Základ pro dnešní život.

 Pochopení funkce Vesmíru


 Zápis z přednášky doktora Amit  Goswami – kvantového fyzika.

V kvantové fyzice nejsou objekty přesně určenými věcmi. Objekty jsou možnostmi. Čeho možnostmi? Možnostmi pro lidské vědomí, aby si vybralo.

Může být o Bohu hovořeno v terminologii vědy? Vědy, která neustále analyzuje a redukuje věci na jiné věci? Když Bohem míníme všechny věci? Jak bychom mohli mluvit o Bohu v termínech vědy, aniž bychom zkoušeli nalézt vědecký důkaz Boha? To je velmi dobrá otázka. Tento vývojový krok je podstatný také pro základní přežití lidských bytostí na  této planetě.

Snažili jsme se vycvičit celou generaci dětí, aby věřila myšlence, že všechno je hmotné. Pokud se snažíte pochopit poselství kvantové fyziky, pak co musíte udělat, abyste porozuměli tomu, že v současném vědeckém poznání důkaz pro Boha existuje, je si třeba uvědomit, jaký je vztah mezi Bohem a vědomím. To je všechno co potřebujete.

Existuje nesporný vědecký důkaz pro existenci  Boha, ale toho pravého. A nyní se vás chci  zeptat: Co s tím uděláte?  Věděl jsem, že musí být vytvořena nová věda. Nová věda, která je založena na prvenství vědomí. A to i navzdory tomu, že dříve jiní fyzikové, včetně Davida Bohma, byli zvyklí prohlašovat, že věda se musí dělat objektivně. Věděl jsem, že opravdová věda musí obsahovat jak objektivní, tak subjektivní pohled. Věděl jsem, že nová věda přichází.

            Víte, je důležité vědět, jak se dnes dělá věda. V současnosti se většina fyziků nezabývá základními otázkami. Současná fyzika  se nezabývá podstatou skutečnosti. Současné paradigma, přístup, je tak zaběhnutý, že otázky, kterými se vědci zaobírají, jsou velmi podobné těm, které si křesťanští mniši kladli ve středověku. Otázky typu: Kolik andělů může tancovat na špičce jehly? Takové jsou to otázky. Zdálo se, že život může být vysvětlen pomocí pohybu molekul, což je teorie, která říká, že všechno je hmotou. Všechny naše vnitřní zkušenosti, stejně tak jako vnější zkušenosti, mohou být vysvětleny pouze v termínech materialistického výkladu. To nazýváme materialistickou vědou. Co myslíme materialistickou vědou? Materialistická věda stojí na základním předpokladu, axiomu, že vše je hmota.  Hmotou jsou naše pocity, subjektivní zkušenosti, zažívané emoce, myšlenky, všechny tyto stavy jsou ve svém základě pouhou hmotou.

Většina vědců současnosti se domnívá, že svět je vytvořen způsobem, který můžeme nazvat  ze spodu nahoru. Nazývám to vzestupnou příčinností, protože příčina roste v materiální verzi vytváření skutečnosti od elementárních částic jako základně k více a více složitým atomům, molekulám, buňkám a nakonec k mozku. A žádná jiná příčina nikde jinde neexistuje. Ve většině materialistických prací se skrývá jeden předpoklad, že kdykoliv se dvě události stanou najednou, jemné zkušenosti se stanou zároveň s těmi hmotnými, okamžitě předpokládáme, že to může být způsobeno jedině tak, že hmota musí být příčinou jemných zkušeností. A to je špatně!

Naše vnitřní zkušenosti nelze omezit na pohyb molekul a atomů. Materialistický pohled nejde vůbec do hloubky, aby vysvětlil všechny vnitřní, jemné jevy.

