sobota 25. června 2016

Pohádka o Voděnce.

  Dostal jsem od Matěje malý úryvek z jeho nové tvorby o Slovanských pohádkách a tak Vám jej zde uveřejňuji. Matěj určitě bude vděčný za každý Váš komentář s názorem.

Pohádka o Voděnce.
 

Byla jednou jedna, a stále tu ještě stojí pod  vrcholkem hory a velkých hustě zalesněných kopců skupinka devíti roubených chalup. Není to zvláštní, děti? Proč je tu zrovna tady tak krásně umístěn právě tenhle počet domečků, které jakoby kouzlem vystoupily z Matičky Přírody? Stojí tu odedávna v dokonalém souladu s krajinou ve formaci, která je číslem božím. A není žádnou náhodou, že tato poslední číslovka u nás Slovanů, označuje ne boha ve smyslu současných náboženství, ale našeho dávného předka. Tedy naprosto stejného člověka, jakým jste i vy, vaši bráškové, setřičky, rodiče a babička s dědou. Tato úžasná lidská bytost, jež sem na naši planetu připlula vesmírem ve zvláštní lodi měla jméno Perun.
Nebyla sama, neboť ji doprovázeli její přátelé. A protože se jim tahle malinká hvězdička moc líbila, tak se zde rozhodli žít. Dali jí pro nás současné lidi zvláštní jméno. Midgard. Je opravdu docela možné, že tehdy opravdu přistáli právě na tomto nádherném místě. Ale je také možné, že přistáli zrovna tam, kde právě teď žijete i vy. A těch devět chaloupek tady, nebo i tam u vás rozestavili tak proto, neboť těsně nad nimi vyvěraly z olšových a vrbových remízků Pramínky neuvěřitelně dobré a křišťálově čisté Vody. Ty Pramínky, které podle zákonů Matičky Přírody posbíral obrovský podhorský les se pak pod chaloupkami začaly spojovat tak, jak káže Matička příroda. A tenhle nejenom pozemský, ale i vesmírný zákon má děti nádherné a velmi výstižné jméno, které dostal podle jednoho prastarého a velmi moudrého stromu z dávných věků. Tím názvem je Větvení.  To ovšem neplatí jenom pro Vodu, stromy a všechny rostlinky na povrchu Matičky Země. Platí to rovněž i pro větvící se Vodní cestičky v podzemí, jimiž ona zde vytváří své zásobárny. K nimž se opět větví veškeré kořeny a kořínky stromů a rostlin hluboko v půdě. Neboť bez Vody a jejího vzlínání by na povrchu i nitru planetey Midgard nebylo života. Ale toto zdaleka ještě není všechno. V temnotách podzemí Voda pomáhá vytvářet s ostatními Živly i prostory ve kterých mohou lidé a zvířátka přežít období pozemských přírodních katastrof. Ale nejenom to. Ona je projektantem i spolu-tvůrcem úžasné galerie barevně a tvarově nesmírně rozmanitých krápníkových jeskyní, které potěší lidské smysly, probudí představivost a posílí náš smysl pro vnímání krásy. Neboť zákon Větvení provází a budí k životu nejenom krásu, ale i touhu učit se a tvořit. Kdo tvoří má i vůli stvořené bránit. A jen takového člověka lze nazvat Moudrým. Pro toto všechno Voda a ostatní Živly Matičky Země vytváří podmínky.
Zákon Větvení ovšem neplatí jen pro Vodu a rostliny. Má stejnou platnost také pro vesmírné jevy. Jedním z nich je například Blesk, jenž za bouřek sjíždí z temných mračen směrem k Matičce Zemi, aby jí předal svojí energii. Ta se pak opět pod jejím povrchem větví a harmonicky splývá s půdou a horninami, které tuto energii předávají všemu živému i v jejím nitru. Ale to jsme, děti,  trošinku od Vody odbočili. Že? Ale nebojte, ihned to napravím.
Neboť vám, děti, řeknu, po kom byl kdysi dávno onen Pramínk v Hudči pojmenován. Ti lidé z hvězd, které vedl Perun se svou ženou tehdy nazvali Pramínek pro jeho úžasné vlastnosti a krásu, po jedné s nimi putující malé holčičce stejných vlastností, Voděnkou. A když tu malou vesničku, kterou já znám z Českomoravské vysočiny ti lidé tehdy dostavěli, tak ji pak z vděčnosti nazvali po několika velmi šikovných a nadaných muzikantech, kteří s nimi putovali vesmírem. Stalo se tak proto, že jim oni zpříjemňovali volné i krušné chvíle hrou na nástroje podobné dnešním houslím, viole, čelu a base. Což také doprovázeli rejem všelikých píšťalek a bubínků. Tyto hudebníky lid z hvězd nazýval, Hudci. A tak se tehdy přihodilo, že tahle moje dnešní vesnička na jejich počest dostala jméno, Hudeč.
Pod Pramínkem pak bylo vždy veselo. Protože Voděnka i lidé, ještě tehdy nikdy neměli důvod ani čas potkávat se s tím, čemu my dnes říkáme smutek, děs, strach a války. Pramínek vesele přeskakoval Peřeje, vytvářené kaménky a větvičkami spadlými z keřů a stromů. Voděnka se perlila v Lagunkách s čisťounkým pískem a dovádivě pokřikovala na vše, co se šustlo na břehu i ve vzduchu. Ba dokonce i v lidských duších. Také potkávala a spojovala se se svými Setřičkami i Brášky, kteří stejně jako ona stékali z kopců a kopečků  pokrytých nádhernými, hlubokými lesy obývanými skřítky, dévy a  vílami.
Voděnka se větvila až její tok zesílil tak, že se do ní mohli ponořit všeliké malinké bytůstky od bakterií až po pulce, žabičky a jiné mrňousky. Pak už mohla skotačit ve větších peřejích a dokonce i v malinkých Vodopádech. To už se do ní mohli nořit a žít v ní i větší bytůstky jako, pstroužci, žáby, běličky, kapříci, štiky a ráčci. Pramínek Voděnka stále mohutněl ze svých sourozeneckých Větviček až se stal Hudečským potůčkem. Pak už to byl potok, a dokonce říčka. Tu pak lidé z okolí nazvali po  velkém, hlubokém a tajemném lese Crhovy, Cerhovkou. Tam už mohli plout větší ryby, a dokonce i dravá potvůrka vydra a všeliká jiná zvířátka.
