Egregory a svět

Světu nevládnou lidé, kteří se pokládají za vládce svého života.

Benjamin Disraeli

 O Egregorech (kyvadlech,“andělech“) jsme zde na stránkách psali již hodněkrát, ale pro mnohé znovu přiblížím tímto článkem jejich působení na naše životy v praxi.

 Sami jste si již jistě všimli, že v různých kolekti­vech existuje různá atmosféra. V jedněch je snadné pobývat i pracovat, ve druhých se necítíte dobře. Do některých kolektivů kdokoliv snadno zapadne, do jiných se to podaří málokomu. Každý kolektiv vytváří specifický psychoenergoinformační prostor, který vymezuje podmínky jeho existence a vytváří spektrum vzájemně propojených činností. V psy­chologii je tento jev nazýván kolektivní nevědomí nebo psychoenergetický prostor, energoinfomační prostor. Je souhrnem psychoenergetického stavu každého člena kolektivu a řady dalších okolností: cílů a úkolů, ideologií, vnějších podmínek atd.

Tento vliv může být zcela nenápadný, a přesto formuje jistou energetickou atmosféru, v níž se události vyvíjejí tak, jak si to daný člověk přeje. A přitom to ani ne­musí být vedoucí, nejvýznamnější či nejaktivnější.

Skutečnost, kdo se stane hlavní jednající postavou v atmosféře kolektivu, je závislá na mnoha okolnostech, ale především na stavu vě­domí každého ve skupině. Jestliže například mají lidé v sobě příliš silně zakořeněnou psychologii ot­roka a vládnou mezi nimi špatné vztahy, je velmi pravděpodobné, že se v kolektivu vyčlení postava „temného“ lídra, tyranského šéfa či „šedé eminen­ce“.

Přesto je to nejčastěji vedoucí, kdo atmosféru v kolektivu ovlivňuje nejvýrazněji. Bývá to obvykle člověk plný energie, neboť právě k němu směřuje většina energetických proudů (včetně finančních, protože peníze jsou ohromnou energií), které v ko­lektivu existují a prolínají se s proudy jiných struk­tur. Osobní vlastnosti vedoucího tudíž vytvářejí kvalitu psychoenergetic­kého

prostoru a promítají se do kolektivu. Pokud například ve vědomí vedoucího přežívá lež, dvojí metr či přehlížení ostatních, bude v kolektivu vlád­nout donášení a kariérismus nejhrubšího zrna... Ne nadarmo se říká, že ryba páchne od hlavy. Sebe­menší „nákaza“, jíž podlehl vedoucí, se v kolektivu rozbují do podoby závažných problémů.

Lidé o „jakýchsi energetických“ záležitostech málo přemýšlejí, a už vůbec nevěnují pozornost důkazům existence mnohem jemnějších jevů, než je vnější po­doba, chování, charakter..., byť jsou naprosto zjevné. Mluvíme o Egregorech (Kyvadlech) o kterých jsme již zde několikrát psali např:

http://energieupramene.blogspot.cz/2016/01/jak-na-egregor-kyvadlo.html

http://bod-zlomu.blogspot.cz/2016/01/vedci-poprve-vyfotili-astralni-parazity.html

atd. 

Některé příbuzné a stejné duše se spojují do jednoho celku, vzá­jemně sebou pronikají, splývají, a tím vytvářejí psychickou velmi energetickou bytost, která tvoří psychickou individualitu nového typu, který je dnes pro změnu života na Zemi velmi žádoucí. Tyto energoinformační útvary, psychické bytos­ti, které stvořili pozitivní lidé jsou sjednocování, a vytváří Světlé Egregory. Bohužel dnes převažují záporné typy Egregorů - tmavé a že jich dnes okolo je velké množství vidíte na každém kroku. Egregor je vlastně v překladu z řečtiny „anděl strážný“. Za posledních padesát let se počet lidí na Zemi několikanásobně zvýšil, což zá­roveň přispělo i k prudkému růstu počtu egregorů a jejich síly. Tedy pro vznik Egregorů je nezbytně nutná přítomnost člověka, který nevědomky vytváří ten určitý typ Egregoru a to tmavý, nebo světlý, tedy podle úrovně vědění člověka.

Ve vesmíru existují miliardy a mi­liardy hvězdných soustav a tvrzení, že Země je jedi­ným místem, kde sídlí rozum, by bylo přinejmenším nekorektní. Kromě toho existují paralelní světy, kte­ré vstupují do vztahu s naším světem. O existenci jiné reality svědčí i antičástice, objevené vědci.

Domnívám se, že proces evoluce na Zemi byl a je ovlivňován zvenčí. Ovšem i sám člověk vytvořil velké množství egregorů, takže vzniklý propletenec neu­možňuje přesně určit, co bylo na počátku: zda egre­gor, který stvořil člověka, nebo člověk, jenž stvořil egregory. Kromě toho existují i paralelní světy, kte­ré vstupují do vztahu s naším světem a je ovlivňován náš život těmito entitami i v podobě Egregorů.

Vezměme si například Egregor státu. Stát se za pomoci ústavy, zákonů a strukturování života svých obyvatel pokouší vy­tvořit pro všechny lidi, kteří do něj patří, snesitelné životní podmínky. Ne vždy se mu to daří a ne vždy je tato činnost vedena láskou k lidem. I kdyby si to ale přál sebevíc, podmínky pro rozvoj individuality každého člověka vytvořit nemůže. Stát vytváří ide­ologii rozvoje: jakýsi vzor životního stylu, vzor prů­měrného člověka, a všechny lidi tvaruje podle toho­to vzoru. Ale lidé nejsou stejní! Proto stát produku­je soubory zákonů, buduje mocné silové struktury a snaží se tyto různé lidi ovládat silou a právem. Čím méně svobody poskytuje stát svým občanům, tím intenzivněji posiluje své nástroje moci. Život podle předpisů a řádů není životem člověka, ale program biologického robota.

U náboženství je například utvořen Egregor Ježíše, ale současně je tento Egregor církví změněn na Egregor negativní (Temný) ukřižováním člověka na dřevěný kříž pomocí hřebů, stejná magie jako u Vůdů.

Jakýkoliv Egregor je vždy závislý na energii lidí, kteří ho vyživují a tím jsou závislí na vnucované myšlence od Egregoru.
Pomocný zdroj: Anatolij Někrasov