středa 21. září 2011

Egregory - kyvadla



Člověk ve svém životě potřebuje sebejistotu, sebedůvěru, vnitřní sílu, schopnost realizovat své plány..., splnění svých přání, tužeb, cílů...

Žijeme v době existence velkého množství egregorů, které velkou měrou ovlivňují náš život - svobodu. Mnohé jsme si stvořili my sami a mnohé jsou také stvořené cizími inteligencemi, entitami.
Egregor je sjednoceným energetickým polem stejných a podobných myšlenek lidí, bytostí..., jejich energií a energetických struktur. Je energetickou strukturou, systémem, který funguje na základě vlastních zákonů a principů. Jeho systém je založený na hierarchii lidí, bytostí, které jsou jeho součástí. V čele je jeden či skupina lidí, bytostí, která vytvořila jeho zákony, pravidla a normy, řídí jeho existenci a fungování.
Ostatní lidi, bytosti, jsou součástí jeho různých úrovní, někteří jsou protěžovaní, rozmazlovaní, jiní jsou potlačování a sloužící.
Láska má v jednotlivých egregorech rozmanitou formu a kvalitu. Někteří lidé, bytosti (v rámci egregoru) používají pro dosažení svých cílů jenom lásku nižších vibrací – manipulující, využívající, zneužívající, ubližující..., jiní zase používají Lásku vyšších vibrací, do které však zamíchávají podmínky, žádosti, očekávání, vnucení se někam a někomu, další se řídí dokonce Láskou nejvyšších vibrací, které jsou schopni, avšak nejsou prosti jemných manipulací, vnucení se někomu, ovlivňování druhých, řízení života druhých vědomě, nevědomě, záměrně nebo skrytě..., nejsou prosti emocí a energií své nadřazenosti, vycházející z pocitu své duchovní pokročilosti či vyššího postu ohledně vyšší vědomosti... Ostatní lidi či bytosti si vůči sobě samým podřizují, podřazují je vzhledem ke svému poznání, vědění a kvalifikují se do role duchovního učitele, znajícího velkou část Pravdy (ač z ní znají zatím jenom malé střípky). Milující Láskou vysokých vibrací považují svou formu Lásky za nejvyšší (dosažitelnou, existující) bez pochopení, že kromě podmínečné existuje i Láska Bezpodmínečná, která je prosta sebemenšího ovlivňování či vyzvedávání svého vědomí a poznání nad ostatní, prosta jakékoliv, i nejmenší, manipulace vůči druhým i vůči sobě samým. Tyto bytosti považují svou formu Lásky za nejdokonalejší a nejvyšší, iluzivně zastírajíc před sebou samými různé formy svých jemných až skrytých manipulací. Svou jemně manipulující Lásku iluzivně považují za Bezpodmínečnou, o čem se snaží přesvědčit jiné bytosti, včetně lidí na Zemi. Iluzivně tedy žijí Láskou Bezpodmínečnou, která je ve skutečnosti jenom podmínečnou.
Vůdcové jednotlivých egregorů staví svůj systém na různých kvalitách vibrací Lásky, od čeho se odvíjí i jejich charakter a celková kvalita.
Kvalita vibrací Lásky člení egregory na hodně, středně nebo jemně manipulativní. Bezpodmínečně Láskyplné nejsou však ani jedny, protože i ty s nejjemnějšími, nejvyššími vibracemi Lásky (dle dosažitelné představy) používají manipulace. I v nejvyšších rovinách duální reality jsou manipulace, byť jsou už jenom nevědomé, skryté, činící je však podmínečnými. Kvalita Bezpodmínečnosti tady bývá často jenom iluzí. V dimenzi Bezpodmínečné Lásky neexistují egregory, bytost, člověk je čistý, svobodný, samostatný, schopný realizovat sebe sama, plně si věří, je si jistý sebou samým a Bezpodmínečnou Láskou, nepotřebuje jiné bytosti, aby mu suplovaly či dodávaly Lásku, seberealizaci, sebejistotu, důvěru v sebe, radost, spokojenost...
K egregoru se toužebně a závisle upíná ten člověk, který postrádá tyto sebe kvality, není schopen si je dát sobě samému (má bloky, pro které tyto kvality nedokáže čistě a Láskyplně realizovat). Je závislý na tom, kdo mu je dodává, potřebuje je dodat z cizího zdroje, aby se nepropadl ve svém životě až na dno, aby nějak přežil... Z důvodu své neschopnosti být soběstačným se upíná k vnějším zdrojům - egregorům. Takový člověk je naplněn důvěrou v cizí bytost (místo důvěry v sebe sama a své schopnosti), je překrytý vnější jistotou (z egregoru), vnější radostí, Láskou, emocemi... i cizí ochranou místo toho, aby dokázal chránit sebe sama prostřednictvím Bezpodmínečné Lásky... Automaticky, z pozice sebe jako slabšího, nadřazuje vůči sobě vnější egregor a z důvodu pocitu své neschopnosti se mu podřizuje. Egregor se zase opačně staví do role vůdce a diktátora. Mezi člověkem a egregorem vzniká tedy vztah slabšího, neschopnějšího k silnějšímu, schopnějšímu, mocnějšímu...