A představte si, děti, že když lidé na jejím toku začali stavět rybníčky a rybníky, tak aby mohli mlet z obilí mouku museli u rybníka postavit, co? No přeci mlýn. A aby rybník i mlýn byly pod něčí ochranou, tak se zde z dopuštění Matičky Země usadila zvláštní bytost, kterou pak lidé nazvali Vodníkem. A ta bytost nebyla jediná. Dá rozum, že Vodník stejně jako člověk potřebuje, družku, že? Tak Matička země udělala opět své čáry máry fuk. I objevila se tu Vodní žínka, aby mohli spolu s Vodníkem žít, radovat se a milovat. Nu, a pak se tu nutně museli objevit, kdo? No přeci malincí, rozverní vodníčci.
Nu, a pak se stalo, že dole v údolích pod kopci pak místní pojmenovali původní Pramínek Voděnku, Doubravkou. Doubravkou proto, že čile směřovala starými dubovými doubravami, až se nakonec vnořila do už opravdu Velké Řeky, Labe. Když pak Labe potkalo svojí sestru Vltavu a stalo se Veletokem, neomylně zanamířilo k obrovské Vodní Hladině, mající dnes název Severní Moře. A tak se něžná a skotačivá Voděnka z Hudče stala součástí Atlantického Oceánu.
Ale to, děti, samozřejmě není všechno. Je to pouze jen malinká část toho, co pramínek Voděnka  ovlivnil a způsobil svým putováním z Hudče až do hloubin Oceánů. Ona se nenesla pouze jen ve Vodním proudu, ale podle ročních období měnila i svá skupenství. Někdy byla souvislou ledovou plochou, jindy krou, či ledopádem, nebo jen ledovou tříští. Na jaře bouřila v rozvodněných korytech a někdy i ničila vše, co se jí postavilo do cesty. V létě a na podzim se zas v klidných údolích a mokřinách halila do tajemně mlžných závojů, které se valily hluboko do krajiny. A dokonce někdy společně se Sluncem a Deštěm vyčarovaly nádherně se  klenoucí monumet Duhy.
Ale Voděnka toho umí ještě daleko víc. Ona si totiž naprosto všechno, s čím se potká, nesmazatelně vryje do své úžasné paměti. A to nejenom lidi, ale i všechny živé bytůstky a také rozličná prostředí. Horstva, louky, bažiny, vůně, barvy, tvary a dokonce se někdy i milosrdně dotkne svého protikladu, kterým je poušt. Rozezná každý svůj Přítok. Ví kam vanou větry, a kdy a kde vychází i zapadá slunce, měsíc i hvězdy. Voděnka zná všechno a každou bytost na naší nádherné modré planetě. A žádné tajemství před ní neobstojí. Umí být nejenom Vodním Proudem, Ledem, Deštěm, Sněhem, Kroupami, ale dokáže i něco, co by jste, děti, od Voděnky nečekaly. Umí dokonce v určitém uspořádání svých molekul i hořet. Pamatuje si vše a všechno. A to nejenom jevy a záležitosti dobré, ale i zlo. A hlavně zlo na ní páchané.
Nejhorší na tom, děti je, že jedinou pozemskou bytostí, která toto zlo a škodu Vodě je schopna vědomě způsobit jsme my, lidé! Jenom člověk je schopný tenhle zázračný Živel poškozovat, zneužívat a dokonce i ničit.
Jen si, děti, zkuste představit, ne čirý, báječně chutnající a pleť, tělo i duši osvěžující doušek Voděnky. Ale onu smrdící a pře-chlorovanou tekutinu, co mnohdy vytéká z kohoutků ve vaší kuchyni, či je přítomná v bazénech v Řekách i Mořích. Určitě jste v televizi viděli velké olejové skvrny na hladinách Řek. A také ty obrovské na Moří. Ale to není ten největší prohřešek člověka vůči Vodě. Tím nejhorším je bezohlednost, nevděčnost a ubohá hloupost těch nejmocnějších a nejbohatších lidí na planetě, kteří nám obyčejným lidem tenhle zázračný Živel ukradli. A teď mají pocit, že ho ovládají, a dokonce i vlastní. Drze si dovolili s tímto - božím darem - obchodovat a některým skupinám lidí ho dokonce i odpírat.
A proto se, děti, někdy nedivte Voděnce, jež všechno ví a zná, že se nám lidem jako celku občas velmi krutě pomstí. Ano, nám lidem, jako celku! Neboť my jsme tuto její svobodnou doménu dovolili oněm zločincům poškodit. Tou doménou je prostor celé její poutě z rozverné, muzikantské vesničky Hudče až do Oceánu. Kterou ona nezištně koná pro naši Matičku Zemi a pro všechno, co jí tvoří. Všude na své cestě, od Pramínku až po velké Vodní plochy Moří a Oceánů se z ní totiž díky spolupráci s dalším Perunovým živlem, jímž je Ohneň-Plazma-Slunce odpařuje Voda ve formě Páry. Ta pak vytváří Oblaka z nichž zpět na zem padá Déšť. Ten se pak vsakuje do dalšího Živlu, jímž je Země. Tedy Hlína, Písek a Nerosty naší krásné Modré planety. Ona z ní pak v nějakém olšovém, či vrbovém háji dává znovu život Pramínkům a Pramenům slévajícím se v Potůčky, Potoky a Řeky, neúnavně spěchající do náruče Moří a Oceánů. Kdy čtvrtý Živel Vzduch-Vítr pomáhá Slunci po odpaření Voděnky nést svobodně jí nasycené Mraky do všech koutů naší planety. A představte si, děti, že tyto čtyři Živly toto všechno konají zcela zdarma.
Děti, Voděnka, ani ostatní Živly nikdy nezapomínají na žádnou nezištnou pomoc. Nezapomínají žádnou způsobenou Radost, Něhu, Lásku, Pokoru a Slušnost. Ale rovněž nezapomínají ani na jakýkoli projev zla. Proto ochraňujte Živly Matičky Země, spolupracujte a chraňte se jim nějak škodit. Či dokonce s nimi obchodovat! A moc vás prosím. Celý svůj budoucí život statečně vystupujte proti všem i všemu, co Voděnce a ostatním Živlům překáží naplnit prostor jejich smysluplného a ničím nenahraditelného konání pro naši krásnou planetu Midgard.




