sobota 28. května 2011

Postřehy z přírody.


Myslíte, že pravé olomoucké tvarůžky se vyrábí v Olomouci? Omyl, v Lošticích na severu Moravy, asi tak 30 km západně od města Olomouc. Městečko má velmi milé a hlavně poklidné náměstí, velmi čistotné. Kousek od náměstí směrem na Bruntál je dokonce podniková prodejna tvarůžků z místní výrobny, kde se vyskytují všechny možné druhy tohoto zboží, dokonce i zákusků z tohoto voňavého výrobku. Znáte to? Namazat si čerstvý měkký voňavý chléb vrstvou másla (jen ten, kdo může), na to nakrájet na „ovečky“ kousky tohoto pamlsku, posypat pažitkou a zapíjet pivním mokem, nádherné okamžiky života – ještě že nám je nezakázali.



Druhý obrázek z naší krásné české krajiny (zatím) je z pískovny z Rudic, v krásném lesnatém kraji, plným pěkných přírodních útvarů. Jeden takový nádherný útvar se nachází kousek od vesnice v lesnatém terénu. Při spatření této scenérie si připadáte naráz jak na jiném světě. Zde se těžily vápencové a železité písky, které dávají celému podloží hru barev, od bílé (vápenec), přes červenou (železo) až po zelenou od vzrostlých nádherných modřínů. Písek je zde tak jemný, že by se hodil i do přesýpacích hodin.



Na nejvyšším vrcholu Rudic se nachází nádherně rekonstruovaný větrný mlýn, v němž je umístěno muzeum. Přímo v areálu mlýnu je rovněž příjemné posezení s možností osvěžení plného vychutnání místní atmosféry.



Od mlýna se velmi rychle po asi 500. metrech dostanete do krásného krasového údolí, jež Vás dovede až na propadání místních dvou spojujících říček, které náhle za zlověstného šumění padají do průrvy ve skalách a mizí z očí. Z otvoru se valí mlha a vůně podzemí, dnes se nedivím, jak dříve vznikaly pohádky o pekle a čertech.



Na levé straně budete míjet mohutné vápencové stěny, s názvem „Rudické kolébky“. Zde je i jeskyně, kde podle nálezů pazourků bylo staré osídlení. Rozhodně lepší prostředí než „Býčí skála“, kde se konaly oběti, v tom místě to velmi intenzívně vnímáte. Kdežto na „Rudických kolébkách“ cítíte pohodu a radost ze života.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Kdo je Anonymní, tedy nepřihlášen, vždy se podepsat, je to základ slušného chování. Většinou nepustím do éteru.