Egregor je forma, založená na menší či větší míře nadřízenosti a podřízenosti,
nadřazenosti a podřazenosti, manipulace, ovlivňování a spoutávání druhého nebo až otroctví. Už pouhá kvalita nadřazenosti a podřazenosti kvalifikuje egregor do roviny podmínečné lásky, čili kvality Bezpodmínečnosti jsou jenom iluzí či přáním...
Cíle egregoru jsou dané potřebami jejich vůdců, tito mají vše, co potřebují, chtějí, ostatní se podřizují jejich záměrům, které vychází z jejich potřeb. Podřízená role člověka, bytosti ho předem předurčuje k plnění příkazů vůdce (i skrytých), čímž se stává z něho energetický zdroj samotné existence egregoru a jeho vůdců...
Taktika egregorů
V určitých úrovních hierarchie egregoru jsou lidé, bytosti, kteří plní jeho cíle, záměry, úkoly a podle zásluh jsou i odměňovaní. Ti nejpilnější, bez jakéhokoliv odporu či odmítnutí, až fanaticky ho podporující a důvěřující, dostávají od něho darem splnění svých přání, různé odměny a někdy i zázraky. Nikoliv však bezplatné dary...
Méně pilný, občas se bouřící člověk, dostává méně darů a odměn. Je ním občas i trestán za neposlušnost, rebelování tím, že viditelně nedostává to, co ti druzí, nebo je mu případně částečně odebráno to, co má rád a co potřebuje. Může být eventuálně vtlačený do nepohodlných situací, aby si uvědomil svou neposlušnost a navrátil se do jeho systémového řádu.
Egregor si uplácí člověka tím, že mu posílá dary, kterými si ho k sobě připoutává. Člověk v domnění, že něco dostal z Boží vůle, euforicky, nadšeně a s emocemi přijímá tyto dary, avšak zapomíná rozpoznat odkud přišly a komu se případně zavazuje jejich přijetím. Kdo mu vlastně splnil jeho přání - egregor nebo Bezpodmínečná Láska? Protože něco potřeboval či si přál, vrhá se na dar jako na spásu, jako hladový na jídlo, kterého se mu dlouho nedostalo. Nevnímá však, protože je emotivně rozrušený darem, je ve vytržení, že bude muset zaplatit svými životními energiemi prostřednictvím svých energetických kanálů, které vedou od něho k egregoru.
Za splnění úkolů egregor odměňuje i tím, že člověka překryje vnějšími energiemi radosti, lásky, štěstí..., které jsou však skutečně vnějšími, cizími... Iluze spočívá v tom, že jsou vnější, povrchové a dodané, nepochází z nitra člověka, nejsou výsledkem lidské vnitřní čistoty a schopnosti je trvale tvořit. Čím více je egregor manipulativní, tím více jsou tyto darované energie fiktivní, zinscenované, stvořené za určitým účelem. Je-li egregor založen na vyšších vibracích Lásky, jsou skutečnější a pravdivější. Nejsou však Bezpodmínečně Láskyplné, obsahují ještě pořád určité podmínky a skryté manipulace. Bezpodmínečná Láska by egregor zrušila...
Překrytí člověka, bytosti se egregoru realizuje velmi snadno, protože člověk tyto pocity, jako trvale vlastní, velmi postrádá, často si je nedokáže vzhledem ke stavu své bytosti (přítomností bloků lásky, radosti a štěstí)... dát. Dostává je tedy jakoby darem, aby se cítil co nejlépe a zůstal v egregoru napojený – vděčný, zavázaný...
V tomto případě člověk příchozí energie považuje za své a nevnímá, že je to pouze iluze, že nejsou výsledkem jeho vlastního vnitřního stavu. Dary a energie považuje za znamení či potvrzení (které cíleně vyhledává a očekává), že kráčí správným směrem. Otázkou je však jak svobodným směrem doopravdy kráčí...? Dostal sice očekávané potvrzení, ale ve skutečnosti se zavázal a připoutal k egregoru nebo se vysvobodil?
Člověk, žijící či snažící se žít Bezpodmínečnou Láskou, neočekává, nevyhledává či se nespoléhá na potvrzení správnosti své životní cesty zvenčí. Plně si věří, důvěřuje, je si jistý sebou samým a vnitřně se cítí plně sebejistý. Jednoduše ví, že kráčí správně. Nevěří-li člověk vnitřně plně sobě samému, pořád hledá venku souhlas, jestli žije správně. Očekává zvenčí potvrzení... Stává se, že ho sice dostane, ale nemusí být bezúplatné a Bezpodmínečně pravdivé, prospěšné...
Postupem času, stálým přijímáním energií egregoru, je člověk překrytý i jeho identitou, pod kterou se jeho vlastní doslova ztrácí, uzavírá dovnitř. Stává se jiným člověkem, než kým původně byl. Podřizuje se egregoru, jeho energiím, cílům, plánům a otrocky plní jeho záměry.
Mnohdy se stane až fanatikem, který všude hlásá jeho ideje a přesvědčuje druhé, aby se k němu přidali. Navenek ho nenazývá egregorem, ale názvem, který byl společensky vytvořený. Láká tedy druhé vstoupit do egregoru různých skupin, mnohdy skrytě založených i na magii, do četných organizací, zaměřených třeba na veřejný život či pomoc druhým, které přináleží některému pozemskému či mimozemskému egregoru, do různých sekt, směrů, škol...
Egregor láká k sobě člověka sliby. Energeticky mu slibuje, že bude šťastný, spokojený, bude mít vše co potřebuje, bude moci třeba léčit, pomáhat lidem jeho prostřednictvím... a dělat třeba i zázraky. Jeho vůdčí bytosti, s různými vibracemi lásky/Lásky, se dokážou přímo nebo v převlecích zjevovat v meditacích, ve snech, vizích... Člověk se prostřednictvím svých přání, tužeb a chtění k němu připojí, ale zároveň upadne i do iluzí. Ztratí Láskyplné prociťování Pravdy a nechá se překrýt jeho energií, kterou považuje za svou. Stane se jeho energetickým vazalem, který musí velmi často za možnosti a zázraky, které dostal k dispozici, zaplatit svou životní energií. Ne všechny tyto dary jsou Bezpodmínečně Láskyplné.
Důsledky neposlušnosti vůči egregoru
Silný egregor, mající na sobě navázané velké množství lidí, dokáže člověka, který chce odejít, odpojit se a vysvobodit, vehnat i do smrti – pomstít se mu (nemějme však z toho předem strach, na vše je lék!). Jeho silné energie, procházející přes na něho navázané, nepřejícné lidi (kteří odsuzují, kritizují, pomlouvají a mají v sobě energie a programy msty), se můžou zmanifestovat do událostí, které odchozímu člověku můžou způsobit tragickou nehodu, nemoc či jiné potíže. Záleží na tom, jak se včas konkrétní člověk dokáže vyčistit a vysvobodit od jeho energií. Neudělá-li to důkladně, může skutečně na ně doplatit různou formou.
V historii se najde mnoho lidských příběhů, kterých snahy se osvobodit, kráčet Láskou, se nevydařily. Byli nakonec třeba setnutí, oběšení, upálení či ukřižovaní..., protože je egregor nechtěl propustit. V současnosti je egregor může přitáhnout třeba do nebezpečných životních situací, ve kterých stačí jenom krůček, aby přestoupili hranici zdraví a nemoci, života a smrti, štěstí či neštěstí... Tímto způsobem se egregor snaží pomstít za „zradu“ vůči němu a případnou smrtí jim nedovolit se realizovat jinde. Také se jim tímto způsobem mstí/mstil za to, že ho nechtěli následovat...
Rozdílné, vzájemně neprovázané, nepříbuzné egregory mezi sebou bojují o vítězství, snaží se člověka přetáhnout na svou stranu. Pokud se rozhodne dát do služeb protichůdného egregoru, původní se ho může snažit zničit prostřednictvím na sebe navázaných lidí a bytostí, kteří vykonají jeho vůli, příkaz...
Egregor se dokáže mstít prostřednictvím svých lidí, těch, kteří danému člověku velmi znepříjemní život. Můžou mu něco vzít, okrást ho, znemožnit mu úspěch, dosažení cíle... Opět záleží na něm, jak je karmicky čistý vůči všem potenciálně škodícím lidem, prostý všech (v něm se nacházejících) podobných a stejných principů, programů (které mají i spojenci egregoru...). Přítomnost těchto programů ho činí totiž více či méně zranitelným.
Je-li prost, nedokážou ho tito lidé zničit. Není-li prost, může se potýkat se ztrátou. Přijde třeba o licenci, právo Láskyplně působit ve prospěch lidí, právo veřejně vystupovat, mluvit, nabízet informace, může utrpět případně ztrátu materiální nebo společenskou či psychickou ujmu...
Svoboda či otroctví - prohra je pouze v našich rukou, je výsledkem práce na sobě - zpracováváním (odstraněním) či ukládáním toho, co není Bezpodmínečnou Láskou...
Cesta ven z egregoru
Jakékoliv zastrašování a hrozba egregoru, však neznamenají, že je člověk bezmocný. Východiskem z ohrožení je pojmenování všech vazeb a pout k němu, všech v sobě přítomných programů, vzorců, přesvědčení, emocí..., které s ním jakkoliv souvisí. Je důležité vrátit všechny dary darované egregorem, splatit mu je Bezpodmínečnou Láskou a vyvázat se ze všech dluhů vůči němu.
Taktéž je velmi prospěšné vyvázat se ze všech vazeb s lidmi, kteří jsou s ním propojení, se kterými má člověk osobní (stará) karmická a principiální pouta. Tohle je třeba za všechny životy pochopit, vyčistit, odpustit a vyvázat se prostřednictvím Bezpodmínečné Lásky.
Tehdy člověk nebude mít v sobě nic, co by trest zvenčí přitáhlo. Bude prostřednictvím Bezpodmínečné Lásky plně v bezpečí. Vyváže se z egregoru, který už nebude moci útočit, zastrašovat či ovlivňovat skrze nikoho.

