sobota 29. října 2016

Mám už toho dost




Mám už toho všeho dost, co se nám snaží Globalistické elity vtlačit do hlav a jak se snaží mermomocí uskutečnit na poslední chvíli svou prvotní vizi NWO, budovanou pod vlivem Plazoidní entity od doby Babylonu, Egypta.


Mám už toho dost, manipulace a zakrývání pravd, pronásledování lidí na všech úrovních pro své myšlenky a názory, proto jsem se rozhodl, zde bez skurpulí  odhalit některé informace související s dnešní dobou našim čtenářům tak, jak je dostávám již delší dobu. Je mně dnes již jedno, jestli si někdo myslí opak a nebo to bere jako „blábol“, prostě neřeším a hlavně nevnucuji.


V dnešní době na Zemi dochází k silnému střetu dvou vesmírných frakcí, mezi Plazoidními a Vesmírnou federací. Plazoidní se snažili svou říši budovat zde na Zemi od dob Babylonu, přes Egypt až do dnešní doby. Jejich základní zákon byl udržet lidstvo jako otroky, omezit jejich poznání a využívat jejich emocionální energie. Z těchto Plazoidních vznikla nám zde známá frakce Wartburgů, Rotchildů, Sorosů  atd, včetně jejich nájemných sluhů v zastoupení ve vládách západní aliance jako Obama, Busch, Clintonová, Merkelová atd. Plazoidní vždy pro své důležité změny používali "ženy" jako nositelky ženské tvůrčí energie, protože na Zemi vždy převládala původně ženská energie.
Tuto kolonizační frakci jistí pak chazarští židé, kteří dohlížejí na správný chod událostí pro vznik kolonizační idee NWO a to ve všech směrech. Např.  dosazováním těch „správných“ objektů z řad lidí, které budou spolupracovat za podpory jistých výhod pro vytvoření dokonalého NWO se všemi následky. 
Jenže nastal pro ně časový a inteligenční „zádrhel“ na Zemi. Člověk se začal více probouzet, rozšiřovat si vědomí a těch pár technických vymožeností, co nám dopřáli volně uskutečnit, stačilo lidem i pro inteligenční a duchovní probuzení. Aspoň velká část lidstva si začala uvědomovat zákeřnost některých technických vymožeností a tak se začal v této době rychle vyrovnávat deficit poznání mezi technikou a duchovním poznáním,  začal se prudce zvyšovat inteligenční koeficient a tím myslím oba koeficienty současně, jak inteligenční (jen tento nestačí), tak emocionální (příště IQ a EQ), tak vznikl pro ně nepředloženě  inteligenční „Třesk“ velké skupiny lidstva, která již svým dnešním myšlením zasadila a upevnila i nové body realit v protonaci (vševědomí) lidstva a Univerza. 

Poznání je vždy nebezpečné a oni si to uvědomovali velmi přesně, proto až do dnešních dnů se nás snaží manipulovat zkreslenými, polovičatými pravdami, ale hlavně strachem, který jak oni moc dobře vědí, brzdí lidský tvůrčí potenciál.

Dnes mohu říct podle všech informací, které se ke mně dostali, že je pro tuto kolonizační frakci konečná. Mezi Vesmírnou federací a Plazoidní  kdysi vznikla jistá dohoda o nezasahování do vývoje lidstva, na které si tito Plazoidní dělali vlastnické právo. 
Byla však ve smlouvě mezi těmito frakcemi zanesena podmínka, která jasně určuje bod okamžiku, ukončení experimentu Plazoidních, pokud lidstvo dosáhne bodu zvýšení inteligence v obouch aspektech IQ a EQ a tak se může zařadit do Vesmírné federace inteligentních entit. Plazoidní totiž vždy považovali lidstvo za zvěř a v lepším, jako trochu myslící otroky.


Díky všem těmto dosaženým kladným aspektům lidstva i přes prožité hrůzy, emocionální strádání, mnohé tragédie i celých národů se nepodařilo Plazoidním zastavit vývoj člověka ve všech aspektech inteligence. 

V dnešní době došlo k bodu, kdy na konci roku (listopad – prosinec) 2016 se má sejít Vesmírná federace s Plazoidními zde na Zemi a bude se jednat o zrušení smlouvy a předání lidstva pod ochranu Vesmírné federace. Mohu prozradit, že k Vesmírné federaci je pozván prezident Japonska, Číny, RF, Indie atd.(obrázek si udělá všímavý čtenář sám) jako zástupci lidstva. Jak víte, jsem před touto zprávou záměrně uvedl článek: http://energieupramene.blogspot.cz/2016/10/boom-energii.html  který jasně a srozumitelně naznačuje co se děje a k čemu se schyluje, teď už to víte.

