pátek 6. dubna 2012

Blom Box - další průlom

Další průlom v nových zdrojích el. energie je zde! Firma Blom Energy se chystá zveřejnit svůj nový objev na bázi palivových článků a podobné zařízení bylo použito již i v NASA. Cílem tohoto zařízení je nahradit velké distribuční elektrárny a odstavit se od rozvodných sítí. Pro pohon je použit buď zemní nebo bio plyn. V bloku vzniká chemická reakce za přímého vzniku el. Stejnosměrného  proudu. Již několik firem v tichosti koupilo pár kusů na testy v Kalifornii, prvním zákazníkem byl Google. Čtyři jednotky napájí datové centrum již 18. měsíců. Pro pohon používají zemní plyn ale s poloviční spotřebou než při tradičních elektrárnách, navíc jak jsem říkal, je možné použít i bioplyn, takže zde je velká možnost i osamostatnění menších osad a vesnic od distributorů veřejné sítě. Bližší informace zde: http://www.fastcompany.com/1561844/how-does-the-bloom-box-energy-server-work
 Zatím jsou k dispozici dva typy a to o výkonu 200kW a 105kW. Je to bezpredecentní průlom v palivových článcích, protože veškeré materiály pro elektrody jsou vyrobeny z dostupných a laciných materiálů. Standardní palivové články jsou poháněny většinou methanolem nebo vodíkem a elektrody včetně membrán mezi nimi jsou vyráběny z velmi drahých materiálů. Systém Bloom Server se skládá  z pevných buněk na bázi oxydů, tedy velmi levných materiálů. Je to vlastně písek spečený do keramických elektrod a jsou pouze povrchově upraveny. Výbornou animaci zařízení  máte zde: http://www.bloomenergy.com/fuel-cell/solid-oxide-fuel-cell-animation//      Stránky začínajícího dodavatele zde: http://www.bloomenergy.com/fuel-cell/solid-oxide/
Firma začíná připravovat na testy přístroj i pro domácnosti a to o výkonu 1kW a stál by přibližně zatím 3 000dolarů, ale zatím známé informace jsou, že v nejbližších 8-10 roků to nebude. Takže se věnují jen větším výkonům a tím ztrácejí konkurenci od připravovaného E-CATu , který je navíc evropský.


9 komentářů:

  1. O tom to som cital par rokov dozadu, myslim ze ma v tom akcie aj Dick Chaney, aby som povedal pravdu tomuto davam minimalnu sancu na uspech, je to znovu zavisle na nejakom palive, plyne atd, treba ist uplne inou cestou, ecat atd

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Plně s vámi souhlasím, ale moje krédo je informovat a vyjádřil jsem se v poslední větě článku, možná jen dobře uplatnitelné pro zásobování meších obcí se svou biostanicí odpadů.

      Vymazat
    2. Nevím kam to dát, tak svojí asi přihlouplou otázku dám sem.
      Míchaje si včera zuřivými pohyby zcukernatělý med do čaje, ulpěla mi v hlavě otázka na níž nedokáži plnohodnotně odpovědět. Jaká síla způsobuje, že v kapalině (možná i v plynu) neplatí zákony o odstředivé síle. Vtloukli mi do hlavy, že velikost odstředivé síly závisí na rychlosti, hmotnosti a průměru. Když si představím, že cukr (ale funguje to i s kamením nebo železnou matkou :-) ) , který má stejnou rychlost i pohybuje se po témže poloměru se vždy velice rychle usadí uprostřed a to i přes to, že má i několikanásobně vyšší hmotnost než kapalina. Chápu, že se ani po chvíli rychost vhozeného předmětu sníží oproti vodě, ale stejně mi přijde, že ten efekt je tam ihned. Bublinky vzduchu se nejdéle drží po obvodu, ale ty větší, pokud nevyplavají ihned nahoru mají též tendenci směřovat ke středu nádoby.

      A další věc, zkusil jsem replikovat jeden pokus, na který jsem narazil někde na netu. Vzal jsem sklenici s vodou a na její hrdlo jsem položil papír (lehce jsem ho namočil, aby to lépe drželo) a sklenici otočil. Sice jsem nedosáhl úplně stejných výsledků, jaké byly v onom experimentu, ale i tak mi voda po několik málo vteřin nevytekla. Co však na tom celém bylo nejzajímavější, tak ve chvíli, kdy jsem sklenici otočil vzhůru nohama (nic nevyteklo), tak papír se nečekaně prohýbal směrem dovnitř sklenice - či-li proti gravitaci! Nezáleželo na tom, jaký byl poměr vody a vzduchu uvnitř, efekt podtlaku ve sklenici (jinak si neumím prohnutí papíru dovnitř vysvětlit) tam prostě byl. Celé bych to pochopil, kdyby mi nějaká voda utekla a přitom se tam zpět nedostal žádný vzduch, nebo, když by to celé hermeticky drželo a během pokusu se prudce snížila teplota vody nebo vzduchu uvnitř ve sklenici, ale takto? Buď tam opravdu dojde samovolně k podtlaku změnou teploty (nevím jak), nebo je s gravitací něco jinak, než si myslíme?
      Má někdo něco k těmto dvěma mým otázkám? Co to způsobuje? Vím, že svět to nezachrání, ale budu mít potom více volných mozkových závitů k dalším blbostem :-)

      Vymazat
    3. K tomu prvnímu Vás odkáži na : http://merlib.org/node/2380 a je to obrázek č.9, říkalo se tomu Einsteinova sklenice čaje a to druhé si tam taky najdete.

