Fejeton.
Poté co mi ve vlaku štípne lístek průvodčí s berlemi, vystupuji, z lokomotivy vytahují strojvedoucího na invalidním vozíku, procházím nádražní halou,kterou hlídá poloslepý policista podpírán dvěma hluchými kolegy, vycházím ven a jdu na tramvaj, řidička žádá cestující, aby jí řekli kde má zastavit, má ztrátu paměti!
Vystupuji a mám hlad, v restauraci mi číšník oznamuje, že jídlo dostanu,jakmile se podaří dostat kuchaře z komatu, objednávám si pivo, které číšník kvůli třesu rukou vylije, než dojde k mému stolu, nevadí, jsem optimista, chci zaplatit,ale číšník nerozezná stovku od tisícovky! Jdu domů,tam se mě ptají mé děti ve věku 48 a 50 let, tati, nemohl bys nám najít nějakou práci? Ne děti moje, na to jste ještě příliš mladí, odložím obě protézy,pustím televizi a sleduji celostátní oslavy narozenin Kalouska, který se k naší radosti v plné síle a zdraví dožívá sto dvaceti let!
Tak co? K úsměvu, nebo pláči?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Kdo je Anonymní, tedy nepřihlášen, vždy se podepsat, je to základ slušného chování. Většinou nepustím do éteru.