Od nového roku 2017 by měl přestat pro všechny frakce platit zákaz maskování všech hvězdných prostředků, nevměšování, propustnost všech energií ze Zdroje, spolupráce aj.

Situace, jaká nastane při tomto setkání dvou frakcí, byla zde již dávno popsána (jak jsem vždy říkal, čtěte mezi řádky a dávejte si informace jak puzzle): http://energieupramene.blogspot.cz/2012/03/mayove-2012-konci-slovane-ne.html

Doplňující informaci k tomuto zde článku máte od odstavečku –Konec časů tmy-
 

Tím, že se vše najednou provalí, co myslíte, budou to i ty poslední Vánoce u lidstva, jak to "někdo" vyřkl? http://energieupramene.blogspot.cz/2014/12/umele-vanoce.html 


Mám už toho dost, obelhávání lidstva, utrpení, tragédie a snaha držet lidstvo záměrně ve zvířecím atavismu až do toho nejzaššího konce jen proto, aby Země zůstala jako nějaká farma?

Tyto události budou mít za následek změnu všech dnešních kolonizačních aspektů, v kterých zde lidstvo záměrně uměle žilo tisíce let. Začne se měnit sociální prostředí, technická a duchovní poznání, konec všech náboženství a spolupráce ostatních inteligentních entit ve vesmíru s lidmi. Zasloužíme si to, vytrpěli jsme již dost.


čtvrtek 27. října 2016

Boom energií




Třesk energií.

Poslední dny od 25.10. až do 27.10.2016 se v naší realitě koná zápas vyšších energií s těmi nižšími. Je to jako když venku sirkou chcete zapálit ohniště a vždycky vám to sfoukne. To samé se teď projevuje i v životě, kdy vaše radost je náhle sfouknuta. Je to nechtěnost nižších energií se přetransformovat na přicházející vyšší energie a to je teď vidět i na okolních lidech, jedni zatvrzelí a druzí se radují i z malých věcí, kdo chce moc a nedovede se radovat i z malých dobrých věcí, nakonec nedostane nic. Život v těchto dnech je jak jízda z kopce a my už brzdíme i nosem o zem. Měření Bovisů nám ukazuje tabulka, kdy v těchto dnech je jejich nárust velký, ikdyž běžně hodnoty jsou vzrůstajicí.



Sekundárním projevem přicházejících energií jsou i reakce planety Země. Ionosféra má vysoké hodnoty a ve Švýcarsku i v Itálii došlo v těchto dnech k zemnětřesením.

I Schumannova frekvence Země byla velmi intenzívně rozkmitána dne 26.10.2016.



Převálcovala nás v těchto dnech velká vlna energií jak zemních, tak vyšších, od modré po zlatavou. 
V těchto dnech nás velká většina spadla přímo na nos. Síla jen kroutila hlavou nad některými z nás. Některým přecvaklo a přecvakává v hlavě a záleží zda zvýší svůj výkon a nebo zůstanou v pidilidských „blbostech“ přinášených Systémem. Někteří zůstali, včetně teď projevujících se negativních pohledů a jiní začali přelaďovat. 
Myslím si, že celý 3D se začíná hýbat a jak pozoruji, v jistých časových vlnách. Dalším sekundárním projevem je, ať si myslí kdo chce co chce i děj zde: http://ac24.cz/zpravy-ze-sveta/9048-americky-utok-mosel-nezdareny-zniceno

Představitelé nízkých energií (zemních) se pokusili o zvrat a nynější propojení to nedovolilo tak jak jindy. Změny jsou pomalé záměrně, protože rychlé změny by znamenaly více utrpení, proto tyto energetické vlny musí mít jistý časový harmonogram s jejich intenzitou, která se stále více zvětšuje. Chemtrail už tomu nezabrání, proto i pravda od Temných jde na povrch.


Začíná odhrnování závěsů, které nám namontovali na naše vědomí a chca nechca, se jím to dost dobře povedlo do dnešních dnů. I pole Země bylo v těchto dnech na vysoké úrovni.



