Můj vlastní orgonit - jak na to.

Možná to bude v konkurenci internetu nošení dříví do lesa, možná to někoho osloví a možná to někoho nakopne k vlastní výrobě a možná to někomu pomůže ledasco pochopit.

Určitě vy, kteří jste navštívili tento z řady vybočující blog, jste někdy zaslechli slovo orgonit. Nebudu se tu rozepisovat s tím, o co jde. Kdo zná, ten zná. Kdo ne, může si dohledat, kdo nechce - dobře mu tak. Já bych se chtěl podělit o svoje zkušenosti s výrobou. Vše, co tu napíšu jsou pouze moje zkušenosti, odhady a dedukce, které nemohu ničím hmatatelným doložit a tak k tomu i přistupujte.

Tak hned ze začátku moje první zkušenost je, že nejlepší orgonit je ten, který si vyrobíte sami. Vůbec nejsou důležitými parametry jeho objem, hmotnost, materiál, hustota ani rozložení použitých ingrediencí, jak se na mnohých stránkách a návodech uvádí. Podle měření, která provádí jedna nádherná bytost (už jsem jí tu na blogu chválil, takže někteří budou vědět) jsou daleko důležitějšími, nebo lépe řečeno klíčovými - nálada, která při výrobě panuje, počet a kvalita lidí okolo, čistota prostředí (elektrosmog ad.) a další "maličkosti" jako je záměr.

Postupem času jsme přišli na to, že lze vyrábět dva druhy orgonitů co se jejich zaměření týče. Jeden druh pomáhá čistit jeho okolí (rádius je velmi individuální od pár metrů až po kilometry) od škodlivých účinků elektromagnetického a i dalších záření, čímž velmi účinně ovlivňuje i počasí a klima v okolí (hlavně při větším počtu, koncentraci a vhodném umístění). Více se dozvíte na specializovaných stránkách, Iv možná doplní. Druhý druh je osobní. Tyto orgonity zřejmě ovlivňují energetické pole člověka, pro kterého byl orgonit vyroben, nebo člověka, který si daný orgonit vybral (velice důležité!). A tím jeho náladya následně i zdraví. Jsou mezi nimi i takové extrémy, které například trefně nazýváme "smíšek". U takových kousků je neuvěřitelné, jak kdokoliv a velice často i skeptik v těchto věcech, se jich dotýká, začne se smát nebo alespoň usmívat. Na mě to sice nepůsobí, neb jsem dubový neotesaný špalek, ale na vlastní oči jsem to mockrát viděl a to jsme dopředu daného člověka vůbec neseznámili s tím, co mu podáváme do ruky.

Jak vidíte oba druhy mohou velice zpříjemnit jak náladu tak i život samotný.

Možná ač tomu mnozí nemusí věřit, mohu s klidným svědomím říci, že od doby, kdy je naše okolí "pod ochranou"(nebo dohledem?)  tu nebyl jediný extrém počasí. Žádné zničující krupobití, přívalový déšť, ničící blesky. Už i lidé ve vesnici si toho všímají. Je tu v okolí o dost tepleji a i větší sucho (a to výrazně - málokdy to zaprší) než o pár kilometrů dál, což před "instalací" nebylo. Na první pohled možná nepraktické pro zemědělství, ale opravdu jen na první pohled.

Jak k tomu dochází a proč - o tom mám svojí vlastní představu, ale to když tak až v případě zájmu.

 Nyní už k výrobě samotné. 

Základním složením orgonitů jsou kameny (krystaly, tromlované kameny, drť z krystalů). O tom jaký kámen a proč psát nebudu - důvod uvedu níže.

Další složkou jsou kovové špony (bronz, měď, nerez, hliník ad.). Ve volbě kovu nevidím rozdíl. Důležité je, aby se mi daná špona líbila a vizuálně prostě padla k použitým kamenům a pryskyřici. Orgonity z měděných a bronzových či mosazných špon vynikají na přímém slunečním světle pro svojí barvu v případě použití čiré či jen zlehka zabarvené pryskyřice.

Poslední základní složkou je pryskyřice. Jen na okraj zmíním možnost záměny za vosk a další materiál, ale to jsem nikdy nezkoušel.

Tady bývají asi největší zklamání nebo problémy při výrobě. Dělal jsem jak s epoxidovou, tak s polyesterovou. Každá má své specifické vlastnosti a i v dané skupině je velké množství k různým účelům. Asi nejdůležitější vlastností je tepelná smrštitelnost (nebo jak se tomu říká). Čím menší smrštitelnost při chladnutí vytvrzované pryskyřice, tím tvrdší nakonec orgonit je, má hladší spodní povrch a méně nebo žádné praskliny. Velikou nevýhodou ale je, stížené podmínky (někdy i nemožné) orgonit dostat z formy a to i při vložení do mrazáku ze skleněných forem. U pryskyřic s velkou smrštitelností se nekladou téměř žádné nároky na materiál použité formy (snad jen, aby vydržel teplotu min. 100 stupňů, protože občas dojde i k silnému zahřátí a aby byl hladký). Nevýhodou jsou časté praskliny v pryskyřici při vytvrzování, které ale nemají na účinky orgonitu negativní vliv (v některých případech spíše naopak). K tomu proč pryskyřice snad jen na okraj - při vytvrzování pryskyřice dochází k nárůstu tlaku na stěny krystalů uvnitř orgonitu a tím pádem k tzv. piezoelektrickému efektu. Něco o tom v článcích o spořičích paliva UF5 a UF5-II (ale i dalších zde na blogu). Wikipedie sice stroze uvádí, že dochází ke vzniku elektrického napětí, ale já si myslím, že tu jde i o něco důležitějšího (autor blogu doplní, uzná-li za vhodné). Wikipedie podává velmi zavádějící informaci v tomto případě, protože nemůže docházet ke vzniku elektrického napětí, snad jen zlomkově při vytvrzování hmoty, kdy tuhnoucí pryskyřice tlačí na stěny krystalů křemičitanů. Po vytvrzení již se tlak v čase nemění, takže nemůže být řeč o nějakém piezo efektu, tedy jak říká Wikipedie - vznik el. napětí, to už ani náhodou a informace je opravdu scestná. Orgonit je vlastně částkově Reichův akumulátor, kde se střídají dva různé materiály, tj. organická hmota a vodivý materiál, kde průchodem vakuových částic dochází v uvedených materiálech k různým rychlostem v kompaktní hmotě a tím i následné změně frekvence (snížení kmitočtu) vákuových částic tak, že již intereagují s naším prostředím a následném modulování myšlenkou, jelikož myšlenka ve své původní formě má velmi blízko k vákuovým částicím, proto je možné orgonitem působit na okolí a hlavním výsledkem je, že způsobuje nucený přirozený pohyb vákuových částic, hlavně tam, kde jsou bez pohybu (nezdravé prostředí,el. smog atd.) - tedy k přirozenému pohybu prostoru - vyrovnávání. Doplnil Iv

