úterý 3. ledna 2012

Katastrofy a společnost



Nebudeme si zde nalhávat a kopírovat trendy našich médií, které informují své občany vždy účelově. Nejsem zvyklý  zastírat skutečnosti, které vlastně ohrožují jen dnešní elity. Do těchto elit nepatří jen politici, ale rovněž všechny ostatní skupiny, které mají vždy z lidu „poddaného“ nějaký prospěch a jsou touto jak oni nadřazeně říkají „chátrou“ živeni. Do těch ostatních skupin patří bankovnictví, vlastníci velkých firem, převážná většina státního aparátu, vědecké vrcholné skupiny a další, je to v podstatě všechna  nádstavba nad základními výrobními prostředky. Dohromady se tomu vznešeně říká civilizace, nebo stačí i státní zřízení.
Dnes se všude probírá nedobrá hospodářská situace, politická, klimatická a apokalyptická, související s datem 2012. Lidstvo jako takové je velmi nepoučitelné a přitom má vše toto dění již zapsáno v historii a ne a ne se poučit. Lidstvo se vždy dokázalo přizpůsobit  všem možným změnám, které zde na Zemi byly, to vědí moc dobře historikové a hlavně archeologové. Lidská společnost má totiž nejefektivnější adaptační mechanismus, jenž jí dovolilo veškeré pohromy vždy překonat.Proto jste vy lidé tak zajímaví z venkovního pohledu.
Pokud se situace nemění, je vlastně celá  společnost v rovnováze. Pěstují se potraviny pro konzumaci, rekonstruuje se a staví nové budovy, sociální vztahy jsou udržovány na přiměřené míře, funguje náboženství, lidé prožívají své životy. Nic nového a toto se opakuje stále do kola, ale opět jsme u slova JENŽE. Žádný systém nemůže být do nekonečna stabilní. Změny rovnováhy většinou přinesou vnější vlivy, jež začnou zasahovat do systému. Tyto vnější vlivy mohou být  třeba klimatické změny, vojenský útok jiné kultury a budete se divit, i nějaký vynález, nebo velká nespokojenost s vládnoucí elitou. Co se stane, když tato narušení rovnováhy jsou tak velká, že jejich kontrola se nedá zvládnout? Pak dochází k narušení stávajícího modelu a hlavně u složitých společností to vede ke kolapsu. Stále Vám to ještě nedošlo? Nevadí. Čtěte dál.
Například  touto problematikou kolapsů civilizací se zabýval v 80. letech archeolog  Joseph A. Tainter. Co je však pro nás jako tu „sebranku“ velmi důležité, že kolaps společnosti má vždy devastující dopad především na vládnoucí elity. Toto si nejvíce zapamatujte, kolaps té "chátře“ , tedy nám, naopak přináší ekonomické, nebo jiné zisky, i když je to samozřejmě doprovázeno i jinými neblahými jevy, jako je pokles obyvatelstva, ztráta právní a fyzické ochrany, nebo i úpadek umění a vědy. Tato situace nastane vždy v době, kdy investice přestanou přinášet očekávané výnosy, tedy  energie, kterou „chátra“ vkládá do dalšího rozvoje systému, třeba i v podobě daní se již nadále nevyplácí a jsou požírána jinými entitami – stále nic nepřipomíná? Čtěte dál!
Toto vše je dokumentováno v archeologických nálezech, ale nebudeme si přeci brát za příklad např. kolaps říše dynastie Čou, nebo říši římskou, máme to i doma s velmi krásnou učebnicovou  pomůckou a to kolaps říše Velkomoravské.
Máme zde rychle se vyvíjející kulturu, která čerpala jak ze Západu, tak z Východu(byzanc). Jak se rychle tato říše objevila (začátek 9. stol.), tak za sto let po ní ani pes neštěkl. Proč? Kolaps této civilizace byl totální, elity byly rozprášeny a společenské struktury se zhroutili.
