš? Probuď se, za chvilku vyjde slunce. No tak slyšíš?
Jo!
Musíme rychle na kraj skály.
Dobře.
Josef, jsem nějakej zblblej. Jak jsme se sem prosím tě dostali?
No, ty sis po kondorovi dal šlofíka, a tak jsem musel jet já. No a jsme tady!
Kde?
No, přesně tam kde máme bejt, Matěji.
A to je kde, Josef?
Přeci čelem k východu slunce. Koukej, už se vynořuje a způsobí explozi v tvý hlavě, srdci i duši!
…Josef, co to tu pípá?
Asi tvůj mobil, Matěji!
A co chce?
Zeptej se ho!
Halo, Matěj. Co to říkáš, teto? Co to říkáš, teto!!! Néééééééééé …
Co se stalo?
Já nevím, třeba to není pravda. Ona se doufám … snad zbláznila!
A proč by se teta měla zbláznit?
Já.. já… já nevím …
A co nevíš?

Ta holčička se prej narodila… mrtvá!
Jaká holčička, Matěji?
No přeci naše. Moje a Amadey. Jedem, Josef, teď hned a fofrem! Musím za Amadeou.
A co ten náš východ slunce?
Jakýho slunce?
No támhle, podívej!
Nevidím žádný slunce!
Není žádný slunce ...


Konec čtvrtý části