Nyní k výběru formy. Zkrátím to jen na toto. K výrobě osobních orgonitů (přívěšků) se skvěle hodí skleněnné panáky - frťany chcete-li. Hodí se i některé nádoby od make-upu nebo svícnů. DŮLEŽITÉ!!!  je, aby stěny nádoby byly pokud možno kónické - tzn. k vrchnímu okraji se rozšiřovaly. Kdo nevěří, příjde na to sám :-)

K výrobě větších okrasných orgonitů se mi osvědčili skleněnné poháry různých tvarů, hrníčky na kávu, kompotové misky atd. atd.

Samotný postup je dobře popsán na mnoha stránkách, takže není třeba tím tady zabírat místo. Více třeba na www.orgo.cz.

Co však nejvíce ovlivní výslednou kvalitu (nikoliv tu vizuální) je následující.

Výrobou orgonitu doporučuji (nejen ze zdravotních a hygienických důvodů) provádět venku. Nejlépe si postavit pracovní stůl se židlí na trávník, třeba pod hezký strom nebo přímo na sluníčku. Určitě je vhodné výrobu nechat na slunečný den s minimálním větrem. Zkrátka na den, kdy se venku budete cítit skvěle. V žádnéím případě nebýt v časové či jiné tísni!!! Pokud bude u výroby další člověk, tak pouze takový, v jehož přítomnosti se cítíte opravdu dobře. Posiluje to účinky vaší práce. Rodiče pošlou děti na hřiště nebo okopávat hektar řepy do vedlejší vesnice nebo okresu :-) Vypněte mobily, wifi, rádia, zkrátka všechno. Při výrobě vás nemá nic rušit - snad jen zpěv kosáka nebo bzučení včel.

Další veledůležitá věc je, aby vás samotná výroba bavila, aby šlo o tvůrčí proces. Něco jako malíř. I když se jinde uvádí něco jiného, osobně nedoporučuji při výrobě myslet na to, k jakýmu účelu ten či onen orgonit vyrábím. Je tam hodně zásad (viz články Pravda o životě trochu jinak a vůbec celý tento blog). Samotná výroba vás zkrátka musí (fuj slovo, ale nevím jak jinak to nazvat) bavit, je třeba, abyste si to celé užívali. Prvních pár orgonitů nebo dokonce celých várek budete zjišťovat technicky co a jak, takže na užívání si asi nebude místo, ale věřte mi, stojí to za to. I když se vizuálně nepovedou, jejich síla bude stejná jako u pozdějších skvostů. Až vás to bude bavit, budete vyrábět ty nejlepší kousky jak pro sebe, tak pro své známé a přátele, pro své okolí. Stačí jen na toho člověka při výrobě myslet, představovat si, jak se směje, jak je šťastný a samotný výběr konkrétních krystalů a špon nechte na vašich rukou, sami vyberou to nejvhodnější. Vy už si jen představujte kam vybraný kámen umístit, kam jakou šponu.

Snad jen pro jistotu - pokud budete do orgonitu vkládat nějaký program, tak dbejte na tom, aby byl konstruktivní, nikoliv destruktivní. Protože i forma téhož přání může být rozdílná. I to pro nás nejlepší přání může někomu ublížit. Při přáních používejte slova bez předpony "ne". A hlavně jak se praví: "Dej si pozor na to, co si přeješ, mohlo by se ti to jednou splnit!"

 Jo a pokud budete pracovat na osobních - přívěšcích a budete přemýšlet, jak na očko pro zavěšení, není nic jednoduššího než vzít kousek měděného drátu (ideální na vinutí cívek průměr cca 0.6mm - podle váhy přívěšku). Já udělám očko kolem špejle, oba konce u očka zkroutím do závitu a pak už se meze ve fantazii nekladou. Buď udělám na obou koncích spirálu, nebo oba konce spletu do jednoho a udělám jednu společnou spirálu, případně nejprve drát v půlce chytnu do pinzety vytvořím jakousi miniaturu spirálové galaxie o dvou ramenech a jedno z nich zakončím očkem, spirálovitě omotám krystal a mnoho dalšího. Nic nekopírujte, tvořte.

Shrnul bych to asi do této věty:

Vše, co budete při výrobě prožívat, bude nesmazatelně vtisknuto do orgonitu a ten to potom bude replikovat a zesilovat.

Napsal: Michal

PS: Pokud budete někomu orgonit dávat, popřemýšlejte co a zda vůbec zato budete požadovat. Není to až tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Pro každého je správné jiné řešení. :-)