Nejvýkonnější atomové elektrárny dávají výkon kolem 1.500 MW
a světový průměr je 750 MW. Náklady na výrobu vortexové elektřiny jsou
třetinové proti klasickým jaderným elektrárnám. Pochopitelně odpadá jakékoliv
znečištění životního prostředí. Tento typ výroby není závislý na síle větru,
ale rozdílu teplot, který je plus mínus konstantní ve dne či v noci.
No přátelé, co k tomu dodat, tolik dobrých technologií
existuje, ale někdo je nechce, snaha jen je brzdit, proč asi? Takové věci budí u starých struktur, jež nás pohádkově vedou k chudobě a otroctví za pomoci sdělovacích prostředků u nichž se odvolávají na takzvanou odbornost hrůzu.
Zkušební prototyp této elektrárny zkonstruovala společnost
Sumatel v Savojsku. Věž vysoká 300 m by dala výkon 242 MW pro teplotní gradient
30 stupňů. Francouzský letecký inženýr Edgard Nazare pracoval v 60. letech
v Alžíru, kde pozoroval větrné víry na Sahaře. Výsledkem jeho přemýšlení byl
francouzský patent N° 1439849/P.V. 983953 podaný 3. srpna 1964 v Paříži
(Générateur de cyclones artificiels). Na základě jeho návrhu podala 31. března
1982 skupina dalších vědců a inženýrů průmyslový patent N° 8205544/2524530
(Procédé pour la construction de tours de centrales aérothermiques). První
zkušební prototyp této elektrárny najdete na obrázku . Zkonstruovala jej společnost
Sumatel v roce 1997, a to v Savojsku.
Tzv. vortexová elektárna pracuje na stejném principu jako
výlevka nebo jako vzdušný vír na Sahaře. Tornádo vzniká v momentu, kdy teplotní
gradient mezi základnou a vrcholem víru překračuje 50 stupňů.
Podle tzv. Coriolisova
efektu dojde ke dvojímu typu proudění, který využívá soustava turbín
umístěná ve vzdušném sloupu. Podle teoretických údajů na příslušném francouzském
webu propočítaný výkon elektrárny vypadá následovně.
Věž vysoká 300 m dává výkon 242 MW pro teplotní gradient 30
stupňů.
Věž vysoká 600m dává výkon 1.403 MW a to pro teplotní gradient
50 stupňů.
Nejvýkonnější atomové elektrárny dávají výkon kolem 1.500 MW
a světový průměr je 750 MW. Náklady na výrobu vortexové elektřiny jsou
třetinové proti klasickým jaderným elektrárnám. Pochopitelně odpadá jakékoliv
znečištění životního prostředí. Tento typ výroby není závislý na síle větru,
ale rozdílu teplot, který je plus mínus konstantní ve dne či v noci.
Tyhle nápady asi bohužel skončí tam co vždycky - jen na papíře. I když jsem slyšel že ve Španělsku nějaká podstatně menší verze tohodle nápadu funguje. Kolik nadějných nápadů už bylo ? Například různá zařízení využívající energii mořských proudů a podobně.
OdpovědětVymazatČm to je, čím to je... Je za tím spiknutí, nebo jen stádní chování investorů a nefunkčnost trhu ? Zkorumpovaný stát a jaderní lobysté to asi podporovat nebudou. Ale vnucuje se hezká představa, kdy by tohle zařízení mohlo být jedním ze základních kamenů nějaké alespoň částečně soběstačné komunity. V dolejší části, která může fungovat i jako skleník, by se daly pěstovat plodiny, a zároveň by to celé sloužilo jako zdroj el. en. A s lidmi, kteří jsou si více soběstační tak snadno vrchnost nezamete. Ale je možné, že kdyby se o něco takového někdo snažil, tak by mu začali okopávat kotníky. Mám pocit že doba tomu nepřeje. Ale na druhou staranu, člověk by si mohl říct, a teď budu citovat R.P. Mc Murphyho, "Ale stejně jsem to zkusil. Kruciprdel, aspoň tohle mi upřít nemůžete."
GW
Nápad je to bezesporu zajímavý (zaujalo mě to už před časem, kdy jsem slyšel o takovém projektu, který se měl realizovat v Austrálii). Bohužel to ale není vhodný typ elektrárny do našich končin, ideální je to tak někam do pouště. Jednak kvůli teplotám - moc si neumím představit, jak by to fungovalo třeba v zimě, kdy třeba několik dní vůbec nesvítí slunce - a hlavně kvůli obrovským plochám, které ta elektrárna zabírá. Pro představu konkrétní čísla: Elektrárna o výkonu 100 MW s komínem vysokým 1000 m by potřebovala "skleník" o rozloze 20 km2 (našel jsem článek o těchto elektrárnách na wikipedii - http://en.wikipedia.org/wiki/Solar_updraft_tower).