Všechna náboženství se shodnou na tom, že mimo materiální svět existuje ještě jiná prvotní příčina, což nazýváme sestupnou příčinností. A tato Sestupná příčinnost je přesně tím, co potřebujeme doplnit k Vzestupné příčinnosti směrem od hmoty. Náboženství předkládají také druhou věc, která je v přímém rozporu se standardní vědou. Je to myšlenka, že mimo hrubohmotná  těla, mimo hrubohmotné objekty, existuje jemněhmotné tělo, jemněhmotný svět, skládající se z jemných objektů. Nejsou materiální povahy. Jaká vlastnost činí materiální těla hrubohmotnými? Je to společné používání, sdílenost hrubohmotných těl. Všichni můžeme zažívat materielní těla najednou. Ale vedle těchto vnějších zážitků, zažíváme něco, co nazýváme vnitřní zkušeností. Osobní, intimní. Můžu si něco myslet, ale vy si nemusíte myslet to samé. Vím jen to, že vy také přemýšlíte, protože se mnou umíte sdílet vaše myšlenky a umíte je popsat. Ale nemůžeme spolu sdílet slovy naše pocity. Můžeme společně zakoušet hrubohmotný svět. Materialistická věda říká, že neexistuje jemněhmotná skutečnost, nebo že jemněhmotné je částí hrubohmotného. Duchovní tradice postulují, že jemněhmotné je stejně tak částí skutečnosti jako hrubohmotné. Má stejná práva. Okamžitě vyvstává představa, že někde na obláčku sedí dědeček s bílými vousy a ten zodpovídá za Sestupnou příčinnost sestupující na lidi. Rozhoduje a soudí, kdo půjde do nebe a kdo do pekla. Tohoto nepravého, fiktivního Boha nastrčili materialisté a nakonec se jeho existenci snaží vyvrátit a označují to za pokrok. Jak jsem již řekl, vedle Vzestupné příčinnosti existuje i Sestupná příčinnost - Bůh, když ji tak budete chtít nazývat. 

Ve světě se stává, že co je dobré pro tebe, nemusí být dobré pro mě. Existují jisté těžkosti, které je třeba vyřešit, pochopit.

Teď něco o podstatě kvantové fyziky, jež tvoří velmi dobrý pohled, aspoň z dnešního moderního  poznání světa, jež je velmi důležité, pro naše dobré fungování v tomto světě.

Kvantová fyzika je fyzikou možností. Kvantová fyzika tvrdí, že jakýkoliv předmět není přesně určená věc, ale skládá se z možností. Okamžitě se ptáte: Možností koho? No možnostmi pro vědomí. Na co? Možnostmi pro vědomí, aby si vybralo. Když si vědomí nevybere, kvantové předměty se chovají jako vlny možností. Rozprostírají se stejně jako obyčejná vlna, ale jakmile se vědomí podívá, vlny kolabují, zhroutí se a stávají se z nich předměty určené pro vědomé zážitky. Tímto způsobem se děje všechno co zažíváte. Nejen hmotné předměty, ale také myšlenky se šíří jako vlny. Když  zachytíme přesný význam jedné z nich, přesně v tu chvíli se právě tato myšlenka stane jedinou konkrétní okolní myšlenkou. Stejné je to s pocity a rovněž i s intuicí.

Jestliže je vědomí schopno přeměnit vlny možností do skutečných událostí, jaká je pak podstata vědomí? Nejprve pojďme vyloučit myšlenku, že vědomí může být něco hmotného. Je nám vnucována domněnka, že mozek je vším a vědomí je projevem mozku.