Byla jednou jedna, a stále tu ještě stojí pod vrcholky kopců. Je to skupinka devíti roubených chalup a stojí tu odedávna pod Prameny Vody, které zde vyvěrají z Matičky Země v olšověm a vrbovém remízku...
Autor: Matěj

45 komentářů:

  1. Ďakujem/e Matej!
    Mám len taký nesmelý dotaz - bude aj prozaická rozprávka?

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj!
    Víš, Robo, napsal jsem pár verzí a zjistil jsem, že zosobnit, či zlidštit a tak přiblížit - ŽIVEL - by bylo z mého a hlavně z dětského hlediska nesmysné počínání. Neboť dítě není blb. Vytvořilo by se totiž něco "JAKO"? Tedy parafráze! A proč používat formu volného popisu když to, co je v tomto případě sdělováno, tedy informace o ŽIVLECH, je v našem světě samo o sobě neuvěřitelně VZRUŠUJÍCÍ, ZVLÁŠTNÍ, VÝLUČNÉ, JEDINEČNÉ a možná dosud nikým dětem prezentované. A to je vůči nim zavádějící a nefér.
    Ono má přeci svoji fantazii a svůj postoj k přijímaní reality. Když bych tuto metodu použil, tak bych jen opakoval přesně to, co se všemi lidmi, včetně dětí dělá Systém. A já se na jeho fašizujících a fantazii omezujících hrátkách podílet nechci!
    Vždyť děti mají z-prvu svůj naprosto jedinečný postoj k tomu kolem sebe. Jsou totiž blíže oné božské realitě než my dospělí. A my již "moudří" z nich i formou pohádek začínáme vyrábět dobře ovladatelný systémní šroubek. Tomu zde na blogu přeci říkáme manipulace, ne?
    Já jsem jako dítě naprosto nechápal, proč je v pohádkách např. děda MRÁZ, atd.! Vždyť MRÁZ není žádný děda, ale zvláštní jev, co způsobuje úžasné výtvarné objekty na skle oken, rampouchy a tichounce šustící námrazu na stromech! A abych řekl pravdu, tak hlavně proto jsem pohádky téměř nikdy nečetl. Mne vždy fascinovaly možnosti reality, které jsou daleko úžasnější než to, co jsem nalezl, či spíše nenalezl v onom mustru oběti a šťastných, téměř vždy elitárních konců.
    O tomhle tématu by se dalo psát velmi dlouho. A bylo by to podstatně jednodušší, než napsat pohádku, jež se alespoň pokusí pomocí dostupné úrovně pravdy v dítěti rozvíjet jeho fantazii, kombinační i tvůrčí schopnosti, včetně orientace v tomhle krutém a pomateném světě.
    Dle mne, je nejenom v současné době drtivá většina pohádek, stejně jako filmů a literatury pro děti velmi zavádějící a naprosto se nepodílí na tom, co by tato oblast měla obstarat. Tedy rozvíjet úžasný duchovní život dětí. Nikoli ho programově n i č i t !!!
    Já vím, že si opět dovoluji prezentovat značně kontroverzní názor. Ale umíte si vůbec představit, jak zrůdným procesem procházely a stále více jsou "k z-blití" ředěny redakce a překlady pohádek pro děti? Zkuste přemýšlet i o tomhle.
    Dítě stejně jako dospělý potřebuje co nejpravdivější informace k tomu, aby vůbec oba měli možnost svět - jako takový, alespoň trochu chápat.
    Nikoliv se v něm pouze jako opileci motat od nikud nikam! Jak se toto může dítěti povést, když se nestále pokoušíme vnutit mu přesládlé a jednou tak, či onak kašírované nesmysly.
    Chápete tenhle svět, Vy? Já tedy ne! Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Matěji, shodli jsme se že nevyskakují při čtení Obrazy a to je asi problém, to pak nikdo číst nebude...resp nic to dětem nedá. To však možná vyřeší dole zmíněný chybějící příběh :)
      Takže jo, zhosti se toho se vším všudy a pomož všemu zde, klidně "programuj" pokud je to nutný. Proč ne? Myslíš že jiní to (opačně) nedělají? :))) A na dětičkách nechme ať se rozhodnou co je jim bližší. Takže ano-psát jen pravdu a zároven i "programovat", to je ostatně cílem pohádky taky. Sorry jen můj názor.

      Vymazat
  3. Jo, Robo!
    A na, Tvůj, dotaz jsem vlastně neodpověděl. A to protože nechápu zcela, jako většina dětí to, co je vlastně míněno slovem pohádka. A vůbec si nevím rady s cizáckým slovem "prozaická".
    Výraz pohádka je nejspíše od slova pohoda, či pohladit, ale nejsem jazykovědec.
    Ale jak víš, tak v životě zdaleka nejde o pohodu a pohlazení, ale o prožitek reality. A ten velmi zřídka má k těmto slovům blízko.
    Běžná pohádka, stejně jako historie, je postavena na konstrukci jíž jsem stručně popsal v minulém komentáři. A ta je plně v režii Systému:

    1) Dři a trp! A pak ti "možná?" dopřejem vstoupit do nej-nižších pater pyramidy.
    2) Když se z tebe stane zrádce bližních, tak i do poněkud vyšších.
    3) Když zrůda, tak"snad?" i o chlup výše.

    4) Ale k nám se nedostaneš, nikdy!!!

    Pouze tímhle je třeba se poučit. Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Matej, nenašiel som narýchlo vhodnejší výraz a okrem toho som nechcel, aby to vyznelo...nezdvorilo. Ani som si neuvedomil, že "próza" nieje pôvodne náš výraz, čistý..

      Tým "prozaická" som myslel to, na čo už si vlastne odpovedal v prvom príspevku.