Slavnostně učebnicově nám do hlav vkládají jako příčinu úpadku vpády kočovných Maďarů, není to žádná pravda, na území Moravy se nenašel ani jediný hrob maďarského bojovníka a to by jich tady asi muselo být.
Pravda je ta, že na kolaps této společnosti měly vliv klimatické změny. Konec 9. a  celé 10. století panovalo v západní a střední Evropě velmi vlhké období, s vydatnými srážkami. Toto rovněž potvrdily výzkumy říčních koryt u Mikulčic, na Pohansku( kam se rád vracím) a v Uherském Hradišti. V dnešní době to mohou být sucha (potraviny). Nyní přejdeme k tomu nejdůležitějšímu aspektu, který se může někomu zdát velmi povědomý.
Nastalé klimatické změny zapřičinily  většinové zaplavení nejvýznamnějších center Velké Moravy. Dobře fungující společnost by tento útok přírodních sil dobře ustála a jistě by se adaptovala. JENŽE velká většina „chátry“ jež tvořila základní produkty této společnosti, ztratila zájem se podílet na tomto společném projektu (EU?). Jejich energie formou daní apod. do vydržování elit, jež sídlily v předimenzovaných centrech (Praha, Brusel?), se jim přestala vyplácet. Energie společnosti přestala rovnoměrně  kolovat, byl nedostatek mincovního oběživa a útlum volného trhu (to jsou náhody, viďte!). Jenže společenský kolaps pro „chátru“ vůbec neznamenal  hroznou katastrofu, naopak, od konce 10. stol. dochází k velkému rozvoji venkovského osídlení (tedy domovy té „chátry“), k intenzivnímu oběhu mincí. Obyvatelstvo (chátra), které největší část své energie investovalo dříve do vydržování ELIT v předimenzovaných centrálních lokalitách, tato „chátra“ se sama a v pohodě podílí na konzumaci svého společenského produktu a velmi dobře i obchoduje s okolními zeměmi.
Toto jsou znalosti psané naší historií a jen zabedněnci si myslí, že objeví něco jiného a v případě dnešní situace v Evropě a ve světě je to mnohým jasné. Ano, ještě jsem zapomněl na dnešní namyšlené technokraty, jež vše znají a vědí a chtějí zvrátit přírodní změny, poroučet větru a  dešti  ještě neumíme, snad se o to pár vrahů lidstva za Jidášský peníz pokouší, ale opravdu marně, naše věda na to nemá a ani naše poznání.
Pokud se energie „chátry“ bude stále ztrácet v nadměrných byrokratických strukturách, mizet někde v centrech (Brussel) a bude konzumována jen ELITAMI, dochází k narušení rovnováhy a konečnému kolapsu, jakého jsme byli svědky i u nás, při zániku Velkomoravské říše. Jen nás může těšit jedna věc, vždy na to doplatí hrozně ELITY, ta „chátra“ má vysoce vypěstovaný adaptabilní systém, ta pak začne budovat, ale již bez nich. Proto slyšíte všude v médiích jak to bude hrozné a katastrofické, jistě, pro Elitu zdrcující úder, ztratí moc i svůj život, proto řvou z hlásných troub ty hrúzy, jenže ty hrúzy se budou nejvíce týkat jich. Tolik máme příkladů v historii, ale poučení nikde, naopak většina „chátry“ se nechá přesvědčit lži, podvody, na povel se raduje, na povel smutní, kdy lež je pravdou a pravda je lež a je trestána. Naopak, každá změna je pro obyčejné občany dar z nebes pro svůj vývoj, pro Elitu katastrofa, historie to dokládá velmi názorně, chladně a bez tkzv. erudovaných přednášek. Nezdá se Vám, jak je to dobře vše načasováno na závěrečný věčírek ....?