Podívejme se však, co by se stalo, kdyby vědomí bylo projevem mozku. V kvantové fyzice máme potenciální možnosti. Takže máme potenciální elementární částice, které tvoří potenciální atomy, které tvoří potenciální molekuly, tvořící potenciální neurony a vlastně tvořící mozek, který tvoří potenciální vědomí. Může toto potenciální vědomí přetvořit potencionální možnosti elementárních částic do skutečných událostí? Když spojujete možnosti s dalšími možnostmi ….  Zkusili jste to někdy? Zkuste to! Přemýšlíte o potencionálně možných penězích v bance. Nebo na potencionálně možné auto, koupené z těchto peněz. Dostanete z toho někdy skutečné auto do vaší garáže? Možnosti  spojené s možnostmi můžou jedině dát jen více možnosti. Nikdy ne to auto, tedy skutečnost.  Nazýváme to paradoxem! Paradoxem kvantového měření. Ale když to nazýváme paradoxem,  jenom se tím snažíme něco zamluvit. Slovo paradox poukazuje na nedostatečnost materiálního pohledu na svět.

Jaký je správný pravdivý pohled na svět? Když budete přemýšlet o vědomí jako o dojitém agentovi, který je odlišný od hmoty, pak tak jako tak vám zůstanou dvě oddělené věci. Problém zůstává a nazývá se Dualismus nebo Dualita. Jak tedy vědomí interaguje s hmotou? Přemýšlejte o tom. Když dvě věci nemají nic společného, tak nemohou spolu interagovat, ovlivňovat se. Z toho můžeme vyvodit, že věci, které jsou vytvořeny z různých látek, nemohou spolu vůbec komunikovat. To je dualismus. Dva oddělené objekty nemohou komunikovat bez prostředníka. Dualismus – materialismus  tedy není odpovědí.

Co to je vědomí? Jaký je jeho vztah ke hmotě? Co nám říká myšlenka, že si vědomí z hmotných možností může vybírat skutečnost? Existuje způsob, jak se na to dívat bez paradoxu. Musíme přijmout radikální myšlenku, že Vědomí je základní bytí, nikoliv hmota a že hmota se skládá vlastně z možností vědomí. Jinými slovy říkáme, že vědomí není vytvořeno mozkem, ale mozek je vytvořen Vědomím.  Když uděláte tuto radikální změnu, co se pak stane?  Potom  okamžitě uvidíte, že vědomá volba už není nadále  dualistickým činem vědomí a hmoty. Dualismus už není nadále potřebný, protože vědomí si vybírá jenom možnost, která je sama o sobě její vlastní možností. Žádné úsilí není potřeba! Žádný čin není potřeba, je to prostě jen vaše volba.

Co je Vědomí? Vědomí jsme  my sami. My jsme vědomí. My jsme částí tohoto vědomého bytí. A když říkáme, že Vědomí vybírá z kvantových možností, tak přichází vhled: Aha, my si vybíráme naši vlastní skutečnost. To je tedy skvělé! Vyberu si skutečnost, ve které budu mít BMW. Nevím jak dobří jste tvořitelé, ale v 70. létech jsme si s tím hrávali. Zaměřovali se, meditovali. Čekali a stále neměli nic. Proč tomu tak je? To co chybělo, bylo pochopení jemnosti povahy Vědomí. Hmotné předměty jsou možnostmi.

Co potřebujeme udělat, abychom zmaterializovali možnost?  Vědomí je jemněhmotné. Není to naše okamžité vědomí, které bezprostředně zažíváme. Okamžité vědomí, které zažíváme, se nazývá naším Egem. To si vybírá z možností. A co je činí skutečností? Zní to podobně, jako že všechno co potřebujeme udělat, je mít záměr. Že na to stačí myslet, to je záměr. Ale to je špatný způsob uvažování!