Několik poznámek k problematice egregoru .
  • egregor: typická astrální záležitost; mentální síla vržená do prostoru, obsahující informace a mající za úkol zpětně působit;
  • egregor je projevem tradice
  • pro vytvoření egregoru a jeho udržování je třeba uctívačů, kteří dodávají tomuto astrálnímu útvaru energii prostřednictvím vykonávaných rituálů
  • slábnutí egregorů je skutečně pomalé; pro uchování egregoru stačí jen znát jeho jméno a vyslovit ho (tím je i např. učení se řeckých mýtu na základních a středních školách)
  • oslabení a následné odstranění egregoru: likvidace stěžejního nositele a udržovatele egregoru a pak egregor vytlačit jiným silným egregorem
  • egregor může být vázaný prostorově, nebo též personálně
  • z hlediska magie se egregorů používá pro prosazení a realizování čehokoliv ve hmotné úrovni; pro věci vyšších sfér se ho nevyužívá - adept nepracuje s egregorem, ale s inteligencí! - evokuje božstvo, nikoliv egregor - adept nedělá obřadníka pro lid; při kontaktu, napojení se na egregor dochází k tzv. uchvácení egregorem - omezení vnitřní svobody, jakési vystavení zdí, bariér omezující rozhled člověka, jeho poznání a vnímání symbolickými hranicemi egregoru - nezaplétat se, nespojovat se!
Několik krátkých úryvků z přednášek dr. Jana Kefera, jak je stenograficky zachytil pan Málek

