čtvrtek 6. února 2014

Rady zahrádkářům-x-té




Mnozí z vás znáte významnou a záměrně zapomenutou osobnost, Viktora Schaubergera, který byl velmi dobrým badatelem, zejména v oblasti přírody. Jeho práce zde nebudu popisovat, protože tyto si můžete najít na internetu a bylo by to opakované mlácení slámy a toto tyto stránky nedělají, uvádějí většinou originální myšlenky v podobě článků.

Význam Schaubergera je zatím velmi nedoceněný, ikdyž  jeho poznatky se pomalu dostávají k veřejnosti i po praktické stránce. Jedním jeho velkým poznatkem bylo zavádění molekulárních částic mědi do země, je to proces růstu založený na nabíjení a následném vybíjení energií, tak jak zde na stránkách stále zdůrazňujeme, využití přírodní výměny toků energií. Správný růst flóry způsobuje rovnováha elektrostatických nábojů rozdílných polarit a to mezi zemí a atmosférou. Pokud má být náboj obou polarit využit, musí být mezi nimi dostatečná izolace a pokud tato není, dochází k vybíjení obou polarit. Toto vybíjení  je dnes prováděno všemi možnými způsoby, rozptylem hliníkových částeček(chemtrails), které se tak dostávají do půdy, rovněž umělými hnojivy, které svým tepelným zpracováním ztrácejí rovněž izolační schopnost, další jsou i různé zplodiny z automobilového průmyslu atd. Tak se pak poruší izolační vlastnost malé vrstvy půdy a dochází k vodivému průrazu obou vrstev a tedy ke zhoršení růstu a zejména k porušení vzlínání spodních vod, jež jsou základem pro vytvoření zemního náboje.

Pokud používáme kovové(železné) nářadí pro kultivaci zeminy, při práci s nimi dochází ke tření nářadí a půdy a tak se dostávají do země částečky železa, které způsobují vybíjení elektrostatického náboje ve svrchní půdě a tak je půda zbavena svého růstového potenciálu. Viktor se tak zaměřil na použití mědi(nářadí), jelikož půda bohatá na částečky mědi zadržuje vláhu v půdě a většinou se pak úrodnost zvýšila o 17-35% a pokud toto budete provádět na větší ploše(celé zahrádce, ne tedy jen lokálně) zvýšíte produkci plodin o 50% a současně zvýšíte i kvalitu plodin a odolnost proti škůdcům. Dnes se dokonce dostane zakoupit poměděné zahradní nářadí, ale jeho cena je zbytečně vysoká, nemluvě o tom, že pomědění se brzy otře o půdu.

Zde předkládaná metoda vycházející z poznatků pana Schaubergera je založena na jednoduchém principu a stejně efektivním jako výše uvedené poměděné nářadí. Do konví na zalévání plodin umístíte co největší kus mědi(co největší plocha), osobně používám Cuprextit oboustranný, který umístíte do konve na zalévání, tak se pomalu budou spolu se zaléváním dostávat do půdy částečky mědi, jejichž blahodárný vliv jsem popsal výše.

Ten kdo má při ruce barely na vodu, může s velkým úspěchem použít spirálu UF pro výrobu koloidu, jen s tím, že na elektrodách budou umístěny měděné plochy. http://energieupramene.blogspot.cz/2012/06/prirodni-koloidy.html
Předběhly jsme vlastně p. Keshe a vytváříme jeho tkzv. Gans už dávno, pro růst rostlin a zlepšení vodivosti půdy. Ten kdyby to věděl, že už tady dávno toto používáme.



foto autor Iv



Ufko koloid umístíte nad vodu v barelu pro dešťovou vodu, s tím, že elektrody budou ponořeny ve vodě, spirálu nebudete vytahovat, ale necháte působit stále.