OdpovědětVymazatKdyž už "konvenční" (tj. myslím ne volnou) energii, tak bych se přikláněl buď k vývoji fotovoltaiky (směrem k vyšší účinnosti, nižší ceně a co největší ekologičnosti), ovšem ne dle současného modelu, kdy se zabrala spousta luk pro nesmyslná FV monstra, když jediná smysluplná cesta dle mě by byla instalace na nevyužité plochy, např. střechy domů. To by zároveň posílilo (v kombinaci s vývojem akumulátorů, které by byly třeba jako sůl) i soběstačnost lidí a snížilo zátěž přenosových soustav - víc energie by se vyrobilo a spotřebovalo lokálně... jenže... kdo by na tom měl zájem, že?
Nemohu s Vámi vůbec souhlasit, stále uvažujete konvenčně.
VymazatNic Vám neříká geotermální teplo, velké vodní nádrže-přehrady a nakonec i tak propagovaná tepelná čerpadla? S touto kombinací není problém ani v našich zeměpisných šířkách a ještě zachováme krásnou přírodu - energie je okolo tolik, jen změnit myšlení a využít přírodu, vždyť to sama nabízí. Souhlasím jen s fotovoltaikou na rodinných domecch, za přispění dotace státem, ano i tudy vede cesta ke zlepšení života.
Iv, to jste mě asi špatně pochopil. Vyjadřoval jsem se čistě v kontextu vírové elektrárny z článku a možností realizovatelných u nás, a to pro výrobu el. energie. A nejlíp pro každého z nás, z hlediska samostatnosti.
OdpovědětVymazatGeotermální energii nezavrhuji, jen třeba na tu výrobu elektřiny pro jednotlivce by to asi nebylo tak snadné. Na topení ovšem proč ne, stačí i to "pitomé" tepelné čerpadlo, nejlépe voda-voda nebo země-voda a dá se to s určitým úsilím postavit na koleně. Jenže bohužel ne každý má k tomu podmínky, např. přístupný a/nebo dost velký pozemek. Ale to je na jinou debatu.
Snažím se neuvažovat konvenčně, jak to jen jde :). Samozřejmě ideál by byla volná energie, ale prozatím, než se to skutečně povede, je třeba žít tak nějak "nohama na zemi" a vybírat z toho, co je realizovatelné již dnes, jestli mi rozumíte. A přitom ještě pochopitelně koumat, jak to, co už existuje, dál zlepšit nebo využít jinak, a nebo vymyslet ještě něco úplně jiného, neotřelého.
P. S. omlouvám se, že jsem se předtím zapomněl podepsat.
Jirka
to Jirka
VymazatTo je v pořádku, ale měl jsem na mysli, že tyto potenciály jako geotermální nebo tep. čerpadla včetně přehrad použít v kontextu právě těchto vortexových elektráren pro dosažení teplotních rozdílů a tedy 100% fungování v našich podmínkách. Ale jsem rád i za tento pohled, škoda, že takových lidiček není více a hlavně na takových místech, kde dnes nejsou.
Iv, díky za Váš komentář, hlavně, že jsme se pochopili. Kolikrát se člověk s někým (v dobrém) dohaduje a pak zjistí, že oba mysleli třeba tu samou či podobnou věc, jen z jiného pohledu.
VymazatMimochodem, i když tady až tak často komentáře nepíšu, chodím sem každý den - vždycky se tady dočtu něco zajímavého, ať už ve Vašich článcích nebo v komentářích a vždycky tu na mne dýchne takové pozitivno, a toho je třeba jako sůl :). Takže díky za to, jak to tady vedete.
Jirka
to Jirka
VymazatDíky, však se mějte fajn a negacím nepřikládejte význam, odejdou jak bouřka, jen chtějí "nasrat".
Tak mě napadlo, zda by u tohoto typu elektrárny nešlo využít i jistě vznikajícího el. náboje při tření proudějícího vzduchu. Moc tomu nerozumím, ale nemůže se při ne/vhodných materiálech z takového "tubusu" elektrárny stát megaobrovský van de graaff nebo kondenzátor?
OdpovědětVymazatto Michal
VymazatKaždé tornádo, vír jsou v něm uplatněny principy Van de Graf.
Už mlčím a jdu si doplnit chybějící znalosti :-)
VymazatMyslím, že ta krátká věta má v sobě víc než 11 slov.
Děkuji