Mnozí z vás znáte významnou a záměrně zapomenutou
osobnost, Viktora Schaubergera, který byl velmi dobrým badatelem, zejména
v oblasti přírody. Jeho práce zde nebudu popisovat, protože tyto si můžete
najít na internetu a bylo by to opakované mlácení slámy a toto tyto stránky
nedělají, uvádějí většinou originální myšlenky v podobě článků.
Význam Schaubergera je zatím velmi nedoceněný, ikdyž jeho poznatky se pomalu dostávají
k veřejnosti i po praktické stránce. Jedním jeho velkým poznatkem bylo
zavádění molekulárních částic mědi do země, je to proces růstu založený na
nabíjení a následném vybíjení energií, tak jak zde na stránkách stále
zdůrazňujeme, využití přírodní výměny toků energií. Správný růst flóry
způsobuje rovnováha elektrostatických nábojů rozdílných polarit a to mezi zemí
a atmosférou. Pokud má být náboj obou polarit využit, musí být mezi nimi
dostatečná izolace a pokud tato není, dochází k vybíjení obou polarit.
Toto vybíjení je dnes prováděno všemi
možnými způsoby, rozptylem hliníkových částeček(chemtrails), které se tak
dostávají do půdy, rovněž umělými hnojivy, které svým tepelným zpracováním
ztrácejí rovněž izolační schopnost, další jsou i různé zplodiny z
automobilového průmyslu atd. Tak se pak poruší izolační vlastnost malé vrstvy
půdy a dochází k vodivému průrazu obou vrstev a tedy ke zhoršení růstu a
zejména k porušení vzlínání spodních vod, jež jsou základem pro vytvoření
zemního náboje.
Pokud používáme kovové(železné) nářadí pro kultivaci zeminy,
při práci s nimi dochází ke tření nářadí a půdy a tak se dostávají do země
částečky železa, které způsobují vybíjení elektrostatického náboje ve svrchní
půdě a tak je půda zbavena svého růstového potenciálu. Viktor se tak zaměřil na
použití mědi(nářadí), jelikož půda bohatá na částečky mědi zadržuje vláhu
v půdě a většinou se pak úrodnost zvýšila o 17-35% a pokud toto budete
provádět na větší ploše(celé zahrádce, ne tedy jen lokálně) zvýšíte produkci
plodin o 50% a současně zvýšíte i kvalitu plodin a odolnost proti škůdcům. Dnes
se dokonce dostane zakoupit poměděné zahradní nářadí, ale jeho cena je zbytečně
vysoká, nemluvě o tom, že pomědění se brzy otře o půdu.
Zde předkládaná metoda vycházející z poznatků pana
Schaubergera je založena na jednoduchém principu a stejně efektivním jako výše
uvedené poměděné nářadí. Do konví na zalévání plodin umístíte co největší kus
mědi(co největší plocha), osobně používám Cuprextit oboustranný, který umístíte
do konve na zalévání, tak se pomalu budou spolu se zaléváním dostávat do půdy
částečky mědi, jejichž blahodárný vliv jsem popsal výše.
Ten kdo má při ruce barely na vodu, může s velkým
úspěchem použít spirálu UF pro výrobu koloidu, jen s tím, že na
elektrodách budou umístěny měděné plochy. http://energieupramene.blogspot.cz/2012/06/prirodni-koloidy.html
Předběhly jsme vlastně p. Keshe a vytváříme jeho tkzv. Gans už dávno, pro růst rostlin a zlepšení vodivosti půdy. Ten kdyby to věděl, že už tady dávno toto používáme.
Předběhly jsme vlastně p. Keshe a vytváříme jeho tkzv. Gans už dávno, pro růst rostlin a zlepšení vodivosti půdy. Ten kdyby to věděl, že už tady dávno toto používáme.
Ufko koloid umístíte nad vodu v barelu pro dešťovou
vodu, s tím, že elektrody budou ponořeny ve vodě, spirálu nebudete
vytahovat, ale necháte působit stále.