      Proste nejaký príbeh. Mám za to, že pre deti by to mohlo byť príťažlivejšie. Napríklad Vladimír sa vydá hľadať draka. Cestou prekoná veľa prekážok, ale stretne i veľa dobrých ľudí i prírodných živlov. Vďaka tomu, že je pozorný, od každého si vezme to dobré. To mu nakoniec pomôže poraziť draka. Pomôže mu to, že sa od neho už nenechá oklamať, cestou zmúdrel.
      ..len taký príklad narýchlo, čo mi prišlo na um..

      Áno, zničili 99,9% toho, čo bolo pôvodne v rozprávkach ukryté. Všetko sa im ale zničiť nepodarilo a už ani nepodarí.

      Vymazat
    2. ..alebo sa Vladimírovi povedie dobre, pretože sa vystríha cestou všetkých skratiek (technosféra). A tým získa znalosti..

      Neviem, Matej, nikdy som nič napísal a rozprávku považujem za najťažšiu disciplínu zo všetkých..

      Vymazat
    3. Matěji, Robo, psát pohajdu to se jen zdá jako nejtěžší disciplína a opak je pravdou. Pouze jen jedinej přístup je správnej, Síla ví co napsat tak se Matěji otevři.

      Vymazat
  4. Robo,
    moje cesta není kopírovat tato obvyklá témata, což by nebyl žádný problém. Naprosto tím však netvrdím, že tak to je špatně. Naopak. Je to velmi dobře. Protože tato matriční forma konečně dozrála ve všech kulturách. A když obyilí dozraje, je nutno kosit!!!
    Ale většina lidí kosit dnes ani neumí a navíc nechce! Ale přes to všichni očekávají změnu. A jsou z toho vedle-sebe, že se nekoná. Nekoná se ani v pohádkách, tak jak se může konat v součaném světě tisíckrát omletých témat. A neuvědomují si, že ona témata zde na planetě za mnohá tisícileti naprosto nic nezměnila. Jen se vryla hluboko do našich mozků.
    Ona matrice, matriční tvorba i matriční chování se může změnit pouze a jen tehdy, když my obyčejní lídé budeme tvrdě tlačit na vytvoření formy naprosto nové. Do této staré se totiž už žádné pozitivní, ale ani negativní změny prostě nevejdou. Je vrchovatá! A problémy s tím nemáme jen my obyčejní lidé, ale díky pojistce Univerzu i ti nejmocnější. Protože v té současné a skomírající formě není rovnováhy. Ale převažuje zde ZLO! Proto jsou nyní Putinovy dovoleny činy donedávna nemožné.
    Stejné je to s konkrétní matricí pohádek. Její formu, obsah a kdo ji stvořil už před dávnými časy jsem popsal ve 4 bodech mého posledního komentáře.
    Robo, dá se v těch 4 bodech něco změnit? A pokud si myslíš, že ano, tak kdo to povolí? A kdo to bude realizovat? Systém, nakladatelství, redaktoři? Nebo si myslíš, že to snad udělají media, či dokonce sami, ti dnes Systémem dobře honorovaní a zavední spisovatelé? Zkus o tom uvažovat. A teď si představ, že to hovoříme hlavně o tématu pohádka. Nikoli o tématu, ŽIVOT! Matěj

    OdpovědětVymazat
  5. Matej, mojim cielom nieje Ti do toho kecať, nebolo by to dobré.
    Vo Tvojej rozprávke tu nebolo nič, čo by má rušilo. Naopak, je tam mnoho informácií. Nakreslených, samozrejme, a o to vzácnejších.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to Matěj
      Matěji, ta má "pohádka" byla jen jako impuls pro Tebe, to jen abys náhodou nepěnil. Drž se, ale ne zábradlí, jen a jen Síly.

      Vymazat
    2. Ahoj, Iv!
      Dík za komentář.Já pěním skoro furt, ale tohle mne spíše poctilo. Matěj

      Vymazat
  6. Ahoj, Robo!
    Poslal jsem to Iv. právě proto, aby do toho bylo kecáno ze všech stran. Ale jak na to teď koukám, tak tu, ROBO, vlastně vedeme dialog pouze my dva.
    A moc, Ti, děkuju za komentáře. Garantuju, že o nich budu přemýšlet s mými Kamarády. S Mořem, Kameny, Sluncem i Větry. Matěj

    OdpovědětVymazat
  7. Ahojte.Projekt fantasticky ale dieta vo mne hovori ze nepotrebuje zemepis ani poucovanie.Toho bolo dost v skole. Deti maju myslim skor radsej rozpravky-hrdinu v prvej osobe.Teda v tejto casti vodu.Inak to bude len povinne citanie.Mimochodom preco by nemohla byt voda ziva ked ozaj zivou je...? Napis pribeh ako by si bol tou vodou. Zila som takto,takto som sa zrodila,toto dokazem,idem tam,robim tamto,tymto som,toto sa somnou deje...ako pribeh,cestu prveho hrdinu styroch zivlov. Dovol detom s tou vodou sa zžit-potom si to zapametaju a oblubia.Ale to je len moj nazor,pises Ty a tomu vseka cest Matej.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mailo, tento návrh sa mi páči.

