Nechat žít a jít dál

Paradoxy

Chodíme po Zemi, pracujeme, radujeme se, soptíme vztekem, milujem se, nenávidíme, někteří si hrají na „elitu“, jiní jsou skromní atd. Kdybych měl vyjmenovávat všechny aspekty našeho konání zde, jistě by nestačila jedna stránka.

Naše cesty jsou někdy „divné“, někdy i nádherné ale vždy mají svůj význam. Většinou ten význam si uvědomíme až po delším časovém odstupu, že vlastně osobně by jsme to lépe nevyřešili, často nastupují i tkzv. „náhody“, říkáme tomu synchronicity, i když toto slovo dnes je na indexu oficiálního přístupu k životu. Kdo pozoruje okolí a vnímá je velmi intenzívně a bere si z okolí i ponaučení, nemusí v životě tak často procházet kotrmelci. Jisté události nás určitě neminou, jsou jen a jen naším „školním“ příkladem a vybrali jsme si je dobrovolně, i když většina to ani netuší. 

No řekněte, není lépe těm, co dnes razí heslo: „Chci si užívat“ a  jedou životem na dluh, chlastaj, drogují, kradou, podvádí, uvažují jen pro sebe a ještě si myslí, jak jsou IN, nemluvě o tom, aby si v hlavince skládali nějaké duchovno – taková blbost přeci. Užívají si později rovněž i naše vyspělé zdravotnictví při odrovnaných játrech, ledvinách, jsou v zařízení pro drogově závislé, dostávají svou dávku, prudí okolí a snižují vibrace tak, že by jste i v létě zmrzli. Nebo příklad z našich nádherných silnic, kdy uživatel jede jak dobytek a usmrtí jiné účastníky, zatím on vyvázne z menším zraněním a pokud má portmonku plnou Keš, směje se Vám do úsměvu. Ostatních cesta většinou končí po tkzv. „uzdravení“ v částečném důchodu a nebo i v mnoha případech v plném invalidním důchodě a Vy jako člověk, který se řídí jistými duchovními a etickými pravidly, bude pracovat poctivě až do vysokého důchodového věku, pokud se ho dožije. A ti co si tkzv. užívali života si užijí oproti Vám i odpočinku, nemám zde na mysli ty, co k něčemu nepříjemnému přišli i přes poctivě odváděný život. Řekněte, není to legrace ten život, okolí někdy říká: s pravdou dojdeš tak akorát do sedinky. Zajímavý svět, viďte!

Náboženství morduje do hlav těm v klubu, lásku, mír a jejich představitelé žehnají vojákům, zbraním, nezasáhnou do vznikajících konfliktů a nechá lidstvo se mordovat hlava nehlava a vše pozorují ze svého pozlaceného zámečku a když už je to moc neúnosné, tak vydají nějaké prohlášení a tím to končí, to je většinou celá aktivita, zajímavý klub, navíc nyní šilhající významně po majetku. Není to „nádhera“!

Mohl bych dávat mnoho dalších příkladů dnešního světa, ale je to zbytečné, protože mnozí z Vás to vidí okolo sebe a nestačí se uvnitř sebe divit.

Pak nastupuje otázka, proč se držet jistých duchovních a etických pravidel, navíc když se dáte na tuto cestu, všechny Vaše děje se urychlují a Vy procházíte někdy pěkným „gulášem“. Mnoho lidiček si pak dává tuto otázku, vzdává tuto cestu a splyne se šedým proudem.

Nevzdávejte to, sami se narodíte a sami rovněž odcházíte, vždy v těchto okamžicích jste sami a mohu Vám říci z mých zkušeností, že u té skupiny, která žila IN, jsou pak chvíle konečné velmi nepříjemné z jejich pohledu a je znát velká lítost nad promarněným životem, který byl v podstatě vnitřně velmi chudý.

Pokud se řídíte duchovními a etickými pravidly, svůj život prožíváte plněji a máte velkou výhodu své individuální školy, žijete naplno, oproti těm IN, kteří si myslí, že vlastně paradoxně  žijí naplno, jsou to jen povrchní věci, které se velmi rychle vytratí a nic Vám vnitřně nedají. Pokud jste již vnitřně vyspělí a nebo se začnete zabývat duchovními a etickými pravidly, je zdánlivou nevýhodou, že začnete procházet opravdovými životními zkouškami a někdy velmi těžkými, ale věřte, že vždy vše dopadne pro Vás tím nejlepším způsobem a žijete naplno, Vaše zkušenosti Vám už nikdo nevezme a  to za to stojí!

Věnováno pro naši T.