Pozor! Tento
návod není určen pro komerční použití bez mého souhlasu jako autora a nesmí být
přetiskován na jiných stránkách, článek s návodem je součástí těchto
stránek, vždy jen odkaz. Tyto technologie jsou mnou určeny jako autora
jen pro volné použití lidem ZDARMA – takzvané Volné technologie.
Podobné téma zde: http://energieupramene.blogspot.cz/2014/02/rady-zahradkarum-x-te.html
Podobné téma zde: http://energieupramene.blogspot.cz/2014/02/rady-zahradkarum-x-te.html
Ta léčivá rostlinka v tom květináči vypadá moc chutně,zahradník je jistě odborník.
OdpovědětVymazatto Ter
VymazatAno, ta bylinka je moc výtečná a popisoval jsem ji zde: http://energieupramene.blogspot.cz/2011/10/jiaogulan-petilisty-zensen.html
A údajně měděné nářadí jako rýč jde mnohem snáz do půdy. A to jsem si dřív myslel, že především záleží na tvaru rýče. Měď jde do země jako po másle. :-)
OdpovědětVymazatNestacilo by pouzivat medenne nadoby na kvetiny? :-) tie sa daju kupit v peknych prevedeniach :-)
OdpovědětVymazatto Honza
VymazatJasně že ano, pokud je máte doma, článek je zaměřen hlavně na možné jiné varianty - lehce finančně dostupné.
Tak jsem si postavil tohle UFko na domácí přípravu koloidního stříbra a zlata, zatím testuju jen s mědí, jestli to bude fungovat. Mám dotaz - co když tu vnější spirálu nemám tak širokou, ale užší, neprojeví se to nějak špatně na účinnosti, když není tak hustě namotaná jak to jádro?
OdpovědětVymazatto Jan K
VymazatBude fungovat i takhle, stačí se držet aspoň trochu té foto, jinak na vnější výrobu toho závitu stačí navléci nějakou papírovou nebo novodurovou trubku o větším průměru a ty závity se pak pěkně namotají a povytáhnutím jednoho pramene závitu máte pak efektnější a rovnoměrnější uspořádání.
Co ja znam na pouzivam , tak proti plisnim rajacat a okurek staci medeny lankovy drat z nehoz tenky dratek pichnete do rostlyny a mate po plisnich. Takze urcite potvrzuji ze med prospiva.
OdpovědětVymazatDobrý den lv, mám několik dotazu na vyvíječ koloidní mědi a také ufka.
OdpovědětVymazat1) Vnější závit levotočivý či pravotočivý? (z pohledu na váše foto v tomto článku)
2) Průměr drátu mohu požít 4mm(kvuli pevnosti) nebo 1.5 -2mm jak jste uvedl ve foru uf5-II
3) Kontakty(elektrody) ze spirály nemít pravděpodobně ve zkratu..
Foto ufka ukazují závit levotočivý kdežto zdejší foto má závit pravotočivý. Má tedy směr otáčení vliv na energie pro výrobu koloidu? Základní náčrt spirály na obalu knihy "Tajuplná a léčivá síla vody" od Viktora chaubergera znázornuje levotočivou vnější část ale zase jde o uhel pohledu tak by mě zajimalo jak je to se směrem zavitu a jeho pruřezem ocenil bych malinké osvětlení jake jsou duvody pro pruměr drátu a jeho směr točení. Předem děkuji.
Jaco
Foto ufka ukazují závit levotočivý kdežto zdejší foto má závit pravotočivý. Má tedy směr otáčení vliv na energie pro výrobu koloidu? Základní náčrt spirály na obalu knihy "Tajuplná a léčivá síla vody" od Viktora chaubergera znázornuje levotočivou vnější část ale zase jde o uhel pohledu tak by mě zajimalo jak je to se směrem zavitu a jeho pruřezem ocenil bych malinké osvětlení jake jsou duvody pro pruměr drátu a jeho směr točení. Předem děkuji.
OdpovědětVymazatJaco
to JACO
VymazatProstudujte si i komentáře.