Záměry máme v obvyklém stavu našeho vědomí. A zde je ten chyták! Vědomí si nevybírá  v obvyklém stavu vědomí, v našem Egu. Máme velmi omezené možnosti. Máme však možnosti, ale ty možnosti jsou typu: jakou příchuť zmrzliny třeba chcete z místně předložené nabídky zmrzlin. Ale jinak nemůžete jít dál. Ve skutečnosti nemáme svobodu si vybrat něco jiného, co by bylo opravdu nové. Jinými slovy,  výběr Ega  má omezenou volbu.  V tomto Egu nemáme volbu. Vědomá volba, která obsahuje přeměnu možnosti do skutečnosti, je jemnější! Děje se to na jemněhmotné úrovni našeho vědomí. Nemůžeme se zaměřovat na: O Bože, dej mi nové auto! Protože jsou zde další lidé, musíme říct: O Bože, dej všem nové auto! Dokážete si představit, co by se stalo, kdyby všichni dostali nové auto? Jak se tedy volba stává skutečností? Kdo si vybírá? Kdo volí? Existuje filozofie nazývaná Solipsismus, což je filosofie, kde vy jste jedinou skutečností a všechno ostatní je výplod vaší představivosti. Zde se oceňuje jenom své vědomí. Toto není také řešení. Je tedy ještě nějaké řešení? Ukazuje se, že ano.

Řešení, ke kterému dospěla kvantová fyzika, je velmi podobné tomu, co říkají mystikové. Docházíme k závěru, že volba se děje z ne-lokálního vědomí. Takže toto ne-lokální vědomí, které můžeme nazývat kvantovým vědomím, se shoduje s tím, co mystikové nazývají Bohem – Kosmické vědomí. Tím ve skutečnosti i jsme. Mozek je však základní věcí pro zkolabování možnosti do skutečné události, i když toto zhroucení je základem proto, aby mozek byl skutečný, aby se zhmotnil. Jestliže výběr nastává v tomto kosmickém vědomí, pak toto kosmické vědomí může být zcela objektivní a nestranné. Může vybírat a dávat. Je to jemnohmotné a proto zhmotňování ne vždy funguje. Musíme se dostat do stavu změněného vědomí, kde můžeme dle našeho záměru něco vytvořit. V těch chvílích, lucidních  chvílích, když se procházíme po pláži, lesem, krajinou . V těchto blažených chvílích vstupujeme do našeho podvědomí. Nepřiřazujeme naše prožívání  k žádným  vzpomínkám. V tu chvíli přichází nádherná lucidní zkušenost přítomného okamžiku. Právě v tuto chvíli. Jsou to chvíle Vesmírného vědomí, kdy si uvědomuji, že nejsem izolovanou individualitou. Jsem celým světem.

Tajemství tvořivosti.

Za prvé ustanovíme, že Vědomí je základnou bytí.

Za druhé ustanovíme, že Vědomí nemá jenom hmotné složky. Má složky mentální, vitální a supramentální a teď budeme zvažovat, jak zkoumat tyto části za našimi podmíněnými. A tvořivost je na světě! První stádium se nazývá přípravou. To je ta, kterou již znáte. Čtete knihy, jdete na přednášku. Během přípravy se  aklimatizujete, seznámíte se s tím co už je známo, nebo jak to nazývají výzkumníci tvořivosti, jen na tom sedíte. Je to doba inkubace, tak jak pták sedí na vejcích a nic nedělá, jen sedí na vejcích. Pro moderního člověka  je styl života: Konat, konat a jen konat. Jste jednoduše přesvědčeni o tom, že konání je velmi důležité a nějaké Bytí je druhořadé. Ale výzkumníci tvořivosti zjišťují něco jiného. Zjišťují, že Bytí je stejně důležité jako Konání. Lidé tomu dlouho nerozuměli, dokud nepřišla kvantová fyzika a neukázala nám jak to funguje. Konání znamená, že proměňujete možnost ve skutečnost. A v době mezi  konáním se děje co? Pravděpodobnosti materializace možností se zvětšují, možnosti se rozrůstají. A každý ví, že když je více možností, ze kterých si můžu vybírat, moje šance, že si vyberu správnou možnost, která vyřeší můj problém, je větší. A proto musíme mezi Konáním a Bytím nechat nějaký volný čas. Ale nesmíme nechat příliš mnoho času, protože, kdybychom to udělali, tak bychom úplně ztratili zaměření. Zapomněli bychom, co vlastně řešíme. Svobodnou možnost tvoření nemáme běžným způsobem, nemáme ji v našem Egu, ale máme ji v tom, co mysticismus nazývá Bůh nebo Kosmické vědomí. Záměry fungují, ale záměry obyčejného Ega nefungují ( jen dle článku, kde se zapojuje vaše vědomé Já, tedy Ego do konfliktu s vaším vědomím: http://energieupramene.blogspot.com/2011/06/pravda-o-zivote-trochu-jinak.html ) , protože jsme se nikdy nevydali za naše Ego. Avšak, jestliže můžeme nějakým způsobem manifestovat kolektivní Vědomí, a jestliže náš osobní záměr rezonuje s Kosmickým vědomím, věc se realizuje.

