Podstata života a vývoje

Zde bych chtěl nastínit jistou hypotézu vlastní podstaty života v našem světě. Pro mnohé to bude nezáživný článek, ale co kdyby, třeba se k němu někdo po delší době a nasbírání informací vrátí a bude mu to jasné.

Náš svět není jistě jediný a je nedílnou částí  mnoha světů, Vesmírů, jež jsou na sebe navázány. Říkáme, že tento prostor, v kterém žijeme  je třírozměrný.  Tedy trojrozměrný organismus žije v našem světě, vymezeném jistým prostorem a označme ho R3 - (Realita3, atd.). Tento trojrozměrný organismus se zde bude realizovat tak dlouho, dokud bude trvat průnik částic čtyřrozměrného organismu z tohoto vyššího prostoru, nazvěme jej R4. Tato hmotná projekce bude trvat tak dlouho, dokud budou proudit částice z vyššího  prostoru  R4 do R5 . Tím, že se snižuje počet průnikových částic z prostoru R4 do R5, začíná u organismu stárnutí a  smrt  znamená definitivní ukončení průniku těchto částic přes náš vesmír  do R5. To co pak zbývá v našem prostoru R3, je mrtvé tělo, které bylo výsledkem minulé interakce obou prostorů. Jeho molekuly se časem rozptýlí a stanou se součástí anorganické přírody, až do té doby, než budou opět zapojeny do dalšího difůzního děje. 

Myslím, že jsou všechny světy-Vesmíry vzájemně propojeny a ovlivňovány, jsou to živé organismy, které naše civilizace nazývá Bůh a je předpoklad, že  se navzájem tedy  i pozměňují. Vše živé, co zde na Zemi máme, je vlastně součástí čtyřrozměrné bytosti z prostoru R4, jak jsme si na začátku označili, zasahující do našeho prostoru určitým difůzním dějem pomyslných částic, jako éter, který by měl být základním stavebním energetickým materiálem z Vesmíru R4 do Vesmíru vyššího R5. Souhrn částic, nacházejících  se právě v našem třírozměrném  prostoru, vytváří  aktuální stav a podobu rostliny, zvířete a člověka. Základní dynamikou této difůze je pak zrození, růst, stárnutí a zánik, při čemž bude hrát velmi důležitou roli kvalita materiálu, v němž dochází k této difůzi dvou světů, u člověka kvalita buněk, klimatické podmínky  atd. Chtěl jsem tímto našim čtenářům trochu poskytnout jiný pohled na život zde, kde se časem po zrození ujímá vlády naše uvědomění s vybudováním Ega – Já, ale základ máme ve vyšších Vesmírech a tím se i vyvíjíme výše a výše, protože Ego necháváme nakonec zde, jež se rozplyne jak sníh na jaře. Každý Vesmír mezi sebou reaguje a vysílá  energetické částice, které mohou být částicí něčeho živého  do vyššího Vesmíru a tím podněcuje jejich vývoj.