10 komentářů:

  1. Dlhodobo udržateľný systém nieje založený na centralizácií ale na decentralizácií. Samozrejme nie úplnej ale takej primeranej aby mali ľudia voľné ruky ale zároveň podliehali aj nejakým pravidlám (súdnictvo, zdravotníctvo, školstvo). Tento systém by sa mal decentralizovať a každý by si hospodáril na svojom piesočku tak ako najlepšie vie. Odstránilo by to byrokraciu a ušetrilo čas a aj finančné prostriedky. Vznikli by tak sebestačné mestá, dediny ktoré by mohli využívať: biomasu, vodne veterné elektrárne. Rozbehli by sa znova družstvá ktoré by dokázali produkovať mäso, mlieko, obilie a veľa rôznych produktov ktoré by mohli obyvatelia hneď aj spotrebovávať. Stačí si predstaviť že mliekar predá mlieko výrobcovi ktorý ho zabalí do obalu a predá s niekoľko násobným ziskom. Mliekar je nespokojný lebo dostal málo peňazí a zákazník je zase nespokojný že zaplatil za mlieko veľa. To isté platí pri predaji mäsa. Zjednodušením celého systému a decentralizáciou sa dá dosiahnuť veľké množstvo výhod. Mestá a dediny by neboli zaťažované rôznymi povoleniami od krajský a okresných úradov. To by nie len že skrátilo čas ktorý je potrebný ale hlavne aj cenu. Ale to je asi utópia :) nevadí ale bolo by to pekné :-)
    S pozdravom
    Bobor.

    OdpovědětVymazat
  2. Myslím, že to není utopie, naopak. Je to přirozený vývoj, evoluce chcete-li. Vše dlouhodobě životaschopné v přírodě je maximálně efektivní. Ostatní dříve či později pokud se nepřizpůsobí svému okolí zaniká. Okamžik zániku dlouhodobě životaneschopné společnosti je tu. Byli tu civilizace založené na principech, které jste zmínil. Města s velikostí max. do 80tisíc obyvatel. Toto množství bylo dáno nejenom max. efektivitou prostředků, ale i hustotou tzv. PSI-pole. Principy fungování jsou velmi pěřehledně popsány N. Levašovem v publikaci Podstata a rozum, který lze stáhnout na internetu v českém jazyku.
    V přírodě mezi spolupracujícími organismy nejsou žádní zprostředkovatelé(peníze). Vždy je to (pouze v symbioze nikoliv v parazitismu!)na způsob "já tobě toto a ty mně tamto". Zkrátka vpodstatě výměnný obchod. Žádný z organismů není osamocen, vždy je závislý na jiném a v případě jeho vymření dojde k velikému ovlivnění mnoha dalších organismů. V lidské společnosti je tomu jinak. Je tu mnoho organismů(lidských oborů) jejichž kolaps by existenčně neovlivnil téměř nikoho, z čehož logicky vyplývá, že nejde o symbiózu, nýbrž o parazitismus. A stejně jako ani paraziti v přírodě nemají donekonečna možnost se vyvíjet, tak ani v lidské společnosti tomu není jinak. Važme si toho, že máme tu čest být tady a teď a být těmi, kdo se na konci příživníků na této krásné planetě jakkoliv podílí.

    OdpovědětVymazat
  3. to Michal
    Velmi dobře jste vystihl PSI-pole,pokud je předimenzováno velkým množstvím individuálních jednotek, tak se celek začne rozpadat. Nechtěl jsem o tom psát, jelikož většině lidí toto nic neříká, ale je výborné, že jste to nakousl, jde vidět, že už patříte do skupiny, která je hodně dál. Děkuji Michale.

