Dost lidiček podle počtu přečtení se zajímalo o článek zde
na stránkách o získávání energie z nulového bodu. V článku byla
aplikována teorie, jak získávat energii z nulového bodu, tedy zápornou
energii a to pomocí cívky. Dnes bych poukázal na možné konkrétní ověření tohoto
jevu v praktické části. Jedná se o Newman motor, jenž tohoto jevu velmi
výrazně využívá ve své cívce motoru, společně s rotujícími magnety a jeho
rotujícím magnetickým polem, ale v zásadě je to stejný princip, jak
nasávat zápornou energii.
Pro ověření jsem tedy sestrojil malý model, abych zjistil
možné a nemožné aspekty tohoto směru získávání energie.
Vyrobený model neměl mechanické zatížení na hřídeli,
potřebné vstupní napětí pro pohon motoru bylo
7,2 V s odebíraným proudem
50 mA, tedy potřebný výkon se pohyboval
na 0,36 W pro překonání
mechanického tření a Joulových ztrát.
Cívka byla vyrobena z drátu CuS 0,5 mm s pár závity, takže její
ohmický odpor byl nepatrný cca 7 ohmů.
Komutátor jsem vyrobil z kotouče pertinaxu umístěného na hřídeli
motoru, z jehož středu na okraj kotouče byl umístěn jeden pol komutátoru
formou slabého telefonního odizolovaného drátu, u komutátoru je důležité, aby
kontakt netrval příliš dlouho, jen na krátký impuls.
Při zapojení a zkoušení, kdy se údajně mluví o tom, aby
komutátor jiskřil a tím se dostalo více záporné energie do obvodu mně podle
měření dost nesedělo a baterie pohánějící zařízení ubývala s časem na „síle“. Víme , jak jsem již nahoře
naznačil, kde jsem v článku o získávání energie z nulového bodu psal,
že záporná energie se vyznačuje krátkým časovým aspektem, malým proudem, ale
velkým napětím, tato energie v obvodu nebyla dostatečná pro vyrovnání
stávající potřeby modelu motorku. 
Proto jsem přemostil komutátor baterií
sériově zapojených elektrolytů na vyšší napětí 380-400V o kapacitě 320 uF. Tím
vzniklo dostatečné jímací zařízení na zápornou energii a model motorku zvětšil
otáčky (synchronizaci), snížil se odběr a veškerá energie z jiskřiště byla
využita. Poslední zkoušení modelu bylo od 16:00 hod. do 24:00 hodin a napětí na
zdroji stále bylo udržováno na
hodnotě 7,24 – 7,35 V za stálého
chodu motorku. Tyto faktory jsou velmi pozoruhodné, když vezmeme v úvahu,
že motorek musí spotřebovat na svůj točivý moment nějakou energii, včetně
ztráty v mechanice – tření. Dokonce Naudin se zabýval mechanickou
účinností tohoto zařízení http://jnaudin.free.fr/html/nwmechts.htm a
vyšla mu také překvapivě dobrá účinnost. Myslím, že je to dost na zamyšlení, i
když motor odebírá nějakou energii, stále vychází konstrukce velmi pozoruhodně.
Iv i mi vieme že snaha sa cení a i preto vám za vašu snahu ako odmenu davame informáciou ktorá tento váš zatial v tejto veci "prázdny" experiment posunie o "trošku" ďalej. Elektrolitický kondenzátor nie je kondenzátor v tom pravom slova zmysle a i preto sa správa ináč ako kondenzator... . Hunter
OdpovědětVymazatNeřekl bych "prázdný" experiment, kdo čte mezi řádky, je mu to jasné a o tom kondenzátoru je to stejné, jinak bych to tam ani nepsal, nemám tendence přesvědčovat, každý si na to musí přijít, no a k té "snaze" se vyjadřovat nebudu, kdybych nechtěl dávat informace ze své svobodné vůle chytrým lidem, tak tady ten WEB nebude, ale zatím je, což je barometr, že chytří a otevření lidé mezi námi jsou.
