Lhaní dětí

Často se setkáváme u našich dětí školního věku a i puberťáků se lží, kterou většinou hned poznáme a nebo jim lež projde. Co je k tomuto jednání nutí, jaký mají důvod? Motivy pro lhaní jsou někdy u nich velmi silné, silnější než svědomí. A je jim jedno, že to rodiče může ranit bolestivě a nebo ztratí u rodičů důvěru.

Důvodů pro lhaní dětí je několik, je to vzpoura, nedůvěra, pohodlí, nejistota.

Vzpoura

Bývá to touha mladého človíčka vymanit se z vlivu dospělých, protože přeci on už je ze svého krátkozrakého pohledu sám dospělý a vnitřně je skálopevně přesvědčen, že dohled rodičů nepotřebuje, on to vše ví nejlépe a vše již zná. Příkazy rodičů bere s nabubřelou tváří jako komandování a reakce je jako by jste házeli hrách na stěnu. Touží se sám rozhodovat, proto lže, zapírá a vymýšlí si.

Nedůvěra

To se stává v rodinách, kde dítěti nedávají moc prostoru pro seberealizaci. Ví, že když řekne pravdu, jeho požadavek bude zamítnut. Tak si většinou vymyslí lež,,kterou rodiče chtějí slyšet, a pomocí  ní svůj záměr uskuteční . To jsem rodiče přečůral.

Pohodlí

Toto je velmi častý aspekt u dětí, který způsobuje lež. Komu by se chtělo pomáhat rodičům třeba na zahradě, nebo mýt nádobí, nebo si uklízet a chodit vynášet smetí. Lepší je říci, nemám čas, je mnoho úkolů do školy, teď tu hru na PC nemohu ukončit, protože to nejde uložit, dokonce někteří drze odpoví zvrácenou pravdou, že nic dělat nebudou, přece nebudou dělat služku.

Nejistota

Toto bývá v rodinách, kde je velká přísnost a vytváří se v prostředí strach, pak v zátěžových situacích lže.

Jak z toho ven

Když zjistíte, že vaše ratolest lže, nepropadejte hned panice, protože lhát zkoušejí opravdu skoro všechny děti. Snažte se je nenápadně pozorovat, jak se chovají, reagují za vašimi zády. Situaci s lhaním však řešte raději ihned. Místo trestu jej přinuťte k nějaké zodpovědnosti a tvrdě ji vyžadujte, ne aby se časem ten úkol vytratil, prostě "nafurt". Jako například ode dneška si budeš čistit boty na druhý den sama, ve svém pokojíku si budeš uklízet, ale pořádně, ne hala bala, to je ta zodpovědnost, za lhaní ponese následky, které budou stejně pro jeho dobro.

Zaveďte „nerovnováhu“ jak u opiček, lež by se neměla vyplatit, jen za pravdu bude odměna. Stačí ukázat jen radost a nebo upřímně poděkovat, neměla by to být  odměna v podobě laskominek a nebo delším pobytem u PC, to bude brát jako vypočítavost pro sebe a jeho Ego (vzpoura) o to více stoupne. Zkuste odměnit u „cvrčka „ pravdu jen pochvalou, pohlazením, prostě citem, ten u něj pak i více rozvíjíte. Jasně že zde nebudu hovořit o mytomanii, pseudologii phantastica, to už je nemoc a patří do rukou lékařů.

Hranice

Co si budeme my dospěláci povídat, lžeme někdy skoro všichni, je to vyjádření naší inteligence, někdy lžeme i pro dobro, soucit atd., prostě inteligence je, jak zapadnout do tohoto „nádhernýho“ světa. Je jen důležité dodržovat únosnou mez u dítěte, protože to začíná s lhaním kolem čtvrtého roku, kdy zjišťuje rozdílnost věcí a okolí než jak si ho představovalo. Většinou lhaní u mladých je však jen důvod k dosažení výhod jen pro sebe, bohužel. Dnes mladší generace vychovávaná v tomto systému lže především ze dvou základních důvodú a to jsou lenost(pohodlí) a vzpoura.
Některé děti, které touží po větším citovém napojení zvláště ve večerních hodinách, lžou tak, aby jim jeden z rodičů věnoval pozornost, tj. pohlazení nebo jen jejich blízká přítomnost, protože přes den byly tak sobecky zaneprázdněni sebou (hra na PC atd), že tento  kontakt, když mají jít spát jim najednou chybí. Pak se uchýlí ke lži, že jim bolí bříško, hlava, je jim zle a nebo že mají hlad, kdy jim maminka láskyplně něco ještě připraví, je to však jen hlad po citu,  který díky svému  sobeckému chování a absencí nevyžadované odpovědnosti(plnění nějakých úkolů jim zadaných) od rodičů přes den, najednou večer chybí, tak budou vymýšlet - lhát.