      Vymazat
    4. Děkuji,
      tušil jsem, že se to může týkat Schaubergerových studií. Jen jsem si nebyl jist. Přece jen zde se mi nevytvořil žádný viditelný výr - hladina byla skoro rovná. Budu se tomu chvíli alespoň teoreticky věnovat, přece jen očividně tam bude mnoho využitelné síly.
      S tímto jsem si vzpoměl na jedno video z youtube, kde se sice jednalo o elektrolýzu, ale bylo tam použito netradiční řešení. Jednalo se o velký kruhový magnet, do nějž byla pouštěna rezonance tuším 2,54GHz. Zaujal mne jak slušný vývin plynu, tak hlavně to, jak se voda začala otáčet do víru.

      Vymazat
    5. Po pojem einsteinova sklenice mi ten pokus nějak nepasuje. Dle malých bublinek uvnitř k žádnému pohybu nedocházelo. Sklenici s ustálenou hladinou jsem prostě jenom otočil. Určitě uvnitř došlo k mnoha proudům, ale podle mne spíše k chaotickým, než k nějakému centrálnímu víru. Použil jsem slovo gravitaci záměrně, protože podle mne je špatně definována. Nejedná se o sílu, kdy těleso přitahuje jiná tělesa, ale o sílu opačnou - o tlak některé ze základních energií universa(možná té úplně hlavní) na tělěsa. Samozřejmě je tu zákon akce-reakce, takže stejně jak energie určující gravitaci (zřejmě její jeden z mnoha projevů) ovlivňuje hmotu, tak hmota bude ovlivňovat jí. A proč se dva předměty přitahují? Představuji si to tak, že energie způsobující gravitaci je v univerzu všudypřítomná a působí všemi směry stejně - něco jako tlak na předměty umístěné uvnitř nafouklého balónku. Ale na pomyslné spojnici mezi dvěma tělesy dochází vlivem hmoty k narušení(ještě nemám vhlavě sesumírováno jak) tlaku mezi tělesy. Čím větší těleso, tím větší "neutralizace" tohoto tlaku. Takže okolo obou předmětů je tlak vyšší než mezi nimi, čím dochází k jejich nikoliv k zájemnému přitahování, ale k jejich tlačení k sobě. Nevím zda velikost neutralizace tlaku závisí na hmotmosti tělesa (toto je pro mne také silně diskutabilní pojem) nebo na povaze hmoty tvořící těleso, ale osobně vsázím na to druhé.
      Zkrátka domnívám se, že v případě oné otočené sklenice může docházet ke změnám poměrů sil(tlaků) působících v přímce Země-obsah sklenice-vesmír.
      Vím je tam ještě několik děr, které je třeba zaplnit, aby si to bylo možné představit. Možná mi tomu pomůže desáté či dvacáté přečtení komentářů p. Slávka tady v blogu v článku o elektřině, protože mě to zaujalo a může to souviset s mojí představou o gravitaci. Těžko se to maluje či modeluje, když člověk zcela a bezezbytků neopustí současné vnímání světa. A to mě právě baví, člověk se pak dostává do světa Alenky. Zprvu nic nedává smysl a pak je občas v mlze vidět nějaký ten obrys.

      Vymazat
    6. O těch magnetech jsem hovořil v článku zde: http://energieupramene.blogspot.com/2012/03/mhd-magnetohydrodynamicke-jevy.html, elektrody podpořené magnety....

      Vymazat
    7. Uf, máte pravdu.
      S informacemi se strhává čím dál větší lavina a už to nestíhám "ukládat".
      Děkuji, znovu si to projdu. S novými informacemi na to budu třeba pohlížet jinak, než při prvním přečtení.

      Vymazat
  2. Teprve dnes jsem viděl starší záznam z přednášky doktora Stevana Greera, tři roky starý, myslím že to tu na blogu někde bylo. Otázka zní - ví někdo něco o panu Greerovi dnes? Mluvil působivě a lidi to bralo. Na stránkách http://www.theorionproject.org se zdá se nic neděje již přes rok. Nespolupracuje třeba s Rossim? Vizi odkrytí měl totiž dobrou...

    OdpovědětVymazat

Kdo je Anonymní, tedy nepřihlášen, vždy se podepsat, je to základ slušného chování. Většinou nepustím do éteru.