"… Jak se tvoří duchovní egregor? Definice: Egregor je vědomá živá myšlenka jednoho nebo více lidí. Tedy sejde-li se několik lidí v určitý čas, na určité místo, stejně myslí a stejně jednají, vytváří myšlenkového egregoru a tato bytost stále roste. Zde je důležitost určitého rituálu. To je skutečně magické tvoření." (10.10.1938)
"… Můžeme vytvořiti národ úplně hmotně, trvá to však staletí nebo tisíciletí. V magickém světě vytvoříme egregora a ten si najde cestu, jak uskutečniti ve hmotě národ." (17.3.1938)
"… Chceme-li vytvořiti nějaké kolektivum, vytvoříme magicky egregora a ten si najde cestu k uskutečnění ve hmotě sám. Egregora vytvoříme magicky za tři měsíce a tentýž výsledek docílí se organizací za 30 let. Když se odvrátíme od organizace hmotné a budujeme organizaci astrální, je průběh rychlejší a účinek čistší."
V roce 1991 vydalo nakladatelství Trigon skvělé dílo J. Kefera "Syntetická magie". Závěr knihy je doprovázen velice pěkným a zajímavým doslovem "Náš život nepatří nám" z autorského pera D. Ž. Bora (str. 489-494). Uvádíme z něj několik pasáží…

    Když se roku 1938 stahovala nad Evropou černá mračna, komentoval Jan Kefer při jedné z přednášek světové dění slovy:

"Všechno, co lidi dělí, je tento nacionalismus. Evropa bude nacionalistická - zase hrubá síla. Pro nás jediná autorita je autorita duchovní, koruna svatováclavská. Řeknete, že je to autorita jako každá jiná! Je to autorita, která v astrálu existuje tisíc let. Víte, co je to egregor živený tolika bitvami! A nyní se tomuto egregoru mohl rouhat kdejaký uličník…Jsou tu hlasy: dejme to všechno Hitlerovi, nebo zase: dejme to všechno Rusku. Je to řeč nějakého rozumného člověka?…Mluvíme o dědictví svatováclavském, ne z politických důvodů. Tenhle egregor je dosud nesmírně mocný, bojí se smrti a dělá všechno možné, aby se udržel. Musíme míti prostředníka mezi tímto egregorem a námi. Tisíciletým mocným egregorem magickým možno zvládnouti celou Evropu. Kdo vládne v demokracii? Tajný činitel, ten lid volí zdánlivě. Politická moudrost našeho lidu je bulvární plátek. Ideál vlády skutečné je moc velekněžská. Dokonalý člověk, vyrovnovážený, naprosto mravný je zárukou celku…Český národ je pevný, jeho země je zvána srdcem Evropy, ať lidé říkají ´doleva nebo ´doprava´ - obojí je nesmysl. Jediná záchrana je zde silný egregor českého lva a silný egregor svatého Václava."
(3. 10. 1938)




