Česká republika se vyznačuje velmi vysokým výrazným specifikem, jehož podstatou je vždy zbohatnutí na úkor druhých i za pomoci vládních zákonů a veškeré deficity způsobené špatným ekonomickým postupem zalepit daněmi z obyvatelstva. Je toho více, ale toto jsou jedny ze základních aspektů, jež dusí jeho obyvatele.
Chtěl bych upozornit na u nás rozšířený a krátkozrace vládou zvýhodněný nešvar, týkající se solárních křemíkových elektráren, jež nám pokryly mnoho ha. půdy a zisky ještě financuje sám konečný odběratel elekřiny. To vše způsobeno krátkozrakou politikou naší vlády. Vždy za tím hledejme jen rychlé zisky, nic víc, nic míň.
Řeči o ekologii u křemíkových článků jsou rovněž scestné, protože tradiční solární křemíkové články mají velmi vysokou energetickou i ekologickou náročnost na výrobu o které nemá konečný odběratel ani potuchy. Čína snížila ekologické zatížení při výrobě tím, že celosvětově vykupuje vadné křemíkové součástky a z nich vyrábí standardní panely, při nižších cenách pro spotřebitele.
Tímto nešvarem jsme si zaneřádili velkou část území, přispěli jsme k ekologii celosvětově opačně a umožnili bezpracné zbohatnutí pár jednotlivcům s přispěním z našich kapes. Kdyby vláda umožnila výrazné zvýhodnění pro vlastní spotřebu jen montáží na rodinné střechy a paneláky, za tu ekologickou náročnost už by se to dalo „spolknout“, jenže tady zřejmě šlo o úplně jiný záměr.
Již před pár roky byla známá technologie organických fotovoltaických článků a bylo možno již s touto technologií počítat. Z novu opakuji, výroba monokrystalického křemíku je energeticky i ekologicky náročná a s ekologií to výrazně pokulhává. Využití křemíkových článků je nejlepší za přímého slunce. Proto se hodí hlavně do oblastí, kde je slunce dostatek - Španělsko Portugalsko, ... Při zamračené obloze účinnost křemíkových fotovoltaických článků prudce klesá. Taky stínění jim nedělá dobře a může způsobit zkrat celého panelu, takže ne aby jste tyto panely zakrývali černou folií, zničili by jste na těchto slunečních farmách bezpracný výdělek. Proto se hledají náhradní řešení a jedním z nich jsou tzv. tekuté články, někdy nazývané iGraetzelovi články.
Průhledné elektrody slunečního článku jsou tvořeny sklem pokrytým tenkou vrstvou SnO2 či ZnO (připraveném za podmínek, kdy vlastní defekty tvoří dárce elektronů v těchto průhledných polovodivých kysličnících a způsobují jejich dobrou elektrickou vodivost). Titanová běloba (nanokrystalický TiO2) je nanesená na jednu elektrodu, po sintraci na vzduchu při 450° C vznikne porézní vrstva, rozptylující světlo. Ta je zbarvena organickým barvivem, které můžeme například extrahovat z přírodních látek. Absorpce světla nastává v tomto barvivu. Elektrolyt je roztok jodidu draselného v etylenglykolu, druhou elektrodu tvoří grafit, nanesený opět na "vodivém skle". Celá struktura je utěsněna proti ztrátě elektrolytu. Článek dává napětí asi 0,3-0,4 V a proud při slunečním osvětlení asi 1 mA/cm2. Za použití složitějších postupů je účinnost článků 10 až 15% a stále se zvyšuje. Tyto články mají nesporné výhody vůči klasickým článkům na bázi křemíku, germania apod. Vzhledem k dostupnosti TiO2, dosahujeme nižší náklady spojené s přepracováním a přípravou substrátů.
Nespornou výhodou PV tekutého článku je i schopnost pracovat s intenzitami světelného záření pod 1.5D v oblasti, kde klasické PV články mají minimální zisky navíc právě konstrukce tekutých článků zabezpečuje se snižující se intenzitou světla zvyšování efektivity článků....tekuté články jsou schopné využívat ve velké míře i difúzní záření které Si články zpracovávají minimálně.....přitom podle měření, se intenzita průměrného solárního toku na území CZ pohybuje na úrovni 980W/m², přitom jde o celkový světelný tok....ideální případ je čistá obloha, kdy je klasický PV článek ve výhodě, ale zprůměrováním zisků v průběhu dne je v převaze tekutý článek, protože jeho solární spektrum je schopné proměnit i infračervené záření, které právě zatěžuje klasické Si články protože se přehřívají a následně se snižuje celková efektivita přeměny a tento faktor se bude nyní stále zvětšovat, jak víte z nynějších letních teplot. Kdy konečně začneme normálně uvažovat, máme tolik vědeckých institucí s lidmi s tituly vpředu a vzadu, ale zatím jsem neslyšel, že by v nějakém rozhodnutí energicky a důrazně apelovali na nevhodná budoucí řešení, vždyť by to měla být jejich odborná povinnost, jenže ...do ničeho se raději nemíchat a držet si své teplé místečko někde na fakultě, např. i biopaliva atd..
Přesně tak nadnárodní společnosti a hlavně Německo potřebuje zaplatit svůj výzkum do fotovoltaiky a tak prosazuje v druhých zemích akce typu stát to zaplatí.
OdpovědětVymazat