Pravda o magnetizaci vody

Procházel jsem některé technické poznatky na Netu a narazil jsem na velmi udivující stránky: http://www.oknavesmiru.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=62&Itemid=59
kde se popisuje vliv magnetů na vlastnosti vody jako holý nesmysl a tento popis svědčí o omezenosti pohledu na nové objevy a nenápadné vnucování názoru. Cituji: Ano, máme tady jednu z mnoha dalších vědecký blamáží 21. století. Hurá! V devadesátých letech si s ním lámali hlavu především v Americe, kde se tito pseudopomocníci začali montovat i do automobilů na zvýšení kvality paliva.
Raději dále nebudu komentovat a přihřeji si svou polévečku a ostatní ať si udělají svůj názor. Moje zkušenosti jsou však hlavně  z praxe.

Ilustrační foto 

 Takže bych zde chtěl uvést věci na pravou míru. Hlavně musím oponovat autorovi, jenž uvedl, že něco takového začalo v Americe. Není to pravda! To, že magnetické pole ovlivňuje krystalizační procesy, bylo známo ruským vědcům , ne americkým, a to Gorkému, Berlagimovi a Kondogurimovi již ve třicátých letech.Později jejich kolegové Miněnko, Tatarinov, Sokolov,Burlakov, Kirgincev a jiní navázali na práce Vermaierovy se po řadu let zabývali dalšími aplikacemi této vody, hlavně fyzikální podstatou. Největší zásluhy měl doktor tech.  věd V.I. Klassen z Moskvy, autor knihy  „ Omagničivanije vodnych sistem“ (1978). Ruští vědci využili magneticky upravenou vodu v řadě aplikací. V polovině  šedesátých let se tato  voda začala používat v Novočerkasském závodě na výrobu železobetonových prefabrikátů na jeho zvýšení pevnosti. Tyto vynikající vlastnosti magnetické vody se úspěšně používají v mnoha odvětvích , vyjmenuji např. pro urychlení koagulace a srážení různých  průmyslových  kalů, a tedy i k efektivnímu čištění vody, k urychlení krystalizačních  procesů, dokonce i ke zvýšení produkce v zemědělství, tak jak jsem uváděl v jednom z článků rad pro zahrádkáře.
Jak píše Klassen v závěru své knihy, dnes se již nahromadilo tolik důkazů, že je nelze ignorovat. Akademik Spirkin napsal, „zavřeli jste dveře bludu – jak potom může vejít pravda“ To se přesně týká uvedeného článku s odkazem výše. Naštěstí odpůrců existence magneticky upravené vody je dnes již poměrně málo a připomínají mně ctihodné francouzské akademiky,  kteří kdysi popírali existenci meteorů ( v čele stál  známý Lavoisier), nebo skeptiky, kteří útočili na Galvaniho, či objev kreseb zvířat  v jeskyni Altamiře prohlásili za podvod  Marcelina de Sautuoly.

Teorie mohou být úžasné, zvláště když se okoření mnoha odbornými názvy a pak se pod něj podepíše někdo, kdo má před i za jménem. To většinou působí na dnešní generaci, ale nezapomentě, tyto věci ještě neznamenají pravdu, pravda, to je praxe a tu Vám podá i obyčejný kominík, pokud tuto praxi  má. Měli jsme v domácnosti vodu, jež obsahovala velké množství minerálů, hlavně velký podíl vápence. Po koupi aut. pračky ještě za totality zn. Tatramat ( lidový název – Skákavá koza), bylo velmi patrné znát kvalitu vody, hlavně usazením vodního kamene i na vnějším obvodu pračkového bubnu. Za půl roku byl zanešen na povrchu celý. Pořídil jsem tehdy magnetizační armaturu od tehdejšího ČKD za nemalý peníz na dřívější  dobu. Ještě nebyly známy Neodymové magnety. Zařízení jsem namontoval do přívodu vody. Pračka byla po měsíci provozu i s bubnem jako nová a sousedi chodili na kafe, prý Vaše kafé je nějaké dobré, lepší. Toto vydá za deset stránek teorie a posmívání, realita je praxe.