      Vymazat
    2. Ahoj, Mailo!
      Dík za podnětný komentář. Přemýšlím o mnoha variantách. Ale vždy mi do toho nakonec vstoupí, toto:
      Proč by měla oproti Vodě naprosto nedůležitá, a pro planetu zbytečná bytost, tedy člověk jako já, mít tu drzost cpáti se, byť přeneseně do její pozice? Pohádka je literární útvar, který byl doposud, jako vše vždy zneužíván Systémem.
      Proto jí dnes, většina lidí bere jenom "jako"! Já ji, ovšem jako iluzi ne-beru. Pro mne byla vždy vyšší realitou. Myslím, že pokud lidstvo toto její poselství nepřijme, a bude s ní zacházet jako doposud, tak opravdu bude zle.
      A proto nechci, a ani nemám ambice Onu vyšší realitu v tomto případě spojenou s Vodu, nahrazovat svou nedokonalou člověčinou. Neboť já jsem oproti ní Vodou pouze z cca 70%. Ona je 100%! Já i my jako lidstvo pácháme proti planetě totální genocidu. Ona jako Živel s Matičkou zemí "drží basu" v záměru Univerza! Ona ví daleko víc, než já, a její vědomostní a informační potenciál je nekonečně větší, než úhrný potenciál lidstva. Voda, jako Živel zatím většinu planetárních katastrof dá se říct, že bez většíc úhony přežila. Člověk sem po takových-to průserech obvykle může být znovu a znovu vysazován. Kdyby se tak nedělo. tak by jsme tu pravděpodobně už dávno nebyli. Pokud je tedy výlučným záměrem Univerza, člověka zde něco podstatného naučit, a teď se tu něco velmi ošklivého stane, tak sem tuto dosud velmi hloupou a stále víc krnící bytost "zřejmě" zas vysadí znovu. Že by bylo stejně jako my lidé, nepoučitelné i Univerzum? To by pak asi už nebylo Univerzem, že?
      Také si myslím, že do konání a vnímání dětí je stále vkládáno jakési na plno nesdělované pohrdání jejich schopnostmi. Což velmi podporuje svými přestavbami a zvyšujícím se idiotismem metod používaných ve výchově, školství a vůbec v sociální sféře sám "majstr" Systém. Ten vyžaduje nikoli přímost, ale okliku. Nikoli pravdu, ale iluzi, neboť chce vládnout, nikoliv učit a vychovávat.
      Takže, Robo, pro mne není v tomto případě schůdné to, jak jsme my byli naučeni vnímat a chápat pohádku. Já tvrdím, že Ona je skutečnou vyšší realitou, která má sdělovat pravdy, nikoli okliky a smyšlenky. Kašírovaná pravda je vždy pouze lží. Pohádka podle mne nesmí být načančanou realitou, ale pěšinkou vstříc Univerzu. Matěj

      Vymazat
    3. Matej nebudem sa dohadovat lebo ako som uz povedal pises Ty. Napriek tomu len dodam..sme stvoreny z toho isteho vedomia a z tej istej energie ako voda.Kedze telo je i vodou mozeme ziskat tie iste vedomosti ako ma ona sama.Tym ze ju pochopime a splynieme snou ju nijak neznesvetime..naopak ju pochopime..a tak by sa to o trosku viac podarilo i detom,a myslim ze i dospelim ktory ju detom budu citat.V konecnom dosledku sme vsetci-vsetko to iste takze niesi o nic menej.Klasicke rozpraky a baje boli oddavna prostriedok na predavanie si mudrostí.To len dnes ich pokazili a spravili s nich krvaky a blbiny bez zmyslu,na ovladanie.Vsetky narody na svete si kedysi takto predavali mudrost a poucenie..dnes to uz robia(mozno) len indiani a niektore uzasne babicky. Zalezi vsak iba na nasom,v tomto pripade tvojom pocite. Drzim palce Matej nech sa to podari nech uz napises akymkolvek stylom,a ludom i vode to pomoze.

      Vymazat
    4. Mailo,
      to není dohadování, ale odhalování stanovisek, že? A když to trochu zajiskří, tak třeba fakt příjde OHEŇ. Matěj

      Vymazat
  8. Matěji, proč tě holky nechtějí - alebo, ženušky vyjadrite sa aj vy, lepšie vnímate detskú psychiku :-).
    Pekné rozprávky na tému "voda":

    http://www.google.sk/url?url=http://stromzivota.sk/medialib/doc/KLUBY/Klub-SZ-Leustach/Tyzden-pre-Vodu-2011/7_6_rozpravka_o_kvapke.pdf&rct=j&q=&esrc=s&sa=U&ved=0ahUKEwi3quHGjcvNAhVD8RQKHc4EATsQFggTMAA&usg=AFQjCNFbxpk7qZ8kK9JjVVNy9TWWX5JXdg

    http://citajmedetom.pravda.sk/moderne-rozpravky/clanok/19463-dazdova-vila/

    http://www.veselerozpravky.sk/o-zivej-vode-audio/

    Všetkým pekný deň. F.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, F!
      Dík za výstižný komentář na mou osobu. Jsem tímhle - fakt - dost postižen.
      Matěji, Matěji, proč tě holky nechtějí. No, protože jsem osel. Kdyby alespoň jedna jediná napsala komentář. A byť by mi v něm třeba opravdu potvrdila mé dlouhé uši, tak ji budu virtuálně nosit na rukou. Tedy ne moc dlouho, protože jsem starej a taky jí pak budu muset odpovědět. Neboť na řadu přichází OHEŇ. Hej, už se těším, krásko! Matěj.

      Vymazat
    2. Zdravím, Matěj.
      Nič nie je také zlé, ako sa na prvý pohľad zdá - každý problém je pre nás schodíkom, po ktorom sa dá vystúpiť vyššie, viď.:

      https://sites.google.com/site/cistastudnicka/rozpravka-o-oslovi

      Držím palce, :-) . F.

      Vymazat
    3. Ahoj, F!
      Jasně! Máš pravdu. Dík za povzbuzující komentář. A ženskej element mi v komentářích velmi chybí. Protože, ženy obvykle ví, to co my naprosto netušíme. A nejenom proto je máme pečlivě poslouchat. A při milování doslova, doslova! Matěj