VymazatJelikož jsem přesvědčen o tom, že je obecně špatně chápáno, co to elektřina je, jsou i principy fungování elektronických součástek ve skutečnosti jiné, než se zdá. Elektřina není produkt, ale projev jiné/ých sil-energií. Takže součástky (kondenzátory, odpory aj.) nepracují s elektrony, jak se na první pohled zdá, ale s energiemi, které tok elektronů způsobují. Z tohoto pohledu se mi jeví jako krajně neefektivní pracovat se samotnými elektrony. K čemu to přirovnat?
OdpovědětVymazatAsi takto - uvidíme vzduchem létat listy stromů a někoho by napadlo proč nevyužít kinetiky těchto listů k pohonu nějakého stroje. Ano je to možné, list narazí do nějaké součástky a pohne s ní. Jenže ten pohyb listu není to jediné co se tu hýbe, i když je jediný co vidíme. List je hnán mnohem větší energií - větrem a pohyb listu je pouze projevem větru samotného. Když místo listem budeme pohánět větrem, efektivita bude milionkrát vyšší. A hlavně když někde nelétá listí, neznamená to, že tam není vítr.Vítr bez létajícího listí být může, létající listí bez větru ne.
Zase plácám, co? :-)
Chtěl bych si toto o chvilce volna vyzkoušet. Jen si říkám, že bude asi taky velice záležet na vzájemné poloze magnetu a cívky v okamžiku kontaktu na komutátoru, že? Něco jako předstih u motoru, či umění zvoníka rozhoupat veliký zvon. Stejně důležité jako délka impulzu. Ta bude zase částečně závislá na vlastnostech cívky. Takže po pochopení a následném vyladění lze účinnost hodně násobit.
OdpovědětVymazatTak budu pokračovat v monologu :-)
OdpovědětVymazatZapnul jsem dnes v práci "autopilota" a v myšlenkách se babral v pokusech pochopit logičnosti v tomto článku. Ať se blíží cokoliv, ať nás či jen někoho dostihne cokoliv, pojedu si svojí rychlostí i směrem stále dokud to půjde.
Takže. Fascinuje mne svojí jednoduchostí newmanům motor. Na netu je k vidění mraky funkčních mašinek, ale od té, kterou zde ukázal Iv se liší. Je to délkou impulzu, respektive konstrukcí komutátoru. Iv v duchu myšlenky, kterou graficky znázornil v článku o čerpání energie z nulového bodu (NBIV) plus krásné vysvětlení fungování cívky ve zmíněném el. schémátku, mi to vychází tak, že VE je v celém 360-ti stupňovém cyklu čerpána pouze v tom kratičkém okamžiku kontaktu na komutátoru a v následných "ohlasech" v cívce. Na první pohled to vypadá jako zjednodušený elektromotor, ale! Při důsledném načasování lze dosáhnout stejných výsledků, jako bych já 58 kilový skřet dokázal při správném postupu rozhoupat několikatunový zvon s minimem vynaložené energie.
Takže v tomto duchu dojde k rozhýbání magnetu na rotoru s minimem energie z baterie. Jenže pak se po zbytek otáčky rotor pohybuje, aniž by docházelo k čerpání el. proudu z baterie, ale zároveň tu máme tři základní známé ingredience. Vodič, magnet a pohyb - tyto dvě poslední jsou obsaženy v rotujícím magnetickém poli. Tudíž musí být v cívce po zbytek otáčky indukován el. proud, který je podle mne naprosto nevyužit, ba co víc, dochází tu díky tomu k brzdění rotoru (tedy alespoň si to myslím).
Napadlo mne tedy, zda by nešlo udělat takový obvod, v které by byla jako zdroj použita baterie vhodná k nabíjení. Dalším teoreticky možným navýšením efektivity by bylo použití více jak jednoho krátkého impulzu, respektive k dobře propočítané sérii impulzů, které by vzájemně negativně neovlivňovaly účinky impulzu předchozího a následujícího.
Než se pustím do praktické zkoušky, rád bych pochopil co nejvíce z toho, co se tam děje.
Iv, jak hodně jsem vypadl mimo mísu?
