pondělí 6. července 2015

Odkaz Husa stále živý


Došel mně mail od našeho čtenáře „Obyčejní lidé“ k výročí Jana Husa. Rád zde otisknu, jelikož slovanství je nyní a bude hlavní a zničující překážkou pro uskutečnění NWO.

Dobrý den,
k blížícímu se připomenutí doby Husitské posíláme fotky z Prachova, jak nám psal náš známý, prý je vidět, že potomci husitů jsou stále tu, včetně jejich odkazů porůznu umístěných všude kolem nás, některé jsou i viditelné.
Třeba bude možnost tyto zveřejnit na Vašem webu, energie ve skalách je mi vždy velmi blízká, mám tyto výlety rád, a to i přes poměrně častou německou mluvu části návštěvníků, někdy snad i celých autobusů.
Měly by se připojit 4 fotky, snad to projde.

Ať Síla ochraňuje a provází Vás i Vaše blízké.
foto "OL"
  

1 komentář:

  1. Zdravím IvTer a děkuju za zveřejnění.

    Častokrát jsme doma přemýšleli, zda jet na dovolenou či ne, nikam nás to vyloženě "netáhlo", nápadů je spousta ale nakonec jsme usoudili že máme vše co potřebujeme i doma, a tak to obv.skončilo.
    Ono cestovat bez auta s dětmi, některé i méně jak rok není někdy snadný. Ale jde to.
    Tak jsme si říkali čím bychom jim mohli udělat radost a tak že pojedeme do skal, nasát atmošku a energie, v Prachovských jsem párkrát byl ale to už je let... Je tam krásně, celý Český ráj doporučím.
    Spousta přestupů vlaky a busy, cestu jsme zvládli klidně i v tom vedru, a vůbec jsme zažili spousty překvapení... když jsme se synkem mluvili o staré vrbě kterou tenkrát serval orkán Kyrill cca ve 2m nad zemí, dnes je opět pěkně narostlá.
    Říkám mu že se mi líbí, a ptám se ho jestli jemu také.. On na to že "odchází", ptám se kam? A povídá že "spinkat". To jsem v tu chvili ještě neviděl, že na opačné straně stromu dole je velká trhlina a díra až doprostřed.. Tak mu pak povídám pojď, můžeme si s ní promluvit, třeba nás vyslyší a ještě tu chvíli s námi bude, tak jsme ji společně poprosili že se nám moc líbí a jestli bude chtít, tak ať tu ještě zůstane.

    Občas nám pršelo tak jsme nemohli moc courat, a v podvečer vždy přestalo.
    První den co jsme přijeli jsem došli ke křižovatce a že kudy, tak po žluté, a z tama jsou pak ty fotky, při průchodu úzkou soutěskou ke Kalichu měl člověk pocit jakoby nás jistá Síla nadnášela po příkrých schodech, a skály se o kousíček rozestoupily aby se tam i "plná" krosnička na zádech lépe vešla, když se tam uvnitř zrovna spinká.
    Nevěděl jsem, že je ten kalich vytesán do skály, a až při pohledu na něj jsem si uvědomil spoustu věcí, třeba i to, jak mi minule jeden známý tuhle pověděl že potomci Husitů jsou stále mezi námi...
    Stejnou cestu dolu jsme zamítli, a po příchodu navrch jsme měli na výběr z vícero cest..po přivolání Síly se ihned znenadání objevila kočka, hezká bílozrzavá a hned šla k nám, otřela se o nohy a prováděla nás bezpečně až dolů, hrála si s dětmi a pak byla s námi poblíž celou dobu pobytu, jen co jsme vyšli z chaty ven..

    Také jsem si opravil své mínění na Prostor (Přírodu), dříve jsem si myslel že když přijdu do "cizího" prostředí tak si Prostor vždy "prověřuje" co že je člověk zač, jaké má myšlenky atd., možná to bylo tehdy i tím že jsem/jsme měli jiný přístup např.k jezení masa a celkově k Životu kolem.
    A tu, hned při příchodu do údolí k chatě nám ty veliké stromy větvemi mávaly na pozdrav, v tom jsem uviděl jak lístky na větvích všude okolo nás se všechny natočily směrem k nám ač větřík foukal různě, větve se pomalu pohybovaly sem a tam a vůbec krásně "šuměly" či jak to vyjádřit, větřík nás lehce chladil a cítili jsme se jako doma, přestože jsme tam společně byli poprvé...


    Rodinko Energie u Pramene velké díky za to že jste,
    ať Vás Síla ochraňuje a provází.

    OdpovědětVymazat

Kdo je Anonymní, tedy nepřihlášen, vždy se podepsat, je to základ slušného chování. Většinou nepustím do éteru.