      Vymazat
  9. Mailo, Robo!
    Proti gustu, žádnej dišputát, to je staré přísloví.
    Já sice jsem rovněž z větší části vodou, ale nikoli VODOU-ŽIVLEM o kterém text je. Nemám totiž od tohoto jevu oprávnění za něj hovořit, ani psát. Proto, abych ho neurazil, tak jen mohu pouze literární formou sdělit, co pro mne VODA znamená. Čím vzbuzuje můj úžas. A čemu bychom se od ní měli naučit.
    Všimněte si, jak je do pohádek vložena iluze. Hodný Honza se stal korunovaným králem. Víte, co toto prezentovalo? Ten slovanskej Honza byl šéfem Vatikánu nejprve na znamení poddanosti ostříhán a pak pouze vykonával to co hodlala uskutečnit katolická církev.
    A tak jsem dospěl k názoru, že z názvu textů o živlech odstraním velmi rozporu-plné slovo pohádka. Protože pohádka v tom smyslu jak mám pocit, že ji dosud chápete vy, je pro mne nepřijatelná. Neboť tento výraz je Systémem poznamenán stejně jako např. historie, politika, věda, atd.! Tedy zavádějícími odstíny doplňujícími základní význam tohoto a mnoha dalších slov. Dělajíce tak z nich nástroje myšlenkového ovlivňování a elitární propagandy. Což je pro mne rovněž naprosto nepřijatelné. Nejsem schopen se přinutit dát vodu do souvislosti s nějakým hierarchou, hrdinou, mudrcem, či blbcem. Voda je prostě a jen úžasnej Živel. A pouze jako taková má v Univerzu smysl.
    Princezna Voděnka. Krásný zbojník Vodní Tříšť. Myslitel Kra. Služebník Déš. A dosaďte si stovky zosobnění. Není to pitomé?
    Je fakt, že jsem s tím začal já sám. Velmi se omlouvám za pohádku o Voděnce. Od teď už to není pohádka-iluze, ale můj popis úžasného jevu VODĚNKA. Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Matej ja som nemal na mysli hrdina ako nejaka rozpravkova postavicka napriklad ako Pepek namornik špenat.. ale vnimanie hrdinu ako vodu taka ako je,pre to co robi(i pre nas). Ale chapem co myslis poslednym komentarom.

      Vymazat
    2. Matej, ako čítam i Maila - vedz, že plne rešpektujeme Tvoj postoj.

      Vážim si Tvoje slová, z ktorých cítim, akú úctu chováš k Vode.

      Sila nech Ťa sprevádza!

      Teším sa na ďalšie Tvoje texty.

      Mimochodom - po-hádka.. Po hádke...v češtine je výrazne vidieť, ako nám aj toto pozmenili už v podstate.

      PRAVé významy slov je možné chápať až s pochopením Staroslovienskej Bukvice, jej celoživotné štúdium nás čaká. Už je to za bukom, verím.

      Vymazat
    3. Ahoj, Robo!
      No, vidíš, po-hádka. Jsi bystrý kluk. Rozděluju si slova, čtu je po zpátku, ale, že by mne to někdy napadlo udělat s po-hádkou? Tak to mne fakt ani ve snu nenapadlo. Moc, Ti, děkuji za upozornění. Matěj

      Vymazat
    4. Ahoj, Majlo!
      Dík za komentář. A v tomhle nejsme ve sporu. Slova jsou fakt velmi ošemetná a záludná. Musím si na to dát víc pozor. Promiň, Mailo. Matěj

      Vymazat
  10. Utrhla jsem se ze zahrádky a koukám, co se řeší.Dovolím si svůj názor na "Pohádku", ikdyž hodně z toho už napsal Mailo.
    Pohádka je letitá zaznamenaná zkušenost z reálu, která se "kdysi" odehrála, někomu přihodila a prožitek se s trouchou štěstí zachoval a dostal se třeba i na papír.
    Pozoruji, jak se dnes ve snaze, co nejvíce přiblížit Síle, Universu, zkoušíme "napasovat" do "starých časů" v našem případě éry slovanského vzrůstu a prosperity.
    Nojo, ale vývoj je vývoj a do starých kolejí a dob se nelze vrátit, spirála si jede, bez ohledu na cokoli, stále směrem vzhůru k výšinám.
    Můžeme tak napsat třeba pohádku pro dnešní děti třeba o tom, jak chudák Voděnka je násilím vyrvaná z nitra Země a narvaná do pet flašek a pak jako mrtvá voda prodávaná lidem.Co si asi tak může chuděra myslet a jak se cítí a do toho se lehko i vžijeme a popíšeme.
    Jinak nádherná pohádková kniha je Krása nesmírná, kde jsou zaznamenané zkušenosti se všelijakýma strigama a drakama.
    Momentálně pokud by jste chtěli dnes někomu naznačit, že existuje Drak a dokonce je i slyšet, hoho, se zlou se potážete.Bude stanovena "patřičná diagnoza", ale neva, na to už je určitá sorta lidí zvyklá a hlavně i ví, že nelze toto vyprávět kdekomu na potkání.
    Prostě je "moderní doba" a tak i pohádka, pokud, chce upozornit na cokoli, musí být z "moderního", tj. současného prostředí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, Terezko!
      Dík za podnětný komentář. Jo, abych nezapoměl!!! Někomu jsem tady odpovídal, myslím, že to byl F.. Co udělám v případě když napíše nějaká ženská komentář na Voděnku. No, a byla jsi to, Ty, Terezko. Tak tedy - od 11:10 jsem ,Tě, virtuálně nosil na rukách až do teď, co smolím tuto odpověď. A právě je 22:28. Promiň, ťukám to jednou rukou, protože tu druhou jsem "kdesi" zapoměl. Uf, to byla příjemná fuška. Matěj

      Vymazat
  11. Ahoj, Terezko!
    Dík za pohled ženy na naši do-teď patriarchální debatu, nyní obohacenou o názor Terezky.
    A protože se už teď nejedná, jak jsem výše uvedl o po-hádku, ale prostě o povídání na téma Voděnka, tak si myslím, že tenhle posun by mohl být nejenom pro mne, ale možná i pro Vás velmi důležitým krokem v tématu Živly.
    Pro mne je to na-beton určitě, ale možná i Vám bude lépe v podstatně větším a svobodnějším prostoru, který se teď otevřel pro uvažování o Živlu Voda a dále samozřejmě i o Živlech ostatních.
    Já jsem tedy velmi spokojen, že jsem se prokecal k volnosti, kterou mi po-hádka neumožňovala. A sám jsem zvědav, jak toto přijmete i Vy, Vážení čtenáři. S díky, Váš Matěj

    OdpovědětVymazat
  12. Ahoj, Iv blogu!
    Tak mne napadlo, zkuste mi poradit, jaký teď dát textům o Živlech název. A prosím, naprosto se nenechte ovlivnit tím, který navrhuji já. Např.,Povídání pro děti o Živlech. Či dokonce, Rozpustilé povídání pro děti o živlech.
    Jde opravdu o to, pokusit se oprostit od systémních po-hádek. A udělat tak něco, co právě teď tvoří v politice Putin a Rusko, realizujíc v politice úžasný a dnes Západem naprosto zapomenutý fenomém svědomí.
    Je možné, že nám tato nová tvůrčí svoboda dodá křídla starých Árijců.
    S přáním Vám všem, ať se nám podaří cosi tvůrčího s posvěcením Univerza.
    Co myslíte, Iv? Je to dobrý směr vanutí Větrů? Správná teplota hoření Ohně a plynutí Vody? A nechť se toto vše děje z ženské bdělosti půdy a tvořivého lůna Matičky Země. Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to Matěj
      Hm, poradit, není co u Matěje, každý je individualita a snad ode mne jen nástin. Možná bych kombinoval Oheň, jako představitel západního Systému a Vodu jako představitel Putina (Slovanstva). Voda jak víme má vědomí sama sebe a zná rovnováhu a dovede se postavit Ohni. Asi tak nějak Matěji, dnes je to ve světě dost viditelné.