Mimo mísu :-?D
OdpovědětVymazatSlováci prijímajú Kesheho USB kľúčik - do "secret garden."
Nájdite si na Orgonet - lebo som ako mucha.... Be
Bed,
Vymazatjak se to říká?
Lepší podomácku udělaný newman motor v hrsti, než Keshe USB klíč na střeše. :-)
O možnosti pochopit princip a z toho se odrazit k dalším poznání ani nemluvě.
Neviem Michal..mozno sa ja mylim.Niesom zrovna fachman v elektrike.Podla mna je pre ziskavanie energie podstatny ten komutator a kondenzatory(respektive vyssi prud).Kondenzatory konkretne elektroliticke no a ten konutator tym ze iskri.Pre jednoduchost aspon ja to chapem tak ze je to ako z motorom v aute.Ked k nafte z vecsim tlakom pridas viac vzduchu pri vyssom tlaku tak ma vecsi vykon a nizsiu spotrebu.Tak beres iskrou dalsiu zlozku energie zo vzduchu pri modeli na nulovy bod a nemusis tolko tahat z baterky pre motorcek.Ak to spravne chapem. ..Mailo
OdpovědětVymazatMailo,
Vymazato tom jak je v tomto případě čerpána VE mám už nějaké mlhavé představy (nikoliv vědomosti!) a právě mě na tom udivuje to mrhání vytvořenou energií ve chvíli, kdy je cívka (ve chvílích přerušeného el. obvodu na komutátoru) v pohybujícím se magnetickém poli - indukuje se v ní tedy el. proud, přičemž vlastně působí proti pohybu rotoru (plus další ztráty na cívce a tření mechanismu) a takto vzniknuvší energie se nikam nejímá - nikde jsem si nevšiml ve videích, že by to někdo zkoušel. Přitom už měření Iv jasně dokazují, že i jeden nepatrně krátký impulz en. z baterie stačí na to, aby byla vykonávána práce, která by v případě klasického el. motoru nemohla být v žádném případě vykonána za námi stejně velké zaplacené vložené energie a to celé i přes zbytek otáčky, kdy dochází k brždění rotoru.
Všude to jsou jen více či méně zdařilé repliky původních Newmanových konstrukcí bez přemýšlení proč a jak to funguje.
Bohužel všechna videa v odkazech na stránkách pana Josepha Newmana (http://www.josephnewman.com/) jsou smazána do posledního, což mě jenom utvrzuje v tom, že tento směr někomu moc vadí a to je další důvod (po upozornění tímto článkem) na to, abych se nad tím chvilku pozastavil.
Projdi si Mailo alespoň ty texty a textové odkazy(grafy) na té stránce. El. proud není to hlavní, co má největší vliv na výkon N. motoru.
Ano vdaka Michal...pozrem. ..Mailo
VymazatPři pátrání po jiných záležitostech jsem se až teď seznámil s těmito pozoruhodnými články a možností získávání energie z nulového bodu. Je to vskutku pozoruhodné. Myslím že bychom mohli přece jen odstranit co nejdřív hektary solárních elektráren a hlavně nebezpečných atomových elektráren. Je to také nepochybně velmi účinné. Nejsem bohužel dostatečně zdatný a vybavený, abych mohl srovnat vstupní a výstupní výkon, jako např. u tepelných čerpadel. Jsem přesvědčen, že pro další vývoj je to jedna ze základních podmínek dalšího rozvoje. Předpokládám, že by bylo dostatečné změřit napětí a proud na vstupu a napětí a proud při zatížení na výstupu a to současně. Jinde na internetu jsem se totiž dočetl, že napětí ve Voltech krát proud v Ampérech nám udá výkon ve Watech. Při takovémto poměrně jednoduchém měření bychom mohli vědět, zda např. výkonu 10 W na vstupu dosáhneme na výstupu např. 50 W, nebo 100 W, či ještě víc. Rád bych takovouto troškou do mlýna přispěl dalšímu rozvoji této pozoruhodné technologie. Pet
VymazatSchvalovat je nepochybně velmi nutné. Pet
Vymazat