Keferova slova reagující na podepsání mnichovské dohody. Byl zklamán vývojem situace a zbabělostí vlády:
"Podívejme se na současný stav. Kdybychom evokovali magického egregora našeho národa, tak bychom viděli příšerného démona zbabělosti. To je to nejstrašnější, co člověk může míti … Máme historicky výjimečné dějiny: co dějiny dějinami jsou, žádný stát se nezachoval bídněji než my. Nikde v dějinách nemáte příkladu, aby národ takovým způsobem se zřekl všeho, že nebude žít. Ona by byla válka, ono by tam těch lidí padlo! Z hermetického hlediska: nikdo neumře dřív, než splní svůj životní úkol a dříve, než zemříti má … Musíme si uvědomit, že každá naše koncentrace, myšlenka, práce je obrovská síla. Takováto moc, takováto síla, nemá-li člověka zničiti, musí být vložena jen do královských rukou … Magik se má považovati za sesazeného krále (Lévi). Opakuji znovu: Evropa bude zničena, nevyvstane-li zde velký duchovní proud, armáda lidí, kteří dělají víc, než je jejich povinnost. A kteří dávají oběť. Tento duchovní proud se musí postaviti proti nynějšímu barbarství."
V den podepsání mnichovského diktátu na přednášce říká:
"Vzpomeňte, když se blížilo české vojsko k hranicím, stačil pouhý jeho chorál, aby nepřátelé utekli. Pamatujme, že to nejdražší co máme, je jeho koruna a jejím jménem můžeme reklamovati svoje panství. To není dědictví dobyvatele nebo kořistníka, ale sv. Václava. Buďte ujištěni, že tento velký egregor je tak silný, mocný a krásný, že nedá zahynouti nám ani našim dětem, kterým dá plnost života."
Ale situace se vyvíjela stále černěji. Těsně před tím, než vznikl Protektorát Čechy a Morava, zaznívají na jeho přednášce myšlenky, které už před ním pronesl Ladislav Klíma:
"Každý národ ke své škodě nenávidí, cokoliv je vyššího". Lid, národ potřebuje mocného egregora. V astrálu existuje Mistr Jan Hus, nikoliv historický, ale astrální: je to syntéza, ve které existuje duch táboritský. Egregor svatého Václava je však nesmírně mocnější a krásnější. Národ český v době své samostatnosti jím pohrdal; důsledky se dostavily."
Není bez zajímavosti, že čeští fašisté velmi dobře věděli, co tento egregor představuje. Proto také poškozovali jeho sílu tím, že nechali vyrazit pro kolaboranty jako vyznamenání svatováclavskou orlici.

Ach národe český, nepřipomíná ti to něco ze současné doby, hrdost se nám vytratila, jen čtěte dál, třeba trochu sebereflexe pomůže, i proto jsem to dal na tyto stránky, možná to mnohým pomůže.

KYVADLO = BYTOST

Kyvadlo je egregor = myšlenková forma – bytost, která byla vytvořena skupinou lidí. Má zvláštní astrální útvar. Je to energoinformační struktura (myšlenková energie více lidí).

Těží z člověka jeho energii. Když není žádný člověk, z kterého by těžilo, kyvadlo zaniká. Těží z negativních pocitů, ale i z nadmíru pozitivních.

Skupina stejně smýšlejících lidí sjednocuje myšlenkovou energii a vzniká tak energetické kyvadlo. Je to samostatná energetická struktura, která začíná žít svým životem a lidi, kteří ji uvedli v činnost, podvoluje svým zákonům.
Čím více má přívrženců, tím více se rozhoupává. Každé kyvadlo má svoje vlastní kmity – rezonanci. Pokud příznivci odcházejí, kyvadlo se zastavuje. Tak fungují hejna ryb, kolonie baktérií, stádo nebo mraveniště.

Kyvadla jsou většinou destruktivní, protože odebírají energii svým přívržencům a vytváří si nad nimi moc. Cílem je získat energii přívržence (tak postupoval Napoleon, Hitler, Stalin). Nezajímají se o blaho přívrženců. Odvádějí člověka od drah, kde by našel štěstí. Agresivně skrze přívržence kritizuje ostatní, kteří se nepřidají. Spolky je tak vlastně napájejí.

Destruktivní kyvadla odnaučila lidi vybírat si vlastní osud. Pohyb kyvadla udržují i jeho odpůrci, kteří jsou aktivní.

Co podporuje kyvadlo:
- strach, komplex méněcennosti, přílišná láska a touha, hlad, sledování TV, pocit viny....
To vše chce uchvátit naši pozornost. A dále to jsou všelijaké zvyky – zlozvyk se rozrušovat, znepokojovat se, reagovat na provokaci. Chceme raději staré zvyky a věci, protože jsou předvídatelné.

Naším cílem je nedodávat negativnímu kyvadlu naši energii.