    OdpovědětVymazat
  4. Teď zpětně vidím, že přirovnání společenských parazitů k parazitům přírodním bylo neuvážené a mnoho lidí nejistých v kramflecích by mohlo zmást, proto se omlouvám a pokusím se to opravit.
    V přírodě parazit funguje tak, že sice napadá populaci své obvyklé oběti bez rozdílu, ale zhoubné následky má pouze pro jedince slabé, nemocné a jinak života neschopné. Tím dochází k selekci a ke zkvalitnění "napadaného" druhu a k jeho evolučnímu pozitivnímu vzrůstu.
    Namísto toho společenčtí parazité napadají a likvidují nejprve ty nejsilnější jedince, čímž dochází k evolučnímu negativnímu poklesu v rámci celé populace a po určité době při neustálém působení parazitů k likvidaci populace celé.

    Zkrátka chtěl jsem původním (bohužel nevhodným) přirovnáním říci, že peníze coby prostředek k získání zboží či služeb jsou vpodstatě jedním ze základních jedů společenských parazitů, použitých proti civilizaci. Vždyť zboží i služby lze vyměnit za jiné zboží či protislužby a netřeba té obrovské finanční mašinérie, která je složitá a neprůhledná právě proto, aby sloužila jen určité skupině a k přesně vytyčeným záměrům.
    Výměnný obchod či-li symbióza v přírodě funguje miliony let ke spokojenosti všech zůčastněných. Nikde nejsou zbytečné ztráty energií vznikající na cestě mezi oběma organismy. Proč jít cestou většího odporu?

    PS: Nick jsem musel krapátek poupravit, neboť se našel totožný s jehož postoji (na jiných blogách pod googlem)se neztotožňuji a byl bych nerad, pokud bych byl nechtěně zaměňován.

    OdpovědětVymazat
  5. Obávám se, že v lidské společnosti by to tak jednoduše jako v přírodě nefungovalo. Jak byste například v případě směnného obchodu řešil případy, kdy řada jedinců není z nějakého důvodu schopna nabídnout adekvátní protihodnotu (staří lidé, nemocní, invalidi,...). Pak by zákonitě nastala situace, která by měla, jak píšete "zhoubné následky pro jedince slabé, nemocné a jinak života neschopné" a takoví lidé by byli odkázáni jen na pomoc a dobrodiní okolí - ovšem za podmínky ztráty svobody rozhodování o svém životě. A víte o něčem cennějším?
    Zkrátka je to s námi trochu zatrolenější než s kytičkama :-)
    Vlabi

    OdpovědětVymazat
  6. To Vlabi
    Vidíte, a to je to, co tato společnost a propagovaná morálka dnes skoro úplně opustila. Dříve každá společnost si naopak cenila starších a byli nedotknutelní, protože měli životní zkušenosti, které každé skupině vždy pomáhaly lépe přežít a i prosperovat. Dnes je opačný trend a to svědčí o deformované společnosti. Napsal by se o tom celý článek, ale na to máme vystudované pracovníky, kteří to vědí, jenže ze strachu, protože to není dnes v modě, mlčí. Řeknu Vám jeden případ z Africké rezervace. Měli do oblasti nasadit nové slony, jelikož je před tím pytláci vybyli. Dovezli větší stádečko slonů z jiné vzdálené oblasti, ale byli to samí mladí sloni. Tito začali pak devastovat místní plantáže, došlo to tak daleko, že místní vláda uvažovala rovněž o vybití stádečka mladých slonů. Naštěstí tam byl zoolog (starší), jenž měl velmi dobré zkušenosti. Doporučil dovézt dva páry starých slonů, ti už pak nedovolili mladým devastovat plantáže, protože měli zkušenosti, že kdyby se chovali agresivně jak se chovali, byli by vybiti. Doufám, že Vám to osvětlilo na tomto malém příkladu, že všichni mohou poskytnout nějakou protihodnotu. I ten umírající nemocný může odkázat svým příbuzným něco, co už nikdy nebude potřebovat. To je pak civilizace, zatím jsme nyní jen u společnosti. Navíc jste vsunul větu:… Pak by zákonitě nastala situace, která by měla, jak píšete "zhoubné následky pro jedince slabé, nemocné a jinak života neschopné…..o takové větě nevím. Jinak obchod může mít oba způsoby, ale musel by být zaveden jistý strop, navíc by si pak také nikdo na nic nehrál.