Abychom vyvolali nějakou změnu, musíme zatřást naším Egem. Pomocí nějakého konfliktu, rozporu. http://energieupramene.blogspot.com/2011/06/pravda-o-zivote-trochu-jinak.html ) , protože Jestliže máme v životě nějaký konflikt a jsme dostatečně odvážní ho neřešit okamžitě, pak …

Ego se snaží každý konflikt řešit okamžitě. Předpokládejme, že to nebudeme řešit ihned. Konflikt na chvíli pozdržíme a v této časové mezeře vede bojování k novým možnostem. Jakmile nové možnosti přijdou do našeho nevědomí, hádejte kdo je přijde zpracovat? V mezilidských vztazích máme období bojování, konfliktů, které jsou možností, jak se dostat z klidu a nečinnosti Ega, z homeostází Ega. Ego miluje to staré. Kdo může vytvořit to nové? Jenom Bůh – Universum! Bůh k nám přichází vždy v době, kdy netvoříme vědomě. Musíme vždy střídat okamžiky konání v modu Ega  a Bytí v modu Boha – Universa. To je to Bytí a Konání, základ pro tvořivost.

Germánská nová medicína - jak být fit.

Máme pět základních aspektů, pro pochopení i uzdravení v životě.

11)   Každé onemocnění vzniká těžkou, akutně dramatickou a izolující konfliktní šokovou událostí, která dotyčného přistihne úplně nepřipraveného. Když s někým o tom můžeme hovořit a vyřešit konflikt, tak se nic nestane.

22)      Každé onemocnění prochází dvěma fázemi. Přes studenou fázi, spojenou s nutkavým myšlením – přemýšlením, s úbytkem hmotnosti, se zlým spánkem, protože konflikt se nám celý čas motá v hlavě. Druhá fáze je fáze horká. To je fáze opravy. Když je někdo již ve fázi opravy, tak není třeba již se krmit léky a nebo procházet chemoterapií.

3)      Třetí přírodní zákon hovoří, že každé onemocnění je řízené z mozku. Každý orgán, každá buňka má svoje konkrétní relé v mozku a Dr. Hamer nám tuto mapu mozku vytvořil a zjistíme přesně o který orgán při nějaké nemoci jde a automaticky i to, o jaký konflikt jde. Když ještě konflikt probíhá, je třeba ho za každou cenu vyřešit. Když už je vyřešený, je třeba se postarat o to, aby znovu nevyústil do stejného konfliktu. Abychom odstranili možnou recidivu.

4)      Čtvrtý přírodní zákon je jednoduše to, že takzvané mikroby neblokují naše vyléčení, ani nejsou našimi protivníky. Naopak optimalizují naši léčbu. Vždy, když máme mikroby a bakterie, tak to znamená, že už se léčíme. Mohou opuchnout některé žlázy atd. ale když pijeme dostatek tekutin, a když jsme si nevytvořili další hromadu  konfliktů, tak to zvládneme bez problémů. Když je hromada konfliktů moc velká, člověk zemře. A ještě důležitý bod u mikrobů. Neexistují viry způsobující nemoc! To je všeobecná lež. Do dnešního dne ani jeden vědec na světě neobjevil virus způsobující chorobu. Netvrdím že virus neexistuje, neexistuje virus způsobující nemoc a to je šok.