Kyvadla nás provokují nežádoucími informacemi, při kterých se zlobíme, bojíme se, bouříme. Aktivně tak vyzařujeme kyvadlu energii. Potom se přenášíme na životní dráhu, kde se právě to, čemu se chceme vyhnout, nachází v nadbytku. Kyvadlo nás tak chytí do své smyčky.

Loutky kyvadel:
- lajdáci, nerozhodní, důležití, houževnatí, ti, co moc plánují.... 

Ti všichni vytváří nadbytečný energetický potenciál.

Vytváří prostředí pro silnou polarizaci, jejímž cílem potom bude odstranění nadbytečného potenciálu.

Pocity povinnosti a nutnosti patří mezi vynálezy kyvadel.

Energetičtí upíři jsou:
  1. vtíraví a lísaví lidé
  2. manipulátoři – přes pocit viny, problém
  3. provokatér
Nepotlačujme emoce:
-      Zlost
-      Podrážděnost
-      Vinu
-      Smutek
Ty potřebují kyvadla (ne my). Toto uvědomění je 1.krok.

2.krok= zřekněme se utrpení, přestaňme trpět! Negativa, která máme zakódována v genetice nebo výchovou, zpracujme ve sportu.

Když přijde emoce, sledujme sami sebe. Duše je naštvaná, ale rozum bude klidný. Potom není jednota duše a rozumu a tím narušíme a oklameme vnější záměr.

Kyvadla nás nutí do spánku při bdění a do negativismu.

EGOISMUS:
Jestliže člověk cítí, že na někoho musí pracovat nebo sloužit ve prospěch něčeho, znamená to, že mu v hlavě sedí mikročip, který tam vložila kyvadla. Tento čip představuje POCIT VINY, ať už je vědomý nebo zahrabaný hluboko v podvědomí. Manipulátorům se hodí, aby jim dotyčný seděl na vodítku a pokud se osmělí jen pomyslet na vlastní blaho, ihned ho obviní z egoismu.

- dokud bude mít čip v hlavě, bude se cítit vinen a vinu se bude snažit napravit

Zapamatujte si:
  1. nemáme pocit viny
  2. nemáme pocit dluhu, ale odpovědnosti
Pojem egoismus existuje jedině díky kyvadlům, která vymyslela heslo „cele se oddej něčemu nebo někomu“

Někdy je pro ego nepohodlné pobývat se sebou samým. Potom se rozhodne samo sebe popírat. Mít rád sebe je pak špatné a je potřeba mít rád ostatní – zaměřujeme se na ostatní, hledáme v nich oporu. Tak ale popíráme sami sebe a jsme potom agresivní.

Obraťme se k sobě, přijměme se takoví, jací jsme, dopřejme si být sami sebou, chopme se práva mít pravdu.

- využijme kyvadla k dosažení svých cílů

Jak se zbavit kyvadel? Udělat něco nečekaného, rozbourat stereotyp. Uvolněme stisk, kterým držíme ostatní.

Podívejme se na sebe objektivně z nadhledu. Potom zemřeme spíše smíchy než strachy.

Bůh jako egregor.

Je veřejně známo, že skupina lidí může pomocí usilovného myšlení a víry vytvořit astrální bytost známou jako egregor a to jak vědomě, tak i nevědomě.

Proto si myslím, že v náboženství(křesťanství,islám atd.) kde existuje víra v boha, takový egregor musí zákonitě vznikat.
Např. v křesťanskou víru věří několik milionů lidí po celém světě, kteří usilovně věří, že tam někde nahoře existuje bůh.
Tento egregor vlastně vznikl už před 2000 lety, takže musí být dost ″silný″ a vzhledem k postoji lidí k němu(tj. že nad nimi má moc a je všemohoucí) by se musel určitě od moci lidí(svých stvořitelů) dávno odprostit a z lidí se tak stávají otroci astrální bytosti(k čemuž může dojít i s obyčejným elementálem), a pokud mu lidé přisuzují(a tím vlastně jakoby dávají) vlastnosti jako je všemohoucnost, všudypřítomnost atd., potom by se opravdu mohl stát takovým ″skoro″ bohem.
Stejně tak např. v satanismu. Ten kdo chápe Satana jako přírodní sílu(jak popisuje A.S. LaVey), ten takový problém pravděpodobně nemá, ale takoví ti jednodušší satanisté, kteří věří, že někde v pekle běhá kozel s obráceným pentagramem na čele, také vytvářejí skupinového egregora.

Nechci tady nikoho urážet ani jeho víru vyvracet, ale nebyli by potom věřící pouze otroci myšlenek a iluzí?