Mnozí z vás se cítí v těchto dnech frustrovaní, nejen ze světových událostí, ale i v soukromých záležitostech. Zjišťujete, že nic nefunguje a taky některé věci (i živé)  v těchto dnech znenadále šli do „kopru“ nebo "zlobí". Pokud to tak cítíte a dáváte mně za pravdu, jste součástí populace, kde je velmi dobrá šance genetického probouzení na přicházející vyšší frekvence. Kdo to tak nepociťuje, ať nesouhlasí, je to jeho volba a velká škoda, že nevnímá okolní změny a vlivy. 
Lidé s genetickou změnou k vyšším frekvencím jsou většinou popisováni jako přecitlivělí, intuitivní, tvůrčí až perfekcionalisti, empatičtí. Jejich přítomnost je velmi důležitá pro ostatní okolí v dnešní době, ovlivňují síť celkového vědomí, Zemi a všech tvorů na ní. Jejich houževnatost, možná až jejich tvrdohlavost inspiruje okolí, někdy i ostatní provokuje.

V realizaci NWO stojí Rusko




Zde Sergej Sall, profesor fyziky a matematiky vysvětluje, co chce vládnoucí elita. Většina zabedněnců  zkonstatuje, co je to za ptákovinu, ale pokud se podíváme na datum zveřejnění, tj. 2014, dnes můžeme zkonstatovat, jak byl a je blízko pravdě.

Podobným tématem o původu vytváření NWO od doby Egypta je článek:




středa 26. října 2016

Jak jsem se stal učitelem




Už od dětství jsem miloval školu a vše, co s ní souviselo. Vousatou učitelku Kadrabovou, jízdu po zábradlí, chlapecký záchodek, kde jsem se naučil kouřit, bradla, s kterých jsem srážel šplhouna Hrůzu, až se uchytil v cirkuse jako imitace velblouda. Také jsem miloval karantény, uhelné prázdniny, nemoc učitele, 1. máj a jiné dny, kdy jsem mohl zevlovat po bulvárech a dívat se, jak naše město bohatne. Ano, škola byla pro mne vším. I o prázdninách obcházel jsem ji mlsně jako řeznický pes špalek a čekal, kdy spadne. Ale držela. Byla z roku 1876. Vůbec jsem si nedovedl představit, že bych někdy svou školu opustil. V posledním roce školní docházky jsem se proto rozhodl, že budu následovat Komenského, který utekl za hranice, a stanu se jako on učitelem. Vždyť co může být hezčího, než z dítek, která neumí ani bleptnout, vychovat řádné občany.

Na pedagogickou školu jsem se dostal snadno. Otec mi zajistil dobrý původ a pohledná teta Berta protekci u profesora Měkýše, předsedy zkušební komise. A skutečně, otázky, které mi komise položila, nebyly z nejtěžších. Pravda, několik dotazů bylo záludných, ale vyrovnal jsem se i s takovou chytráckou, jako je otázka: "Který Bedřich byl nejlepším přítelem Karla Marxe?" Chvíli jsem zaváhal a pravil jsem: "Smetana, Fridrich Falcký", a na třetí pokus jsem to měl. Engels. Jedině Engels. Obdržel jsem plný počet bodů a došlo na politiku. "Co je větší - Čína nebo Vatikán?" Řekl jsem: "Vatikán." Začali kašlat. Povídám: "Čína." Ano, hned napodruhé jsem to měl. Bylo vyhráno. Čtyři roky studia a půjdu učit děti. Studium uběhlo jako voda, i když jsem každý ročník opakoval dvakrát až třikrát, abych si důkladně vše pamatoval a působil před žáky dojmem vědce. Nechtěl jsem dopadnout jako můj učitel chemie Kotek, který tvrdil, že kyselina sírová není žíravina.

Když jsme o tom s kamarády pochybovali, neboť člověk zaslechne leccos i mimo školu, vypil naráz celou křivuli se slovy: "Kyselino sírová, zdraví neškodná, skoč do úst", aby dokázal správnost svého výkladu. Spor zůstal nedořešen, neboť se až do konce roku suplovalo a po prázdninách jsme dostali nového chemika.

