Síla naší hudby

Došel mně velmi zajímavý mail a myslím, že ho stojí zato otisknout.

Dnes jsem si doma večer jen tak, z ničeho nic, z plna hrdla zanotoval krásnou českou písničku: „Kdyby to naši věděli, kam já chodím v neděli,..“

 a jaká byla reakce mojí ženy? „Ty ses asi pomát´ na rozumu, nebo co....?!“

Tak to vidíte, lidičky, kam až jsme to dopracovali. Jakoby to už snad byla ostuda -zapívat si.

NE. Víte, co je skutečná ostuda?!

Kam až oko dohlédne, jak je den dlouhý, NIKDE není slyšet ŽÁDNÁ naše česká, ani naše moravská líbezná lidová písnička.

NIKDO si za celé dny nezazpívá ani jen tak pro sebe, ani s lidmi kolem sebe.

Ne, to ze mě nemluví nějaké staromilectví, ale prostinká a přirozená touha po naší hudbě, po naší písni.

Někdo by řekl, „Vždyť nám v rádiu hrajou pořád,..“ No jo, ale samé cizácké.

Kde je ta NAŠE hudba? Kam se poděla? Co se s ní stalo?

Tady stojím, na kousku naší rodné země a ptám se.

A na svou poctivé otázky chci poctivé odpovědi.

A víte, jaká je odpověď? Jedno velké NIC.......Ignorantské TICHO.......... Ticho po pěšině.

Dobrá tedy. Na hrubý pytel, hrubá záplata.

Ode dneška, s okamžitou platností se vracím zpět ke všem našim krásným SLOVANSKÝM - českým, moravským, slovenským i ruským lidovým písním

a ŽÁDNÁ z těch cizáckých už nesmí přes práh mého sluchu.

Kdo chce, může učinit totéž. To je každého osobní záležitost. Je to věcí osobního rozhodnutí.  

Ale bude-li nás takových více, naše potlačované SLOVANSKÉ povědomí se znovu vzchopí.

A znovu naší nádhernou zemí budou znít NAŠE písničky.  

Autor: Jiří Svoboda

Ať se Zdraví, Svoboda

a Láska světem šíří,

to všem přeje

Sv. Jiří :- )

Aspoň pro začátek, rád si poslechnu naše písničky od Čechomoru, kde cit a láska starých písniček vyznívá naplno i v moderním podání. 

Iv