Nedávno jsem četl skvělou analogii o malém orlu, který
vypadl z hnízda a přistál ve slepičí ohradě. Vyrostl, myslel si, že je kuře, a
celé dny hrabal s ostatními slepicemi. Jednoho dne ho zahlédl mohutný orel
vznášející se ve velké výšce a spustil se dolů, aby se podíval, co se děje.
Když řekl orlovi pravdu, že je mocným velkolepým stvořením určeným k tomu,
aby se vznášelo ve velké výšce nad zemí, orel byl ohromen a nemohl
uvěřit, tomu co slyšel.
Stačilo jen podívat se vzhůru, roztáhnout křídla a letět.
Když se orel konečně podíval vzhůru a vylétl z kurníku, žasl
nad dary, které mu dal Bůh.
I my se můžeme podívat vzhůru a přijmout náš svobodný dar vzletu. Musíme
zvednout naše hlavy od pozemských omezení a nechat náš majestát, aby vzlétl a
vznášel se nad Zemí."
Robert Reckmeyer