      Vymazat
  13. Iv!
    Dík za dobrý námět. Hm, to je fakt zajímavé. Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Iv má hlavne pravdu, že každý je individuslita - bo mne sa prehnalo hlavou, že jak k tomu taký Oheň príde, byť prirovnávaný k deštruktívnemu Západu. ..aby to ešte nevzal vážne a neskúsil ne-tvoriť.. :-)

      S názvom sa neodvažujem radiť, možno stačí "Voděnka"..?
      A celej sérii možno "Živé (či tvorivé) Živly"..?

      Vymazat
    2. Neboj, Robo!
      A je dobře, že jsi opatrný. Ale každý jev, tedy i myšlenka obsahuje zárodek uskutečnění svého zpětného chodu. My nadáváme na dualitu, ale tohle je ona úžasná pojistka Univerza k tendenci vytvoření rovnováhy. Iv. to myslel určitě v tomto slova smyslu. Nikoli tak, jak to na první pohled vypadá. Můžem o tom dát s Iv. řeč. Matěj

      Vymazat
    3. Ahoj, Robo,
      vracím se ještě k dosud neuveřejněnému komentáři, který jsem před chvílí odeslal. V něm píši o pojistce Univerza, která je součástí každé myšlenky i její realizace. Kdy je ihned aktiviváno její kontra, čímž nemyslím flek v kartách, ale její proti chod. Tedy vytváření tendence k rovnováze.
      Zářným příkladem toho je v současné politice BREXIT. Ona téměř plichta 48 ku 52% je stav téměř rovnováhy. A to je základ tohoto projektu GP.
      Na obě verze mají určitě připraveno řešení jak GP, tak i Putin. Političtí kašpárci jako Cameron, Farage, Obama a Sobotkové nemají samozřejmě připraveno řešení žádné. Neboť tato garnitura politiků tu není od toho něco řešit, ale čekají na příkaz cosi vykonat.
      Pak je tu jedno řízení s absencí svědomí a druhé je spíše na svědomí postaveno. Komu z nich helfne Universum? Tedy kam se přikloní duchovno a fyzika?
      Nu, a to, co mi v dobrém navrhnul, Iv, a nemyslel to v žádném případě špatně, protože pouze zkoušel, jak zareaguji. A co jsem vlastně za člověka. V této pozici se totiž navezkrz projeví mentalita.
      Nu a já jsem pro plichtu s mírnou převahou využitelnosti tohoto stavu, ne pro jakési elity, ale pro planetární většinu. Tedy nás obyčejných lidí.
      Kdybych kývl na duchovní i fyzickou odobu války VODY proti OHNI, tedy na nesmysl, jež by zničil planetu, tak jsem buď hlupák, či přívrženec Systému.
      Protože VODA za jistých okolností má schopnost OHEŇ tlumit a hasit. Ale i naopak ho má možnost i podpořit. Neboť OHEŇ VODU může ohřívat a tak měnit i zmnožovat její schopnosti. A to snad lze nazvat spoluprací, ne?
      Nu, a tak jsem se pokorně rozhodl pro duchovní i fyzickou plichtu a spolupraci nejeno VODY s OHNĚM, ale všech čtyřech Živlů.
      A pokud se jedná o brexit, tak je naprosto šuma fuk jak dopadl. Záleží pouze na tom, jaké ruce ve světě se ujmou realizace tohoto pilotního projekt ve světě. Zda dobré, či špatné.
      Až tyhle velmi jednoduché princip pochopí a začne opravdu aktivně používat většina lidí, tak ... !?!
      K sakru, co tady vlastně pak budeme dělat? Matěj

      Vymazat
    4. No čo...TVORIŤ, Matej, tvoriť.

      To je totiž to, na čo si nemáme nájsť čas, ale čo je naša hádam jediná úloha tu.. :-)

      Mám radosť, keď som v spoločnosti dobrých ľudí, Matej, rodinka.

      Vymazat
  14. Jasně, Robo!
    Svobodní lidé ve svobodných státech budou konečně mít možnost svobodně spolupracovat a svobodně tvořit. A všichni se konečně potkáme s onou vzácnou možností vybudovat zde na naší krásné, modroučké planetě
    ten doposud kde kým překrucovaný a šumlovaný ráj. A to je to hlavní a nejdůležitější zadání pro bytosti Homo Sapiens Sapiens od Univerza.
    A přátelé, dnes pošlu 29. templ. kapitolu. Pak si sbalím svých pět švestek a hajdy za Slovany k jihu.
    Přeji, Vám všem krásné a tvůrčí prázdniny. A Vám, Iv, k tomu ještě dobré nervy a pořízení s námi neposednými účastníky, Vašeho blogu. Matěj