Magický egregor
Ve dvacátých letech minulého století existovala v Německu tajná společnost Thule, nazvaná podle mytického ostrova na dalekém severu, kde se prý zrodila populace starých Germánů. Členem společnosti byli mág Dietrich Eckhardt a dále architekt a pozdější říšský ministr zahraničí Alfred Rosenberg. Oba dva se podíleli na zasvěcování Adolfa Hitlera do svého magického učení. Zjistili, že je to právě on, který by byl vynikajícím egregorem. Co znamená tento pojem? Název používají okultisté pro vůdce stáda, či lidské pospolitosti, Indové pak takové schopné osobnosti nazývají Duší stáda. Živí tvorové, tedy i lidé mají určité vlastnosti. Utvoří-li se houfec bravu, skinhedů, anarchistů, straníků, u sportovního družstva, či vojenského tělesa, k čemuž kromě formálního přístupu může dojít i na základě instinktu - pak dochází ke gregarismu. V praxi to znamená, že individuum se do zmíněné skupiny začlení jako buňka do organismu. Stádo, či politická strana se chová jako nový celek, nikoliv jako suma jednotlivců. Mizí strach a bázeň jednotlivců a individuální instinkt je přehlušen stádním instinktem, který ovládá Egregor. Duše = Psýcha stáda se soustřeďuje do silného jedince. Historie popisuje řadu známých Egregorů. Vzpomeňme Čingischána, Johanku z Arcu, Jana Žižku, Napoleona Bonaparte, Gándhího, Rasputina, J.V. Stalina, A. Hitlera a další. Bergier uvádí, že Hitler k tomu byl připravován tajnou sektou. Schopnost egregora řídit masy je natolik závažná, že je s podivem, že v odborných kruzích a o veřejnosti ani nemluvě, se o tom zarytě mlčí! Vždyť i v demokratické společnosti se i politických představitelů mohou nekontrolovaně zmocnit lidé s temnými úmysly, viz nástup A. Hitlera. I my jsme měli koncem minulého století svoje malé egregory. Vzpomeňme Letenskou pláň, kde Václav Havel v krutém větru a mrazu fascinoval milión promrzlých lidí! Vzpomeňme na návrat našich hokejistů z Nagana, když tisíce fanoušků vzývali jedním dechem „boha" Dominika Haška. A do třetice - připomeňme si davovou psychózu fanynek skupiny Beatles a dalších zpěváků, kterak, v neuvěřitelném kolektivním transu si svlékaly provlhlé kalhotky a házely je jako obětinu svým „bohům" ...
Je to jev starý od samého úsvitu lidstva, který se nazývá gregarismus. Sám Egregor je jejich neomezený pán, kterému je dav vrcholně podřízen. Tento jev je natolik všeobecný, že je jistě projevem dosud nepoznaného biologického zákona, navazující na poslední výzkumy hlubinné psychologie. Navíc je zajímavé, že Vůdce nabírá v tomto stavu i jiné vlastnosti, než jaké míval jako samostatný jedinec. Jakmile však přestává být Vůdcem, tak se z něho stává nevýrazná a vyčerpaná osobnost. Německý spisovatel Konrád Heiden o tom píše v kultovní knize: „Od Mojžíše k Leninovi" v pasáži, kdy Eckhardt zasvěcoval A. Hitlera. Uvádí: „Na podzim r. 1923, když Eckhardt umírá, říká: „Následujte Hitlera, bude tančit, ale hudbu jsem napsal já. Dal jsem mu prostředky, jak vstoupit ve spojení s Nimi... Nelitujte mě, ukáže se, že jsem zapůsobil na dějiny více, než kterýkoli jiný Němec."
Tak a teď to máte na stříbrném podnose, lépe jsem už to nemohl Vám tady podat, možná se někomu rozsvítí i za toho jednoho budu rád, ale nikomu nic nevnucuji, cesty jsou dány každému jeho vývojem a ten se nedá uspíšit ani darovat a možná si i uvědomíte všechny souvislosti tohoto dnešního společenství.



Dodatek:
Tento výklad je skládačkou výtažků z mnoha informací z dřívější doby a studia, dal jsem to zde na stránky pro váš velký zájem o tuto problematiku a poučení.
Na toto téma článek i zde: http://energieupramene.blogspot.com/2011/07/egregory-dravci.html

6 komentářů:

  1. Dobrý den,
    přečetl jsem článek "jedním dechem" a jelikož patřím mezi ty, kterým je třeba informaci podávat holou větou k plnému pochopení, raději se zeptám. Jsem cholerik. Vím to, uvědomuji si to. Jsou to moje emoce a já po přečtení nevím jak reagovat. Donedávna jsem ve chvílích, kdy mne něco dostalo do varu reagoval okamžitě nekontrolovatelným výbuchem emocí. Nesměřoval jsem je ale nikdy na druhé. Buď jsem se vybil hodně nahlas nebo jsem to ze sebe dostal fyzicky (kolegové cholerici ví, co tím myslím :-) ) Po výbuchu jsem byl během několika vteřin naprosto v pohodě a v klidu.
    Poté jsem se pokusil svoje emoce ovládat. V 90% případů to již v pohodě zvládám. Nemám pocit, že se emoce uvnitř hromadí i když se navenek nikterak neprojevím. Říkám si, že nastalá situace byla uměle vyprovokována proti mě, aby byla vypuštěna destruktivní energie. Já jí nechci nikomu dát k jeho existenci a tak se jí snažím zkrotit a díky pocitu zvádnutí situace přeladit na konstruktivní energii. Po úsoěšném zvládnutí situace mám často velice dobrý pocit.
    Takže otázka zní, co je správné? Nechat průchod těmto emocím (pro okolí opravdu vypadám jako bohatá zásobárna vyňatých slov) nebo se je učit brát jako pokus o rozhození klidu?
    Zkrátka oba způsoby řešení situace mě okamžitě uvedou do klidu. Osobně jsem radši, když se mi to povede tou vědomou cestou.
    Michal