Ale vraťme se k mé pedagogické kariéře. Jak jsem řekl, studium uběhlo jako voda. Sotva čtyřicetiletý držel jsem v ruce diplom, který mne opravňoval vlévat žákům do hlavy moudrost a dohlížet, aby neštěbetali mezi zvoněním. Nemohl jsem se dočkat školního roku. Tak jsem se na děti těšil. Za školou jsem si uřízl lískovku na darebáky a po večerech pročítal pedagogické spisy Makarenka, Nejedlého a kata Mydláře. A i jinak jsem se připravoval na povolání. Jedl jsem křídu, vstával denně v 7.00, skládal si učení a penál, zvonil jsem si přestávky a o desáté jsem se procházel po chodbách.

Konečně nadešel kýžený den 1. září. Bohužel jsem zaspal. Rychle jsem se oblékl a běžel do školy. Právě zvonili desátou. Začal jsem se tedy procházet po chodbě, abych se jakoby nic vmísil do školního života. Náhle se ke mne přitočil školník, chytil mě za límec a křičel, podle mého názoru až příliš hlasitě: "Máme tě, ptáčku! Už nebudeš šacovat kabáty v šatně!" Pak mě vedl do ředitelny. "Tento muž, pane řediteli," hlásil zezadu, "okouněl po chodbách a mám dojem, že je to straka, která loupí již dvanáct let v naší budově." Ředitel vyskočil od lejster a přísně si mě změřil. "Je to trapný omyl, pane řediteli," bránil jsem se, "jsem nový učitel Vaník a šly mi pozdě hodiny." "Á, čekal jsem vás," řekl s ulehčením ředitel, "pojďte, kolego, 7. B na vás již čeká. Ale pozor, není to nejlepší třída." "Nevadí," řekl jsem, "zvládnu je, ale bylo by tam alespoň pro začátek několik dobrých žáku?" Ředitel váhal. "Aspoň jeden," smlouval jsem. "Snad... cikán Masarovič..." pohnuly se ředitelovy rty. Šel jsem do třídy jako v mrákotách. "Masarovič, Masarovič, " opakoval jsem si, "to jméno nesmím zapomenout."

Ze 7. B se ozýval strašlivý řev. Asi se na mne teší, usoudil jsem a otevřel dveře. Prudký úder namočené houby mě na chviličku zbavil rovnováhy. Ale jak říkám, jen na chviličku. Snažil jsem se nevšímat si deště cviček, které na mne dopadaly se železnou pravidelností. "To znám, také jsme to dělávali," řekl jsem s humorem. Někdo mi podrazil nohy. Třída se smála. Nejprve jsem čekal, že mě Masarovič zvedne, ale po pěti minutách marné naděje jsem se rozhodl, že vstanu sám. Nešlo to tak lehce, protože mi dva žáci seděli na prsou. Ale setřásl jsem je a prohodil jakoby nic: "To znám, také jsme to dělávali." Vtom mě pinknul do hlavy globus. Zamáčkl jsem bouli a pravil: "To znám, začneme zeměpisem." Třída zarvala: "Také jsme to dělávali!" "Tak dost!", okřikl jsem ty štěbetálky. "Nebo se strýček rozzlobí!" Třída se začala cynicky smát a kdosi na mne plivl. To mě urazilo a vytáhl jsem lískovku. V tu ránu se nad hlavami žáku objevily hole. Cítil jsem, že je zle. Situaci mohl zachránit jedině Masarovič. "Ještě jsem nezapsal do třídní knihy," koktal jsem, "kdo chybí?" "Masarovič," zahučelo třídou. Pokoušely se o mne mdloby. "Jsou zde ještě nějací cikáni?" vyzvídal jsem v naději. "Nejsou, učiteli," neslo se učebnou a do tabule se zabodl nuž na tři prsty hluboko. Napadlo mě, co by asi v této chvíli udělal Makarenko: "Budete-li hodní, povím vám strašidelnou bajku ze Sibiře." Někdo, asi žák, vystřelil ze staré bambitky. Se Sibiří vystačím stěží, napadlo mi a pokradmu jsem vzhlédl. Žáci se kolem mne seskupili v kruh, který se stále zužoval. Na čele mi vyvstal studený pot. Náhle mě napadla spásná myšlenka. "Jdu mýt okna," začal jsem. Třída nechápala. "Přišel jsem uklízet," pokračoval jsem v přesvědčování. "Jsi učitel," odpověděla třída.

Prorazil jsem kruh paží a vyběhl ze třídy. A abych se alespoň trochu pomstil, vběhl jsem do šatny a důkladně prošacoval všechny kabáty včetně ředitelova.

Zdroj: Šimek-Grossmann / povídky