    OdpovědětVymazat
  15. Zdravím Matěji konečně je čas na pročtení,je moc dobře že jsi začal psát a leze to pomalu na svět. Dočetl jsem tento úryvek a bez čtení komentářů pokusim malinko dodat že chybí příběh, víš, takový ten co děti zaujme, udrží při čtení, chytne a pak se čte jedním dechem. Něco jako Krása Nesmírná no nevím proč ale tu jsem četl jako dítě mnoooohokrát po sobě ani nevím proč a znám ji snad nazpaměť:)
    Matěji je to fakt dobré a můj názor je přidat tomu příběh - hlavně ten ze současný reality třeba o tom že se Voda bezostyšně nestydatě prodává za vymyšlený potisknutý papírky, pak mi v textu chybí jistej základ a to je že Člověk je Voda i proto je zde tak důležitá (tj píšeš o Vodě a zároveň o každém z nás), toto téma je tuším na vícero povídek pohádek.
    Taky zvýšit poutavost-čtivost pro děti, jestli se tomu říká snad prozaičnost, a to jde vyřešit tím příběhem, dějem který chybí.
    Matěji, moc děkuju že píšeš. Vím že kritizovat je náárammně jednoduchý a spíš chcu vyjevit svůj názor tak prosím neber moje řádky jako kritiku ale pochvalu s námětem co zkusit udělat jinak a co přidat. Téma Voda je na celou knížku, asi by šlo psát stále něco nové jako život sám.
    Ono taky záleží pro jak velké děti chceme psát nojo. Zkusil bych pohádky před spaním, tzn pro menší, ať to v životě nemusí složitě hledat. Ať už to zde na Midgard dopadne jakkoliv :-)))
    Matěji, díky ti a přidej něco, tohle je na mě moc narychlo sfouknutý :-)
    Ať se ti vždy dobře daří Matěji a psaní ti jde samo od ruky!
    Těšime se a rádi přečteme tvou pohádku povídku našim dětem až to bude k tomu.

    OdpovědětVymazat
  16. Ahoj, lidi!
    Dík, Vám všem, kteří jste se ještě zabývali Voděnkou.
    No, a tam kde všude, a to nejenom ve mně, ale i kolem mne, a hlavně v lidech žijících na tom mrňavém, ůžasném ostrůvku jsem pochopil, že:

    Pro mne o Živlech psát formou příběhu, pohádky, alegorie, či dokonce jako námi chatrně a zbytkově vnímané "jakési hmotné reality" je naprosto nemožné.
    Neboť tenhle fenomén, tam pro mne nabral nekonečný duchovní rozměr. A ten nelze parcelovat jako něco pro děti, dospělé, moudré, ne-moudré, či blbce. Je to totiž fatální téma mající jméno, pravda. A ta jak víte příliš neladí s úrovní našeho smyslového vnímání. A má značný problém i v manipulovaných textech pro děti ... zvaných pohádky. A natož pak s postulátním náboženstvím, které se hrdě nazývá vědou. Co tedy s tím, že?
    Nic!
    Popíšu pouze to, co jsem tam zažil. A jak to na mne působilo. Jak na mne působyly přívaly vod na útesy a jejich divoké a nebezpečné sesuvy do moře. V kopcích zas řádění vichřic. Pak sucho a troud po požárech zažehnutých blesky. Nebo tam kouřícími a civilizací nekonečně postiženými ignoranty z měst. Ale taky jak se místní statečně brání rozšiřování turistické infrastruktury a znovu budují jejich tradiční, ale dnes nesmírně zanedbané pěstování oliv a vína.
    Je toho mnoho co souvisí s Živly a s počínáním dnes už téměř ne-kulturního člověka, který se sem údajně vypravil na dovolenou. A aniž by si všimnul, že je v přírodě, tak si zde léčí svůj civilizační stres tím, že jí barbarsky ničí jak na moři, tak i na ostrovech. A abych nezabředl do chandry, tak Vám přeji vše dobré. Matěj

    OdpovědětVymazat
  17. Dnes jsem se vážení svezl chvilku vlakem "porta coeli" a těch výluk a přestupů i na kráké vzdálenosti jooo to je pak opravdu "nebeská jízda" či brána holt zážitek :-)
    Matěji abych řekl pravdu je to škoda páč tento úryvek jak psal Iv navrchu jsem vnímal jako ukázku a nástin tvé nové tvorby, nyní to zas vypadá že nic dalšího nebude. Máš to dobře našlápnuté aspoň to tak cítím a bylo by škoda toho nechat, zkus to ještě zvážit a díky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, OL!
      Víš, Matěj je Matěj a konec konců píše hlavně pro to, aby trochu pochopil sám sebe. Že to je po-různu už od šedesátých let zveřejňováno je zcela náhodné. To, že jsem koncept textu nazval pohádkou byl projev mé hlouposti, protože teď už na-beton vím, že děti vnímají sice poněkud jinak, ale podstatně hlouběji a s podstatně větší vizí a hlavně svobodou. Jsou totiž pod naprosto nižším stupněm ovlivnění, než my dospělci. Až definitivně dopíši, tu živelnou porci se všemi vztahy a prolínáním mezi nimi, tak teprve bude mít smysl o tom vážně i nevážně debatovat. Tohle byl průzkum k němuž se vyjádřilo pouze několik dospělých ůčastníků Iv. blogu. A všem za to děkuji. Začátky nového žánru jsou vždy těžké. Matěj

      Vymazat
    2. Zdravím tě Matěji některý tvoje slova nejsou třeba jsi moudrý člověk tak to vidím, přeju si ať v pohajdě či povídce pokračuješ a vím že to zvládneš levou zadní, teda když budeš chtít. To ovlivnění o kterém píšeš se zde na Midgard děje u čímdál menších dětí a proto je asi víc než dobrý stvořit materiál aby měli i ostatní rodičové z čeho brát při jejich "nedostatku času" možná se jim tím pomůže vždyť už jen kdyby to oslovilo pár jedinců a posunulo dál vidím to pak jako velký úspěch. S dětičkama máš pravdu a psát pro ně lze jen "v určitém stavu" spontánnosti a uvolnění, spíš možná počkat na okamžik kdy přinde můza a pak už jen líce tužka po papíře "v marné snaze" dohnat překrásný tok dobrých myšlenek nojo. Ať se dílo daří Matěji.

      Vymazat
    3. Ahoj, OL!
      Dík za inspirativní komentář. Drž a držte mi palce. Matěj

      Vymazat
  18. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  19. Rozprávky hnedého medveďa:

    http://www.tartaria.sk/slovanska-kultura/spolonost/2016-07-24-19-32-10

    Robo

    OdpovědětVymazat

Kdo je Anonymní, tedy nepřihlášen, vždy se podepsat, je to základ slušného chování. Většinou nepustím do éteru.