Mechanický oscilátor

Srbský vynálezce, Veljko Milkovic, ukazuje, jak s pákovým efektem sekundární oscilace získat okolo dvanáctinásobku více energie, než je vstupní energie dodané do primárního kyvadla. Milkovic také ukazuje nový mechanický efekt vytvořený dvoustupňovými mechanickými kmity.

Tímto vynálezem se u nás zabývá také člověk, který svou práci poslal nám na Energii u Pramene a rádi jeho poznatky otiskujeme zde, pro širokou veřejnost.

Autor popisuje svoje poznatky takto.
Tak tedy k tomu vynálezu kyvadla na páce, bych to shrnul asi do třech bodů, které je potřeba dodržet aby toto zařízení pracovalo s popsanou účinností, která je tedy někde kolem 800%.

Za prvé je potřeba zajistit kyvadlu pulsní zrychlení a to pouze po dobu jeho chodu směrem dolů, toho jste si určitě všimli, když jste houpali dítě na houpačce, tak pro udržení stejného úhlu oscilace je jednoduší zrychlovat houpačku směrem dolů, než nahoru.

Za druhé a to je zde vyřešeno tou pákou,ale ať by jste budovali jakýkoliv jiný systém, tak je potřeba zajistit otevřenost toho systému a tím mám na mysli, že hnací hřídel nesmí  být přímo spojena s hnanou. Zkoušely se pokusy, kdy se přímo na hřídel kyvadla  připojila nějaká zátěž a tam se veškerý overunity efekt vytratí.Tak je to vlastně běžné u našich mainstremových analogii, tam máme tedy nějakou hnací hřídel na které je nějaký výkon potažmo točivý moment,ten je obvykle přes nějaký převod přenášen přímo na hnanou hřídel, která nám potom koná nějakou reálnou práci.Každopádně když dojde v takovémto systému k přetížení hnané hřídele, tak se v důsledku toho, že jsou přímo spojeny, zastaví i hnací hřídel a pak musí zasáhnout nějaká ochrana proti přetížení. Pokud tam nebude, tak nám ten elektromotor shoří, každopádně příkon se v důsledku přetížení zvýší.No a ta Milkovičova analogie funguje přesně obráceně, spolu se zátěží roste účinnost,klesá příkon a to až do bodu, kdy je hnaná hřídel v tomto případě páka v důsledku přetížení zastavena a kyvadlo, tedy hnací hřídel nejenom že může dál svobodně oscilovat, ale jeho příkon je v ten moment nejnižší.V tomto ohledu se to chová trošku jako rotovetr.

Za třetí to je mechanická rezonance,a to je navzdory tomu jak to zařízení vypadá, jednoduše trošku jiný oříšek. Prostě je potřeba energii, která je na páce v důsledku jak vnějšího tak gravitačního zrychlení kyvadla udělit lineárně nějakému spotřebiči,tak, aby hnaná páka a kyvadlo mezi sebou rezonovaly.

Zde je pár fotografií autora zkušebního modelu tohoto zařízení:

Kyvadlo tedy tvoří ocelová trubka, která je zalita olovem a váži 45 kg aje osazeno v páce, která je vlastně vidlice a to tak, aby kyvadlo mohlo oscilovat z neomezeného úhlu, případně vykonat 360 ° úhel rotace, protože i když to kyvadlo rotuje, tak se to chová podobně, s tím že zase musí byt dodrženo to pulsní zrychlení, směrem dolů a ty ostatní body, které jsem se snažil popsat výše. Páka je svařena s 80mm účka, v kterém je na druhé straně kyvadly zasunut a pomocí šroubu zajištěn jockel, který je také zalit olovem a váží cca 40kg. Zasunutím či vysunutím jeklu z páky, lze velmi přesně nastavit odpor kyvadlu a tím pádem i dráhu, kterou páka vykoná při daném úhlu oscilace. Páka je na svém konci napojena pomocí tyče s vodní pumpou Sigma K3 o výtlaku 50l/min. při dodržení 82 dvojzdvihu.

Tak tolik přátelé asi k tomu mému kyvadlu na páce.

Chtěl bych se tímhle zařízením vzhledem k účinnosti v budoucnu dále zabývat , určitě by to chtělo zapracovat na snížení odporu chodu kyvadla, třeba například nějaká vakuová komora, aby byl odstraněn odpor vzduchu, ložiska s nízkým valivým odporem atd. Pak propracovat ještě pulsní zrychlení, třeba nějaké Bedini zařízení  atd. Zachycení  energie na  páce, to je kapitola sama o sobě,zkoušely se i pokusy přeměnit oscilaci na točivý moment, pomocí klikové hřídele, to ale vzhledem k rozdílnému časovému úseku chodu kyvadla směrem dolu a nahoru nejde dostat do rezonance,tak že tudy asi cesta nevede.Možná by pro práci v uzavřené smyčce mohly asi hodně pomoci možná piezoelektricke generátory průmyslové kvality, pokud ale vím, tak je nikdo zatím nevyrábí. Mám ještě nějaké představy a plány na stavbu hydraulické vývěvy na tomhle principu, která by dále poháněla štípačku dřeva,ale zatím je to vše na papíře.

Pro čtenáře Energie u Pramene předal autor: Miloš M.

Pokud bude někdo chtít s autorem spolupracovat na toto téma, rád pak předám adresu na autora, jistě jen s jeho souhlasem.