    OdpovědětVymazat
  7. O starých, nemocných a práceneschopných jsem nepsal, neboť pak by se nejednalo o komentáře, ale o samotné články. V tomto se přikláním k panu Iv. Nikde není psáno, že starý ščlověk nemůže předávat vědomostní zkušenosti mladé generaci a to i ve věku, kdy není pohyblivý, z toho vyplývá že i nemocní mohou přispívat společnosti. Samozřejmě se to netýká lidí v beztědomí :-)
    Ale i se zlomenou nohou, ale i páteří lze dát společnosti více než krumpáčem a lopatou v silných pažích. A co se týče těch, kteří opravdu nejsou práce schopní a ani nemají možnost, třebas právě ze zdravotních důvodů pomoci, snad není problém zabezpečit důstojný zbytek života. Je to právě o té morálce, o schopnosti se umět vcítit do druhých, o úctě ke starším ale hlavně k úctě k druhému člověku. Vždyť jen díky starší generaci můohla vzniknout ta mladší.
    Ještě bych se rád omluvil za svůj předchozí článek, kde malá část může ledaskomu vyznít nadneseně, povýšeně. Pohybuji se již převážně mezi lidmi podobně smýšlejícími, kde navzájem víme, že nikdo ani v myšlenkách se nechce povyšovat nad ostatní debatující. Už mezi sebou nemusíme volit formu podání svých myšlenek, jde pouze o obsah a tak se občas zapomenu, že mé věty čtou jiní, kteří mne neznají. Proto první větu (s těmi kramfleky) zkuste pojmout s pochopením.
    Děkuji

    OdpovědětVymazat
  8. Omlouvám se za nedorozumění. Můj příspěvek byl reakcí na úvahu MichalaB, nikoliv na článek, což jsem bohužel zapomněla uvést.
    Uvažovala jsem totiž, jak bych si v systému směnného obchodu - coby jednou možná nemohoucí osamělá stařenka - zajišťovala své každodenní potřeby. Když to zjednoduším: Nevím, jestli bych byla schopná každý den za bochník chleba dát dohromady vždy novou dobrou zkušenost, či zda by mi někdo jen za vidinu budoucího dědictví :-)obstarával dřevo na zimu.
    A kdo by mi probůh nakrmil pejska!? :-)
    Je to hodně zjednodušené, ale chci tím říct, že prostý směnný obchod je jistě určitá alternativa, ale nefunguje vždy a všude.
    Ale v tom se myslím všichni shodneme, ne?
    Vlabi

    OdpovědětVymazat
  9. to Vlabi To nevadí, jistě problematika je široká, bylo to podané zkráceně a v příkladech, Tak jak jsem psal, nevidím důvod proč neužívat jak peníze(kryté třeba zlatem) tak i výměnný obchod, dříve to tak šlo s Ruskem, které nám za něco dodávalo plyn a naftu atd. a proto energie byly u nás levné atd. A o stáří by nikdy nikdo neměl mít obavy - podle toho poznáte rozvinutou civilizaci. My dnes taky netopíme v rybníku děti jak koťata za to, že než vyrostou a dospějí nejsou ekonomicky výděleční. Oni, nebo instituce se pak zase musí na oplátku starat o ty starší(rodiče), kteří jim věnovali vše, když vyrůstali. Je to ta symbioza, která se dnes zhroutila a je to závažný aspekt pro kolaps společnosti. Mějte se fajn.

    OdpovědětVymazat
  10. Držím palce:
    http://leva-net.webnode.cz/products/madarsko-shodilo-euro-opratku/

    OdpovědětVymazat

Kdo je Anonymní, tedy nepřihlášen, vždy se podepsat, je to základ slušného chování. Většinou nepustím do éteru.