 Pozor! Tento návod není určen pro komerční použití bez mého souhlasu jako autora a nesmí být přetiskován na jiných stránkách, článek s návodem je  součástí těchto stránek, vždy jen odkaz.  Tyto technologie jsou mnou určeny jako autora jen pro volné použití lidem ZDARMA – takzvané Volné technologie.

Podobné téma zde: http://energieupramene.blogspot.cz/2014/02/rady-zahradkarum-x-te.html

11 komentářů:

  1. Ta léčivá rostlinka v tom květináči vypadá moc chutně,zahradník je jistě odborník.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to Ter
      Ano, ta bylinka je moc výtečná a popisoval jsem ji zde: http://energieupramene.blogspot.cz/2011/10/jiaogulan-petilisty-zensen.html

      Vymazat
  2. A údajně měděné nářadí jako rýč jde mnohem snáz do půdy. A to jsem si dřív myslel, že především záleží na tvaru rýče. Měď jde do země jako po másle. :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Nestacilo by pouzivat medenne nadoby na kvetiny? :-) tie sa daju kupit v peknych prevedeniach :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to Honza
      Jasně že ano, pokud je máte doma, článek je zaměřen hlavně na možné jiné varianty - lehce finančně dostupné.

      Vymazat
  4. Tak jsem si postavil tohle UFko na domácí přípravu koloidního stříbra a zlata, zatím testuju jen s mědí, jestli to bude fungovat. Mám dotaz - co když tu vnější spirálu nemám tak širokou, ale užší, neprojeví se to nějak špatně na účinnosti, když není tak hustě namotaná jak to jádro?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to Jan K
      Bude fungovat i takhle, stačí se držet aspoň trochu té foto, jinak na vnější výrobu toho závitu stačí navléci nějakou papírovou nebo novodurovou trubku o větším průměru a ty závity se pak pěkně namotají a povytáhnutím jednoho pramene závitu máte pak efektnější a rovnoměrnější uspořádání.

      Vymazat
  5. Co ja znam na pouzivam , tak proti plisnim rajacat a okurek staci medeny lankovy drat z nehoz tenky dratek pichnete do rostlyny a mate po plisnich. Takze urcite potvrzuji ze med prospiva.

    OdpovědětVymazat
  6. Dobrý den lv, mám několik dotazu na vyvíječ koloidní mědi a také ufka.
    1) Vnější závit levotočivý či pravotočivý? (z pohledu na váše foto v tomto článku)
    2) Průměr drátu mohu požít 4mm(kvuli pevnosti) nebo 1.5 -2mm jak jste uvedl ve foru uf5-II
    3) Kontakty(elektrody) ze spirály nemít pravděpodobně ve zkratu..
    Foto ufka ukazují závit levotočivý kdežto zdejší foto má závit pravotočivý. Má tedy směr otáčení vliv na energie pro výrobu koloidu? Základní náčrt spirály na obalu knihy "Tajuplná a léčivá síla vody" od Viktora chaubergera znázornuje levotočivou vnější část ale zase jde o uhel pohledu tak by mě zajimalo jak je to se směrem zavitu a jeho pruřezem ocenil bych malinké osvětlení jake jsou duvody pro pruměr drátu a jeho směr točení. Předem děkuji.
    Jaco

    OdpovědětVymazat
  7. Foto ufka ukazují závit levotočivý kdežto zdejší foto má závit pravotočivý. Má tedy směr otáčení vliv na energie pro výrobu koloidu? Základní náčrt spirály na obalu knihy "Tajuplná a léčivá síla vody" od Viktora chaubergera znázornuje levotočivou vnější část ale zase jde o uhel pohledu tak by mě zajimalo jak je to se směrem zavitu a jeho pruřezem ocenil bych malinké osvětlení jake jsou duvody pro pruměr drátu a jeho směr točení. Předem děkuji.
    Jaco

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to JACO
      Prostudujte si i komentáře.

      Vymazat

Kdo je Anonymní, tedy nepřihlášen, vždy se podepsat, je to základ slušného chování. Většinou nepustím do éteru.