5)      Pátý zákon je, že každá nemoc je účelová, je to osobní program přírody, vytvořený na přežití v zájmu celku.

Část mapy diagnos:

Obsahem konfliktu rakoviny tlustého střeva je vždy nestravitelný hněv, v důsledku něčeho, co mě žere až do nevydržení. A když se to pacient dozví, udělá asociativně krok k rakovině jater. Rakovinu jater je možné dostat jenom tehdy, když má člověk takzvaný konflikt smrti od hladu.
Osteoporóza, úbytek buněk v kostech - ztráta sebeúcty.
Skleróza multiplex - jako obsah má konflikt bezvýchodnosti, nemožnosti úniku.
Diabetes - konflikt hnusu, něco se mi nesmírně hnusí, nebo z toho mám strach.
Zápal slepého střeva má jako obsah nestravitelný, odporný, sviňský (v originále šajze) konflikt. Dítě vidí, jak se rodiče hádají.
V germánské nové medicíně je pro diagnózu důležité, jestli je člověk levák nebo pravák. Pokud má žena pravačka obavy o manžela a jedná se o duševně biologický konflikt, tak dostane rakovinu pravého prsa. Pokud by však měla konflikt se svou dcerou, nebo matkou, dostane rakovinu levého prsa. Bavíme se o onemocnění mléčných žláz.
Pokud se jedná o onemocnění mlékovodů (duktální mamaceae?), jde o konflikt odloučení, partner, (anebo na druhé straně) matka či dcera je odtržen od hrudi.
Podle germánské nové medicíny ultrazvuková vyšetření dítěte jsou velmi zlá, dítě vidí, že ho venku nečeká nic dobrého a dostane žloutenku.
Děti v Africe, co mají nafouknutá břicha, mají zvětšená játra. Reakce organismu na konflikt smrti hladem. Biologický význam je vytvořit víc trávících šťáv pro lepší strávení potravy. Alkoholik nedostane rakovinu jater proto, že pije alkohol, ale proto, že mu ho druzí chtějí sebrat. Když se nedostane k alkoholu, jakoby umíral od hladu. Dalším důvodem onemocnění jater je takzvaný revírní problém. Například matka potká na záchodě milence své nedospělé dcery, ale nevyříkají si to. Nebo hádky o peníze.
Když se cítíme nemocní, tak jsme už ve druhé fázi, ve fázi léčení. Když to vypadá nejhůř a jdeme za doktorem, tak už jsme ve fázi opravy. Tuto opravu dělá tělo samo. A pokud sníme lék, tak pak tvrdíme, že za to může lék. Proto je důležitá trpělivost.
Kocourovi hnisaly oči, měl vypoulené víčko, protože na něj neměli čas a byl přehlížený. Dovolili mu spát v posteli a zlepšilo se to.
Psoriáza na pravém loktu zvenku, když je to zapálené a šupinaté, je konflikt překročení hranice s partnerem. Nech mě na pokoji, zmizni, jdi pryč.
Psoriáza na pravém loktu zevnitř v ohybu, vždy to znamená opak, nechoď pryč, zůstaň.

Na druhé (levé) ruce se to týká matky, dcery. Dominantní ruka je vždy pro partnera.
Rakovina plic - strach ze smrti.

 Nenechte se ovládat negacemi, řítícími se na vás ze všech stran, jděte svým směrem, nebuďte stádem, buďte svoji, jediněční se svým názorem, kašlete na průměrnost s nevybočováním z řady, každý jste vyjímečný, jedinečný, pak Vás bude mít Universum rádo, protože takové bytosti chtělo, ne ustrašené a bečící se stádem strachem nad záměrnými bláboly ve sdělovacích prostředcích - jsou to jen nastrčení šašci, co by prodali za mrzký peníz vlastní rodiče .