    OdpovědětVymazat
  2. Dříve jsem se snažil jít cestou sebekontroly a cestou klasických duchovních nauk. Mělo to výsledky duchovní i v běžném životě.
    Pak jsem ale uvěřil lidem, co říkali, že je to tak špatné, a tak jsem začal polevovat (tím, že se jim podařilo přesvědčit mě, že jsou Osvícení, a já ne, tak jsem jim důvěřoval jako guruům). Dnes jsem duchovně v prdeli a v podstatě začínám být v prdeli i v běžném životě. A znovu začít se mi nedaří, protože už jsem psychicky vnitřně nalomený. Takže doporučuji držet se cesty vědomé sebekontroly. Zvlášť pokud osobní zkušenost ukazuje, že to nese výsledky. Je pouze třeba, aby duchovní nauky o sebekontrola apod. člověk používal konstruktivně, ne jako generátor pocitů viny. Konstruktivně myslím to, aby tu sebekontrolu viděl jako schopnost být sám sebou, aby nad něm emocionální tlaky egregorů nevynuvovaly vliv.
    Sebekontrola by se však neměla používat vyloženě k negativním účelům, neboť kosmické zákony jsou nestranné, a co člověk vyzařuje, to se k němu pak varcí. Nejde ani tak o krátkodobé výbuchy, spíše o dlouhodobé zaměření svých záměrů.
    Nakonec jedno východní přísloví: "Je lepší se plácat na své vlastní stezce, než jít dokonale stezkou někoho jiného."
    To však nevylučuje za každou cenu být originální a volit raději za každou cenu originální řešení, než převzít řešení někoho jiného, když tuším, že je to dobré řešení.
    To přísloví se myslí spíše v tom smyslu, aby se někdo na gurua nepověsil až ta moc, že už by se bál jednat sám ze sebe.

    OdpovědětVymazat
  3. Co podporuje kyvadlo:
    - strach, komplex méněcennosti, přílišná láska a touha, hlad, sledování TV, pocit viny....

    Nepotlačujme emoce:
    - Zlost
    - Podrážděnost
    - Vinu
    - Smutek
    Ty potřebují kyvadla (ne my). Toto uvědomění je 1.krok.


    Nepochopil jsem to, že proč nemáme potlačovat negativní emoce (tedy je vyjadřovat), když jej kyvadla potřebují ke svému pokračování.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Potlačuj zlost a podrážděnost vůdči ostatním, vůdči okolí. Pokud se vina a smutek týká čistě tvého "soukromí nebo minulosti" Nepotlačuj to - naopak: prožij to a vyrovnej se s tím. Pak už tě to pak nikdy nebude otravovat.

      Vymazat
  4. to 27.11.11 - 13:48
    Guru a pod. jsou opravdu na nic, láme to vaši přirozenou Duši. Takových jako vy, jsem pak musel dostávat z toho balastu hodně dlouho, byli tak na dně, že už byli úplně mimo realitu života a život se jim hroutil. Každá bytost je jiná, originální a ta si sama musí najít to, co jí nejlépe vyhovuje svým poznáním.
    to 27.11.11-13:50
    Kyvadlo bere všechny emoce, jak negativní, tak pozitivní, toho se nikdy úplně nezbavíte, jen je můžete utlumit. Pokud vypustíte to, co se vám nelíbí jednorázově, sice nakrmíte kyvadlo a můžete vědomě - tím z toho má málo, ale vnitřně se očistíte a už na těchto negativních pocitech nemůže dlouhodobě participovat a navíc si ušetříte svoje zdraví atd..
    Pozor, nikoho nechci poučovat, je to na vás a to musíte cítit sami uvnitř co je správně a co špatně. To co tady popisuji jsou dlouholeté zkušenosti, ale každý musí jít sám, francouzké hole jsou k ničemu, život je sám nejlepší učitel pro každou individuální Dušičku. Nedá se to nacpát do nějakého schématu, jen je potřeba si vybrat některé komponenty, které vám sedí a laborovat pak s životem.

    OdpovědětVymazat
  5. Jsem Potěšena velice Nemesis Adrastia ...Amen

    OdpovědětVymazat

Kdo je Anonymní, tedy nepřihlášen, vždy se podepsat, je to základ slušného chování. Většinou nepustím do éteru.